Fotografujeme krajinu ve tmě na dlouhý expoziční čas - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

26. listopadu 2010, 00.00 | Přinášíme vám několik postřehů týkajících se fotografování v noci na dlouhé expoziční časy, které by se mohly hodit všem začínajícím fotografům.

Říká se, že nejlepší doba pro fotografování krajiny je ráno a večer. V tu dobu bývá nejkrásnější světlo, protože slunce svítí z boční strany a světlo má příjemný barevný nádech. Jenže ne vždy se amatérovi podaří ve jmenovanou dobu vyrazit fotografovat. Nutnost chodit do práce kombinovaná s tristně krátkou dobou, jež na fotografování v podzimních a zimních měsících zbývá, komplikuje nemálo lidem život.

Nabízí se tak smělá otázka, jestli není marné si zkusit trochu zaexperimentovat. Jedním z takových pokusů může být kupříkladu fotografování krajiny v noci, kdy je možné pořídit pomocí dlouhých expozičních časů snímky se zvláštní atmosférou. Pojďme si uvést několik rad vážících se k této problematice, jež jsou určeny především začínajícím fotografům.

Kdy a kde fotografovat
Není noc jako noc. Ideální pro fotografování je jasná obloha bez mraků, na které září Měsíc (nejlépe ve fázi úplňku). Při volbě záběru se snažte vybrat scénu, kde vám do objektivu bude svítit co nejméně světelných zdrojů. Tato poznámka je aktuální především pro fotografování ve městě a jeho okolí (například lampy veřejného osvětlení mohou vrhat do objektivu prudké protisvětlo, způsobující nežádoucí odlesky v jeho optické soustavě). Ze stejného důvodu byste se měli také vyvarovat přímého kontaktu se světlem odraženým od Měsíce. Fotografujte tedy s zářícím Měsícem v zádech či z boku. Nezapomeňte na objektiv nasadit „sluneční“ (v tomto případě „měsíční“) clonu, jež vám i v noci bude užitečná.

Jaké vybavení si vzít s sebou
Kromě DSLR fotoaparátu či aparátů dovolujících dlouhotrvající expozici (např. nezrcadlovky, některé high-end kompakty) je primárně nejdůležitějším nástrojem dobrý stativ. Za dobrý stativ považujeme bytelný a těžší tripod, jenž bude při fotografování pevně držet na zemi. Na stativu (či stativové hlavě) by neměla chybět soustava vodováh, aby byl fotograf i ve tmě schopen pořizovat snímky s pokud možno srovnaným horizontem.

Dále byste si neměli zapomenout vzít s sebou baterku, dálkovou spoušť (kabelový či radiový odpalovač aparátu), světelný širokoúhlý objektiv vhodný pro fotografování krajiny, rezervní baterii k fotoaparátu (fotografování při dlouhých expozicích je v zimních měsících velmi energeticky náročné – v tu dobu totiž prudce klesá kapacita nabíjecích akumulátorů), GPS navigaci (pro případ, že byste ve tmě zabloudili na odlehlém místě). Teplé oblečení a něco na zahřátí vám rovněž v noci dobře poslouží, protože vás čeká dlouhé čekání při jednotlivých expozicích. Při putování na nebezpečnější místa je dobré předtím někomu oznámit, kam se chystáte jít, aby vás v případě nehody mohly rychleji najít záchranné složky (ne všude může být totiž dostupný signál pro váš mobilní telefon, abyste si v případě vážnější nehody mohli sami zavolat pomoc).

Nastavení přístroje a způsob fotografování
Při fotografování na dlouhé expoziční časy je především třeba zabránit vzniku jakýchkoliv vibrací fotoaparátu. Přístroj tedy na tripodu pevně zafixujte. Rozechvělý aparát by mohl způsobit vznik rozostřené fotografie. Proto si v DSLR aparátu nastavte režim předsklopení zrcátka (pokud to váš přístroj umožňuje; viz manuál k vaší DSLR), neboť při jeho standardním chodu vznikají nežádoucí záchvěvy.

Fotografujte na nejnižší citlivost ISO (kvůli nízkém výskytu šumu) a snímek ukládejte v RAW formátu (nemusíte tak řešit vyvážení bílé; díky RAW formátu můžete zaznamenat snímek s větším tonálním rozsahem). Popřípadě zvolte možnost paralelního záznamu ve formátech Jpeg/RAW, kdy si na fotografii v Jpeg formátu můžete otestovat funkci redukce šumu při delší expozici, kterou dnes disponuje většina fotoaparátů umožňujících výměnu objektivů (tuto funkci je nutné aktivovat v menu aparátu). Pracujte zásadně v manuálním režimu, abyste mohli nastavovat delší expozici (včetně volby režimu „Bulb“ pro časově neomezené otevření závěrky po dobu stisku spouště).

Ve tmě je takřka nemožné ostřit pomocí autofokusu, takže je třeba ostřit manuálně (je to další případ, kdy se vám bude hodit baterka, se kterou si můžete posvítit na scénu před sebou). V případě, že ani přes hledáček (či displej) fotopřístroje nejste schopni kontrolovat průběh ručního ostření, vám doporučujeme nastavit hodnotu „nekonečno“ na škále ostřicích vzdáleností objektivu (popřípadě v menu fotoaparátu).

Klíčový význam má způsob spouštění fotoaparátu, protože při standardním stisku spouště rovněž dochází k rozechvění přístroje. Radíme vám proto využít dálkovou spoušť fungující buď formou kabelového propojení, nebo na bázi bezdrátového ovládání fotoaparátu (infračervené ovladače nebo radiové odpalování fotoaparátu). Osobně doporučujeme používat radiové odpalovače, protože pomocí nich můžete pohodlně spouštět závěrku fotoaparátu až na vzdálenost několika desítek metrů. V případě, že nevlastníte k vašemu fotopřístroji dálkové ovládání, doporučujeme při fotografování využít režim samospouště s nastavenou prodlevou alespoň 10 s.

Při rozhodování nad nastavením clonového čísla záleží na vaší trpělivosti a na kvalitách vašeho objektivu. Nejvíce nasnadě je použít co nejmenší zaclonění objektivu, což vede ke zkrácení doby trvání expozičního procesu. Na druhou stranu se budete muset smířit s horší kresbou objektivu (řada amatérských skel produkuje při minimálním zaclonění výrazně horší obrazovou kvalitu) a menší hloubkou ostrosti. Naopak při středním (např. F11) a vyšším zaclonění objektivu se vám zlepší jeho kresebnost a hloubka ostrosti, ale stane se tak za cenu mohutného prodloužení expozičního času (doby expozice se pak pohybují i v řádech desítek minut). Obvykle se nabízí udělat určitý kompromis – nastavit na fotoaparátu o jednu clonu vyšší F číslo, než je minimální světelnost objektivu, což obvykle vede ke zlepšení kresebnosti objektivu. Hloubka ostrosti se vám tak sice příliš nezmění, zato se o něco zlepší vykreslení detailů.

Noční snímání obvykle nutí fotografa experimentovat při stanovení délky trvání expozičního procesu. Ve většině situací, kdy se fotografuje ve tmě (pokud používáme minimální hodnotu citlivosti ISO), je třeba exponovat déle než 30 s, což obvykle u DSLR aparátů představuje nejdéle nastavitelný čas expozice. Z tohoto důvodu je nutné sáhnout po již zmiňovaném režimu „Bulb“. V něm pak odhadujeme dobu expozice metodou „pokus – omyl“ (při hodnocení nastavení expozice se budeme u pořízeného snímku řídit jeho histogramem).

Jako alternativu k režimu „Bulb“ lze při fotografování statické scény použít funkci multiexpozice (tedy v případě, že ji váš fotoaparát nabízí). Na přístroji si nastavíte počet snímků (obvykle fotoaparáty dovolují u vícenásobné expozice nastavit 2 až 10 jednotlivých expozic, ze kterých se bude výsledná fotografie skládat). Dílčí snímky pak naexponujete maximálním expozičním časem (cca 30 s.). Výhodou tohoto postupu je fakt, že na rozdíl od režimu „Bulb“ není nutné nepřetržitě držet prst na ovladači dálkové spouště. Tento postup proto ocení zejména uživatelé radiových odpalovačů, protože se tak zbytečně nevybíjejí jejich baterie.

Čeho se vyvarovat
Pokud to nevyžaduje váš tvůrčí záměr, měli byste se snažit vyhnout všemu, co výrazně narušuje statičnost scény. Například není vhodné fotografovat v noci při silném větru (zejména při vícenásobné expozici), neboť větve stromů budou na snímku rozmazané. „Narušiteli“ vaší noční tvorby se můžou rovněž stát auta, lidé, letadla na obloze, světelné trajektorie hvězd vzniklé rotací Země apod. (tyto „šmouhy“ vznikají již po 2 minutách expozice; měli byste je pak v počítači vyretušovat, pokud se vám jako výtvarný element na fotografii nezamlouvají). Dejte si pozor, abyste během exponování snímku nezavadili o stativ s fotoaparátem. Připravte se na to, že málokdy se vám správná kompozice (a expozice) snímku podaří na první pokus, protože v hledáčku fotoaparátu uvidíte snímanou scénu jen velmi matně (pokud je to možné, aktivujte si zobrazení kompoziční mřížky na matnici vaší zrcadlovky). Nezapomeňte si při fotografování ze stativu vypnout případný systém mechanické stabilizace obrazu (na objektivu či senzoru aparátu) kvůli riziku vzniku neostré fotografie.

Závěr:

Noční fotografování s delšími expozičními časy má vícero podob. Kromě krajiny můžete v noci kreativně zachycovat dynamické trajektorie aut či pohybujících se lidí. Stejně efektní může být i malování se světlem či ozařování objektů na scéně umělými zdroji světla. To jsou ale témata, která sama o sobě vystačí na sepsání samostatných článků. My jsme se zde věnovali pouze nápadu zachytit ve tmě krajinu, kterou většina lidí raději fotografuje ve dne.

Jak už jsme výše uvedli, jedná se o experiment, jenž má za úkol upozornit na další způsob, jak lze expresivně snímat krajinu kolem vás. Nenechte se odradit počátečními nezdary. Ty jsou v takto technicky náročném procesu běžnou záležitostí. Teprve trpělivost, praxe a cvik vám dovolí neúspěch překlenout a realizaci vašich tvůrčích vizí pak nebude stát nic v cestě. Na závěr přinášíme odkazy na další inspirační zdroje. Přejeme vám dobré „noční“ světlo.

Další zdroje: