Blesk - 1. Základní pojmy

::Blesk - 1. Základní pojmy
::Blesk - 2. Měření expozice bleskem
::Blesk - 3. Další funkce a příslušenství blesků
::Blesk - 4. Praktická práce s bleskem

Co je to blesk
Blesk je přídavné světlo podobné silnému reflektoru. Je schopný rovnoměrně osvítit scénu v určitém úhlu - obvykle se tento parametr udává přepočtený na ohnisko objektivu pro 35mm  film. Na rozdíl od běžných reflektorů má ale blesk barvu denního světla (cca 5 500 K) a doba jeho svitu je velmi krátká (typicky tisíciny vteřiny).

Nejlepší představu o tom, jak bude vypadat snímek s bleskem, získáte, když si ho představíte jako silný reflektor.

Co ovlivňuje expozici bleskem
Expozici scény nasvícené běžným stabilním světlem ovlivňují 3 veličiny - 1. expoziční čas, 2. clona a 3. ISO citlivost. Podrobnosti takové expozice jsme probrali v našem seriálu o expozici. Expozici bleskem ovlivňují také 3 veličiny, ale jiné - 1. clona, 2. ISO citlivost a 3. doba svitu blesku. Situaci přehledně shrnuje tabulka:

	Expozice stálým světlem	Expozice světlem blesku
Expoziční čas
Clona
ISO citlivost
Síla blesku (doba jeho svitu)

Které veličiny ovlivňují expozici "klasickou" a expozici bleskem.

Proč expoziční čas neovlivňuje expozici bleskem
Představte si situaci, kdy snímáte v naprosté tmě. Expoziční čas je nastaven na 60 vteřin. Závěrka se otevře, exponuje se 30 vteřin, potom bleskne blesk, exponuje se zbylých 30 vteřin a závěrka se zavře. Na době otevřené závěrky vůbec nezáleží, protože se exponovala pouze tma. Smysl měl pouze velmi krátký okamžik (tisíciny vteřiny), kdy blesk svítil. Proto expoziční čas vůbec neovlivňuje expozici způsobenou světlem blesku. Samozřejmě ale ovlivňuje expozici pozadí neboli expozici způsobenou stálým světlem.

Jak se reguluje blesk
Blesk není možné regulovat podobně jako se regulují žárovky. Bleskový výboj buď hoří nebo nikoliv. Dá se ale regulovat doba svitu blesku (v každém případě je však velmi krátká), což má stejný účinek jako regulace intenzity světla.

Blesk vždy mění scénu!
Pokud fotografujete s bleskem musíte počítat s tím, že blesk svým silným světlem scénu změní. Jednak změní světelné poměry ve scéně - změní rozložení stínů a odlesků, a jednak scénu posune barevně. Problém je zejména v tom, že díky krátké době svitu blesku scénu s bleskem nikdy nevidíte, a tak je třeba si účinek blesku pouze představovat.

Barva blesku
Každé světlo má svojí barvu a tak se výrobci museli rozhodnout, jakou barvu dají bleskům. Celkem logicky se všichni shodli, že světlo blesku bude stejně barevné jako průměrné denní světlo, tj. teplota světla blesku bývá kolem 5 500 K. Pokud však nefotíte s bleskem za úplné tmy, tak běžné světlo se smíchá se světlem blesku a scéna se barevně posune.

Ukázka, jak blesk změní scénu světelně i barevně. Z jedné strany může dát scéně atraktivitu a život, z druhé strany jí může velmi necitlivě změnit.

Z logiky věci plyne, že pokud fotografujete s bleskem, budou nejdůležitější objekty nasvíceny právě jím, a tudíž je rozumné vyvážit bílou na světlo blesku. Fotoaparáty to buďto při použití blesku udělají zcela automaticky nebo při ručním vyvažování bílé barvy se obvykle používá ikona . Pokud tato speciální ikona chybí, použijte ikonu pro denní světlo.

Maximální výkon blesku = směrné číslo blesku
Podobně jako u žárovek je i u blesku základní parametr maximální hodnota jeho výkonu. Snížit výkon není problém, nikdy ale nedosáhnete vyššího výkonu, než je konstrukční maximum. U blesků se maximální výkon udává tzv. směrným číslem (GN, Guide Number). Vyjadřuje také výkon blesku, ale pro fotografy praktičtějším způsobem než klasické Wattsekundy.

Směrné číslo je definováno pro ISO 100 a udává maximální vzdálenost v metrech, kde je blesk ještě schopen zajistit správnou expozici pro clonové číslo 1. Pro vyšší (a bohužel běžné) hodnoty clonových čísel se maximální vzdálenost snadno spočítá jako:

Max. vzdálenost = Směrné číslo / Clonové číslo

Výkon blesku bohužel klesá s druhou mocninou vzdálenosti, a tak pokud zvýšíte ISO ze 100 na 200, nezvýší se maximální vzdálenost 2x, ale pouze 1.4x.

Příklad:
Blesk se směrným číslem 40 při cloně f/4 a ISO 100 je schopen správně exponovat v maximální vzdálenosti 10 metrů. Při ISO 200 je schopen správně exponovat do 14 metrů a při ISO 400 do 20 metrů.

Ke směrnému číslu se pojí ještě jedna "zrada". Musíte se totiž zeptat, jak širokou scénu je blesk schopen rovnoměrně osvítit! Čím více blesk svítí do šířky, tím širokoúhlejší objektiv můžete s bleskem použít, ale logicky bude klesat jeho výkon. Proto u směrného čísla blesku je vždy uváděno pro jaké minimální ohnisko platí. Delší ohnisko použít můžete (blesk bude osvětlovat zbytečně širší scénu), ale pokud použijete kratší ohnisko, budou rohy snímku tmavé.

Pokud použijete blesk společně s příliš širokoúhlým objektivem, blesk již nedokáže osvítit celou scénu. Navíc začne často stínit sluneční clona či jiné příslušenství.

U kompaktních fotoaparátů je vždy zajištěno, aby vestavěný blesk osvítil nejširší ohnisko vestavěného objektivu. Do potíží se tak dostanete pouze při použití širokoúhlých předsádek. U digitálních zrcadlovek však objektiv "není definován" (můžete nasadit libovolný), a tak nejširší ohnisko vestavěného blesku je třeba hledat v technických parametrech. Bývá kolem 17 mm.

Proč výkon blesku klesá s druhou mocninou vzdálenosti
Blesk není nic jiného, než zdroj světla podobný reflektoru. A pro jakýkoliv zdroj světla platí, že jeho oddálením od plátna klesá intenzita světla na plátně s druhou mocninou vzdálenosti. Oddálením se totiž zvětší plocha, kterou zdroj osvětluje, a tudíž "řídne". A dvojnásobným oddálením se plocha zvětší 4x, tudíž klesne 4x i intenzita.

U světla obecně platí, že jeho intenzita klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Jinými slovy - oddálíme-li plátno 2x, plocha nasvícené části vzroste 4x a intenzita světla klesne také 4x. Nejinak je tomu i u blesku.

Zoom hlava blesku
Jak bylo uvedeno výše, pokrytí scény bleskem musí brát v úvahu pro blesk nejtěžší případ a sice širokoúhlý objektiv. Pokud však přezoomujete na delší ohnisko, blesk zbytečně osvětluje širokou scénu a plýtvá tak svojí energií! Proto dražší externí blesky nabízejí tzv. zoom hlavu.

Zoom bleskové hlavy znamená, že pomocí jednoduché motorové mechaniky dokáže blesk  rozšiřovat či zužovat svůj světelný úhel. Z těla fotoaparátu dostane informaci o aktuálně nastaveném ohnisku a na ten nastaví světelný kužel. Tím blesk zejména pro dlouhá ohniska, kdy je světelný úhel poměrně úzký, efektivně zvyšuje svoje směrné číslo.

Má-li tedy blesk zoom hlavu, v jeho technických parametrech se dočtete například:

Vyplývá z toho, že blesk má rozsah své zoom hlavy od 24 do 105 mm a směrné číslo od 28 do 55. Pokud výrobce pro zjednodušení uvádí pouze jedno směrné číslo, rád uvede logicky to vyšší (zde 55). Je však třeba dát pozor na ohnisko!

Zoom blesku a přepočet na DSLR
Majitelé DSLR s menším senzorem jsou zvyklí přepočítávat ohniskovou vzdálenost tzv. crop faktorem. Jeho typická hodnota bývá kolem 1.5x. Blesk se však z těla fotoaparátu dozví ohniskovou vzdálenost bez přepočtu, a tak na DSLR většinou pokrývá zbytečně 1.5x širší scénu. Poradit si s přepočtem a zoomovat bleskovou hlavu správně i na DSLR umí jen nejnovější těla v kombinaci s nejnovějšími blesky. Např. Canon vzal při zoomu blesku do úvahy crop faktor až od těla EOS 20D a jen v kombinaci s blesky 580EX a 430EX. Tuto skutečnost značí zkratka E-TTL II na rozdíl od běžného E-TTL, kde se crop faktor zanedbává. Není to žádná tragédie, ale E-TTL II logicky mírně zvýší dosah blesku.

Co dělat, když potřebujete použít širší objektiv, než je pokrytí blesku
U kompaktních fotoaparátů hrozí tato situace v okamžiku, kdy na objektiv našroubujete širokoúhlou předsádku. U digitálních zrcadlovek vždy, pokud nasadíte objektiv s širším pokrytím (kratším ohniskem), než je maximální pokrytí blesku. Nezbude, než světlo blesku nějak rozptýlit na širší plochu.

Profesionální systémové blesky mají proto často ve své hlavě ukrytou rozptylku (Wide panel), kterou lze vysunout a tím světlo emitované bleskem rozptýlit na větší plochu. Například s použitím rozptylky u blesku Canon Speedlite 580EX se zvedne pokrytí z 24 mm na 14 mm.

U profesionálních blesků je rozptylka ukryta přímo v hlavě. Stačí jí vytáhnout, naklopit na blesk a lze fotit i extrémně širokoúhlými ohnisky. Klesá však směrné číslo blesku.

U interních blesků či externích blesků bez vestavěné rozptylky je nutné světlo nějak rozptýlit náhradním způsobem - použít mačkané sklo, pauzovací papír či cokoliv, co světlo rozptýlí. V každém případě je ale třeba dát pozor na to, aby části fotoaparátu - objektiv, sluneční clony, předsádka či cokoliv jiného - nestínily. Jinak se na fotografii objeví ošklivý stín.

Červené oči - redukce červených očí (Red Eye Reduction)
Červené oči při fotografování s bleskem trápí mnoho uživatelů digitálních i klasických fotoaparátů. Pomineme-li žertovné fotografie z diskotéky, jsou červené oči na fotografii diskvalifikační (představte si fotografii s červenýma očima v módním časopise nebo v reklamě). Efektu červených očí je tedy nutné se zuby nehty bránit.

Proč vůbec červené oči vznikají?
Silné světlo blesku pronikne zřítelnicí oka fotografované osoby a osvítí sítnici. Ta je silně prokrvená, tudíž červená, a proto mají lidé na fotografiích červené oči. Efekt se navíc umocňuje skutečností, že bleskem se většinou fotografuje ve tmě či šeru, kdy jsou zřítelnice velmi otevřené.

Jak červeným očím zabránit?
Nejlepší řešení je umístit blesk co nejdál od osy objektivu. Je to totiž blesk daleko od osy objektivu, osvětlený kus sítnice bleskem se nebude krýt s místem, které vidí objektiv. Proto se výrobci snaží blesk co nejvíce vyklopit nahoru, což samozřejmě naráží na konstrukční a praktické potíže. Nejhůře jsou na tom kompaktní fotoaparáty, průměrně interní blesky DSLR a efekt červených očí téměř nenastává u velkých externích systémových blesků.

Čím dále je osa blesku od osy objektivu, tím slabší je efekt červených očí. Proto se výrobci snaží blesk co nejvíce vyklopit, což samozřejmě selhává u malých kompaktních fotoaparátů.

Když nelze blesk dostatečně vyklopit, je možné zapnout funkci "Redukce červených očí" (Red eye reduction). Tato funkce se snaží buď sérií záblesků nebo pomocným světlem přivřít zřítelnice fotografované osoby a tím efekt potlačit. Silně to však zpomaluje fotografování, funguje to jen "napůl" a tak je to v praxi jen problematicky použitelné - o reportáži nemluvě.

Poslední možností je efekt dodatečně vyretušovat v počítači. Je to pracné a udělat to tak, aby retuš působila zcela přirozeně je sice možné, ale vůbec ne jednoduché.

Synchronizační čas blesku/závěrky (X-sync)
K blesku se pojí jeden velmi důležitý termín a sice synchronizační čas závěrky či synchronizační čas blesku (X-sync). U moderních fotoaparátů vybavených mechanickou štěrbinovou závěrkou tvořenou dvěma lamelami - podobně jako opona v divadle - je obtížné si představit, že u velmi krátkých časů (např. 1/1 000 s) se lamely dokáží otevřít a opět zavřít. Závěrka si tedy pomáhá malým trikem. Lamely se pouze pootevřou a přes film/senzor přejede štěrbina. Výsledek je stejný, jako kdyby každá část filmu/senzoru byla exponována velmi krátkou dobu, avšak závěrka může přejet film/senzor mnohem pomaleji.

Synchronizační čas závěrky X-sync je tedy nejdelší čas, kdy se ještě závěrka otevře celá (první lamela film/senzor odkryje a po uplynutí expozičního času ho druhá lamela zakryje). Kratší časy jsou již realizovány přejezdem štěrbiny. Typický X-sync čas je kolem 1/125 až 1/250 s.

Co by se stalo při expozici bleskem u kratších časů než X-sync?
Blesk je velmi krátký výboj. Musí tedy blesknout v době, kdy je závěrka bezpečně otevřená celá. Při časech kratších než X-sync nad filmem/senzorem jede štěrbina (čím kratší čas tím je štěrbina užší) a ať by blesk blesknul kdykoliv, na fotce by byl jenom pruh. Proto když se aktivuje blesk (ručně či automaticky) fotoaparáty nikdy nedovolí nastavit kratší čas než X-sync. Je-li právě kratší čas nastaven (třeba 1/2 000 s), fotoaparát automaticky nastaví nejkratší možný čas a sice právě X-sync.

Takto nějak by vypadal snímek exponovaný s bleskem a s nastaveným časem kratším než X-sync. Blesk by jen krátce zasvítil během přejezdu štěrbiny přes film/senzor. Zbytek snímku by tak byl exponován pouze běžným pozaďovým světlem.

Externí (systémové) blesky a Hot shoe patice
Lepší fotoaparáty mají tzv. Hot Shoe patici pro blesk. Externí blesk je po zasunutí do patice k fotoaparátu pevně mechanicky fixován, ale zejména dojde k velmi sofistikovanému elektronickému propojení. Dobrou zprávou je, že díky sofistikovanému elektronickému propojení nabídne externí blesk celou řadou velmi užitečných funkcí, špatnou zprávou ale je, že hot shoe patice nejsou nijak normovány, a tak si každý výrobce definoval svůj standard. Výsledkem je, že na fotoaparátech Nikon můžete použít pouze blesky pro Nikon, na fotoaparátech Canon pouze blesky pro Canon atd. a to ještě zdaleka ne všechny! Například pro moderní digitální zrcadlovky Nikon je možné použít pouze nejnovější blesky SB-600 a SB-800. Situace je tak velmi podobná bajonetům u objektivů.

Hot shoe patice pro blesk. Relativně standardní je umístění středového kontaktu, který pouze označuje okamžik zapálení blesku. Konika Minolta však nectí ani středový kontakt. Ostatní kontakty - umístění i význam - jsou zcela odlišné u různých značek. Zajišťovací otvor slouží k pevnému uchycení blesku - po aretaci blesk do otvoru zasune trn a tím znemožňuje své vysunutí.

Alternativní výrobci (Sigma, Metz) nabízejí své blesky s různými paticemi a uzpůsobené tím pro různé fotoaparáty. Protože ale značkoví výrobci elektronické protokoly svých patic nezveřejňují, mohou se objevit různé problémy s kompatibilitou. Při výběru externího blesku pro jakýkoliv digitální fotoaparát je proto třeba pečlivě prostudovat kompatibilitu blesků a vše pokud možno ještě v prodejně vyzkoušet. Problémy vás nečekají pouze u značkového a současně doporučeného příslušenství.

Proč se externím bleskům říká systémové?
Elektronická komunikace mezi bleskem a tělem fotoaparátu je opravdu čilá. Příkladem nechť je zoom hlava blesku. Při změně zoomu předá objektiv informaci o aktuálním ohnisku tělu a to předá informaci blesku. Blesk automaticky okamžitě změní nastavení své zoom hlavy tak, aby blesk právě pokryl světlem aktuálně nastavené ohnisko objektivu. Čilá komunikace blesku s tělem fotoaparátu dělá z dvojice tělo-blesk elektronický systém, a proto se plně automatickým externím bleskům říká systémové.

Interní versus externí systémový blesk
Pokud to váš fotoaparát umožňuje a má hot shoe patici, tak se naskýtá otázka, zda má smysl investovat do externího systémového blesku a přestat používat blesk interní. Podívejme se na výhody a nevýhody obou variant:

Interní (vestavěný) blesk
	Vždy připraven	Stále ho nosíte s sebou a je kdykoliv připraven k použití
	Lehký	Váha vestavěného blesku je zanedbatelná
	Je "zdarma"	Již jste si ho s nákupem fotoaparátu zaplatili
	Využívá tvrdé baterie fotoaparátu	Pokud můžete fotografovat, je dost energie i na blesk. Pokud jsou baterie vybité, nejde ani fotografovat takže je to jedno.
	Malý výkon (směrné číslo kolem 12)	Dosah interního blesku je velmi malý - typicky 3-4 metry
	Osa blízko osy objektivu (časté červené oči)	Interní blesky produkují červené oči mnohem častěji a výrazněji než systémové blesky
	Nemá zoom hlavu	Interní blesky vždy pokrývají nejširší úhel objektivu a tím plýtvají světlem
	Nedá se natáčet ani sklápět	Vždy míří přímo dopředu. Pokročilejší techniky fotografování odrazem o strop či stěny se dají využít jen velmi obtížně
	Stíní ho objektiv, sluneční clona, příslušenství atp.	Jeho umístění blízko osy objektivu často vytvoří stíny od příslušenství

Externí (systémový) blesk
	Vysoký výkon (směrné číslo 58 i více)	Ve srovnání s interními blesky dosahují externí blesky mnohem vyššího výkonu
	Lepší regulace výkonu	Expozice s externím bleskem je mnohem přesnější
	Osa dále od osy objektivu	S externími blesky jen výjimečně dosáhnete efektu červených očí případně stínu od příslušenství
	Zoom hlava	Řízením vyzařovacího úhlu zoomováním hlavy se dosahuje vyšších směrných čísel a úspory energie na další rychlý záblesk
	Možnost otáčení a sklápění	Díky otáčení a sklápění hlavy se dá fotografovat odrazem o strop či stěny či použít nejrůznější příslušenství
	Ostření ve tmě	Blesk většinou dodá fotoaparátu kvalitní systém ostření ve tmě
	Řada dalších funkcí	Externí blesky jsou vybaveny řadou dalších funkcí - od plně manuálního ovládání až po dálkové řízení
	Velký, těžký a nepohotový	Rozměry a váha hovoří za vše - k váze blesku je třeba přičíst obvykle 4 kusy AA baterií, kterými je blesk samostatně napájen
	Drahý	Cena externího blesku často překročí cenu levného kompaktního fotoaparátu

Otázku, zda pořídit externí blesk, asi definitivně vyřešit nelze, nicméně nesporným faktem zůstává, že profesionálové jen výjimečně a nouzově fotí s interním bleskem a že profesionální digitální zrcadlovky často ani interní blesk nemají.

Blesk a ostření ve tmě
Pro fotoaparáty vybavené pasivním ostřícím systémem (všechny DSLR, většina lepších kompaktů) přidá externí blesk jednu velmi podstatnou věc a sice kvalitní a rychlé ostření v šeru a tmě. Pasivní ostřící systémy jsou velmi přesné a rychlé, ale potřebují ke své práci "vidět". Selhávají tak v okamžiku, kdy je málo světla. Externí blesky jsou většinou vybaveny aktivními ostřícími systémy, které velmi účinně tuto nevýhodu kompenzují. S nasazeným externím bleskem tak bude váš fotoaparát rychle a přesně ostřit za všech světelných podmínek včetně úplné tmy.

Systémový blesk většinou přidá fotoaparátu schopnost ostřit ve tmě díky vestavěnému aktivnímu zaostřovacímu systému.

- Pihan Roman -   

Známka: 2.75 (3183)
 Způsob hodnocení: 1 - výtečné, 3 - dobré, 5 - vysloveně špatné