Co se děje v dámských sprchách? - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

25. června 2002, 00.00 | Dorothea Bylica je mladá polská fotografka s mnohdy odvážnými a lehce provokativními nápady. Po výstavě kolekce domácích zátiší, provázených vlastními akty, nabízí nyní svým Pražanům, kteří jí rozumějí, netradiční pohled na prostředí (podolského) bazénu. Prodírá se věčnou párou sprch, bloudí kachlíčkovými labyrinty chodeb, a pak se i s fotoaparátem ponoří do ticha modrozeleného světa. Tady se odehrávají její příběhy na hranici skutečnosti a snu.

Slunce praží z jasné oblohy, teplota stoupá, pražské ulice sálají. Lidé se schovávají ve stínu domů, ale brzy jim to není nic platné, neboť vzduch se ohřívá i tady. A nyní si představte široké schodiště, vedoucí z příjemně chladné vstupní haly vzhůru. Když se po něm vydáte, ocitnete se záhy ve sprchách, v bazénu, pod vodou.

Bohužel, nikoli fakticky, ale už pohled na fotografie Dorothey Bylica působí jako příjemné ochlazení. Soubor zhruba patnáctky barevných zvětšenin autorka nazvala „Splash“. Podle Pavla Díase, jenž napsal úvodní slovo, se jedná o výtvarnou, fantastickou vizi, která neobvyklým způsobem zachycuje prostředí plaveckého bazénu v Podolí. Stejně jako v případě scén z vlaku Matúše Tótha, o nichž jsem informovala v jedné z předchozích recenzí, i tady se jedná o svět, podléhající specifickým zákonitostem. Především je tu sám fakt, že lidé, ač na veřejnosti, se chovají jako v soukromí. Ve sprchách, kde jsou všichni nazí, ale i v bazénu, předstírají tváří v tvář dalším jedincům, které vidí většinou poprvé a naposled v životě, že takto vzniklá groteskní situace je naprosto přirozená. Člověk zbavený šatů jako jednoho z atributů své identifikace ve společnosti je anonymní a zranitelný.

Dorothea Bylica se na svých snímcích tímto aspektem zabývá, sociologická stránka však není těžištěm výstavy. To lze spíše hledat ve zpodobnění prostředí jako příběhu „na hranici skutečnosti a snu“. Vedoucí pedagog katedry FAMU Vladimír Kozlík o autorce říká: „Jejím hlavním tématem byl zatím vždy člověk a jeho místo určení ve světě, stejně jako jeho snaha o pochopení tohoto světa.“ Lidé, neskutečné vidiny v páře společných sprch, homunkulové, deformovaní tlakem vody, končetiny, tápající po kachlíčkovém dně bazénu, nahé oživlé sochy v nepřirozené barvě zrcadlových zářivek. Barevná tonalita snímků, osvětlení a zvláštní kompozice jsou faktory, vytvářející zcela specifickou atmosféru, kterou Pavel Días výstižně nazval impresionistickou. Při pohledu na ně téměř cítíme pach chlorované vody a hlasy, tříštící se o chladné stěny a hluše se rozléhající prostorem.

Vidíme podvodní obraz plavce, nad nímž se vznášejí bójky plavecké dráhy. Jejich ostře červená stopa na hladině odkazuje až kamsi k vesmírným fantaziím malíře Františka Kupky. Dvě ženy, nahá a oblečená, míjející se v kachlíkovém labyrintu. Bizarně zdeformovaná tvář potápějícího se děvčete, držícího se za nos, obklopená povlávajícími vlasy a stříbřitými bublinkami. V čase zastavená gesta dvou nahých dívek, které přes hustý filtr páry vypadají jak modelky Manetových obrazů. Všudypřítomné chladné světlo, procházející za nepochopitelných zákonitostí prostorem, lidé, vnikající pouhým ponořením se do bezhlučného světa monster se zpomalenými pohyby, za nimiž zůstávají stříbřité závoje unikajících bublinek. Pavel Días ujišťuje, že žádný ze záběrů nebyl zhotoven pomocí změkčujících filtrů ani jiných fotografických pomůcek, které by změnily původní „čistotu“ fotografického obrazu.

Autorka Dorothea Bylica (*1977) je původem Polka, která v letech 1991 - 1996 studovala fotografii a výtvarné umění na krakovském Lyceu výtvarných umění, a v současné době je posluchačkou katedry fotografie pražské FAMU. Kromě čtyř výstav v Polsku má za sebou i několik samostatných expozic v Praze. Expozice „Malá tajemství dne“ byla představena roku 1999 v Café Lokál Gallery a v Galerii Velryba, „Splash“ mohli milovníci fotografického umění zhlédnout loni v Komunikačním prostoru ve Školské ulici, letos vystavovala ve Francouzském institutu kolekci svých snímků pod názvem „Domov“. Nelze opominout ani autorčinu participaci na několika skupinových výstavách v Praze, Ulmu a Krakově.

Fotografický projekt „Splash“ je netradičně, avšak velmi vhodně umístěn v horní hale České národní banky. Velkorysé prostory a decentní barevnost prostředí spolu se slušným osvětlením ještě zdůrazní působivou chladnou barevnost fotografií a silnou emotivnost, s níž autorka zachytila tento bizarní svět. Ostatně, trocha ochlazení přímo v centru města je v těchto tropických vedrech k nezaplacení…

Dorothea Bylica: SPLASH, horní hala ČNB, hlavní vchod ze Senovážného náměstí (u vchodu je bohužel nutné nechat se zaevidovat pracovníkem bezpečnostní služby), Praha 1, vstup volný, do 30. 6.