Aperture 3 – struktura a organizace digitálního fotoarchivu - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Aperture

Aperture

3. srpna 2010, 01.00 | Jak organizovat fotografie v Apple Aperture 3? Kromě pojmů jako projekt, album, či složka, si prakticky ukážeme, jak zvládnout archiv 100 000 snímků, jak využívat externí úložiště a jak provozovat Aperture.

Minule jsme vysvětlili, jak Aperture pracuje s fotografiemi, aby umožňoval jejich nedestruktivní úpravy. Dnes se zaměříme na logickou strukturu digitálního archivu. Tedy na to, jak fotografie třídit, jak je ukládat a jak celý archiv rozčlenit tak, abychom se v něm vyznali i po letech.

Library – náš digitální archiv
Aperture od verze tři umožňuje vytvářet neomezené množství oddělených digitálních archívů tzv. Library neboli knihovny. Knihovnu lze přirovnat k velké skříni, do které můžete zakládat fotografie včetně všech náhledů, popisků, katalogů, fotoalb apod. Je to místo, kde fyzicky skladujete snímky a logicky můžete mít takových skříní víc, umístěných doma i jinde. Při prvním spuštění si Aperture automaticky vytvoří prázdnou knihovnu, ve složce Pictures, uvnitř domovského adresáře. Nicméně kdykoli v budoucnu si můžete vytvořit další knihovny nejen na interním disku, ale také na připojeném externím či síťovém úložišti.

Častým důvodem vytváření většího počtu knihoven je právě možnost umísťovat je na různá místa. Například jedna knihovna na disku MacBooku může obsahovat aktuální fotografie, které chci mít u sebe a druhá na externím diskovém poli doma obsahuje archiv snímků, které nepotřebuji pro běžnou práci a pouze je uchovávám. V notebooku tak zabírám jen nezbytně nutné místo na relativně malém hard disku, zatímco na velkém diskovém poli mám uloženo vše ostatní.

Stejně můžete více knihoven používat pro týmovou práci. Pokud má více lidí pracovat na jednom projektu, nejjednodušší cestou je vytvoření nové knihovny na externím disku. Každý, kdo s ní má pracovat, si na potřebnou dobu tento disk připojí, přepne se do společné knihovny (File – Switch to Library) a může do ní přidávat snímky, upravovat či mazat stávající atd.

V neposlední řadě se oddělená knihovna může hodit na snímky, které z jakýchkoli důvodů chcete mít mimo hlavní archiv, například pro choulostivou povahu obsahu či na přání klienta. Takovou knihovnu pak lze efektivně chránit proti zneužití či odcizení tím, že ji umístíte na kryptovaný a zaheslovaný disk. Vytváříte tak zamčenou skříň, do které se dostanou jen povolaní.

Založení nové knihovny je jednoduché. Stačí zvolit v menu File – Switch to Library – Other/New a objeví se jednoduchý dialog. V něm kliknete na tlačítko Create New, zadáte jméno nové knihovny a vyberete, kde se má vytvořit. Ve stejném dialogu se pak i přepíná mezi knihovnami s tím, že přímo v menu Aperture nabízí několik naposledy použitých pro rychlé přepínání.

Další možností, jak rychle otevřít knihovnu, pokud nemáme Aperture ještě spuštěný, je jednoduše poklikat na soubor knihovny ve Finderu. Počítač otevře Aperture a v něm zvolenou knihovnu. Práce s více knihovnami je tudíž velmi jednoduchá a fakt, že v jednom okamžiku může být otevřena právě jedna knihovna, vás nijak neomezí.

Projekt jako krabice od bot
Vývojáři Applu při přípravě první verze Aperture spolupracovali s několika desítkami profesionálních fotografů a snažili se program navrhnout tak, aby jeho logika i pojmy odpovídaly přirozené organizaci fotografovy práce. Proto se základním stavebním kamenem digitálního archivu stal Projekt (Project). Projekt je místem, kde skladujete všechny fotografie týkající se určitého zadání, tématu, či jinak k sobě náležející. Mimochodem, pokud máte zkušenost s iPhoto, tak projekt má stejnou funkci jako Events v iPhoto.

Je na vás, zda projekt bude obsahovat deset, sto, či tisíce fotografií. Můžete jej libovolně pojmenovat a pokud budete mít projektů hodně, lze je i třídit do složek. Logiku projektu dobře ilustruje jeho ikona – můžeme ji chápat jako krabici od bot. Ano, projekt je fyzickým skladištěm, přihrádkou v digitálním archivu. Proto logicky obsahuje jak originální podoby snímků (Master), tak i jejich upravené verze. Zároveň může obsahovat i alba, a další nástroje, pro jemnější třídění, či prezentaci fotografií.

Projekt je základním stavebním prvkem archivu. Umožňuje rychle přecházet mezi různými skupinami fotografií a velmi snadno hledat snímky i ve velmi rozsáhlém archivu. Proto se není třeba nijak omezovat v množství projektů a jejich pojmenovávání. Čím důsledněji budete fotografie rozdělovat do projektů, a projekty smysluplně pojmenovávat, tím lépe se s archivem pracuje.

Aperture navíc nabízí možnost pracovat nejen s jednotlivými fotografiemi, ale provádět řadu činností přímo s celým projektem. Pokud například vyexportujete projekt (File - Export - Project as New Library ), Aperture vezme originály fotografií, všechny jejich upravené verze, hodnocení, klíčová slova, popisky, alba a vše, co jste s fotografiemi podnikli, a zabalí to do jednoho souboru. Ten lze přenést na jiný počítač a následně snadno otevřít jako novou knihovnu či načíst do své stávající knihovny (File – Import - Library/Project).

Folder (složka) pro větší přehlednost
Když začne být projektů hodně, jejich seznam se stává nepřehledný a neprakticky dlouhý. Proto Aperture umožňuje ručně seskupovat projekty do skupin. Stačí kliknout v záložce Projects na Library a následně v menu založit nový Folder (složku či chcete-li oddělení). Založení najdete buď v menu pod File – New Folder, nebo můžete použít klávesovou zkratku Jablíčko + Shift + N. Složky mají jedinou funkci – logicky rozdělovat a zpřehledňovat archiv. Umožňují rozdělit celý digitální archiv (Library) na několik oddělení a projekty do těchto oddělení přenášet prostým přetažením myší za název projektu. Pokud by to bylo málo, složky umožňují vytvářet celou stromovou strukturu, ale to nepovažuji za příliš dobrý nápad. Dobrý systém práce s daty se vyznačuje tím, že je jednoduchý. Na to nezapomínejte!

Někteří fotografové rozdělují archiv podle ročníků, jiní odlišují rozpracované, hotové a třeba odevzdané projekty apod. Mně osobně se nejvíc osvědčilo rozpracované projekty nechat přímo v knihovně (Library). Naopak samostatné složky mám založené pro uzavřené projekty a privátní fotografie.

Pokud vám projekty nepřerůstají přes hlavu, nic vás složky používat nenutí. Znám celou řadu fotografů, kteří složky nepoužívají, přestože mají stovky projektů v Aperture. Koneckonců ani Apple samotný zřejmě nepovažuje složky za základní nástroj, protože ikona pro založení složky není mezi těmi standardně zobrazovanými (dá se přidat ručně). Takže je jen na vaší nátuře, nakolik strukturovaný chcete archiv mít.

Složky lze používat i uvnitř projektů. Z mojí praktické zkušenosti je to však velmi nešťastné a vede to ke zmatkům, nikoli očekávanému pořádku. Do složek uvnitř projektu lze vkládat pouze alba, nikoli jednotlivé fotografie. Pokud cítíte potřebu rozdělit projekt na několik částí, udělejte raději několik samostatných projektů a ty spojte do jedné zastřešující složky.

Závěrem povídání o složkách jeden praktický tip. Pokud kliknete na složku, Aperture vám zobrazí fotografie ze všech projektů do složky vložených. To znamená, že v mém případě mohu na jedno kliknutí vidět všechny privátní fotografie a pracovat s nimi, bez ohledu na to, v jakém z privátních projektů jsou uloženy. I to se, zejména při přípravě prezentací, může hodit.

Alba obyčejná a chytrá
Třetím nástrojem pro organizaci fotografií v archivu je Album. Zatímco projekt je fyzické úložiště fotografií, album slouží pro označení skupiny snímků. Do alb shromažďujete snímky ručně přetažením nebo automaticky podle nastavených podmínek (Smart Albums neboli chytrá alba). V obou případech album neobsahuje fotografie jako takové, jde pouze o seznam snímků patřících do alba. Tím, že fotografii zařadíte do alba, nevzniká její kopie, fotografie zůstane dál ve svém mateřském projektu a archiv se nezvětší. Po otevření Alba tudíž vidíte náhledy fotografií, zařazených do alba. Měli bychom ale mít stále na paměti fakt, že jde jen o odkaz na snímky v projektu. Když smažete v projektu fotografii, zmizí ze všech alb, do kterých byla zařazena. Pokud fotografii upravíte uvnitř projektu, změní se automaticky ve všech albech, a pokud změníte snímek v albu, bude změněn i v projektu.

Založení alba je jednoduché. Použít lze ikonu, příkaz v menu (File – New – Album) nebo klávesovou zkratku Jablíčko + Alt + L. Pokud jste při založení Alba v nějakém projektu, založí se album uvnitř tohoto projektu. Pokud budete mít vybranou celou knihovnu (Library), založí se album přímo mimo projekty a slouží k výběru fotografií z různých projektů.

Aperture nabízí dva typy alb. Klasická ručně organizovaná (Album) a "chytrá" (Smart Album). V prvním případě do alba vkládáte snímky ručně, jejich přetažením myší na jméno alba. Ve druhém případě snímky automaticky vkládá přímo program, na základě stanovených podmínek. Můžete tedy vytvořit album, které například obsahuje všechny fotografie označené pěti hvězdičkami. Chytrá alba jsou živými organismy, podobně jako v jiných programech Apple. Pokud tedy po založení chytrého alba přibude nový snímek, splňující podmínky, okamžitě je do něj zařazen. Naopak pokud snímek požadované vlastnosti ztratí, je z alba vyjmut.

Pokud chytré album založíte uvnitř projektu, zařazují se do něj jen fotografie daného projektu. Existuje však i možnost založit chytré album přímo v knihovně. To pak prohledává všechny projekty. Na několik kliknutí můžete získat například album všech snímků z roku 2009, či pořízených konkrétním fotoaparátem. Bez ohledu na to, v jakém projektu se nachází.

Abyste si ušetřili práci s ručním zařazováním fotografií do klasických alb, lze využít možnost vytvořit album z existujícího výběru snímků. Pokud jakkoli označíte, či vyberete skupinu fotografií, stačí klávesová zkratka Jablíčko + L, nebo v menu File – New – Album, a Aperture vytvoří Album a rovnou do něj označené fotografie vloží.

Mazání v Aperture
Pokud se rozhodnete mazat v Aperture, máte dvě možnosti. Použijete-li jen klávesu Delete, jde o tzv. bezpečné mazání. Tímto způsobem lze vyřadit snímky z Alb či jiných objektů, ve kterých nejsou fyzické snímky, ale pouze odkazy na ně.

Pro fyzické smazání snímku, alba či projektu slouží Jablíčko + Delete. Tím smažete snímek ze všech alb i z jeho domovského projektu. Přesněji řečeno se snímek přenese do koše Aperture (Trash), abyste jej nesmazali třeba omylem. Z koše se dá snadno zachránit jednoduchým přetažením zpět do projektu. Naopak, koš Aperture lze vysypat pomocí Aperture – Empty Aperture Trash . Po tomto příkazu zmizí snímky z koše Aperture a jsou přesunuty do systémového koše operačního systému. Odsud jde zachránit ještě originální podoba snímků, úpravy, hodnocení a klíčová slova jsou již nevratně smazány.

Zásady pro budování fungujícího digitálního archivu
Závěrem opět několik praktických rad pro budování přehledného a hlavně dlouhodobě funkčního archivu:

1. Protože můžete mít v jednom okamžiku otevřenou pouze jednu knihovnu, nepřehánějte to s rozdělováním snímků do více knihoven. Ztratíte tak možnost snadno a rychle snímky najít.
2. Udržte si jednoduchou a přímočarou strukturu archivu. Přehnaná snaha o organizaci a třídění vede ke zbytečnému plýtvání časem a k nepřehlednosti.
3. Projektů zakládejte tolik, kolik potřebujete. Založení projektu nic nestojí, nic nikde nezabírá, a kliknutí na projekt je nejrychlejší způsob, jak najít konkrétní skupinu fotografií.
4. Pojmenovávejte projekty stručně, ale zároveň výstižně. Pokud fotografujete opakovaně podobné projekty, připojujte do jména projektu rok.
5. Pokud vkládáte snímky z Aperture do jiného programu pomocí Media Exploreru, vidíte v něm všechny projekty i alba. Pokud si tedy připravíte například album s fotografiemi pro prezentaci, jejich nalezení v Keynote je otázkou vybrání tohoto alba.
6. Chytrá alba (Smart Album) šetří čas, protože pracují za vás. Pokud použijete jednou vyhledávání, stačí v dialogu vyhledávání kliknout na tlačítko New Smart Album, a výsledek máte už navždy k dispozici na jedno kliknutí v podobě chytrého alba.
7. Nezapomínejte čas od času vysypat koš Aperture. Jinak vaše knihovna bude bobtnat i o smazané snímky

Chcete-li získat více informací o Apple Aperture a v praxi se naučit jej opravdu efektivně používat, zúčastněte se jednodenního kurzu pořádaného IDIFem a lektorovaném autorem seriálu.