Olympus SP-510UZ: vybavený ultrazoom v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

22. února 2007, 00.00 | V dnešní recenzi se blíže podíváme na jeden z dalších ultrazoomových EVF přístrojů od Olympusu. Jedná se o model SP-510UZ (jehož předchůdcem je "es-pé-pětset"), který nabídne rozlišení 7,1 MPix, 10x optický zoom, příjemný design i rozměry a samozřejmě mnoho manuálních funkcí.

{Základní popis}

V dnešní recenzi se blíže podíváme na jeden z dalších ultrazoomových EVF přístrojů od Olympusu, jedná se konkrétně o model SP-510UZ . Výrobce zde oproti jeho předchůdci (SP-500) zapracoval jednak na designové stránce aparátu, ale především zvýšil rozlišení a také rapidně vzrostla citlivost. Nicméně vzhledem k faktu, že byl použit (co do rozměrů) stejný typ snímače, měli jsme hned ze začátku důvodné obavy, zda-li tato změna nebude spíše kontraproduktivní. SP-510 nabídne samozřejmě též velký rozsah ohniskové vzdálenosti (10x optický zoom), množství manuálních funkcí, rozměrný display, ale také například možnost ukládání snímků do RAWu. Olympus SP-510 je určen pro pokročilejší amatérské fotografy, kteří již mají s fotografováním jisté zkušenosti a ovládají též základní specifika expozice.

Základní popis

Plášť přístroje je tvořen plastem se stylovým stříbrno-metalickým povrchem. Přední straně dominuje robustní tubus objektivu, z kterého se vysouvá optika. Vedle něho je poměrně velký grip - s pogumovanou částí, o kterou se opíráte při fotografování konečky prstů. Pomocí redukce můžeme na objektiv též nasadit předsádky. V horní části je vestavěný - vystřelovací interní blesk. Na přední straně ještě naleznete mezi objektivem a gripem přisvětlovací diodu automatického zaostřování a mikrofon. Na horní straně aparátu je část ovládání. Jednak zde máme kruhový volič režimů, dále personalizované tlačítko (původně pro ovládání stabilizátoru - pouze softwarového však) a klávesa pro zapnutí/vypnutí fotoaparátu. V poslední řadě samozřejmě nechybí spoušť, kterou navíc lemuje ovladač optického zoomu. Z levé strany (při čelním pohledu) je gumová záslepka, pod níž se ukrývá USB zdířka. Vedle ní je pouze reproduktor. Na opačné - pravé straně, najdete záslepku ke vstupu pro napájení a pod ní leží dvířka s paměťovou kartou (typu xD).

Dolní strana obsahuje jen dutinu pro čtveřici tužkových baterií, kterou chrání plastová dvířka s pojistkou a dále plastový závit pro umístění fotoaparátu do stativu. Velkou část zadní strany zabírá display, nad kterým je elektronický hledáček (EVF) bez možnosti dioptrické korekce. Vedle hledáčku je mechanické tlačítko pro uvolnění vestavěného blesku. Okolo displeje nalezneme zbylá ovládací tlačítka, sloužící (od shora dolů) pro přepínání mezi hledáčkem a displejem, zobrazování informací na displeji, vstupu do menu, mazání/volby samospouště a posledním ovládacím prvkem je zde multifunkční křížový ovladač, umožňující nastavení režimu ostření, rychlého náhledu, funkce blesku, případně kompenzace expozice. Olympus SP-510 má hmotnost (včetně baterie a karty) cca 410 g, fyzické rozměry jsou: 106 x 75 x 70 mm.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace

Použitý CCD snímač má efektivní rozlišení 7,1 MPix a úhlopříčku 1/2,5" (fyzické rozlišení snímače je 7,40 MPix). Díky tomu můžeme fotografovat do velikosti 3 072 x 2 304 bodů, v ostatních rozměrech poté 2 592 x 1 936, 1 600 x 1 200, 1 280 x 960, 1 024 x 768 a 640 x 480 bodů ve formátech JPEG a RAW (pouze v max. rozlišení). Citlivost lze nastavit na ISO 50, 100, 200, 400, 800 a 1600. V krajních případech umožňuje aparát dále ještě možnost ISO 2500 a ISO 4000, ovšem v takovém případě pouze na poloviční rozlišení - 3,14 MPix (2 048 x 1 536 bodů). Ozvučené videosekvence lze natáčet v rozlišení VGA nebo QVGA - tedy 640 x 480 bodů a 320 x 240 bodů - v obou případech s frekvencí 30 nebo 15 snímků/sekundu. Filmovat můžete až do zaplnění paměťové karty. O zpracování snímků se stará obrazový procesor TruePic TURBO, který umožňuje nastavení saturace, kontrastu i ostrosti v rozsahu +/-5 kroků.

Objektiv zde použil výrobce - Olympus ED Lens. Disponuje 10x optickým zoomem s rozsahem ohniskové vzdálenosti 6,3-63 mm (ekvivalent kinofilmu je 38-380 mm) a světelností F2,8-3,7. Maximální clonové číslo je F8,0. Průměr filtru je 45,6 mm (s redukcí CLA-4 lze nasadit předsádkové čočky). Automatické TTL zaostřování pracuje na principu porovnávání kontrastu. Za zhoršených světelných podmínek vám pomůže asistenční světlo AF. Zaostřovat lze vícebodově nebo bodově s výběrem oblasti. Ve standardním režimu umožňuje autofocus zaostřit od 60 cm (na nejkratším ohnisku), případně 200 cm na ohnisku nejdelším. V makro režimu můžeme ostřit od 7 cm do 120 cm a v Super Makro režimu pracuje AF již od 3 cm. Zvolit můžeme i manuální ostření.

Automatické měření expozice pracuje buďto poměrově (ESP měření) v celém snímaném spektru, bodově a nebo se zdůrazněným středem. Kromě plně manuálního režimu můžeme ovládat expozici také pomocí poloautomatických režimů nebo plně automatického režimu (priorita clony/času, manuální režim). K dispozici je mimo jiné také možnost volby z až 21 scénických režimů. Rychlost závěrky lze nastavit od 1/1000 s do 15 s. Kromě nejdelšího času je zde k dispozici také režim Bulb (umožňuje maximální čas závěrky prodloužit až na 8 minut). Kompenzaci automatické expozice můžeme nastavit na +-2 EV po 1/3 EV krocích. Sériové snímání zvládne až 3 snímky rychlostí 1,8 snímků/sekundu. Intervalové snímání pracuje s frekvencí od 2 do 100 snímků s intervalem 1-60 minut.

Funkce vyvážení bílé barvy nabízí jak plně automatickou volbu, tak i některou z šesti předdefinovaných možností (Den, Zataženo, Žárovka a 3 typy zářivek). Nechybí ani možnost nastavení manuální kalibrace. Vestavěný blesk má pracovní rozsah 0,3-4,5m (na nejkratším ohnisku) a 1,2-3,4m (na nejdelším ohnisku). Jeho intenzitu můžeme regulovat pomocí korekce o +/-2 EV a pracuje celkem v šesti režimech: Auto, S redukcí červených očí, Vynucený záblesk, Pomalá synchronizace, Pomalá synchronizace + redukce červených očí a Blesk vypnut. Elektronický hledáček má rozlišení 201 600 bodů. LCD TFT displej na zadní straně disponuje úhlopříčkou 2,5" s rozlišením 115 000 bodů. Data se ukládají na paměťovou kartu xD, popřípadě do interní paměti (16 MB). Napájení zajišťují 4 tužkové baterie. Přenos dat do počítače probíhá pomocí USB 2.0. Nechybí ani možnost přímého tisku bez počítače pomocí PictBridge a výrobce u tohoto typu nezapomněl ani na podporu českého jazyka.

[-more-]{Menu a ovládání}

Ovládání a práce v menu

Ovládání a především množství ovládacích prvků je řešeno s ohledem na co největší ergonomii a jednoduchost ovládání. Fotoaparát se zapíná tlačítkem "Power" na horní straně. Kruhovým prstencem měníme expoziční režimy (Auto, Program, Priorita času/clony, Manuální režim, Scénické režimy, Kamera). Poslední položka představuje čtyři režimy: My 1-My 4, kde si můžete nadefinovat své vlastní režimy.

Na zadní straně je jednak mechanické tlačítko pro "vystřelení" blesku, dále čtyři klávesy a multifunkční křížový ovladač. Čtveřicí jednoúčelových kláves ovládáme: přepínání režimů prohlížení (LCD/EVF), zobrazení informací na displeji, menu, samospoušť/mazání. Křížový ovladač je určen kromě posuvu v menu také pro běžně prováděné změny jakými je například: režim ostření (Normal, Makro, Supermakro) - vlevo, kompenzace expozice - nahoru, funkce blesku - vpravo a rychlý náhled - dolů. Prostřední klávesa slouží pro potvrzení volby nebo pro vstup do základní struktury menu.

V případě změny expozičních parametrů při manuálním, případně polo-manuálním režimu, stiskneme u křížového ovladače klávesu "nahoru" a ve vrchní části displeje se nám objeví okna s expozičním časem a clonou. Poté pomocí kláves "vlevo", "vpravo" (viz grafické znázornění) měníme požadované parametry. Výběr potvrzujeme středovou klávesou OK. Systém je to vpravdě trochu krkolomný (osobně si myslím, že jeden roller by zde zase tak na škodu nebyl), ale to je daní za kompaktní tělo a také minimum ovládacích prvků.

Do základního menu vstoupíme klávesou OK/Menu, kde měníme základní parametry: Vyvážení bílé barvy, Citlivost, Způsob snímání a Oblast měření expozice. Do rozšířeného (standardního menu) vstoupíme stiskem stejnojmenné klávesy. Poté se nám objeví hlavní nabídka v podobě šesti ikon (v režimu fotoaparátu): Kvalita obrazu, Resetování, Foto-menu, Nastavení, SCN (scénické režimy) a Tichý režim. Podstatné jsou pro nás především položky - Kvalita obrazu (rozlišení), Foto-menu a Nastavení.

Položka Foto-menu umožňuje změny a nastavení při fotografování a obsahuje následující položky: Vyvážení bílé barvy, Citlivost (ISO), Režim snímání, Měření expozice, Detailní zoom, Digitální zoom, Režim AF, Režim ostření, Trvalý AF, Prediktivní AF, Digitální stabilizátor, Kompenzace blesku, Synchronizace blesku, Blesk, Digitální záznamník, Ostrost, Kontrast, Sytost, Redukce šumu a Časové foto. Záložka Nastavení představuje klasický SET-UP a naleznete zde možnosti: Formátování, Záloha, Jazyk, Nastavení zapnutí, Nastavení vypnutí, Pípnutí, Zvuky, Závěrka, Hlasitost, Náhled, Názvy souboru, Pixel Mapping (opravuje vadné obrazové body ve snímku), Jas displeje, Čas, Duální čas, Budík, Video výstup, Rámečky, Histogram, Můj režim, jednotky (M / Stopy), Asistenční světlo a Uživatelské tlačítko.

V režimu prohlížení snímků máte k dispozici při vstupu do menu možnosti: Nastavit prezentaci, Upravit snímek, Tisknout, Zobrazit kalendář, Prohlížení, Nastavení (stejné jako v režimu fotoaparátu), Album, Mazání a Tichý režim. V případě formátu RAW máme k dispozici úpravy snímků přímo ve fotoaparátu. Můžeme si tak již při prohlížení nastavit vhodné vyvážení bílé, rozlišení, ostrost, saturaci a kontrast a snímek konvertovat do JPEG.

[-more-]{Hodnocení kvality snímků}

Kvalita snímků

Olympus SP-510 fotografuje celkem na 8 citlivostí. Kromě dnes již standardních ISO 50, 100, 200 a 400, výrobce netroškařil a přidal ještě ISO 800 a 1600. Při polovičním rozlišení 3,14 MPix dokonce můžete snímat s citlivostí až ISO 2500 a ISO 4000. Ovšem, jak je patrné z testovacích snímků, méně je někdy více a zrovna v tomto případě se jedná o naprostý skok vedle. To, že na větší citlivost než je ISO 800, už snímač ruku v ruce s post-processingem produkuje doslova mazanice, není u této třídy fotoaparátů zas tak neobvyklé (a více méně se to dalo čekat). Ovšem je trochu překvapivé, že digitální šum začíná být jasně patrný již při ISO 200. Následující citlivost ISO 400 již je - co se týče šumu v kombinaci se softwarovými úpravami snímků, na opravdové hranici použitelnosti (a to zde mluvíme spíše již jen o zmenšených náhledech). V oblasti šumu představuje tedy Olympus SP-510 slabý průměr ve své třídě.

Fotografování na všechny citlivosti (zleva doprava, shora dolů): ISO 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 2500 a 4000.

Automatické vyvážení bílé barvy pracuje ve standardních podmínkách korektně. Chybná měření zaznamenáme v umělém (žárovkovém či zářivkovém) osvětlení, kde selhává drtivá většina digitálních fotoaparátů. V případě potřeby lze samozřejmě využít též nastavení WB manuálně.

Vyvážení bílé (White balance) – vlevo: automatické, vpravo: manuální.

V případě kvality snímků nabízí SP-510 slušnou úroveň detailů na svou třídu. Také ostrost, kontrast i barevné vyvážení je dobré, je zde znatelný posun v kvalitě oproti předchůdci SP-500. Zásluhu na tom má pochopitelně především vyšší rozlišení. Na druhou stranu zde ovšem můžeme pozorovat také poměrně silné moiré (a to jak na svislých, tak i vodorovných liniích). Také chromatická aberace se u tohoto modelu výrazněji projevuje, ale stále se drží v tolerovatelných mezích. Na nejkratším ohnisku ostrost mizí pouze v rozích a patrné je také průměrné soudkovité zkreslení. S rostoucím ohniskem zcela zmizí soudkovité zkreslení, ovšem ruku v ruce s ním klesá silně ostrost. Vzhledem k typu optiky to však není nic neobvyklého. Vinětace (ztráta světla v rozích) je na tuto třídu aparátů normální. Celkově je kvalita obrazu dobrá, ovšem zároveň se zde také silněji projevují klasické vady optiky. To je však daň za velký rozsah ohniskové vzdálenosti (10x optický zoom).

Fotografování s minimálním zacloněním na nejkratším ohnisku (vlevo) a na nejdelším ohnisku (vpravo).

Fotografování na nejkratším ohnisku (vlevo) a na nejdelším ohnisku (vpravo).

Fotografování na různé citlivosti přístroje (od shora dolů): ISO 50, 100, 200, 400, 800, 1600 a 2500.

V režimu makro...

Fotografování v noci na všechny citlivosti přístroje (od shora dolů): ISO 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 2500 a 4000.

Video sekvence: 640 x 480 bodů…

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Olympus SP-510UZ v praxi

Od zapnutí fotoaparátu až po pořízení prvního snímku uplyne 3,5 sekundy. Zpoždění závěrky od stisknutí namáčknuté spouště je v našich podmínkách neměřitelné, tedy kratší než 0,1 sekundy. Zpoždění bez namáčknutí je cca 0,7 sekund. Přezoomování z nejkratšího ohniska na nejdelší trvá přístroji přesně 2 sekundy, přičemž ovládání zoomu je rozděleno na cca 40 kroků, což umožňuje velice přesné a detailní zoomování a jedná se o velice praktickou funkci přístroje. Display má sice jisté zpoždění, ale ne větší, než mají konkurenční aparáty. Ovládání pracuje dobře a spolehlivě. Chod jednotlivých tlačítek je lehký a jejich reakce jsou okamžité. Příjemnou funkcí je možnost přiřazení konkrétní funkce k tlačítku umístěném vedle klávesy Power. Můžete pod něj uložit přímou volbu: Digitální stabilizátor (což je též tovární nastavení), Zámek expozice (AELock), Zámek ostření (AFLock), Kvalitu obrazu, Detailní zoom, Digitální zoom, Režim AF, Režim ostření, Trvalý AF, Synchronizace blesku, Blesk, Záznamník a Redukce šumu.

Automatické měření expozice pracuje velmi dobře. Poměrně slušně pracuje i automatické zaostřování, ovšem problém může nastat v případě fotografování za slabších světelných podmínek (což je však také poměrně standardní neduh většiny aparátu v tomto segmentu). Ovládání jako takové sice obsahuje jen nezbytně nutný počet ovladačů a nepředstavuje nic těžkého, nicméně jeden roller navíc už by tento fotoaparát rozhodně "unesl" a bylo by to určitě ku prospěchu věci. Například totiž právě změny parametrů u polomanuálních a manuálních režimů představují poměrně krkolomnou záležitost a zbytečné několikanásobné "cvakání". Další zavádějící a občas mírně matoucí prvek SP-510 představuje display. Na něj se totiž nelze příliš spolehnout v případě vyvážení bílé barvy, neboť ačkoli zobrazuje snímky správně, ve skutečnosti dochází k posunu do teplejších odstínů (to je však také neduh spousty přístrojů). Jako poslední výtku si zde neodpustím relativně dlouhé počáteční ohnisko (38mm po přepočtu na kinofilm).

Abychom však jen nekritizovali, také zde samozřejmě nechybí i spousta užitečných funkcí, jako jsou manuální režimy, 10x optický zoom, dostatečné rozlišení nebo možnost fotografování do formátu RAW. Ten pak můžete následně editovat přímo ve fotoaparátu, nastavit vyvážení bílé barvy, ostrost a kontrast a podobně. Výsledek lze dále převést do klasického JPEGu a originál smazat, čímž neplýtváme místem (ovšem jiná otázka je, jak efektivně budeme editovat snímky přímo v přístroji - osobně bych dal jednoznačně přednost spíše úpravám v PC). Fotoaparát umožňuje také náhled živého histogramu, který lze v menu vypnout/aktivovat. A samozřejmě nechybí ani podpora češtiny. Balení obsahuje fotoaparát, řemínek, 4 ks AA baterií, USB kabel, A/V kabel a manuál.

Závěrem

Olympus SP-510 nabízí dobrou alternativu pro aktivní amatérské fotografy, kteří potřebují kompaktní přístroj s dostatečným rozlišením, širokým rozsahem zoomu a možnostmi manuálního ovládání expozičních parametrů. Jako bonus zde dostanou též možnosti fotografování do RAW formátu. Na druhou stranu daní za to však budou špatné vlastnosti přístroje v oblasti digitálního šumu, a stejně tak v některých případech i silnější klasické neduhy optiky. Ovšem vezmeme-li v úvahu poměr ceny/výkonu, jedná se v daném segmentu bezpochyby o velice konkurenceschopný model. Maloobchodní doporučená koncová cena se pohybuje okolo 7 000 Kč včetně DPH.

:: Technická specifikace

[-more-]{Živé fotografie}