|
Probíhající ekonomická krize nás poslední dobou obklopuje smutnou kulisou nemalého počtu bankrotů různých společností, které, navzdory své tradici a pověsti dobrého jména, jednoduše nedokázaly přežít nápor vyplývající z rapidních změn tržních podmínek.
Není divu, že po určité době nás plejáda bankrotů nejrůznější slavných společností zahltí mírou apatie, kterou není lehké překonat. Nicméně, pokud se mezi bankrotující skupinu společností ocitne i legendární fotografická agentura Gamma, tak není divu, že tato zpráva dokáže rozesmutnit nemálo příznivců fotožurnalistiky, jenž u dané agentury obdivovali velmi kvalitní práce jejich fotoreportérů. Logicky tak vzniká otázka, zda pád agentury Gamma není jen dalším ze symtomů, které mohou indikovat krizi profesionální fotožurnalistiky jako takové.
Připomeňme si že francouzká agentura Gamma, ve které se postupem času vystřídalo několik desítek profesionálních fotoreportérů, byla založena roku 1966 fotografy , Hubert Henrotem, Hugues Vassalem and Léonardem de Raemem . Díky vysokému fotografickému nasazení a talentu svých členů (mimo již výše uvedené fotografy jmenujme také např. vysoce oceňované fotožurnalisty Gillese Carona, Raymond Depardon, Jeana Gaumiho, Williama Karla, Catherine Leroy, Francoise Demuldera, Georges Marion a Sebastina Salgada), se agentura Gamma zapsala tučným písmem do análů historie světové fotožurnalistiky. O to více je zpráva o bankrotu této slovutné agentury zarmucujicí.
 V popředí světové pozornosti se fotožurnalisté z agentury Gamma ocitli již krátce po jejím založení, když jedinečným způsobem zaznamenali fotodokumentaci probíhající „”Šestidenní“ izraelské války či zdokumentovali průběh studenských bouří v roce 1968. Agenturu rovněž proslavilo její fotografické reportování o nechvalně proslulém válečném konfliktu ve Vietnamu.
Uvedená fotoagentura se od jiných fotožurnalistických uskupení odlišovala také jednoduchým dělením příjmů, neboť jako první fotoreportérská agentura zavedla pravidlo „50/50“ (tzn. že fotograf si ponechal 50 % z příjmů plnoucí z prodeje daného snímku a zbytek finačních prostředků pak náležel agentuře). Tato výrazně motivující finanční pobídka proto přispěla k výrazné angažovanosti fotoreportérů z Gammy, kteří zároveň měli při své tvorbě zajištěnou značnou volnost.
 Nicméně s nástupem televize a především boomem internetových medií se ztížily ekonomické podmínky pro fungování na trhu. Konkrétně u agentury Gamma začal její postupný úpadek od doby, kdy fotožurnalistickou společnost koupil v roce 1999 mediální koncern Hachette Fillippachi, jenž Gammu za 7 let dále prodal makléřským spekulantům ze společnosti „Green recovery“. Jmenovaní makléři nakonec agenturu Gamma nasměrovali do nezvratného úpadku především tím, že prostřednictvím své multimediální divize Eyeda Press, postupně donutili fotožurnalisty se věnovat především bulvárním tématům jako je například fotografování celebrit apod. Tím si samozřejmě začala Gamma pod sebou „řezat“ pomyslnou větev, protože pokrývání bulvárních témat má se seriozní fotožurnalistikou, která v minulosti Gammu tolik proslavila, pramálo společného.
V okamžiku, kdy agentura Gamma požádala na konci července 2009 o soudní ochranu před věřiteli, v ní pracovalo celkem 55 zaměstnanců, z nichž bylo 14 fotoreportérů. Tento právní úkon sice ještě nemusí znamenat definitivní zánik jmenované agentury (společnost má cca 6 týdnu na předložení záchranného plánu na oživení firmy), nicméně pravděpodobnost, že se agentura Gamma nakonec vrátí na piedestal světové žurnalistiky je velmi malá.
I když se z výše uvedených důvodů zdá být bankrot agentury Gamma pochopitelný, tak celkově se otevírá otázka, zda úpadek nehrozí v budoucnu i ostatním fotožurnalistickým agenturám, které se, podobně jako Gamma, nedokáží přizpůsobit hektickým podmínkách elektronických medií.
Dominatnost bezplatných elektornických medií, která jsou v době krize ohrožená úbytkem inzerentů, má na existenci fotožurnalistických agentur neblahý vliv. Ten vyplývá z toho, že elektronická media, potažmo i tištěné časopisy, stále více šetří mimo jiné i v oblasti nákupu snímků od profesionálních fotografických agentur. V těchto podmínkách je pak pro fotoagentury obtížné produkovat kvalitní fotoreportáže, které, navzdory svému nespornému uměleckému a humanistickému poselství, nedokáží pokrýt ekonomické náklady vynaložené na jejich pořízení.
 Nesmíme rovněž zapomenout, že fotožurnalisté čelí obrovské konkurenci ze strany televizních společností, které těží z toho, že pro konzumní společnost je svět televizních zpráv rozhodně oblíbenější kratochvílí, než je tomu v případě studování hodnotných fotoreportáží. V podmínkách mediální zahlcenosti moderní doby, kdy na pozornost jednotlivých lidí útočí tisíce různých informací, se začíná smrskávat i vcelku zažitý termín „15 minut slávy“. V podmínkách elektronických medií je i těchto „15 minut slávy“ „proklatě“ dlouhá doba a tak pokud dnes nějaké informační poselství nedokáže zaujmout člověka do několika sekund, tak jakoby pro společnost neexistovalo.
Ukázky jedinečného umění několika desítek fotožurnalistů agentury Gamma naleznete například ZDEZávěr:
Úbýtek komereční poptávky po působivé práci fotožurnalistů některé fotografické agentury tlačí k tomu, aby pod tlakem úspor byly nuceny snižovat dokumentární objektivitu (potažmo zmenšovat tvůrčí volnost jednotlivých fotožurnalistů při vyhledávání témat) fotografických prací výměnou za jejich větší komercionalizaci a to jistě není pro budoucnost světové žurnalistiky dobrým znamením. Doufejme, že v tomto kontextu bude zánik fotoagentury Gamma odstrašujícím příkladem pro ostatní fotožurnalistické organizace a že bude motivujícím prvkem neztratit svoji fotoreportérskou svébytnost tváří tvář sílícím komerčním požadavkům.
Zdroje:
France24.com
NYtimes
Digitaljurnalist.org
Digitaljurnalist.org
Dealbook.blog.com
Thefreelibrary.com
Thefreelibrary.com 
 Známka: 2.75 (252)
Způsob hodnocení: 1 - výtečné, 3 - dobré, 5 - vysloveně špatné
|
Nejširší výběr zboží skladem
Nikon D4 pro náročné
Přidat odkaz
