Mezi erotikou a uměním - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Spacek akty

Spacek akty

23. února 2007, 00.00 | S fotografem Liborem Špačkem (*1966) se mnozí z vás setkali na jednom z klubových večerů IDIFu v loňském roce. Letos zde bude lektorem kursu se zaměřením na podvodní fotografii, jejíž první seminář se uskutečnil 21. února. Pokud vás zaujaly autorovy podvodní umělecké akty či makrosnímky, anebo si prostě jen potrpíte na kvalitní výtvarnou fotografii, nenechte si ujít jeho „výstavu na pokračování“ v galerii restaurace Dahab.

V poslední době jsme o fotografovi Liboru Špačkovi slýchali zejména v souvislosti s úspěšnou expedicí Philippines 2006, jejímž úkolem bylo vytvořit sérii fotografií a dokumentárních filmů o zdejší podmořské fauně. Akce měla – jak jinak – i velmi čitelný ekologický podtext. Fotograf se netají tím, že zastánce ochrany přírody z něj udělalo právě potápění, zejména v exotických mořích s hojností podivuhodných živočichů. Upozorňuje na škody napáchané globálním oteplováním, jehož důsledkem je vymírání některých druhů a stěhování jiných do větších hloubek. Globální oteplování má ale na svědomí i ničivé tajfuny, které podmořský život rovněž ohrožují. „Když jsem se loni potápěl na stejných místech jako před dvěma lety, viděl jsem obrovskou změnu. Korály byly zdevastované a také spoustu živočichů, kteří tu dříve žili, jsem už nenašel. Byl to následek velkého, mimořádně ničivého tajfunu, který se nad Filipínami přehnal,“ vysvětluje Libor Špaček.

Není to ale jen znásilněná příroda, co ničí podmořský svět. Fotograf, který je aktivním potápěčem, zdůrazňuje, že k tomu přispěla i popularizace potápěčského sportu a fakt, že je dnes dostupný téměř každému. Není tedy divu, když pod hladinu sestupují nepoučení začátečníci, kteří se ještě nedokáží pohybovat tak, aby neškodili, a chytají se třeba korálů. Resorty jsou dnes podle Špačka továrnou na turismus a on sám se obává doby, kdy se z podmořského světa stane přísně střežená přírodní rezervace, kam už budou mít přístup jen vyvolení. Ve vodě cítí především pokoru před rozmanitostí forem života. „Jeho koncentrace na deseti metrech čtverečních je na Filipínách daleko větší než kdekoli jinde v oceánech, kde jsem se potápěl,“ říká. Největším zážitkem pro něj bylo setkání se žralokem obrovským, který si navzdory svým rozměrům člověka ani nevšimne, neboť jeho hlavní potravou je plankton a drobné ryby. Právě on je ale u jihoasijských břehů ohrožen vyhynutím.

Fotografie, které autor pořídil během dvou pobytů na Filipínách, byly na přelomu roku vystaveny v pražské galerii Louvre. Tvořily zhruba jednu polovinu celé expozice, čítající šedesát kusů. Dalších třicet snímků bylo pořízeno rovněž pod vodou, žánrově se však značně lišily. Jednalo se o podvodní akty a fotografie ve stylu glamour, které jsou specialitou právě Libora Špačka, jenž jim stále čitelněji a nezaměnitelněji vtiskuje pečeť svého uměleckého rukopisu. Tato část expozice dostala do vínku kočování – v březnu bude poslána do galerii v Brooklynu, která spolupracuje s newyorským muzeem. V této výstavní síni se bude připravovat jarní výstava. Následně se rozběhne i do Kalifornie a na Floridu.

V současné době se celá kolekce loučí s Prahou v galerii restaurace Dahab v Dlouhé ulici. Do konce února si zde návštěvníci v jejím zajímavém interiéru mohou prohlédnout třicítku fotografií aktů pořízených pod vodou, které 1. března vystřídá téměř stejný počet záběrů exotického podmořského světa. Jedná se o velkoformátové fotografie velikosti 90x60 cm (makrosvět), respektive 70x50 cm (akty a glamour), chemicky zpracované postupem RA4. Ty byly zhotoveny již pro výstavu v Louvru. „Do té doby jsem vystavoval pouze printy,“ říká autor. „Pak mi ale kamarád, fotograf Jiří Heller, řekl: ´Zasloužíš si, aby to nebyly printy, ale fotografie.´ A tak jsem o tom začal uvažovat, i když to samozřejmě byla velká investice.“

V expozici uvidíte průřez autorovou tvorbou od roku 2002, z něhož pochází Levitace, úplně první Špačkova fotografie tohoto žánru, do současnosti. I když vybral nejzdařilejší díla, jako např. snímek „Princess I“, který byl loni oceněn stříbrnou medailí v kategorii Fantasy mezinárodní soutěže podvodní fotografie, můžeme vysledovat Špačkovo vyzrávání stylu i formy. Tam, kde v době, kdy s podvodním aktem začínal, byl úspěch více výsledkem experimentu, jde umělec dnes již najisto: jeho kompozice jsou stále smělejší a uvolněnější, práce se světlem vynalézavější. Ve zkratce a s trochou vzletnosti lze říci, že od snímků, na nichž bylo na první pohled znát, že jsou pořízené pod vodou, se dnes dostává k postavám, které levitují v jakési jiné, snové dimenzi. Není to voda ani vzduch, je to tajemná matérie, jejíž tajemný přísvit jako by přicházel z vesmírných dálek. Ani se nedivím, že Špaček musel třeba svou fotografii s názvem Conductor několikrát verifikovat kvůli podezření z fotomontáže. Ale – kdo umí, umí.

Libor Špaček prozrazuje, že oproti dřívějšku, kdy v bazénu pracoval pouze s osvětlením silnými potápěčskými baterkami a tisíciwattovou lampou, chce nyní do akce nasadit i tři až čtyři profesionální záblesková zařízení, která mu navíc pomohou snížit váhu celého vybavení na cestách. Je perfekcionista a snaží se hru se světlem, s níž jeho tvorba stojí a padá, propracovat tak, aby už v počítači nemusel kromě drobné retuše nic upravovat. V okamžiku, kdy pozorujete kresbu ladných křivek a linií ženských těl, jakoby napěněné či naopak vlající textilie, a světlo, které tuto pohádkově přízračnou scenérii probouzí k životu, zcela zapomenete na polemiky, zda jsou Špačkovy akty ještě umění nebo už erotika, které zaměstnávají tolik českých estétů.

„Své práce si začínám sám vážit,“ řekl Libor Špaček poté, co poprvé držel v ruce vlastní fotografie, již ne vytištěné, ale pořízené chemickou cestou. Dlužno říci, že důvod, aby si své práce vážil, měl už dávno předtím. Což pochopí většina z těch, kdo někdy viděli jeho snímky.

(Libor Špaček: UNDERWATER FINE ART NUDES – galerie restaurace Dahab, Dlouhá 33, Praha 1, denně od 12 hod., do 1.3., UNDERWATER LIFE od 2.3.)

Foto L.Špačka s B.Štěpánovou: Aleš Vlachovský