Jak na tekoucí vodu? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

panorama fotografie

panorama fotografie

16. dubna 2007, 00.00 | Máme za sebou již druhou fotografickou expedici do Spojených států a přivezli jsme si s sebou řadu inspirujícího materiálu. Dnes využijme fotografické série z oblastí Yosemite a Sequoia pro demonstraci toho, jak různě lze fotografovat tekoucí vodu.

Fotografování tekoucí vody je především hra s pohybovou neostrostí. Slovo hra jsem použil zcela záměrně, protože neexistuje jednoduchá poučka, která by zajišťovala vždy efektní výsledek. Přesto si uvědoměním řady faktů můžeme cestu za působivým snímkem zjednodušit tak, aby šlo o hru příjemnou, nikoli čekání na náhodu či slepé experimentování.

Av režim, 1/50s, f/18. ISO 100 - Yosemite

Nutné vybavení
Pro fotografování tekoucí vody stačí v podstatě jakýkoliv fotoaparát, ale přesto jej doporučuji doplnit stativem a v ideálním případě i fotografickými filtry. Voda je jedním z největších nepřátel digitální techniky, takže čím blíže tekoucí vodě budete, tím více ostražitosti bude potřeba. Samozřejmě můžete vodu snímat z uctivé vzdálenosti teleobjektivem, ale pro hledání ideálního záběru většinou fotograf začne dříve či později skákat po kamenech horské říčky a pak jdou již žerty stranou. Na fotoexpedici jsme naštěstí žádný fotoaparát neutopili, přesto jedna sada filtrů a obuv nejednoho člena expedice zakusily chladnou horskou bystřinu.

Av, 1/40s, f/11, ISO 100, přechodové a barevné filtry - Yosemite

Při práci se stavivem je třeba dbát na to, aby vaše fotovýbava měla vždy dostatek stability, a tudíž i bezpečí. Vřele nedoporučuji ministativy, zejména v kombinaci s digitální zrcadlovkou. Stačí malé zavrávorání fotografa nebo poryv větru a ministativ se snadno převáží. U klasického stativu dbejte na to, aby byly všechny nohy maximálně rozkročeny, a pokud možno udržujte středovou tyč vždy ve svislé poloze. Před umístěním fotoaparátu na stativovou hlavu vždy zkuste stativem lehce zacloumat, zda opravdu poskytuje žádoucí stabilitu. Zajistit maximální stabilitu fotoaparátů je nutné též s ohledem na použití delšího expozičního času. Pro tu je potřeba nejen stativ či pevná podložka, ale i takové stisknutí spouště, které nerozechvěje fotoaparát. Takže buď použijte drátovou či dálkovou spoušť, nebo nastavte na fotoaparátu samospoušť.

Expedice USA 2007 v akci

Z fotografických filtrů při práci s tekoucí vodou nejlépe využijete takzvaný neutrální šedý (ND) filtr. Ten umožňuje omezit množství světla procházejícího objektivem, a tím pádem prodloužení expozičního času. Většinou stačí jeden filtr střední intenzity (ND4 až ND8), protože zbytek regulace lze zajistit fotoaparátem.
Někdy vám může pomoci i polarizační filtr, kterým lze odstranit ze snímku část odlesků z vodní hladiny a navíc také ubírá část světla (2/3-1,5EV), nicméně rozhodně není nezbytností.

Av, 1/100s, f/8, ISO 100 - Yosemite

U digitálních zrcadlovek je dále potřeba zvážit volbu objektivu. Dobrou zprávou je, že jediným kritériem by mělo být pohodlí fotografa. Při expedici jsem používal od Tokiny 12-24mm, přes Tamrom 90mm Macro, až po Canon 70-200mm a bezesporu vše šlo zvládnout i obyčejným setovým objektivem. Mimochodem makro objektiv s pevným ohniskem není příliš pohodlnou volbou, protože možnost pohybu je v řece přeci jen trochu omezená, ale na druhou stranu nabízí možnost více zaclonit než běžné objektivy.

Av, 1/4s, f/16, ISO 100, ND filtr + přechodový šedý filtr - Sequoia

Nastavení fotoaparátu
Cílem fotografa při snímání tekoucí vody je najít ideální expoziční čas, který zajistí tu správou pohybovou ostrost či naopak neostrost. Proto nejpraktičtější je použít poloautomatický expoziční režim A(Av) či S(Tv). V plně automatických expozičních režimech je těžké donutit fotoaparát k času, který vyhovuje vašemu tvůrčímu záměru, a použití plně manuálního nastavení je zbytečně pracné. Protože tekoucí voda často vytváří bílou pěnu, budete pravděpodobně potřebovat sáhnout i po kompenzaci expozice a lehce přidat či naopak ubrat u tmavých scén z automatem naměřených hodnot. Vhodné nastavení poznáte podle zkušebních snímků na displeji fotoaparátu či lépe podle histogramu.

Citlivost snímače vždy nastavte na nejnižší hodnotu, čímž získáte delší expoziční čas (rozmazaná voda) a zároveň minimalizujete šum. Vyvážení bílé barvy buď můžete odbýt režimem sluníčko nebo pod mrakem (pracujeme v exteriéru), případně odložit ke zpracování do počítače použitím formátu RAW jako já.

Av, 0,8s, f/16, ISO 100, ND filtr - Sequoia

Av, 4s, f/32, ISO 100, ND filtr - Sequoia

Av, 15s, f/16, ISO 100, ND filtr - Sequoia

Jak na věc v praxi
Takže – obujete si pevnou obuv, vytáhnete stativ, našroubujete ND filtr (pokud chcete dosáhnout efektu rozmazané vody) a hurá na věc. Přímo u vody doporučuji nejprve najít fotograficky zajímavé a zároveň dostatečně bezpečné místo bez fotoaparátu. Zejména u vodopádů si dávejte pozor na vodní tříšť, která fotoaparátu nesvědčí.
Před fotografováním si zkontrolujte expoziční režim (doporučuji A/Av), minimální citlivost, vyvážení barev, formát fotografií a případnou kompresi, záznamové rozlišení a to, že jsou vypnuty různé digitální efekty apod. Ostření můžete nechat na automatice.
Když umístíte fotoaparát na stativ a najdete kompozičně zajímavý záběr, začíná čas experimentovat s expozicí. Nejprve nastavte takovou kompenzaci expozice, aby snímky vycházely dobře jasově. Nezáleží na tom, jaký budete používat systém měření světla, klidně se svěřte do rukou zonálního měření.
A následuje hledání toho správného zaclonění, resp. správného expozičního času. Pro rychle tekoucí vodu a vodopády stačí pro rozmazání časy kolem 1/10 sekundy. Středně rychlý proud si žádá časy kolem 1/2 sekundy a pomalý potůček můžete exponovat až několik sekund. Lehce mlžného oparu jsem docílil až při časech 2 až 6 sekund, což je bez stativu zcela nemyslitelné.

Několik dobrých rad
V první řadě mi můžete věřit, že nemá smysl fotografovat vodopády či horské bystřiny seshora, takže se s fotovýbavou nemusíte táhnout se zbytkem turistů až nahoru. Vždy si hledejte zajímavé podhledy. Stejně tak se nevyplatí za každou cenu stát hodinu uprostřed horského potoka. Pokud chcete víc pohodlí, zvolte delší ohnisko a zoom objektiv a pravděpodobně budete moci zůstat pohodlně na břehu. Pokud chcete zdůraznit prostor a hloubku scény, nezapomeňte do popředí zakomponovat nějaký objekt, který dá divákovi pocítit třetí rozměr. Naopak, pokud hledáte působivý snímek a nejste si úplně jistí, je snazší začít s drobnými detaily a nesnažit se hned uhnat komplikovanou scénu.
Pokud nemáte ND filtr, a přesto si chcete vyzkoušet rozmazanou vodu, volte focení při nižší světelné hladině, která jej nahradí. Při či dokonce za šera nebudete filtr vůbec potřebovat. Nicméně za sluníčka se vám ve vodě objeví lesky, kterých se jinak budete dopracovávat velmi těžko.
A na závěr ještě jedna drobnost. Nikdy se nenechte svázat stereotypem. Vodě často sluší dlouhý expoziční čas a pohybová neostrost, což ovšem neznamená, že se nevyplatí vyzkoušet i krátký čas a precizní prokreslení každé kapky. Nikdy nevíte, kde se skrývá pěkný snímek.