Ateliér - 4. Strategie produktové fotografie - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

2. ledna 2008, 00.00 | Velké množství fotografií je určeno pro propagační či dokumentační účely různých produktů. I když se jedná o poněkud průmyslové použití fotografie, není žádný důvod neudělat to dobře. A pro dobrou produktovou fotografii je dobré respektovat pár vcelku jednoduchých zásad.

::Ateliér - 1. Základní charakteristika
::Ateliér - 2. Záblesková zařízení
::Ateliér - 3. Jak ovládat světlo v ateliéru
::Ateliér - 4. Strategie produktové fotografie
::Ateliér - 5. Strategie svícení v ateliéru

Pod pojmem produktová fotografie si lze představit ledasco, my však pod tímto pojmem budeme chápat fotografování různých produktů menší velikosti, které se běžně vejdou na fotografický stůl. Proto se tomuto druhu fotografie často říká table top fotografie.

Ukázka typického produktu fotografovaného na fotografickém stole (na snímku mezikroužky pro makrofotografii).

Pozadí
U většiny produktových fotografií tvoří pozadí jen kulisu, která nijak nezasahuje do produktu. Nejobvyklejší je proto jednobarevné pozadí (černé, šedé, bílé či méně často barevné), častý je také barevný či černobílý přechod. Samostatnou kapitolou potom je fotografování, kdy cílem je tzv. vykryté pozadí tedy pozadí průhledné. Tento efekt se finálně dosáhne v editoru, avšak je-li fotografie vhodně nasvícena a nasnímána včetně pozadí, je to pro vykrytí pozadí v PC obrovská pomoc.

Aby pozadí nijak nezasahovalo do vlastního produktu, je v drtivé většině případů koncipováno jako pozadí nekonečné, dosažené již zmíněným prohnutím jako u fotografování osob. Avšak díky menším rozměrům produktů je jeho realizace snadná a stačí čistá a vyžehlená bílá látka prohnutá na obyčejném křesle nebo větší bílý list papíru (například z flipchartu nebo nástěnného kalendáře) prohnutý třeba mezi stolem a opěradlem židle.

Ukázka zcela jednoduchého bílého nekonečného pozadí vyrobeného ze zadní strany nástěnného kalendáře na kuchyňském stole.

Z řady důvodů je vhodné fotografovat tmavé a matné předměty na bílém pozadí. Bílé pozadí odrazem světla od něj prosvětlí i spodní části předmětu a navíc barvu světla nijak nemění. Je možné použít i pozadí šedé a dobře působí i přechod od šedé po bílou – ten se ale nasvětluje poměrně obtížně. Na trhu jsou i různé profesionální fólie, které již barevný (nebo černobílý) přechod realizují samy. Jsou však jen jednoúčelové.

Fotografický stůl
Právě nekonečné pozadí se velmi snadno realizuje na již zmíněném fotografickém stole. Použitá fólie je tvrdá, takže unese i poměrně těžké předměty, je bílá a matná. Díky tomu dobře odráží světlo, vysvítí předměty odrazem i zespoda a nezrcadlí se na ní světelné zdroje. Tím, že je mléčně průhledná, je možné do ní svítit i zespoda. Spodním světlem se tak snadno zlikvidují zbytky stínů, které fotografovaný předmět na pozadí (fólii) vrhá.

Svícení
Dostatek kvalitního světla je základem ke každé dobré fotografii. Předmět musí být světlem dostatečně prokreslen, jinak se v tmavých pasážích ztratí kresba a bude velmi silně vidět šum. Jinými slovy je třeba svítit tak, aby na předmětu nevznikal příliš vysoký kontrast, je vhodný rozsah maximálně 3 až 4 EV. Přímý fotografický blesk je zcela nevhodný.

Přímý fotografický blesk je pro slušné výsledky zcela nevhodný. Je to tvrdé čelní světlo, které rádo tvoří ostré stíny i lesky a potlačí strukturu předmětu.

Základem je tedy dostatečně difúzní světlo, které prosvětlí předmět „ze všech stran“. Dosáhne se ho tím, že světelný zdroj má dostatečnou plochu a současně svítí zblízka (podrobnosti viz článek o kvalitě světla). Díky difúzi se dostane světlo do všech částí předmětu, nevytvoří hluboké stíny a kontrast snímku je příjemně malý. Současně nevytvoří žádné příliš výrazné lesky.

Pro fotografii produktů jsou vhodná stálá světla. Jejich účinek je okamžitě vidět, a tak se předměty snadno nasvětlují. Jejich omezený světelný výkon není na závadu, protože se stejně fotografuje ze stativu a předměty se nehýbou. Je však zcela nezbytné jejich světlo změkčit - dobrou službu poskytnou fotografické deštníky a odrazné desky. Jsou levné, snadno se přenášejí a snadno se i uchycují do vhodné polohy.

Ukázka jednoduchého pracoviště se stálými halogenovými světly, které je schopné poskytnout zcela profesionální výsledky. Pro řadu snímků je ale nezbytný též světelný stan.

Dostatečně difúzní světlo je sice základem pro dobrou fotografii, může být ale poněkud nudné. Proto se často přidává jedno obvykle čelní světlo pro vytvoření oživujících lesků. Jeho intenzita a směr záleží na předmětu a záměru, volba ale není kritická.

Ukázka vlivu předního světla na snímek. Kolik ho přidat je otázka vkusu, jeho 100% absence však bývá pro "čitelnost" a atraktivitu předmětu nevhodná.

Odlesky
Stejně jako ke světlu a předmětům patří stíny, patří k nim i odlesky. Odlesky se většinou objevují pouze při určitém vzájemném postavení světelného zdroje, lesknoucího se předmětu a fotoaparátu. Proto, pokud se potřebujete odlesků zbavit, jedním ze způsobů může být změna polohy světelného zdroje, fotografovaného objektu či fotografa. Velmi účinně zbavuje odlesků též správně natočený polarizační filtr, ten však nefunguje na kovy.

Lesky a stíny jsou rub a líc stejné mince, a tak ostré bodové světlo produkuje ostré stíny i lesky a tím i vysoký kontrast.

Ukázka, jak se změní lesky a stíny při pouhém nasazení fotografického deštníku na bodové světlo.

A takto se změní "vzhled" předmětu, pokud bude nasvícen rovnoměrně ze všech stran ve světelném stanu. Stíny i lesky zmizí zcela.

Při práci ve studiu platí, že čím větší je zdroj světla a čím je blíže k předmětu, tím rovnoměrněji je fotografovaný předmět nasvícen a tím více mizí i odlesky. Extrémního difúzního světla se dosáhne v okamžiku, kdy světlo rovnoměrně obklopí předmět ze všech viditelných stran. Toho se dociluje světelným stanem, který se používá na fotografování např. silně lesklých kovových předmětů či skla. Ne vždy je ale odlesk nežádoucí. Úmyslný odlesk zakomponovaný vhodně do fotografie může být zajímavým prvkem navozující dojem brilance, což se hojně používá například u šperků.

Při přefocování plochých předmětů často hrozí, že se budou lesknout, a tím se výsledek znehodnotí. Pomůže svítit buď velmi difúzním světlem, nebo silně ze stran dvěma světly.

Světelný stan
Extrémního difúzního světla se dosáhne v okamžiku, kdy světlo rovnoměrně obklopí objekt ze všech viditelných stran (slovo viditelných je důležité, protože světlo přicházející z neviditelných směrů je bezvýznamné). Toho se dociluje tzv. světelným stanem, který se používá např. na fotografování lesklých kovových předmětů.

Umístěním fotografovaného předmětu do světelného stanu se docílí jeho zcela rovnoměrného nasvícení difúzním světlem ze všech stran. Tím se zcela zlikvidují stíny i odlesky.

Barvy
Pro zachování věrných barev fotografovaného předmětu a pro zachování neutrality pozadí je nutné dobře vyvážit bílou. Nečiní to ale velký problém, protože produktová fotografie umožňuje použít světla jednoho typu  i snadno vyvážit bílou na šedou tabulku. Pro následné úpravy snímků v PC a pro přesné doladění barev (u řady produktů je barva a její věrnost důležitá) je vhodné ponechat si v rohu snímku malý kousek šedé tabulky. Pomocí tohoto kousku zaručeně šedé je potom možné v PC vyrovnat zbytkové barevné posuny.

Ponechání kousku šedé tabulky v rohu snímku je nesmírně praktické pro korekci barev v PC (opravu nepřesného vyvážení bílé).

Vyvážení bílé na šedou tabulku a ponechání kousku šedé tabulky v rohu snímku bezpečně odstraní jakýkoliv barevný posun celého obrázku způsobený jinou než čistě bílou barvou použitých světel. Nedokáže ale odstranit případné odchylky v podaní jednotlivých barev. Pro korekci těchto odchylek je vhodné pořídit barevnici (tabulku zobrazující standardní a známé barvy z celého spektra) a tu umístit do snímku. Pomocí barevnice je potom možné v PC odstranit nejen celkový posun (na to stačí šedá tabulka), ale i barevné posuny jednotlivých odstínů.

Tzv. barevnice nasnímaná společně s obrázkem umožní korekci nejen celkového odstínu, ale i korekci podání jednotlivých barev.

Expozice
V souladu s článkem o měření expozice je při produktové fotografii stále třeba myslet na to, že expoziční automatika vypočítává expozici na průměr - tedy na středně šedou. Proto snímky produktů na bílém pozadí končí často podexponovány, protože hodně odraženého světla z bílého pozadí donutí automatiku expozici snížit. Proto je třeba expozici pečlivě sledovat a zejména na světlém pozadí zvýšit expozici expoziční kompenzací o cca + 1 EV. Pamatujte, že slabé přepaly bílé na pozadí nepředstavují žádný problém - pozadí má stejně skončit jako čistě bílé. Masivní přepal pozadí může ale způsobit blooming, a tím i ztrátu kresby v produktu. Přepaly na fotografovaném produktu však problém jsou, protože likvidují jeho kresbu. Tolerovat lze však přepaly bílé v silných odlescích.

Fotografujete-li naopak na černém pozadí, má automatika výraznou tendenci produkty přeexponovat. Je tedy vhodné zvážit kompenzaci do záporných hodnot. Podpaly černé na pozadí opět nepředstavují žádný problém, pozor však na vysoký kontrast snímku, které černé pozadí často vytvoří. Na rozdíl od pozadí bílého totiž černé pozadí neodráží téměř žádné světlo, a tak stinná místa na produktu nejsou světlem nijak vykryta.

Vždy pamatujte, že automatika pracuje na průměr (šedou) a tak podobné fotografie budou pro ni neřešitelné. Buďto je možné expozici silně kompenzovat (zde do minusu), nebo lépe fotografovat v manuálním režimu (M) a expozici pečlivě vyladit podle histogramu a případně ji kontrolovat přímo v PC.

Hloubka ostrosti
Vynecháme-li realizaci speciálních efektů, tak u produktové fotografie je typické, že celý produkt je uvnitř hloubky ostrosti a tedy ostře vykreslen. Jediným nástrojem na ovládání hloubky ostrosti je clona, protože při stejném zvětšení je hloubka ostrosti všech objektivů (všech ohnisek) stejná. Jinými slovy - zajistíte-li změnou snímací vzdálenosti, že předmět je v hledáčku stejně velký, je lhostejné jaké ohnisko použijete. Všechny dosáhnou stejné hloubky ostrosti. Zbývá tak jen clona, a tak je pro snímky typické silné zaclonění objektivu, aby se celý předmět vešel do hloubky ostrosti. Vysoké zaclonění a nízké ISO (kvůli šumu) však velmi prodlouží expoziční časy, a tak je použití stativu nutností.

Sklo
Sklo samo o sobě nelze fotografovat, protože je průhledné, a tak "není vidět". Sklo však dobře zrcadlí předměty ve svém okolí, čehož lze snadno využít. Aby bylo sklo dobře vidět, je třeba zajistit, že se mu na vhodných místech zobrazí hrany. Toho se docílí silně difúzním nasvícením a zrcadlením nejčastěji černých předmětů v hranách skla.

Za normálních okolností není sklo skoro vidět, protože jeho hrany se ztrácí v pozadí.

Pokud v nich však necháte něco černého zrcadlit, hrany se na snímku objeví.

Proto se často do blízkosti skla umísťují různé černé desky a papíry s cílem hrany zviditelnit.

Například tato skleněná ozdoba byla nasvícena ve světelném stanu zespoda otvorem vytvořeném v černém pozadí. Po chvíli experimentování se podařilo najít polohu, v které se rozzářily hrany oproti černému pozadí.

Kovy a lesklé předměty
Produkty s výraznou plochou leštěných povrchů (kov, mince atd.) budou při fotografování vyžadovat zvláštní pozornost. Mají totiž silnou tendenci zrcadlit světelný zdroj a případně celé fotografické studio. U hodně lesklých předmětů fotografujete ne vlastní předmět, ale odrazy předmětů a světel v jeho okolí! Proto se neobejdete bez různých pomůcek – difuzérů, odražečů atp., byť vyrobených z obyčejného papíru či látky.

Klíčem k dobré fotografii lesklých produktů je silně difúzní světlo, tedy světlo obklopující produkt ze všech stran. U plochých produktů to nemusí být tak náročné, protože lze nalézt polohu světla, kdy světlo není vidět. V tomto smyslu se tedy dají uplatnit některé poznatky z fotografování plochých předmětů. Avšak u zakřivených povrchů (buď dovnitř typu lžíce či ven tedy koule) bude vidět celé studio a nároky na difúzi světla a zabránění reflexí významně stoupají.

Další komplikací je, že i když světlo má dostatečnou velikost, tak struktura vlastního difúzního materiálu je v předmětu velmi dobře vidět. Zrcadlí se v něm tedy i dráty fotografického deštníku, různé spoje a hrany světel či difuzérů atp. Proto nejlepší způsob, jak silně lesklý a zejména vypouklý předmět nasvítit, je již zmíněný světelný stan. Protože nasvícení lesklých předmětů vyžaduje experimentovat s postavením světel, jsou mnohem praktičtější stálá světla než blesky. Blesk na fotoaparátu je zcela nepoužitelný.

Dobrým testem fotografických dovedností je snímek obyčejné lesklé stříbrné vánoční ozdoby. Zde je ukázka, jak to dopadne, když se vyfotografuje běžně položená na fotografickém stole. Celé studio (i fotograf a fotografický stůl v dolní půlce) se v kouli zrcadlí.

Jejím umístěním do otevřeného světelného stanu se situace příliš nezlepší, protože se v kouli zrcadlí celá otevřená přední část stanu.

Situace se změní teprve po dokonalém uzavření stanu s cílem maximálně zabránit reflexím. Objektiv byl skryt ve středu hvězdy, v kouli se ale zbytkově zrcadlí stěny světelného stanu.

U předmětů, které jsou matné či nejsou tolik vypouklé, naštěstí stačí jen silně difúzní světlo a fotografický stůl.

Některým předmětům sluší jejich odlesk na podložce. Používá se na to pryskyřičná (akrylátová) deska, které je k dispozici v různých barvách. V nouzi poslouží i sklo a pod ním černá látka či obyčejný vyleštěný černý plech do trouby. Pro dosažení vhodného efektu je však třeba svítit ze správného úhlu, aby se světlo na podložce nezrcadlilo.

Odlesk na podložce zrealizovaný pomocí obyčejného skla a pod ním černé látky. Problém ale je nalézt snímací úhel a polohu světla, při kterých na podložce nevzniká žádný nežádoucí odlesk.

Šperky
Šperky jsou příkladem malého a silně lesklého předmětu. Vyžadují silně difúzní světlo, které udrží na uzdě odlesky. Vzhledem k jejich malé velikosti bývá nutné fotografovat z velmi malé vzdálenosti a/nebo použít dlouhá ohniska (jedná se de facto o makrofotografii). To vyžaduje hodně clonit, protože jinak hrozí, že část šperku bude již mimo hloubku ostrosti. Pro dosažení dojmu čistoty a brilance je vhodné k difúznímu světlu předat i slabé bodové světlo (může být i barevné), aby šperky dostaly  nějaký ten odlesk.

Klíčem k fotografii šperků je vedle správného aranžmá silně difúzní světlo, dostatečná hloubka ostrosti, celková ostrost snímku a správná expozice.

Můžete zkusit malým předním bodovým světlem přidat šperkům odlesk pro dosažení jiskřivé brilance - dole s leskem, nahoře bez lesku.

Postprocessing
Je vcelku obvyklé, že u produktové fotografie se finálního výsledku dosáhne až pomocí postprocessingu v PC. Jedná se o odstranění pomocných předmětů, finální ořez, vyladění pozadí, případně doladění expozice a barevnosti. Pokud jste pořídili více snímků, které budou prezentovány současně, je také třeba vyladit celou sérii. Některé efekty se také při veškeré snaze mnohem snáze realizují v PC.

Efekt svítícího paprsku je obtížné přímo vyfotografovat a přitom pro reklamní účely je velmi názorný. Je mnohem snazší vytvořit ho v editoru.

Průhledné (vykryté) pozadí
Typickým a často používaným požadavkem je vykryté pozadí. Není to nic jiného, než fotografie pořízená na běžném pozadí (např. bílém) a později v počítači upravená tak, aby se pozadí stalo průhledným. Máte-li totiž nafocen předmět a následně vykryté pozadí, je snadné s předmětem v grafických programech manipulovat a umísťovat jej na libovolná jiná pozadí. Předmět lze také těsně obtéci textem, kombinovat ho s jinou fotografií, řešit vzájemné zákryty snímků atd. Proto je proces vykrytí pozadí sice poměrně náročný, leč nesmírně častý proces. Správně vyfotografovaný produkt však může budoucímu vykrytí hodně pomoci. Pro vykrytí pozadí je třeba mít vhodný grafický editor a také uložit výsledný (vykrytý) obraz do správného formátu, který průhledné pozadí podporuje. A to není JPEG, ale PSD, TIFF, PNG či nouzově GIF.

Vykrytím pozadí získáte svobodu umístit předmět na pozadí zcela libovolné a manipulovat s ním bez ohledu na hranice snímku.

Separovat předmět a získat ho na průhledném pozadí lze v zásadě z každého snímku, jedná se však o nesmírně pracnou ruční proceduru. Mnohem pohodlnější pro vykrytí však je, když je pozadí jednolité a dostatečně kontrastní k předmětu. Proto například tmavé technické předměty (fotoaparát) je vhodné fotografovat na bílém pozadí a naopak světlé předměty na pozadí šedém. Černé pozadí bývá málokdy vhodné. Velkého kontrastu je možné dosáhnout i použitím barevného pozadí (například modrého), je však třeba dát velký pozor na to, aby pozadí svým odrazem předmět neobarvilo!

Je-li dostatečný kontrast (buď jasový, nebo barevný) mezi předmětem a pozadím, je vykrytí poměrně snadné. Proto se vyplatí připravit fotografie určené pro vykrytí co nejlépe.