Fotografické filtry v digitální praxi II. - ND filtry

::Fotografické filtry v digitální praxi I.
::Fotografické filtry v digitální praxi III. - Polarizační
::Fotografické filtry v digitální praxi IV. - Skylight a barevné
::Fotografické filtry v digitální praxi V. - Infračervený filtr

Není nijak těžké natrefit na situaci, kdy máme nastavenou nejnižší citlivost, maximální zaclonění (největší clonové číslo) a stejně máme snímek přeexponovaný. Děje se to zejména tehdy, když delším časem expozice chceme zachytit nějaký pohyb, například vodopádu. Řešení se jmenuje ND filtr. Ten filtruje část světla bez vlivu na jeho barevnost a tak napodobuje snížení jasu scény. Na prakticky stejném principu také funguje přechodový ND filtr, který však filtruje světlo pouze na části své plochy. Pomáhá tak snížit kontrast a dynamický rozsah například při fotografování horizontu, kde se setkává jasná obloha s tmavým popředím. Co to tedy ND filtry jsou?

 

Co je to EV
Pro začátek by bylo dobré si ve zkratce vysvětlit, co znamená zkratka EV. Anglicky "exposure value", česky "expoziční hodnota" vyjadřuje množství světla dopadajícího na senzor (políčko filmu). Změna o +1EV znamená, že na senzor dopadá dvojnásobné množství světla (rozsah korekce automatické expozice +-2EV, což je parametr většiny digitálů, je tedy dostačující). Změnu o +1EV dosáhneme dvojnásobným časem expozice (např. z 1/60s na 1/30s) nebo dvounásobnou citlivostí ISO (např. ze 100 ISO na 200 ISO) a nebo snížením clony na hodnotu podílu původní clony a odmocniny 2 (o clonové číslo, např. z F2,8 na F2,0).

Na co jsou ND filtry?
Takzvané neutrální šedé, nebo také ND (Neutral Density) filtry slouží pro snížení množství světla, které dopadá na snímač, a to v řádech jednotek až desítek EV. Existuje samozřejmě celá řada filtrů s různým stupněm propustnosti. Nejčastěji se setkáme s označením ND x, kde místo x je určité číslo označující faktor filtrace. Většina výrobců nabízí zejména filtry ND 2, ND 4 a ND 8.

Existují samozřejmě i filtry okolo těchto hodnot. Jedním ze speciálních ND filtrů je Hoya ND x400, který nabízí posun až o 9EV. Společnost B+W vyrábí ještě silnější filtry, které se hodí spíše pro speciální technické použití, například pro fotografování zdrojů světla apod.

Díky posunu EV můžeme tedy použít delší čas bez rizika přesvícení snímku. Nevýhodou řady kompaktních i EVF digitálů je malé maximální clonové číslo, u některých přístrojů F8.0 a u jiných F11.0. Proto již není možné více clonit a musíme použít ND filtr.
Prodloužení expozice slouží pro rozmazání pohybu, díky čemuž vzniknou zajímavé snímky tekoucí vody, nejlépe peřejí a vodopádů, nebo pohybu stromů a listí, protože takový obraz lidské oko samo o sobě není schopné zachytit. Další zajímavé využití dlouhé expozice je například pokud fotografujeme silnici, nebo jinou dynamickou scénu, tak díky dlouhé expozici můžeme zcela, nebo částečně pohybující se objekty "odstranit". Jejich setrvání na scéně je v poměru s celkovou délkou expozice zanedbatelné a tak se ve snímku neprojeví takřka vůbec, nebo slabým rozmáznutým stínem. Záleží již na konkrétních podmínkách.
Bystřejší již napadlo, že pokud nemusíme díky ND filtrů tolik clonit, tak můžeme naopak clonové číslo snižovat a tím zmenšovat hloubku ostrosti. Zmenšením hloubky ostrosti dosáhneme oddělení objektu od pozadí, které bude rozostřené. Ale pozor, samotné přidání ND filtru nemění hloubku ostrosti a tudíž v tomto ohledu clonu nahradit nemůže!

s polarizačním filtrem čas 1/60s, ISO200, clona f/11	s polarizačním filtrem a s filtrem ND8 cokin p154 čas 0.7s, ISO100, clona f/19

S filtrem ND8 Cokin P154 čas 1.6s, ISO100, clona f/8

Na co jsou přechodové filtry
Přechodové filtry jsou založené na stejném principu jako ND filtry, jen s tím rozdílem, že nemají rovnoměrné účinky a nefiltrují světlo rovnoměrně po celé ploše, ale pouze v určité části. Nejčastěji se můžeme setkat s takovými, které jsou rozděleny na půl (nebo na třetiny) a jedna polovina světlo propouští co nejvíce a druhá jen z části, což je většinou opět označováno faktorem filtrace, např ND 8 apod. Tento typ je zasazen v otočné obroučce, stejně jako polarizační filtry. Druhý typ přechodového filtru je Center ND, který je na okrajích zcela čirý a směrem ke středu se propustnost snižuje. Tím jednak můžeme redukovat přebytek světla ve středu snímku (snižovat dynamický rozsah scény), nebo vyvažovat vinětaci objektivů.

Všechny přechodové filtry se liší maximálním faktorem filtrace, strmostí změny a umístěním přechodu. Právě umístění přechodu můžeme elegantně vyřešit s filtry Cokin P, což jsou čtvercové filtry, které se nasazují do držáků, které jsou uchyceny na adaptačních kroužcích na objektivech. Kromě výhody ušetření peněz (jeden filtr může být použit na více objektivech, stačí dokoupit vcelku levné kroužky s příslušným průměrem) skýtá také výhodu možnosti posouvání filtru v držáku. Tím nabízí přesné umístění přechodu tam, kam potřebujeme. V případě klasického filtru s pevným umístěním přechodu jsme nuceni dělat kompromis při kompozici snímku.
Samostatnou kapitolou jsou také barevné přechodové filtry, kterými se však v tomto článku zabývat nebudeme.

Rizika při použití ND filtrů
Pro používání ND filtrů platí všeobecná pravidla pro používání filtrů. Různé filtry mají různé povrchové úpravy a tím pádem také jinou náchylnost ke zpětným reflexím.
Slabší ND filtry nezpůsobují takřka žádný pozorovatelný barevný posun. U silnějších filtrů dohází k méně rovnoměrné filtraci všech vlnových délek a tak může dojít k drobnému posunu barev.

Polarizační, nebo ND filtr?
Oba slouží mimo jiné také pro fotografování krajiny s oblohou, ale je třeba pamatovat na to, že každý funguje na jiném principu a tudíž poskytuje i jiný výsledek. Nelze je tedy zcela zaměňovat. Polarizační filtr ztmavuje modrou oblohu a tím ji více odděluje od mraků a scéna je tak kontrastnější. Šedý filtr však ztmavuje plošně celou oblast, jak oblohu, tak i mraky. Oba filtry lze i kombinovat a využívat obou efektů zároveň.

Shrnutí
ND filtry jsou mocným nástrojem pro snižování množství dopadajícího světla, což můžeme využít k prodloužení času expozice (rozmazání pohybu), zmenšení hloubky ostrosti, snížení dynamického rozsahu scény, kompenzování vinětace objektivů apod. Existují filtry, které filtrují světlo celoplošně, nebo jen v určité části. Způsobů uchycení je také mnoho, od pevných, přes otočné obroučky až po systém Cokin P, kde lze filtr libovolně posunovat v držáku. V řadě situací nabízejí ND filtry možnost realizace snímků, které by se jinak jen velmi náročně musely řešit v grafickém editoru.

::Fotografické filtry v digitální praxi I.
::Fotografické filtry v digitální praxi III. - Polarizační
::Fotografické filtry v digitální praxi IV. - Skylight a barevné
::Fotografické filtry v digitální praxi V. - Infračervený filtr

Známka: 2.80 (1292)
 Způsob hodnocení: 1 - výtečné, 3 - dobré, 5 - vysloveně špatné