Problém odpalování zábleskových přístrojů Visatek SOLO 800 a 1600 B při jejich použití v exterieru - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Praxe  » Tipy & triky  

30. července 2001, 00.00 | Zábleskové atelierové zařízení Visatek Solo 1600 B a solo 800 patří mezi špičkovou osvětlovací fototechniku. Má však jeden technický nedostatek, který lze při troše trpělivosti vyřešit. Je to problém v odpalování přes IR fotobuňku při fotografování v exterieru.

Záblesková zařízení Visatek SOLO řady 800 a 1600 švýcarské výroby, která jsmě měli možnost vyzkoušet, se na první pohled zdály být bezproblémové. Jsou to kompatní reflektory, které jsou svými malými rozměry dobře přenosné také díky jejich malé hmotnosti - 3,5 kg. Jejich sériová výroba je na posledním stupni fotografické osvětlovací techniky, takže musí poskytovat jistý konfort, který fotografovi umožňuje jednoduchou a rychlou práci. Visatek Solo 1600 B dokonce umožňuje dvojnásobný výkon při ISO 100 - cloně 64 + 2/3. Má zabudovanou stabilizaci napětí a dobře vypracovaný systém chlazení, který zabraňuje přehřátí přístroje při delším svícení pilotní žárovkou. Další předností je rychlá dobíjecí doba 0,8 až 2,3 vteřiny dle intenzity používaného nastavení záblesku. Výrobce tohoto osvětlení navíc nabízí bohatý sortiment přídavného softwaru - od lehce skládacích kvadroluxů, po širokoúhlé reflektory či voštinové filtry. Jejich snadná manipulace je rovněž výborná a neodvádí pozornost od samotného fotografování. Velkým problémem všech zábleskových systémů od různých výrobců je vždy problém s bezdrátovým odpalováním generátorů pomocí IR fotobuňky. Tento technický problém trápí nejednoho uživatele zábleskových systémů. Záleží na schopnosti fotobuňky zachytit určitou intenzitu záblesku a také na jejím vhodném umístění. Řada generátorů má toto čidlo umístěné na předním kontrolním panelu, některé na boční straně přístroje. Visatek Solo 1600 B má čidlo umístěné na vrchní straně, což se zdá být z technického hlediska daleko rozumnější, než čidla generátorů od českého výrobce Compaktron, které zachycují záblesk přes přední kontrolní panel. Při fotografování v interiéru není z odpalováním mezi reflektory žádný problém. Při rozestavění ve vzdálenosti deseti metrů a a nastavení plného výkonu pracují velmi spolehlivě. Práce v místnosti navíc většinou delší odstup nevyžaduje. Při svícení v exteriéru za odpoledního polomračného počasí jsme narazili na problém. Generátory se od sebe neodpalovaly, byli jsme nuceni najít vhodné řešení.

    Když se generátory od sebe odpalují, fotograf může pracovat a modelka je v pohodě
Generátory se od sebe neodpalují, nevěšte hlavu, fotografovat se bude!
Většina zábleskových zařízeních je konstruována především pro práci v ateliérech, nebo pro fotografování v interiérech. Pro práci v exteriérech není využívána tak často, i když se tento druh osvětlení stal v poslední době oblíbeným trendem - především v módní fotografii - kde se používá předního osvětlení namísto odrazné desky a dalších reflektorů k dosvětlení dekoračních prvků v kompozici obrazu. Největším problémem je příliš vysoká intenzita denního světla, která záblesk vyslaný k dalšímu reflektoru eliminuje a vestavěné čidlo tak není schopno výboj zaregistrovat. Tento technický problém zdržuje od práce. Začnete všelijak reflektory naklánět, přemisťovat je blíž na kratší vzdálenost, měnit jejich intenzity záblesku a modelka se začne kysele tvářit - (jako co se vlastně děje), až vám otrávená usne. Z fotografa je rázem místo klidného "profíka" nesnesitelný neurotik. Takhle opravdu pracovat nelze.

     V místech, kde je čidlo, je třeba provést malé úpravy

Kvalitní práce vyžaduje klid a jistotu, že technika funguje tak, jak by měla. Jediné možné řešení je okolo reflektoru, jehož čidlo má odpálený záblesk spolehlivě zachytit, vytvořit co nejnižší intenzitu okolního světla. To lze spolehlivě docílit použitím tmavé desky, nebo deštníku umístěným nad tělem reflektoru v místech, kde je zabudované čidlo. Ani tato pomůcka však zdaleka nemusí dostačovat. Pokud se vám nebudou ani po této technické úpravě generátory odpalovat, je ještě možnost z jedné strany oblepit čidlo bílou čtvrtkou nebo stříbrnou odraznou destičkou, která záblesk spolehlivě odrazí na místo určené. Tuto metodu jsme vyzkoušeli přesně tak, jak je v našem malém technickém příspěvku popsána a technika pracovala bez sebemenších problémů. Reflektory se od sebe odpalovaly v desetimetrových odstupech i za použití nejnižších intenzit záblesků, které jsme nastavili na hlavním generátoru. Práce se zábleskovými přístroji Visatek SOLO byla docela prima.