Jan Kubíček: Fotografie - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Jan Kubíček - Fotografie

Jan Kubíček - Fotografie

9. června 2016, 10.26 | Nenechte si ujít výstavu Jana Kubíčka, který se narodil roku 1927 v Kolíně nad Labem a v letech 1943–1947 studoval na gymnáziu, přelom čtyřicátých a padesátých let strávil na

pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové a v letech 1954-1957 navštěvoval Akademii múzických umění v Praze. V té době se již usídlil v Praze, postupně získával zakázky na ilustrace ve Státním nakladatelství dětské literatury na komerční grafický design, ale začal i fotografovat. Velký vliv na něj měl odkaz Skupiny 42.

Nejstarší fotografický cyklus Lunaparky z počátku šedesátých let vznikal v rodném Kolíně. V Kubíčkově tehdejší výtvarné tvorbě i fotografiích nalézáme stěny domů, ohrady, potrhané plakátovací plochy, texty či jejich zlomky nebo jen grafické znaky. Jedním z aktuálních evropských trendů byl lettrismus, výtvarná práce s písmem a jeho významy. Další Kubíčkův soubor Dekoláže patří do kontextu českého informelu a jeho abstraktních tendencí. První autorovo významné veřejné vystoupení se odehrálo v pražské Galerii Hollar (1965) - Kubíček tehdy využíval pro grafickou tvorbu technologii sítotisku.

Už od roku 1964 se v tehdejším Československu formovala skupina výtvarníků Křižovatka, jejíž členové vnímali svoji sounáležitost se světovým děním, moderním technickým i duchovním pokrokem a vytvářeli něco, co nazývali „novou přírodou". Výstavy Nová citlivost (1968) a dalších aktivit se účastnila i řada přátel a kolegů Jana Kubíčka, vyznávajících tehdy racionální myšlení a konstruktivistické tendence v tvorbě: Jiří a Běla Kolářovi, Zdeněk Sýkora, Hugo Demartini, Radek Kratina, Karel Malich, Milan Grygar, Vladislav Mirvald, básník Vladimír Burda a další. Podobně byl orientován (s personálními přesahy) i Klub konkrétistů, zahrnující po roce 1967 více než čtyřicet autorů všech oborů, včetně fotografie.

Teoretik Jindřich Chalupecký poskytl Janu Kubíčkovi na přelomu let 1969 a 1970 prostory pražské Galerie Václava Špály, kde autor představil svá nejradikálnější díla - minimalistické sestavy z lakovaných geometrických plechů (elementy L) a monochromní malby s variacemi geometrického řádu linií a ploch. Nastupující normalizace počátkem sedmdesátých let a její vykonavatelé však všechny naděje pohřbili a umělecká tvorba Jana Kubíčka i jeho přátel se ocitla na periferii oficiálního zájmu. O to vzácnější byly osobní mezinárodní kontakty, v Kubíčkově případě na Francii, Švýcarsko a zejména na tehdejší Spolkovou republiku Německo, kde měl již dříve velmi úspěšné přehlídky své tvorby.

Poprvé se autorově fotografii odborně věnoval Jiří Valoch, který Kubíčkovi roku 1985 připravil v brněnském Kabinetu fotografie Domu pánů z Kunštátu samostatnou přehlídku Fotografie a fotogramy. V osmdesátých letech Kubíček pracoval na fotografickém cyklu Někde něco, konfrontaci jednoduchých přírodních prvků a geometrického řádu a souboru geometrických Fotogramů.

Počínaje rokem 1989 začala poslední - ale velice intenzivní - umělecká fáze Kubíčkovy umělecké dráhy. Jeho díla byla zařazována do velkých mezinárodních přehlídek, roku 1993 měl retrospektivu ve Wilhelm-Hack Museu v německém Ludwigshafenu, jeho práce se staly součástí prestižních zahraničních sbírek. I doma realizoval několik menších výstav, v některých případech šlo jen o fotografickou tvorbu. Janu Kubíčkovi se však zhoršovalo zdraví, roku 2013 se přestěhoval zpět do rodného Kolína nad Labem, kde v říjnu téhož roku zemřel.

Nedočkal se velké Retrospektivy, kterou roku 2014 v Galerii hlavního města Prahy připravili kurátoři Hans-Peter Riese a Pavel Kappel. K výstavě byla vydána i rozsáhlá publikace, v níž autoři zařadili Jana Kubíčka mezi nejvýznamnější osobnosti evropské výtvarné kultury 20. století. Dnešní výstava se koná díky velkorysému daru autorovy dcery paní Kateřiny Zvelebilové do fotografických fondů Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Výstava se koná od 9. 6. do 25. 9. 2016 v Galerii Josefa Sudka, Újezd 30, Praha 1, 110 00.