ExcelFOTO: Den otevřených dveří a střední formát včera a dnes - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

30. října 2013, 21.37 | ExcelFOTO pořádá 5. listopadu 2013 od 10 do 18 hodin ve své prodejně den otevřených dveří, na kterém bude představeno i nové profivybavení, například reprodukční fotoaparát Mamiya iXR nebo nová řada digitálních stěn Credo včetně nejvyššího modelu Leaf Credo 80. K pozvánce připojujeme i praktický článek o středním formátu.

Den otevřených dveří ExcelFOTO 5. listopadu 2013 od 10 do 18 hodin v prodejně ExcelFOTO, s.r.o, Gočárova 1260-61, Hradec Králové 2) představí v rámci ateliérového fotografování nejnovější digitální techniku MamiyaLeaf: profesionální reprodukční fotoaparát Mamiya iXR, novou řadu digitálních stěn Credo včetně "vlajkové lodi Leaf Credo 80, nejnovější středoformátový fotoaparát Mamiya 645DF+, novou řadu LS objektivů (centrální závěrka, designed by Schneider-Kreutznach), ale také bude k dispozici speciální nabídka studiového vybavení Hensel, příslušenství pro profi DSLR videozáznam Genus a LED panely (studená ateliérová světla a kompaktní přísvit do sáněk). Zajímavé budou bezpochyby i prezentace novinek od zástupců značek Nikon, Canon a Olympus (fotoaparáty, objektivy, příslušenství...).

ExcelFOTO – aktuální promo nabídka digitálních snímacích stěn Leaf:

• Leaf Aptus-II 7 nebo 8 za akční cenu 179 000 Kč bez DPH (běžná cena: 233 769 Kč bez DPH); 

• Leaf Credo 60 nebo 80 Mpx s novým LS objektivem (centrální závěrka) 55, nebo 150 mm zcela zdarma! (objektivy v hodnotě cca 100 000 Kč bez DPH).

Podrobné informace nejen o této akci najdete na webu ExcelFOTO.cz.

Střední formát včera a dnes 

Analogová a digitální fotografie – její vývoj, sláva a úskalí

Středním formátem v klasické analogové fotografii označujeme expozici na filmový materiál rozměrů větších než 24 × 36 mm (tj. klasický kinofilm, v digitální fotografii rozměr označován obvykle jako full-frame) a menších než 4 × 5 palců (cca  106 × 126 mm) nesoucí označení formátu velkého, používaného převážně u technických fotoaparátů. Zatímco do poloviny 20. století byl analogový střední formát světově nejpoužívanějším fotografickým formátem vůbec, po roce 1950 je sice nadále rozšířenější než formát velký, jeho využití však výrazně ustupuje na úkor filmu šíře 35 mm a stává se dominantou malého počtu profesionálních fotografů a náročných fotoamatérů.

Důvodem je patrně zejména snaha o zpřístupnění fotografie široké veřejnosti, tedy snaha o snížení výrobních nákladů a tím prodejných cen fotoaparátů, stejně jako jejich miniaturizaci. Druhým a neméně podstatným důvodem je však jistě také snížení nároků na fotografa, neboť nedokonalosti, které se na fotografii malého formátu více či méně snadno schovají, střední formát naopak vyzdvihne a podpoří. Pokročilému fotografovi tak střední formát ve spojení s vysoce kvalitní optikou umožní dosáhnout skvělé obrazové kvality, zejména vysokých detailů, skvělé kresby, velkého rozsahu hloubky ostrosti a dalších výhod, o kterých budeme hovořit dále.

Ve fotografii digitální se potom výše uvedené trendy projevují, vzhledem k rozmanitosti typů a velikostí používaných obrazových čipů, o to více. Kromě u vyšších modelů DSLR dnes již standardně používaného snímacího čipu velikosti 24 × 36 mm (tedy o velikosti kinofilmového políčka, tzv. plného formátu) se u základních modelů DSLR nadále setkáváme s formátem APS-C, který může nést u jednotlivých výrobců fotoaparátů nejen jiné obchodní označení, ale reprezentovat také mírně odlišnou plochu snímače – ta je však oproti full-frame formátu zpravidla cca poloviční. Střední formát tak disponuje snímacím čipem s plochou cca 2,5× větší než kinofilm (full-frame) a poskytuje snímací plochu až pěti standardních APS-C čipů vedle sebe! Nehovořme přitom o dalších snímačích v moderních mobilních zařízeních (chytrých telefonech, tabletech apod.), které často využívají snímací čipy o velikostech až řádově menších než výše uvedené.

Proč přitom věnujeme tolik pozornosti právě velikostem obrazového čipu? Jedná se totiž o jeden z rozhodujících parametrů ovlivňujících výslednou kvalitu fotografie, a to mnohem více než jeho samotné rozlišení. Toto snadno demonstrujeme, uvědomíme-li si základní princip jeho fungování. Velmi zjednodušeně se jedná o plochu složenou z malých světlocitlivých buněk. Na tuto plochu promítáme skrze objektiv obraz reálného světa, který světlocitlivé buňky převádějí na elektrické impulsy a dále zpracovávají. Čím více těchto buněk se nachází na stejné ploše obrazového snímače, musí být menší a tvořit hustější síť – fyzikálně jsou tedy schopny zpracovat méně dopadajícího světla, elektronicky potom nejen že více trpí dalšími fotografickými neduhy (zejména šumem), ale především nejsou ve svém důsledku schopny zpracovat jemné detaily zachycované reality (dobře viditelné např. na vlasech, stéblech trávy, apod., kde se detaily při přiblížení jakoby "slévají" v barevné skvrny). 

Z tohoto zamyšlení plyne hned několik výhod, hovořících ve prospěch středního formátu oproti snímacím čipům menších rozměrů:

• za stejných světelných podmínek a citlivosti čipu umožňuje využívat kratší expoziční časy (zpracuje více zbytkového světla na pixel i za horších světelných podmínek),  

• poskytuje vyšší dynamický rozsah (rozliší a zpracuje větší rozsah úrovní mezi bílou a černou, světlem a stínem) – viz obr. 1,

• při stejném rozlišení čipu (počtu megapixelů) poskytuje větší čip výrazně vyšší reálnou rozlišovací schopnost (zachytí více detailů) – viz obr.2,

• v návaznosti na předchozí bod umožňuje lépe pracovat s hloubkou ostrosti (jemnější a výraznější rozdíl mezi ostrým a neostrým při stejném clonovém čísle a ohniskové vzdálenosti) – viz obr. 3.

Nevýhody středního formátu:

• poněkud vyšší nároky na fotografa; 

• vyšší pořizovací cena vykoupená nekompromisní obrazovou kvalitou.

Na trhu je hned několik společností, nabízejících digitální i analogový střední formát. Pomyslnou ikonou a průkopníkem tohoto trhu si potom troufáme označit systémy MamiyaLeaf, jakožto spojení toho nejlepšího, co současný fotografický svět nabízí – tradičních středoformátových fotoaparátů Mamiya (založeno 1940), prvotřídní japonské optiky a nejvyspělejších digitálních stěn Leaf (1991; dnes největší rozlišení na trhu), které pokročilému fotografovi přinese vždy něco navíc. Intuitivní ovládání, dynamický rozsah až 12 a půl clony, nejpřirozenější a nejvěrnější reprodukci barev a brilantní detaily za více než konkurenceschopnou cenu. Díky světově jedinečnému systému zvýhodněného upgrade středoformátových systémů MamiyaLeaf na nové generace lze potom koupi takové fotografické techniky označit za výhodnou investici, která se kupujícímu dlouhodobě skutečně vyplatí.

Obr. 1 – Dynamický rozsah (Mamiya 645DF+ a Leaf Aptus-II 7).

Obr. 2 – Reálná rozlišovací schopnost – detail (Mamiya 645DF+ a Leaf Aptus-II 12).

Obr. 3 – Hloubka ostrosti (Mamiya 645DF+ a Leaf Credo60, f/3,5).

Ing. Michal Peštuka