Příšery v lese u Nalžovských Hor - vyfotografujte "Genia Loci" - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Praxe  » Tipy & triky  

2. října 2001, 00.00 | V dnešním příšerném světě, plném šera, se příšera dá vyfotografovat jakkoliv - stačí zmáčknout spoušť, ostatní za vás udělá světlo - nejen ve vašich duších. Náš redaktor Jiří Zahradnický to velmi dobře ví, a proto se bude pravidelně starat o tuto novou rubriku.

V dnešním příšerném světě, plném šera, se příšera dá vyfotografovat jakkoliv - stačí zmáčknout spoušť, ostatní za vás udělá světlo - nejen ve vašich duších. Oblast, kterou vám chceme nabídnout, se rozhodně má čím pochlubit. Její tvář však můžete zachytit všelijakými způsoby. Ale to už záleží jenom na vás!

Charakteristika oblasti
Tato oblast je vcelku nenáročná na fyzičku, takže je vhodná pro rodiče s dětmi, romantiky a zamilované. Místo najdete na silnici č. 22 spojující Klatovy – Horažďovice (do Klatov je odtud 22 km, do Horažďovic 10 km). Na toto krásné místo se můžete dopravit autem, autobusem nebo třeba na kole. Mezi velmi pozoruhodná místa této oblasti považuji Klatovy (katakomby, Černá věž), hrad Rabí nebo Aquapark v Horažďovicích. I občerstvení zde nechybí v podobě hostince "U znaku Švihovských v Nalžovských horách".

Náš fototyp:
Pro pořízení momentek dětí s drakem postačí běžný aparát se zabudovaným bleskem a citlivější film, náročnější upotřebení, výkonnější externí blesk, popř. stativ. Pro fotografování zříceniny, ze všech stran zarostlé stromy, je kromě toho nutný širokoúhlý objektiv.

Kromě draků je v parku želva, jezírko a gloriet

Tento nenáročný výlet, spíš vycházka na kopec Prašivice (538 m n. m.) v těsné blízkosti obce Nalžovské Hory v okrese Klatovy může přijít vhod při cestě s dětmi do Klatov, nového aquaparku v Horažďovicích nebo na nedaleký hrad Rabí.

Umělá zřícenina z 19. století

Nalžovské Hory leží v dolíku pod kopcem Prašivicí kolem silnice, která spojuje Klatovy a Horažďovice. Po pěkném asfaltu tu cesta rychle ubíhá a zpestřují ji i výhledy jižním směrem na podhůří Šumavy – krajina je zde velmi krásná. V Nalžovských Horách, které kdysi vznikly spojením Nalžov a Stříbrných Hor, toho dnes naproti tomu k vidění tolik není. Zatímco milovníka památek sice může zaujmout zdejší barokní kostel sv. Kateřiny (1721-1723) a barokní zámek z pol. 17. století (k němuž v 1. pol. 19. století přibyl anglický park), cílem hladových a vyprahlých turistů a cyklistů bude v první řadě tradiční hostinec U znaku Švihovských přímo na návsi. Náš cíl, lesopark na plochém vrchu Prašivice, romanticky vyzdobený v 80. letech minulého století, není ve vsi nijak výrazně značen: pěšky je třeba jít po zelené turistické značce směrem na Neprochovy a Pačejov, v případě cestování autem ve vsi odbočit na Zahrádky a úzkou asfaltovou cestou vystoupat na malé parkoviště pod lesem. Dál se musí pěšky, do mírného stoupání po značené turistické cestě - dokud na park neupozorní turistické značení.

   
Průhled na kamenného draka
působí skrz stromy docela zajímavě.
Záleží ale na vašem subjektivním pohledu
a volbě černobílého, nebo barevného materiálu

Park skrývá překvapení především pro malé děti – jsou tu dvě kamenné plastiky draků, želva, a dále i jezírko a gloriet. Pravda, jezírko je trochu zanedbané a gloriet (zděný pavilonek) je velmi zchátralý a slouží snad jen k občasnému přespání trempům, ale hlavní dominanta parku, obrovský kamenný drak, je velkolepý a má od loňska dokonce nové zuby! Mám vyzkoušené, že drak zabírá spíše na malé slečny (do 6-8 let zcela určitě), kluci jsou poněkud otrlejší a podle věku jim to celé může připadat jen k smíchu. (Avšak za soumraku, vyjdete-li si sem na romantickou procházku, může drak postrašit i vaši dospělou partnerku.) Hlavně dopředu nic neprozrazujte, protože první průhled mezi stromy ze vzdálenosti asi 80 m je nejpůsobivější. Ale to ještě není všechno: majitelé nalžovského panství žijící v 19. století museli být bytostní romantici – nejenže nechali vybudovat anglický park kolem zámku ve vsi a na Prašivici nechali umístili kamenné plastiky zvířat, ale na témže kopci ještě nechali vystavět i umělou zříceninu hradu (taktéž v pol. 19. stol.). Přímým vzorem se jim stal irský hrad Ballymote. Zřícenina se během minulého století ještě více zřítila a úplně zarostla stromy. Ale přece jen: umělá zřícenina hradu není zas tak něco zcela obvyklého.