Vyvážení bílé barvy: jak na to - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

20. března 2014, 23.37 | Barvy jsou v digitální fotografii specifickou kapitolou. Zatímco v klasické fotografii nebylo třeba barvy tolik řešit (naopak se hojně používaly všemožné barevné filtry), digitální fotografie je v tomto ohledu mnohem striktnější. Není schopna reagovat na světelné změny ve scéně – co do barevné věrnosti. Naštěstí existuje ve všech moderních digitálních fotoaprátech funkce vyvážení bílé (white balance).

Světlo je vším, bez světla by nebylo fotografie (ani života). Denní světlo má svůj zdroj ve Slunci a ne nadarmo je nazýváno světlem “životodárným”! Moderní doba však nabízí mnoho různých umělých světelných zdrojů a v tom je trochu potíž! Umělých světel je obrovské množství – s různým barevným nádechem, teplotou, odlišnou kvalitou a intenzitou. Stějně tak ani přirozené – denní světlo, není stabilní. Jeho teplota, síla a barva se neustále mění - vzhledem k denní a roční době, zeměpisné poloze, nadmořské výšce a hydrometerologickým podmínkám. To představuje pro digitální snímače zásadní problém, neboť nepočítaly s tím, že světlo může být tak rozmanité a proměnné. Naštěstí máme k dispozici skvělou funkci: WB (White balance).

Vyvážení bílé (White balance)

Jedná se o praktickou funkci, která umí zohlednit změny světelných zdrojů ve scéně a podle toho nastavit odpovídající (reálné) barvy. Prakticky jde o definici barvy bílého bodu, která bude vždy stejná – bez ohledu na to, jakým světlem (barvou) na scénu svítíme. Nicméně s barevností obecně mají digitální technologie problém, proto existuje obor “Color managementu (CMS)” neboli “Správa barev”, který má za úkol zachovat konstantní barevnost za různých podmínek. Pro nás to znamená jediné: Fotíme-li s digitálním fotoaparátem, “řekneme” mu jednoduše, pod jakým světlem (barvou, teplotou) se chystáme fotografovat. Náš fotoaparát už si to sám přebere a nastaví odpovídající barevné vyvážení.

AWB

První možností, jak řešit barevnost je: nechat vše na automatice – AWB (automatic white balance). Nemusíme nic moc řešit. Na druhou stranu, jde o automat pracující na principech průměrování a odhadu. Vyvážení barev (bílé) tak může dopadnout dobře ale také nemusí. AWB pracuje většinou korektně na denním světle, ovšem pod umělými světelnými zdroji často selhává. Další potíž je v nekonzistením vyvážení. Fotografujete-li v jedné scéně například portréty a střídají se vám tam různě barevné akcenty (lidé v odlišných výrazných barvách), stává se, že jednotlivé snímky pak budou barevně různě “ujeté”.

Předdefinované režimy

Rychlá a relativně přesná cesta, jak dosáhnout dobrého barevného vyvážení, spočívá v tom, sáhnout do menu fotoaparátu (položka “WB”) a vybrat odpovídající režim vyvážení bílé. Výhoda je ve snadné dostupnosti a jednoduchém použití. Nevýhoda je, že jde o volby hodně obecné. Problémem Slunce i umělých světelných zdrojů je v jejich proměnlivosti. Existuje mnoho druhů žárovek a zářivek, navíc v posledních letech se nám situace ještě více komplikuje různými úspornými žárovkami - což je něco mezi klasickou žárovkou a zářivkou. Stejně tak ani Slunce nesvítí pořád stejně. Jinou barvu má ráno a večer, jinou ve stínu a zcela odlišnou barvu má vysoko v horách. Barva slunečního světla tak může kolísat od cca 4500 K (letní východy / západy – výrazný žlutý nádech) až k hodnotě 10 000 K (vysoko v horách). Ve stínu má zase slunce teplotu cca 6000-7000 K (silně difůzní, rozptýlené světlo).

Příklady teplot běžných světelných zdrojů

• Oheň, svíčka: 2000 – 2500 K

• Žárovka: 2800 - 3200 K

• Zářivka: 4000 – 5000 K

• Denní světlo: 5000 - 5500 K

• Blesk: 6000 K

• Zataženo: 6500 K

• Stín: 7000 K

• Hory: 8000 – 10000 K

MWB, PRE, K

Třetí a jednoznačně nejvíce exaktní možností je manuální vyvážení bílé. Spočívá v ruční kalibraci (nastavení bílé barvy) přímo pro konkrétní scénu / světlo. Potřebujete k tomu dvě věci: fotoaparát s možností manuální kalibrace WB a něco neutrálního! Funkci MWB podporují všechny DSLR a pokročilé kompaktní fotoaparáty. Jako etalon neutrality se běžně používá normovaná 18% šedá tabulka. (odráží 18% dopadajícího světla). Odtud pochází spousta nedorozumnění a mýtů! Proč šedou na vyvážení bílé?! Jednoduše proto, že samotný fotoaparát je kalibrován na středně šedou a šedá je tedy jediný odstín, v kterém zcela korektně funguje expoziční měření. Pro přesné vyvážení lze samozřejmě použít teoreticky též bílý papír, jenže... Nemáte jistotu, že bílý papír bude skutečně bílý (většinou obsahují různé optické zjasňovače). Navíc expoziční automatika má u bílých ploch tendenci k podexpozici. Postup manuálního vyvážení bílé se liší u jednotlivých značek fotoaparátů, v principu je však vždy stejný, jde o to: “Ukázat fotoaparátu něco neutrálního ve scéně (šedá tabulka)” a zadat příkaz “Vyvážit se na to!”. Některé fotoparáty mají ještě možnost manuálně nastavit teplotu světelného zdroje v K (Kelvinech). Pokud ji tedy znáte a zadáte, máte také přesně vyváženou bílou.

Závěrem

Vyvážení barev je cestou k barevně korektním fotografiím. Zároveň ale ani nemá smysl, držet se barevné přesnosti za každou cenu, záměrným posunem do “špatných” barev tak můžeme fotografii dodat zcela nový rozměr a zdůraznit atmosféru. Každopádně jsou situace, kdy má přesné barevné vyvážení smysl. A to všude, kde je barevná přesnost nutností. Typickým příkladem budiž produktová, reklamní či módní fotografie. Naopak exteriéry a scény, které stejně budete ještě dodatečně upravovat, nemá smysl nějak “barevně hrotit”. Samostatnou kapitolu pak představuje snímání do RAW formátu, kde WB v podstatě vůbec nemusíme řešit. Bílou lze nastavíte až dodatečně v PC (dobré je umístit někam do scény něco neutrálního - šedého, a podle toho pak vyvážíme snímky). Takže hodně štěstí a “dobré barvy”...