|
Infračervená fotografie má za sebou poměrně dlouhou historii, protože se s ní experimentovalo již v 30. letech minulého století. V té době šlo pochopitelně o černobílé fotografické materiály citlivé i v infračervené části spektra, které se dodnes rozvíjejí a komerčně nabízejí. Nicméně v tomto článku se zaměříme výhradně na to, jaké jsou v tomto oboru možnosti digitálních fotoaparátů a jak je mohou využít běžní uživatelé.
Co vlastně digitální fotoaparát fotografuje?
Základem digitálních fotoaparátů jsou ve většině případů CCD snímače, které jsou citlivé ve výrazně širší části spektra, než je jen viditelná část. Tato skutečnost představuje pro výrobce spíš přítěž než výhodu, protože uživatelé typicky chtějí fotografovat pouze a právě to, co vidí, tedy viditelnou část spektra. Pokud by výrobce připustil to, že CCD bude reagovat na celé spektrum, fotografie budou ovlivňovány i teplotou fotografovaných objektů a dalším vyzařováním mimo viditelné spektrum.
Výrobci proto CCD snímač vybavují takzvaným Hot-Mirror filtrem, který odfiltruje většinu dopadajícího záření v infračervené oblasti. Tento filtr je buď přímo při výrobě napařen na snímač, nebo je součástí objektivu. V prvním případě, typickém pro většinu běžně dostupných amatérských digitálních fotoaparátů, tedy snímač do značné míry ztrácí citlivost mimo viditelné spektrum. Nicméně tato filtrace není 100%, takže i tyto fotoaparáty mohou být využity pro infračervenou fotografii. V případě, že je filtr předřazen snímači, tak je zde jistá šance, že bude odnímatelný. Praktickým příkladem je fotoaparát Sony F707V, ve kterém lze mechanicky filtr odsunout v takzvaném night-shot režimu.
Infrafoto: Chris Maher - IRDreams.com Proč fotografovat v infračerveném spektru?
Infračervená fotografie má v principu dva druhy důvodů, proč se o ni má smysl zajímat. Tím prvním jsou důvody technického charakteru, tedy snaha vyfotografovat něco, co se ve viditelném spektru fotografuje špatně. Například při špatném počasí nabízí infrafotografie výrazně lepší kontrast, nabízí pochopitelně možnost fotografování za nulového osvětlení či řešení různých průmyslových či diagnostických situací. Druhým důvodem může být snaha získat netradiční snímek. Právě zde je obrovský prostor pro novou inspiraci a experimentování, které jistě každý amatérský fotograf ocení.
Co budeme potřebovat?
Pokud se chystáme fotografovat za běžného denního světla, tak musíme odstranit minimálně část dopadajícího viditelného světla. K tomuto účelu se vyrábí speciální infrared filtry, které buď částečně či zcela pohlcují viditelné světlo. Najdete je v nabídce tradičních výrobců filtrů jako jsou B&W, Hama, Hoya či Kodak. Popřípadě existují i výrobci, kteří se na ně přímo specializují, jako například Harrison&Harrison. Cena jednoho filtru je závislá na jeho provedení, průměru a kvalitě. Pohybuje se řádově od 30 USD až po stovky dolarů. Podotýkám, že je nutné mít k dispozici takový digitální fotoaparát, který umožňuje použití nějakých filtrů.
Kromě filtru je velmi dobré s sebou na infračervené fotografování vzít nějaký stativ, protože infračervená fotografie vyžaduje výrazně delší expoziční časy než běžné fotografování.
Speciální filtr Harrison & Harrison 89B Infrafotografie v praxi
Protože většina CCD snímačů digitálních fotoaparátů je překryta filtrem omezujícím průchod infračerveného světla, je nutné počítat s nutností poměrně dlouhých expozic. Navíc CCD snímače jsou konstruovány tak, aby byly ve viditelném spektru citlivější než mimo něj. Konkrétní délka expozice je závislá na podmínkách, citlivosti snímače a fotografované scéně. Nicméně zdařilé infračervené fotografie často vznikají při několikasekundových expozicích.
Protože se vydáváme do světa mimo viditelné spektrum, musíme pro kontrolu scény použít obraz získaný přímo snímačem. Nepomůže nám tedy optický hledáček, nýbrž buď zadní LCD displej, nebo elektronický hledáček, pokud jej náš fotoaparát má. Jistě budete překvapeni, nakolik se infračervená realita liší od té naší každodenní.
Při použití infračerveného filtru poměrně výrazně zhoršíte podmínky pro automatické zaostřování, které může za těchto okolností selhávat. Řešením je ruční zaostření. Expoziční automatika většinou funguje poměrně bezproblémově.
Infračervené fotografie je možné pořídit i za slunečného dne v průběhu léta. V takovém případě je dobré kombinovat infra filtr s ND filtry tak, aby se maximálně eliminovalo množství dopadajícího viditelného světla. Nároky na kvalitu použitého filtru jsou v takovém případě samozřejmě výrazně větší než při "nočním fotografování".
A poslední poznámka se týká případné úpravy takto pořízených fotografií. Protože se fotografuje poměrně malá část spektra, získané snímky jsou "černobílé" resp. v odstínech šedi. To jim jistě na půvabu neubírá, přesto můžete vyzkoušet jejich barevný posun buď do tradiční "Sepie" či jakékoli jiné barvy. Výsledky jsou opravdu netradiční a originální.
Závěr
Pokud máte pocit, že jste již vyzkoušeli všechny standardní funkce svého digitálního fotoaparátu a hledáte nový prostor pro experiment a kreativitu, tak infračervené spektrum skýtá nebývale široké možnosti. Navíc jde o alespoň u nás poměrně málo propagovanou techniku, takže výsledné snímky působí poměrně exotickým a originálním dojmem. Proto se jistě vyplatí investice do filtru a času stráveného s přístrojem.
Zajímavé zahraniční zdroje:
- Březina Jan - Spoluzakladel serveru, aktivní žurnalista z oboru digitální fotografie, fotograf a odborný garant IDIFu.
 Známka: 3.02 (2417)
Způsob hodnocení: 1 - výtečné, 3 - dobré, 5 - vysloveně špatné
|
Tutoriály s vánoční a zimní tématikou: Digitální fotografie, ilustrace, animace
Nikon D4 pro náročné
