Rudolf Švaříček: S primátorem na Mt. Everestu - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

25. června 2007, 00.00 | Není to tak dávno, co Rudolf Švaříček (*1962) vystoupil společně s pražským primátorem Pavlem Bémem na nejvyšší horu světa, a již mají návštěvníci pravidelných Večerů s fotografem možnost položit mu jakoukoli otázku! Pokud vás tedy zajímá, co tento cestovatel, fotograf, horolezec, vodák, potápěč, dobrodruh, majitel hospody a cestovní kanceláře, k jehož dalším velkým výkonům patří výstupy na Kilimandžáro, Aconcaguu i nejvyšší horu Antarktidy Mt. Vinson, plánuje nyní, přijďte 27.6. do IDIFu!

Kdy jste podnikl svou první velkou cestu a kam to bylo? Ve třinácti letech stopem kolem České republiky. Moje první expedice mířily do oblastí „možna“, tedy na východ do Ruska, Mongolska, Severní Koreje…

Vystudoval jste ekonomii na VUT. Proč jste se rozhodl studovat zrovna tak exaktní a pro cestovatele i lehce přízemní obor? Hlásil jsem se i na právnickou fakultu, ale studovat druhou vysokou školu bylo v tehdejší době obtížnější.

„Cestovatel“ je slovo evokující dobu Emila Holuba či Davida Livingstona. Je to člověk, který objevuje dosud panenské. Má cestovatel svoje místo i dnes, počátkem 21. století, kdy se díky technice zkracují vzdálenosti a mapují těžko přístupná místa? Může ještě něco objevit? Právě naše generace má obrovské (a nezasloužené) štěstí, že máme techniku, která nám umožní dostat se i do míst, kam to bylo dříve nemožné nebo jen s velkými obtížemi. I třetí tisíciletí ukrývá stále panenská místa.

Cítíte se spíš jako cestovatel nebo fotograf? Celý život trávím jako vášnivý cestovatel, fotografování mi nadělilo cestování jako bonus navíc.

Jak sháníte prostředky na své jistě finančně náročné cesty. Co vám na ně vydělá? Každá výprava je jiný příběh. Extrémní expedice jsou i extrémně drahé. Naštěstí jsme aktivní s naší cestovní kanceláří LIVINGSTONE.

Jaká byla Vaše cesta k fotografování? Nepovažuji se za velkého fotografa, proto i má cesta k focení je krátká.

Jakou fotografickou techniku používáte? Velkým posunem bylo pořízení fotoaparátu Canon 5D. Dokáže opravdu zázraky.

Jaký poměr máte k digitální fotografii? Myslíte, že má klasická technika ještě šanci, nebo „vymře“? Digitálu jsem dlouho vzdoroval. Když už jsem podlehl i já, bojím se, že dny klasické fotografie jsou v „měřítku masy“ sečteny.

Zúčastnil jste se výstupu pražského primátora na nejvyšší horu světa. Proč právě Vy? Společně jsme absolvovali již několik výprav a náročných horských výstupů. Everest byl jejich logickým vyvrcholením.

Do jaké části světa se nejraději vracíte? Mezi kontinenty u mě vítězí Afrika, mezi zeměmi jednoznačně vede Indonésie.

Co pro Vás znamenala spolupráce na knize Tamtamy času – Nová Guinea s legendami Hanzelka – Zikmund a Miroslavem Štinglem? Obrovskou zkušenost a upevnění velkého přátelství, které právě graduje další knihou Tajemná Indonésie.

Svá nejlepší léta strávili Hanzelka a Zikmund v době, která zásluhou komunistů příliš cestování nepřála. Vy naopak můžete cestovat dle libosti, ale exotické krajiny již nejsou tak vzdálené a vzácné jako v jejich dobách. Nemáte pocit, že jste tím přišel o postavení jistého idolu, který Hanzelka a Zikmund bezpochyby měli? Jsou podstatnější věci než být idolem. Se způsobem života i konanými aktivitami jsem opravdu spokojen.

Čeho jste zatím nedosáhl, co na Vás ještě čeká? Těším se na všechna zajímavá „příště“!

Jste jeden z nemnoha Čechů, kteří navštívili Antarktidu. Jaký je to pocit stanout na nejjižnějším okraji světa a mít pod nohama tisíciletí starý led? Zbytečně mnoho zimy.

Pohybujete se v přírodě prakticky po celé zeměkouli. Máte pocit, že ekologické problémy jsou opravu jen uměle vytvořené, jak si dokonce myslí některé hlavy států? Každý extrém má svá úskalí. Ekologie mne však hodně zajímá, každý rozumně uvažující člověk se musí o Modrou planetu a její osud zasadit. Na festival GO KAMERA, jehož jsem „ředitelem“, zvu každoročně naši českou ekologickou špičku. Do debaty, kterou na festivalu moderuji, dorazil i ministr.

Máte – jako člověk výrazně zájmově vyhraněný – nějaké hobby, které s cestováním či fotografováním nemá vůbec nic společného? Příjemně se mi kloubí koníčky s pracovními aktivitami. Nemohu si přát nic lepšího.

Můžete prozradit něco ze svých plánů pro blízkou budoucnost? Těším se zpátky do Himalájí i na dokončení rozsáhlého knižního projektu, na kterém pracujeme společně s Miroslavem Zikmundem.