Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
![OBLIBENE_TITLE2](/templates/104/gr/print-logo.gif)
Literatura
Kniha Fotografie v praxi - John Freeman
22. října 2001, 00.00 | Víte o tom, že na trh přichází staronová kniha o fotografii, jejímž autorem je britský fotograf John Freeman? V nové recenzi se dozvíte, jaký názor na tuto publikaci má náš redaktor Jiří Zahradnický.
Kniha s názvem Fotografie v praxi byla – jak se píše na přední záložce jejího přebalu – vytvořena s ambicí „stát se základní příručkou a nepostradatelným společníkem každého moderního fotografa 90. let.“ V této souvislosti si čtenář jistě položí nejméně dvě otázky. Za prvé, může být tato kniha, která v anglickém originálu vyšla poprvé v roce 1993 (česky poprvé v roce 1998, nyní se v knihkupectví objevila v 2. vydání), také dobrým pomocníkem fotografa 21. století? Anebo snad pod vlivem rychlého vývoje fotografie v posledních letech již beznadějně zastarala? A za druhé, nejsou slova „základní příručka“ a „nepostradatelný společník každého fotografa“ jen nabubřelým reklamním tahákem? Stojí kniha s doporučenou cenou přes 500 Kč opravdu za to? Dřív, než se pokusím odpovědět na tyto otázky, se však musím zmínit o autorovi knihy, znamenitém britském fotografovi Johnu Freemanovi.
Vydalo nakladatelství Rebo Production v roce 2000 (2. vydání), cena 549 Kč (v knihkupectví Veselý v Plzni)John Freeman napsal řadu jiných publikací o fotografii – mezi nimi vyniká úspěšná „příručka“ v pravém slova smyslu Photographer ęs Handbook – a vydal též několik obrazových publikací s architektonickou tematikou (London Revealed nebo Moscow Revealed). Pozoruhodné též je, že Freeman je oficiálním fotografem britské královské rodiny – nejznámější jsou jeho snímky britské královny na zámku Windsoru. To samo o sobě však ještě neznamená, že je tím pravým autorem fotografické příručky pro širokou fotografickou veřejnost. V každém případě však ve svém projektu Fotografie v praxi dokonale využil svých bohatých fotografických zkušeností a zároveň i „zalovil“ i ve spodních šuplících svého fotografického archivu. Kniha totiž není založena na suchopárném teoretizování, ale právě naopak: jejím jádrem je přes 800 (až na výjimky barevných) fotografií, které jsou navíc – což je podle mě nejdůležitější – podrobně komentované. Čtenář tak listuje ve velkoformátové celobarevné publikaci, prohlíží si fotografie, čte popisky a ani nevnímá, že se tím nenásilně i učí. Autor ho na konkrétních příkladech svých fotografií systematicky provádí fotografickým světem od základního popisu fotografické techniky, přes rady do začátků až po speciální techniky a fotografické efekty. Freeman u svých fotografií popíše, jak daný námět fotografoval, na různých variantách téže fotografie dokonce srovnává a popisuje možnosti daných situací, a co je důležité, nevyhýbá se při tom ani nezdařilým či přímo zkaženým fotografiím. Takovéto praktické ukázky jsou velmi názornou učební pomůckou, která poslouží zejména začátečníkům.
![](/old-idif/fotografovani/images/obalkakniha1.jpg)
Autor knihu rozčlenil do čtyř oddílů (Začínáme, Fotografujeme na cestách, Fotografujeme lidi, Zlepšujeme techniku), po nich následují poznámky (což je vlastně slovník základních fotografických pojmů) a na úplný závěr dost solidně zpracovaný rejstřík.Vstupní oddíl nazvaný Začínáme je určený opravdovým začátečníkům – ten, kdo se alespoň trochu o fotografii zajímá, se bude u popisu fotografické techniky (fotoaparáty, příslušenství, filmy atd.) asi trochu nudit. Avšak již od strany 36, kde je velmi názorně popisován vliv clony a o dvě stránky dál vliv doby osvitu, se rozhodně nudit přestane, zvláště když je každá situace opět doprovozena názornými fotografiemi nebo kresbami. Na dalších stranách se autor věnuje správné expozici a poté podrobně kompozici obrazu (popředí, pozadí, volba záběru, výběr objektivu, fotografování s bleskem atd.) V našich podmínkách je trošku nezvyklé místo, které věnuje tzv. okamžité fotografii a (právě zkrachovalému) Polaroidu. Tato oblast fotografie (včetně užívání zadních stěn Polaroid k tradičním filmovým aparátům) u nás nezdomácněla a díky rozvoji digitální fotografie už velké šance na úspěch ani nemá. Zajímavé však je, že autor v publikaci, která vznikala už na počátku 90. let, věnuje pozornost právě i digitální fotografii. Dvojstrana na toto téma v oddíle Zlepšujeme techniku je sice z dnešního pohledu povrchní (kdo z nás však v roce 1992 mohl zasvěceně mluvit o digitální fotografii?), ale Johnu Freemanovi je nutno přiznat přinejmenším dar prozíravosti a předvídavosti – nejenže o digitální fotografii již píše, ale přiznává jí i přednosti a dává jí dobrou perspektivu. To vynikne zvláště při srovnání s řadou českých autorů, kteří ještě předloni (nebo i vloni) ve svých pojednáních (ať už knižních nebo časopiseckých) při popisování kvality digitálních fotoaparátů ve srovnání s filmovými aparáty nešetřili skepsí a tvrdili, že to bude ještě dlouho trvat, než se kvalitou fotografií vyrovnají svým filmových protějškům.
![](/old-idif/fotografovani/images/recenzeknihblesk.jpg)
![](/old-idif/fotografovani/images/barakrechnih1.jpg)
Ilustrační fotografie: John Freeman
Ale zpět ke knize: pro amatérské fotografy jsou patrně nejpotřebnějšími pasážemi knihy především kapitoly Fotografujeme na cestách a Fotografujeme lidi. V první z nich jsou názorně popsány nejen základní situace při fotografování krajiny a architektury, ale i fotografování za neobvyklých světelných podmínek, zásady užívání filtrů, využívání denního světla a počasí. Autor při tom nezapomíná ani na kouzlo černobílé fotografie. V kapitole Fotografujeme lidi popisuje fotografování lidí v exteriéru, zmiňuje se i o užívání vhodných rekvizit a při popisování fotografování v ateliéru se věnuje líčení a osvětlení včetně speciálnějších high-key či low-key technik. Nezapomíná samozřejmě ani na fotografování dětí či starých lidí, fotografování na dovolené včetně snímků za špatného počasí. Pro mě osobně je nejzajímavější poslední kapitola knihy s názvem Zlepšujeme techniku. Ta není samozřejmě určena úplným začátečníkům, ale spíše pokročilejším amatérům. Autor v ní zcela srozumitelným a názorným způsobem popisuje užití speciálních filmů, objektivů, filtrů (třeba i filtrů Cokin, které se u nás rozšířily teprve nedávno). V samém závěru knihy se může poučit i zkušenější fotograf, protože zde autor popisuje i některé netradiční metody jako fotografování přes sklo, v protisvětle, několikanásobné expozice, koláže, složené obrazy. Kniha končí pojednáním o účasti v soutěžích a možnosti uplatnit své snímky na trhu, v němž Freeman radí na základě svých dlouholetých zkušeností jako opravdový profesionál.
![](/old-idif/fotografovani/images/cernoskafotorec.jpg)
Ukázka autorových ilustračních fotografií
V souvislosti s kapitolou o náročnějších fotografických technikách mám jednu faktickou poznámku k překladu knihy a následnému redakčnímu zpracování. Podle mého by překlad na některých místech zasloužil užití opravdu současné terminologie (příklad za všechny – namísto těžkopádného výrazu „filtr odstupňované hodnoty“ bych raději užil všeobecně srozumitelný termín „přechodový filtr“). Vzhledem k tomu, že jde o druhé vydání poměrně drahé knihy, mohly být vychytány i drobné literní nedostatky (překlepy) nebo nesrovnalosti v popiskách k fotografiím. Pokus se nemýlím, kniha tohoto ražení vzniká vmontováním českého textu (jako páté barvy) do originálních filmů, které jsou pro všechny jazykové mutace stejné. Z tohoto důvodu by neměl být problém text s chybou kdykoli nahradit. Ale dost mudrování – nedostatků tohoto druhu je ve Fotografii v praxi jen velmi málo, a nejsou natolik závažné, aby nějak snižovaly celkově dobrou úroveň publikace. Kromě toho zaslouží pochvalu i kvalitní reprodukce autorových fotografií na křídovém papíře i trvanlivá pevná vazba.
Celkově je Freemanova Fotografie v praxi velmi dobrým edičním počinem. Mezi její přednosti patří na jedné straně výborné tiskárenské zpracování, solidní překlad i redakce, na druhé straně autorovo srozumitelné a názorné podání, a to i v méně obvyklých oblastech fotografie včetně experimentu. Přesto, že kniha vznikla téměř před desetiletím, má co říci i dnešnímu fotografovi, ať už má v ruce filmový nebo digitální aparát – protože, slovy Johna Freemana, nejdůležitějším faktorem vzniku výborného snímku je sám fotograf.
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
2. února 2012
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
15. prosince 2014
Konica Minolta pomůže živnostenským úřadům s digitalizací dokumentů
-
11. května 2014
-
26. listopadu 2014
Canon Junior Awards již posedmé ocení mladé fotografy v rámci Czech Press Photo
-
21. srpna 2014