Co je to kompenzace expozice? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

DF Praxe rezimy

DF Praxe rezimy

20. ledna 2004, 00.00 | I ty nejjednodušší digitální fotoaparáty nám nabízí možnost kompenzace expozice. Víte v jakých případech a jak přesně tuto volbu využít? Nabízíme vám několik konkrétních případů, kdy se bez ní neobejdete.

I nejlevnější, plně automatické, digitální fotoaparáty nabízejí jako jednu z mála funkcí nastavení kompenzace expozice. I když oproti klasickým digitální fotoaparáty měří expozici většina digitálů velmi přesně, občas je nutné jim ručně pomoci. Přeci jen žádný automat nemůže se 100% přesností správně reagovat na různorodost a rozmanitost světa.

 

Většina fotoaparátů nabízí automaticky měření expozice (AE), které je hojně používáno, a které zcela samostatně nastaví hodnoty času, clony i citlivosti. Kombinace těchto tří veličin určí kolik světla, po jak dlouhou dobu bude dopadat na snímač a jak na něj bude snímač reagovat. V ideálním případě vnikne dobře prokreslená, rovnoměrně exponovaná fotografie. V atypických případech automatické nastavení neodpovídá požadavkům fotografa na výsledný snímek. Nejčastěji automatika selhává u těch scén, které mají výrazně odlišné světelné vlastnosti, např. pokud budete fotografovat na sněhu. Sníh odráží do objektivu více světla než běžné nezasněžená krajina. Automatická expozice fotoaparátu tedy mylně zkrátí čas či zvýší clonové číslo, aby se jí podařilo omezit množství světla ve scéně a přiblížit se tak "normálu". Sníh v důsledku špatné expozice bude vypadat šedivý a celý snímek bude podexponovaný. Proto je nutné provést ruční kompenzaci expozice, kterou poradíme fotoaparátu v čem je fotografovaná scéna odlišná. V případě focení na sněhu doporučujeme zvýšit expozici (o 0,7 - 1 EV), aby fotoaparát pustil do snímku dostatek světla, sníh byl bílý a zimní atmosféra odpovídala.

Kompenzace expozice pracuje v hodnotách EV (Exposition Value). Jde o číslo udávající zjednodušeně množství světla ve scéně. Pokud je nastavená kompenzace expozice na +0,3 EV ( neboli +1/3EV) snímek bude o 1/3 světlejší, protože na snímač bude propuštěno o třetinu více světla. Nejčastější rozsah kompenzace expozice u digitálních fotoaparátů je od -2 EV do + 2 EV při kroku 1/3 EV nebo 1/2 EV. To je poměrně široký rozsah umožňující zcela zásadně změnit expozici snímku a celý se využívá jen zřídka. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že u řady fotoaparátů jde o jediný nástroj jak ovlivnit výsledek fotografie. Fotoaparáty vyšší třídy umožňují kombinaci kompenzace s poloautomatickým režimem, ve kterém fotograf určuje přímo hodnotu času či clony, nicméně výsledné určení celkové expozice je opět na automatice. Pouze při plně manuálním nastavení kompenzace ztrácí smysl, protože v takovém případě je automatika vypnutá a není ji tedy potřeba korigovat.

Kdy a jak tedy kompenzaci expozice nastavit? Dalším z příkladů je fotografování v podvečer, kdy naopak snímek vypadá šedý, proto je dobré snížit expozici o 1/2 EV až 1 EV pro dosažení dramatičnosti nočního snímku nebo naopak zvýšit pro dosažění jasnějšího a lépe prokresleného výsledku. Fotografie potom bude vypadat výrazně lépe.

Na prvním snímku pořízenému s automatickým nastavením je patrné podexponování. Na druhém s nastavením kompenzace expozice +2 EV je mnohem lépe vidět detaily na budově a snímek je celkově lépe prokreslený.

Nicméně pozor! Fotografovaný obraz nemusí být na displeji fotoaparátu věrně zobrazen, proto je užitečná funkce histogramu, pokud jí fotoaparát disponuje. Jedině na histogramu, nebo až později v počítači, můžete přesně zkontrolovat je-li expozice ideální. Proto některé fotoaparáty nabízejí i takzvaný Bracketing.

Bracketing (zastřelování expozice)
Tato funkce umožňuje pořídit automaticky několik snímků najednou s různým nastavením expozice s pevně danou odchylkou. Fotograf si určí kolik fotografií s jaký krokem chce pořídit a pak už jen zmáčkne spoušť. Například pořídíme snímek se zapnutou funkcí Bracketing pro 3 snímky a krokem 1/2 EV. Na paměťovou kartu se uloží tři snímky. První s kompenzací -1/2 EV, druhý s automaticky naměřenou hodnotou EV a třetí s hodnotou +1/2 EV. Fotoaparát tedy pořídil tři snímky jeden mírně podexponovaný, druhý dle jeho názoru ideální a třetí s mírnou přeexpozicí. Tato funkce je velmi praktická, protože je velmi pravděpodobné že jeden z pořízených snímků odpovídá vašim požadavkům. Nevýhodou je delší čas potřebný pro pořízení snímků a také velké množství snímků brzy zaplní vaši paměťovou kartu.

Na příkladu je dobře vidět funkce bracketing při nastavení kroku 1 EV. První snímek (-1 EV) je příliš tmavý a ztrácí se detaily dřeva. Druhý s automatickým nastavením je dobře prokreslený, ale klávesnice je poněkud tmavá. Třetí snímek (+ 1 EV) je nejlépe prokreslený, dobře je vidět stín u klávesnice i samotné klávesy.

Tip
Pokud si nejste jisti jaké nastavení expozice je správné, použijte bracketing či s kompenzací pořiďte několik snímků. Obecně je vždy lepší snímek spíš mírně podexponovat než naopak. To dává lepší výchozí podmínky pro případnou korekci v počítači. Pokud by byl snímek byť jen v malé části silně přeexponován, nikdy již tuto část nezachráníte a zůstane čistě bílá, bez kresby. Počítač je v tomto našim velkým spojencem, ale nemůže zachránit zcela špatnou expozici. Proto je mnohem lepší se naučit kompenzaci expozice používat.