Blesk - 6. Použití v interiéru - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Základní postupy

Blesk - 6. Použití v interiéru

12. října 2007, 00.00 | Strategie použití blesku v interiéru se významně liší od strategie v exteriéru. Interiér obvykle nabízí možnost fotografovat odrazem, čehož se hojně využívá. Dosáhne se tím dramatického zlepšení kvality světla blesku.

::Blesk - 1. Základní charakteristika
::Blesk - 2. Technické parametry a funkce
::Blesk - 3. Stanovení expozice bleskem
::Blesk - 4. Použití v exteriéru a ve tmě
::Blesk - 5. Vykrývací blesk v exteriéru
::Blesk - 6. Použití v interiéru
::Blesk - 7. Příslušenství a makro blesky
::Blesk - 8. Dálkové řízení


Podmínkou fotografování s bleskem odrazem je možnost sklápět a natáčet hlavici blesku. To umožňuje jen externí blesk, který s možnostmi natáčení a sklápění v širokém rozsahu počítá. Pokud tedy výhoda externího blesku při použití v exteriéru nebyla tak výrazná, při práci v interiéru zásadně boduje.

Fotografování odrazem
Hlavním výsledkem fotografování odrazem je změkčení světla a tím likvidace ostrých stínů a současně mnohem rovnoměrnější prosvětlení prostoru. Rozdíl v kvalitě fotografií je opravdu významný a při správném použití není použití blesku vůbec vidět. Princip fotografování odrazem je fotografy vcelku dobře znám, avšak mnohdy bez  znalosti přesných důvodů jak a proč odražený blesk funguje. Často tak v detailech chybují.


Při správném použití odraženého blesku, při správném vyvážení barev a správném vyvážení blesk/světlo na pozadí jsou výsledky práce s bleskem v interiéru opravdu perfektní.

Jak fotografování odrazem funguje
Přímý blesk trpí dvěma základními problémy. Prvním je malá velikost světelného zdroje určená velikostí bleskové hlavice. Ta je jak u interního tak i u externího blesku malá (rozdíl je zanedbatelný) a proto je výsledkem de facto bodové světlo. To vytváří velmi ostré stíny a odlesky. Podrobnosti proč se u malých světelných zdrojů tak děje najdete v článku o Kvalitě světla. Stíny se tvoří jednak na samotném fotografovaném objektu ale také na pozadí a to za předpokladu, že pozadí je dostatečně blízko (např. zeď za fotografovaným objektem). Pokud je fotografovaný objekt dostatečně daleko od pozadí (např. ve velké místnosti uprostřed), stíny se tvoří pouze na samotném objektu a případně na objektech v zákrytu.


Stíny jsou důsledkem malé plochy světelného zdroje. Tvoří se jednak na fotografovaných objektech tam, kde si stíní, ale zejména na pozadí je-li dostatečně blízko.

Druhý problém přímého světelného zdroje je rychlý pokles jeho intenzity do dálky. Proto je možné na jednom snímku správně nasvítit jen předměty v jedné konkrétní vzdálenosti a tak rozlehlejší místnost včetně např. osob v popředí je nemožné rovnoměrně prosvětlit celou. Vznikají tak typické snímky lidí na velmi tmavém pozadí místnosti.


Přímý blesk vytváří ostré stíny a odlesky (důsledek jeho malého rozměru) ale také rychle klesá do dálky. Nikdy tak neprosvětlí dostatečně velký prostor celý.

Na trhu lze nalézt malé softboxy určené pro externí blesky, které se snaží plochu jejich hlavice zvětšit a tím kvalitu světla přímého blesku zlepšit. Vzhledem k praktickému použití při reportáži je ale jejich velikost silně omezena a tak efekt je vidět jen při fotografování na velmi krátké vzdálenosti - do cca 1 metru. U větších vzdáleností je efekt již velmi slabý a v podstatě neviditelný. Zlepšení se navíc týká jen stínů a odlesků, pokles světla do dálky u přímého blesku není softbox schopen nijak zlepšit.


Malý softbox na externí blesk zvětšující jeho plochu a tím změkčující stíny a odlesky. Účinkuje ale jen na krátké vzdálenosti.

Pokud nasměrujete hlavici externího blesku na bílý strop nad vámi, charakter světla se dramaticky změní. Blesk osvítí na stropě zhruba kruh a tento kruh má významně větší plochu než samotná blesková hlavice. Zdrojem světla z hlediska fotografovaného objektu není potom samotný blesk, ale strop. A podobně jako domácí nepřímé lampy, tento "svítící strop" rovnoměrně prosvětlí celou místnost a plošně velké světlo zbaví fotografovaný objekt většiny stínů i odlesků.


Při fotografování odrazem se zdrojem světla stává de facto strop. Výrazně to zlepší kvalitu světla a rovnoměrně prosvětlí celou místnost, je však třeba řešit změnu barvy světla.

Odražené světlo ze stropu lze hodnotit jako světlo horní velmi podobné obloze a tak mají snímky i vcelku přirozené podání. Jedinou nevýhodou je, že se mohou objevit tmavé partie pod vlasy, v očních obloucích a také oči nemají jiskru. Proto se malé množství světla (odhadem cca 5 - 10 %, množství není nijak kritické) směřuje nadále přímo vpřed jako čelní světlo právě do těchto stinných partií. Oči tak dostanou odlesk, což působí na fotografiích velmi pěkně.


Nejčastěji můžete vidět externí blesk v interiéru nasměrovaný na strop (modře) a opatřený vizitkou pod gumičkou pro odraz malého množství světla vpřed (červeně).

Podmínky fotografování odrazem
Z výše uvedeného je jasné, že kdykoliv to jde, tak s bleskem v interiéru je vhodné fotografovat odrazem. Bohužel to však není možné vždy, protože pro odraz je třeba splnit určité podmínky:

  1. Musí existovat strop, přesněji řečeno něco, o co se světlo odrazí. Proto tuto strategii není možné použít v exteriéru a proto i fotografování v exteriéru s bleskovou hlavou namířenou vzhůru je nesmysl.
  2. Strop musí být dostatečně nízko. I když strop existuje ale je příliš vysoko (pražská Lucerna) není možné fotografovat odrazem. Světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti a tak na vysoký strop již doletí jen velmi slabé světlo, o odrazu nemluvě. Celkovou vzdáleností se totiž v tomto případě rozumí součet vzdálenosti ke stropu a vzdálenosti od stropu k fotografovaném objektu! Účinnost odrazu je navíc poměrně nízká a tak dosah blesku daný jeho směrným číslem, nastavenou ISO citlivostí a clonou musí být výrazně delší než součet těchto vzdáleností!
  3. Strop musí odrážet světlo. Stropy velmi tmavé, dřevěné, kamenné atp. odráží světla velmi málo a tak odraz ani s výkonným bleskem použít nelze.
  4. Strop musí mít rozumnou barvu. Vždy je dobré si představit, že na fotografovaný objekt svítí strop a nikoliv blesk. Je-li strop žlutý, bude logicky "svítit" žlutým světlem, což změní barvy na scéně. Je tak třeba věnovat velkou pozornost vyvážení bílé!
  5. Strop nesmí být příliš lesklý. Různé skleněné či stříbrné ozdoby na stropě, lesklé podhledy, velké křišťálové lustry atp. působí jako velké množství zrcadel a vytvoří spousty ošklivých "prasátek". Interiér to světelně zcela rozbije a "zflekatí" a proto svícení odrazem není možné.

Představu, jak vypadá odražené světlo blesku, je možné si vytvořit na základě tohoto obrázku kostela, kde byla střecha během opravy nahrazena průhlednou krytinou. Vytvořilo se měkké horní světlo velmi podobné odraženému blesku o strop.

Nevýhody fotografován odrazem
Fotografování odrazem má vedle výhod typu dramatické zlepšení kvality světla a rovnoměrné prosvětlení prostoru bohužel i určité nevýhody. Ty musí fotograf vzít v úvahu a vyřešit vždy, když se pro fotografování odrazem rozhodne. Některé nevýhody mohou být dokonce tak významné, že přímý blesk může být praktičtější:

  1. Problémy s barvou. Odrazí-li se bílé světlo blesku od stropu, tak výslednou barvu světla na scéně určí barva stropu. Vyvážit bílou je proto nutné na strop! Navíc po odrazu světla od stropu je světlo natolik všesměrové, že se následně odráží od stěn, nábytku a dalších ploch v místnosti. U čistě bíle vymalovaných místností bude barevná chyba poměrně malá, u špinavých či barevně vymalovaných stropů bude však barevná chyba značná. Díky vícenásobným odrazům změní barvu světla nezanedbatelně i barevné stěny. Vyvážením bílé na proto způsobíte, že budete fotografovat ve světle barvy stropu a stěn. V komplikovaných případech je proto nutné vyvážit bílou na střední šedou tabulku a provést to v konkrétní místnosti a se zapnutým bleskem. V nouzi můžete vyfotografovat s bleskem strop a vyvážit bílou na tuto fotografii jako na střední šedou. Barva stropu se tím bude eliminovat.
    Svítí-li v interiéru i umělá světla, je obvykle možné je z hlediska barvy zanedbat. Blesk je svým výkonem přebije a tak se jejich barva téměř neuplatní. Svítí-li do místnosti i denní světlo, jeho barva je blízká barvě blesku a tak nevznikají žádné velké barevné problémy. Klíčové proto je vyvážit bílou na barvu odrazu, vše dohromady potom vezme v úvahu právě vyvážení bílé na střední šedou tabulku.
  2. Problémy s odrazem. Není-li strop vhodný pro odraz, je možné se porozhlédnout po dalších plochách vhodných k odrazu. Posloužit tak mohou stěny vedle vás či za vámi. Je nutné na ně nasměrovat blesk, vyvážit vhodně bílou a uvědomit si, že boční stěny vytvoří sice měkké ale silně stranové světlo a stěna za vámi měkké čelní světlo.
  3. Pokles efektivního výkonu blesku. Při fotografování odrazem oceníte silný blesk, protože efektivita odrazu je poměrně nízká. Blesku proto klesá efektivní směrné číslo a to tím více, čím je strop výše a je hůře odrazivý. Fotografování odrazem tak snižuje jeho dosah, zpomaluje nabíjení blesku a rychleji vybíjí baterie.
  4. Horizontální / vertikální fotografování. Nastavíte-li hlavu blesku vhodně pro horizontální fotografii a otočíte-li fotoaparátem vertikálně, je třeba přestavět hlavu blesku včetně odrazné destičky. To při reportáži dost zdržuje a proto je často vhodné se rozhodnout pro jeden typ snímků a vše ostatní řešit ořezem.
  5. Změna světelných podmínek. Odražený blesk dramaticky změní světelné podmínky v interiéru, typicky ho zcela celý jasně prosvítí. Jsou-li světelné podmínky klíčem fotografie, blesk buď vypněte nebo použijte jen slabý přímý blesk pro přisvětlení popředí.

V komplikovaných případech je třeba použití odrazu pečlivě zvážit. Někdy je lepší použít přímý blesk nebo dokonce blesk nepoužít vůbec. Tento snímek byl pořízen v interiéru zoologické zahrady a přisvícen přímým bleskem.

Jak nouzově u interních blesků
Interní blesky jsou namířeny přímo vpřed a neumožňují žádné natáčení ani sklápění. Až na výjimky tak fotografování odrazem neumožňují a je třeba fotografovat bleskem vždy přímo. Nikdy s nimi proto není možné dosáhnout 100% výsledků. Na trhu jsou však různé pomocné rozptylky určené pro interní blesky a snažící se jejich světlo rozdělit na přímé a určené k odrazu. Vhodnou konkrétní rozptylku a její výsledky je však třeba vyzkoušet, protože bude silně záviset na typu fotoaparátu. Počítejte ale s tím, že i při vyřešení rozptylky bude interní blesk práci limitovat svým omezeným výkonem.


Na trhu je řada rozptylek určených i pro interní blesky snažících se jeho světlo částečně směřovat na strop. Použití je však třeba vyzkoušet. Nepřekonatelným limitem ale bude omezený výkon interního blesku.

Expozice a expoziční režimy
Expoziční logika automatiky i ručního řízení bude v interiéru velmi podobná logice v exteriéru. Je-li interiér jen slabě nasvícen, bude se velmi podobat práci v exteriéru ve tmě a automatika použije i stejné limitní hodnoty (viz článek o použití blesku v exteriéru a ve tmě). Při ručním řízení expozice, zejména při použití režimu s předvolbou clony A (Av), je opět možné dosáhnout výsledků typu slow sync (noční portrét), který se za cenu dlouhé expozice vezme do hry více přirozeného světla z interiéru. Vzhledem k dlouhým časům se ale nehodí pro reportážní práci. V tmavých interiérech a při reportáži jsou tedy vedle automatiky nejpraktičtější režimy S (Tv) a M.

Fill-in blesk v interiéru
Je-li interiér dostatečně nasvícen např. okny nebo silnými umělými světly, tak přichází do úvahy fill-in blesk, který pomůže přisvítit tmavé partie a vylepšit tak rozložení světla v interiéru. Strategie je opět podobná strategii fill-in blesku v exteriéru a stejnou klíčovou dovedností je vhodně vyvážit obě světla - blesk/stálé světlo. Nástroje jsou také stejné ale díky obecně slabšímu světlu v interiérech se jen výjimečně setkáte s X-sync limitem.


I dostatečně prosvětlený interiér je vhodné přiblesknout odrazem o strop. Výrazně to zlepší rozložení světla v místnosti.

Závěr
Zkusme na závěr zformulovat pár pravidel, které musí fotograf pracující s bleskem v interiéru uvažovat, chce-li dosáhnout dobrých výsledků své práce:

  1. Když to jen trochu jde, fotografujte odrazem!
  2. Při fotografování odrazem se vždy rozhlédněte a zhodnoťte strop případně stěny.
  3. Při fotografování odrazem vyvažte bílou nejlépe na střední šedou tabulku vyfotografovanou s bleskem, v nouzi na strop. U dostatečně bílých místností je možné použít i volbu .
  4. Vždy proveďte zkušební snímek. Některé efekty odrazu (např. odlesky z podhledů) nemusíte vždy správně zhodnotit!
  5. U interního blesku však máte jen malou šanci fotografovat odrazem. Můžete experimentovat s různým příslušenstvím, výsledky ale vzhledem k nemožnosti sklápět a natáčet hlavu blesku budou problematické.
  6. Při použití přímého blesku v interiéru vyvažte bílou na .
  7. Sejměte sluneční clonu. V interiéru je obvykle zbytečná a může způsobit na snímku stín.
  8. Při přímém blesku pozor na červené oči. Při fotografování odrazem se nevyskytují.
  9. Režim A (Av) nebo scénický režim slow sync vyžaduje obvykle stativ.
  10. I když na blesk přidáváte různé příslušenství či fotografujete odrazem, tak se žádná kompenzace expozice blesku nedělá! Měřící předblesk vše vezme v úvahu a automatika tak správně spočítá potřebný výkon blesku.

Tématické zařazení:

 » Vybíráme  

 » Praxe  

 » Vybíráme  » Technologie  

 » Praxe  » Tipy & triky  

 » Praxe  » Základní postupy  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: