První zkušenosti s Nikonem D3 - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

1. listopadu 2007, 00.00 | Koncem srpna Nikon představil svou novou vlajkovou loď, digitální zrcadlovku D3. Na novinářské prezentaci sice byla chvilku na osahání, ale příliš dojmů nebylo možné získat. Nyní jsme na chvíli získali pro předběžné testování před-sériový kus, který by měl odpovídat finálnímu výrobku. Zde jsou naše první dojmy.

Koncem srpna Nikon představil svou novou vlajkovou loď, digitální zrcadlovku D3. Na novinářské prezentaci sice byla chvilku na osahání, ale příliš dojmů nebylo možné získat. Nyní jsme na chvíli získali pro předběžné testování před-sériový kus, který by měl odpovídat finálnímu výrobku. Zde jsou naše první dojmy.

Displej
Diskutovanou novinkou na D3 je displej. Udává se rozlišení 922 000 bodů na úhlopříčce 3". Vzhledem k tomu, že na ostatních přístrojích je rozlišení řádově menší, padlo logické podezření, zda-li se nejedná o marketingový trik. A skutečnost? Nejedná. Displej na D3 má opravdu revolučně kvalitní rozlišení v porovnání s konkurencí a při prohlížení je rastr nepostřehnutelný. Snímky jsou tedy na displeji velmi ostré a kvalitní. Kromě prohlížení snímků se tato výhoda vyššího rozlišení vyplatí také v režimu Live View. Při pohledu lupou na displeje Canonu 1D Mark III a Nikonu D3 jasně vítězí D3. Velikost bodů je řádově menší.

Autofokus
Systém automatického zaostřování je také horká novinka. Celkem je zde 51 bodů, z toho 15 křížových. Systém Multi-CAM3500FX pracuje na principu pasivního TTL zaostřování, které umí pracovat v režimu jednorázového ostření, kontinuálního zaostřování, nebo ho můžeme přepnout na manuální režim. Nechybí ani prediktivní zaostřování, které se v případě potřeby v kontinuálním režimu automaticky aktivuje. Právě díky velkému počtu bodů by nyní mělo být ještě kvalitnější. Pomocné světlo pro AF zde není, pro tuto funkci musíme dokoupit externí blesk. Rychlost zaostřování záleží na konkrétních objektivech, ale s testovaným AF-S Nikkor 17-35/2,8D pracovalo velmi dobře i ve špatném osvětlení. V režimu Live View lze zvolit také režim ostření pomocí hlavního snímače, kde si můžeme vybrat jakoukoliv oblast na scéně, která bude sloužit jako bod zaostření. Nutno dodat, že v tomto režimu je AF výrazně pomalejší a hodí se, jen pokud opravdu musíme Live view použít. V režimu Live View lze ale také využít 51 bodového AF, ale při každém zaostření se musí sklopit zrcátko, takže na displeji pak chvíli nic nevidíme.

Sériové snímání
Univerzálnost tohoto fotoaparátu je dána kvalitním velkým snímačem s rozumným rozlišením a rychlým sériovým snímáním. D3 je tak vhodná jak do ateliéru, tak i pro náročnou reportážní práci. Porovnání s Canonem 1D Mark III je následující. Canon umí 10 snímků za sekundu v rozlišení 10 MPix s bufferem pro 110 snímků. Nikon umí 9 snímků za sekundu v rozlišení 12 MPix s bufferem pro 64 snímků, ale po přepnutí na 5 MPix (1,5x ořezový faktor, tzn. DX) umí až 11 snímků za sekundu. Vítěz je tedy daný úhlem pohledu, ale jedná se o rovnocenné soupeře.

Live View
Další revoluční novinkou v řadách DSLR Nikonu je Live View, tedy živý náhled scény promítaný na displej. Tuto technologii již konkurence nějakou dobu používá, Nikon nyní srovnal krok a přidal něco navíc. Umí v tomto režimu i zaostřovat bez nutnosti zdvihání zrcátka. Ostří pomocí hlavního snímače, podobně jako kompaktní fotoaparáty.
V menu si můžeme vybrat ze dvou režimů - "Handheld" pro držení z ruky a "Tripod" pro focení ze stativu. V režimu "z ruky" fotoaparát zaostřuje pomocí speciálních AF senzorů, tedy jako každá DSLR. Musí tedy po namáčknutí spouště sklopit zrcátko, čímž se displej zatmí. Na displeji se v tomto režimu uprostřed scény zobrazuje podobný obrazec, jaký vidíme v hledáčku, v jehož vnitřní části si můžeme vybrat bod zaostření, v dolní části displeje je simulace stavového řádku z hledáčku. V režimu "stativ" je scéna na displeji bez obrazce a bod zaostření lze vybrat z jakékoliv části scény. Opět je zde i stavový řádek. V obou režimech lze zapnout na displej i pomocnou mřížku, která scénu rozdělí na třetiny.
V obou režimech lze část scény zvětšit, což se hodí zejména pro kontrolu zaostření. Oblast, kterou zvětšujeme, je vždy vázána na zvolený bod zaostření.
Odezva displeje není zcela ideální, je o něco málo horší než u běžných kompaktů. Pokud chceme přesné reakce na dění na scéně, musíme fotografovat přes optický SLR hledáček. Oproti kompaktům je však výhodou lepší rozlišení a díky velikosti displeje i snadnější kontrola správnosti zaostření. V režimu Live View lze zaostřovat velmi přesně i manuálně, a to s minimální hloubkou ostrosti.

Ovládání
Zde žádné revoluční změny nejsou. Dalo by se říci, že citelné změny nejsou prakticky žádné. Kdo někdy v ruce držel D2x, bude se zde cítit jako doma. I majitelé nižších zrcadlovek, typu D80, budou z velké části ihned vědět, na co je většina tlačítek a jak se orientovat v menu. Hlavním rozdílem oproti levnějším Nikonům je vyvedení volby oblasti zaostření a oblasti měření expozice na přepínače a malý stavový displej na zadní straně, pod kterým jsou tlačítka pro rychlé nastavení citlivosti, rozlišení a vyvážení bílé barvy. Celkově má tedy D3 dva stavové displeje. Jeden velký na horní straně a druhý menší na zadní straně. Navíc si můžeme další stavový displej nasimulovat na velkém barevném displeji na zadní straně.
Křížový osmisměrný ovladač napravo od displeje má také prostřední potvrzovací tlačítko. Již tradičně je kolem něj přepínač pro uzamknutí volby oblasti zaostření.
Vestavěný vertikální grip pro snadnější fotografování na výšku není zcela plnohodnotný. Má menší hloubku, a i když jsou zde obě multifunkční kolečka a tlačítko AF-ON, chybí zde tlačítko kompenzace expozice. Ta se při používání vertikálního gripu mění velmi těžko. To je oproti Canonu 1D Mark III mínus.

 

Kvalita obrazu
Již tisková zpráva, která avizovala maximální citlivost ISO 25 600, naznačovala, že se u Nikonu zaměřili na problém s digitálním šumem, který byl problémem D2x (na vysokých citlivostech). A nutno říci, že japonští inženýři splnili svůj domácí úkol na jedničku. Výsledky jsou v porovnání se staršími DSLR Nikonu vynikající. Přímé porovnání s Canonem provedeme až se sériovým kusem. I s před-sériovým kusem jsou však snímky pořízené na citlivost ISO 1600 pouze minimálně zasažené šumem, a to i při pohledu s maximálním přiblížením. Skutečný rozsah citlivostí snímače je od ISO 200 do ISO 6400. Je ale možné použít rozšíření v obou směrech. Celkem máme tedy na výběr od ISO 100 do ISO 25 600. To znamená, že pokud vaše DSLR končí na ISO 1600, tak může za určitých podmínek použít čas expozice například 1/2 s, tak D3 s citlivostí ISO 25 600 za stejného osvětlení a nastavení clony může použít až 1/32 s. Šum okolo citlivosti ISO 1600 má téměř zcela potlačenu barevnou složku, neprojevuje se tedy nepříjemnými červenými nebo zelenými tečkami. Je vidět pouze "zrno". Barevnost se začíná projevovat až na ISO 6400. I na této citlivosti jsou však zmenšené snímky dobře použitelné! Pokud použijeme vyšší citlivosti, kvalita rapidně klesá, ale stále jsou snímky použitelné, byť vyžadují editační zásahy.

Výdrž baterie
Díky vestavěnému vertikálnímu gripu lze u tohoto typu zrcadlovek použít větší baterii, než jaké se dávají do menších modelů. Výdrž lze odhadnout okolo 1000 snímků s normální intenzitou prohlížení. Pokud budeme šetřit (minimální používání displeje), dostaneme se určitě výrazně přes 1000 snímků. Přesnější čísla přineseme v podrobné recenzi sériového kusu. Opět v menu nechybí možnost zobrazit zbývající kapacitu baterie v jednotkách procent, počet nafocených snímků od nabití baterie i celkovou životnost baterie.

Drobnosti a finesy
GPS modul, ani adaptér pro WiFi přenos snímků k dispozici nemáme, ale bude možné je přikoupit. Další zajímavostí je zobrazení umělého horizontu na displeji fotoaparátu. Máme tak možnost ověřit si natočení těla zrcadlovky. Hodí se to, pokud nemáme k dispozici stativ s vodováhou apod. Senzor reaguje pouze na natočení vlevo a vpravo, bohužel nikoliv na naklonění vpřed a vzad. Mezi "vychytávky" také bezesporu patří duální slot na CF karty, který lze provozovat v několika režimech. Lze nastavit ochranu proti přetečení jedné karty. Pokud zaplníme jednu, začne se automaticky vše zapisovat na druhou. Druhý režim umožňuje zálohování, tedy zdvojený zápis na obě karty. Třetí možnost je rozdělení RAW snímků na jednu kartu a JPEG na druhou. Opomenout nelze ani HDMI video výstup, který se konečně začíná v digitální fotografii stále více prosazovat.

Shrnutí
Nikon D3 je bezesporu velmi povedený fotoaparát. Originály snímků před-sériového kusu ale bohužel není možné publikovat. Soudě podle prvních zkušeností, snímky jsou plně použitelné a velmi kvalitní. Na trh by se měla D3 dostat koncem listopadu a ceny v maloobchodech se pohybují okolo 130 000 Kč.