Rozhovor s jedním z autorů fotografií knihy "Moje Vysočina očima Miloše Zemana" Karlem Benešem - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

25. května 2017, 20.19 | Přinášíme Vám exkluzivní rozhovor s autorem fotek knihy Moje Vysočina očima Miloše Zemana Karlem Benešem, kterou byl oceněn Asociací profesionálních fotografů.

Vážený pane Beneši, jako profesionálnímu fotografovi se Vám podařilo skloubit Vaše krajinářské fotografie s poetickými texty našeho prezidenta Miloše Zemana. 

Redakce: Jak tento koncept vznikal? Co bylo dřív, fotografie nebo texty?

Karel Beneš: Dřív byly fotografie. Můj přítel a spoluautor krajinných fotografických záběrů Bohumil Eichler jezdil fotografovat Vysočinu mnoho let. Já jsem do projektu naskočil o něco později, v době, kdy jsme
se společně rozhodli takovou publikaci vydat. Bohouš v té době znal Vysočinu naprosto dokonale
a vytvořil pro mne fotografický scénář oblastí a míst, ve kterých je nutné fotograficky ztvárnit
architektonické celky.

Bohouš Eichler je vynikající krajinář, já jsem ve své tvorbě zaměřen na architekturu, reklamu, průmysl, automobily, lodě, dopravu, studiové záběry. Vysočina byla pro mne novou výzvou, musím přiznat, že jsem ji do té doby navštívil spíš náhodně. Každý zná Vysočinu z okének svého automobilu při cestě po dálnici z Prahy do Brna. Někteří z nás dokonce vědí, že nejvyšším bodem na celém úseku je dálniční výjezd Větrný Jeníkov. To je tak ale mnohdy všechno. Vysočina však není jen D1. Vysočina je úžasně krásná krajinná oblast na pomezí Čech a Moravy, která zůstává ve stínu Krkonoš, Šumavy, Beskyd, Krušných hor, Jižních Čech.

Na tomto místě bych rád složil velkou poklonu panu prezidentovi Miloši Zemanovi, za to, že Vysočinu neúnavně propaguje a otvírá obzory lidem, kteří tuto část naší republiky dříve nepoznali, tedy i mně. Bohoušův scénář a můj vstup do tohoto půvabného kraje byl pro mne balzámem. Poznal jsem místa, která se navždy vryla do mého srdce. Bohouš Eichler při pořizování svých krásných fotografií najezdil po Vysočině tisíce kilometrů. Nezbývalo, než se do tohoto maratonu zapojit.

Projel jsem, na mnoha vyjížďkách, s mým asistentem Vysočinu křížem krážem. Už to zdaleka nebyla jen D1, ale města, městečka, vesničky, architektonické skvosty, skanzeny, památka Unesco. Byly to nádherné cesty s pečlivě naplánovanými lokalitami, ve kterých jsme strávili mnoho dnů. Navíc jsem byl rád, že asistentem byl můj nejmladší syn Marcel, který studuje kameru na pražské FAMU. Potěšen jsem byl nejen z důvodu možnosti konzultací s obrazovým odborníkem, ale také proto, že jsem mohl ukázat tento nádherný kout naší republiky zástupci mladší generace a ta si v dnešní době internetu, facebooků, instagramů a všech dalších médií nenechá nic pouze pro sebe.

Redakce: A jak tento nápad propojení Vašich fotografií s texty hlavy státu vznikl?

Karel Beneš: Na tomto místě bych rád přizval do naší debaty mého a Bohoušova přítele, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Jaroslava Foldynu. Zde jsou Jardova slova, která jsou myslím výstižnou odpovědí na Vaši otázku:

Kniha Moje Vysočina pohledem Miloše Zemana, není běžnou obrazovou publikací. Trochu neskromně, nicméně s nepředstíranou úctou k osobě Miloše Zemana, poznamenávám, že mám na jejím vzniku svůj podíl. Dva své přátele, výtvarné fotografy, jsem přivedl na nápad vytvořit cyklus fotografií z prostředí nádherné a malebné Vysočiny, který by provázely myšlenky, sentence, emotivní postřehy, našeho současného prezidenta.

Podvědomě se ve mně takový nápad ukládal možná už v době, kdy jsem za Milošem Zemanem na Vysočinu jezdil na návštěvu. Nebyl jsem sám, vydávalo se za ním hodně lidí, často lidé významní, například velvyslanci některých států. Jedni přijížděli s úmysly čistými a přátelskými, jiní chtěli s trochou ironie vidět, jak tento předčasný „důchodce" žije mimo politiku. Avšak podle mne Miloš Zeman nikdy nebyl důchodcem, nýbrž výraznou a inspirativní osobností. Osobně ho stále považuji za jednoho z nejvýznamnějších politiků polistopadové éry České republiky. Také dnes, v úloze nejvyššího představitele našeho státu, vyjíždí Miloš Zeman na svá oblíbená místa na Vysočině, aby zde čerpal sílu k vykonávání prezidentského úřadu.

Při tvorbě a realizaci projektu knihy Vysočina pohledem Miloše Zemana jsme všichni měli vysokou motivaci: Chtěli jsme ukázat nádhernou krajinnou oblast naší republiky ve výtvarných fotografiích s komentářem člověka, kterého si vážíme. Pro mě osobně bude prezident a přítel Miloš Zeman jednou provždy spjat s Vysočinou podobným způsobem, jako jsou zdejší stromy spjaty s půdou tohoto krásného kraje.

Redakce: Uvažujete o zpracování fotografií i z jiných krajů České republiky?

Karel Beneš: Zatím rozhodně neuvažujeme. Jak uvedl Jarda Foldyna, motivací pro vznik knihy Vysočina bylo pro nás propojení našich fotografií s myšlenkami pana prezidenta, který tento kraj, stejně tak jako dnes my, miluje.