Muž a mateřství - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

21. listopadu 2001, 00.00 | Zdánlivě opačné póly světa. Ale jen zdánlivě. Citlivý muž a umělec Tomáš Nosil se k fenoménu mateřství vyjádřil obdivuhodným způsobem. Jeho fotografické akty těhotných žen právě nyní vystavuje Komorní galerie Domu fotografie Josefa Sudka.

Pohled na těhotné ženy osciluje v různých typech lidských společenství od posvátného k nečistému. Zdá se, že se jedná o rozkolísanost typicky patriarchálního pojetí světa, které, samo nedisponujíc touto zkušeností, neví, jak si s ní poradit.

Velmi dobře ji však pojal mladý fotograf Tomáš Nosil (*1974). Citlivá a netradiční témata jsou mu zřejmě blízká, viz jeho fotografie ze života postižených dětí, optimistické a bez falešného sentimentu, kterými dal o sobě poprvé vědět. Kolekce aktů žen v naději (někdy též s budoucími tatínky) vznikala v rozpětí několika let, a to z původně náhodných žádostí o fotografii v okruhu známých až po cílevědomou studii proměny ženy v matku.

Je jasné, že tak choulostivé téma nemusí být šálkem kávy úplně každého, Komorní galerii Domu fotografie Josefa Sudka však nelze upřít, že již podruhé v relativně krátké době přišla s nikoli běžným námětem, který lze necitlivým a vulgárním způsobem úplně zabít. Ctižádost najít si svou výrazovou cestu a přitom udělat krásné fotky není dnes tak docela běžná (připomeňme si, že předtím to byla studie Andreje Reisera o prostitutce Domenice). Podle dostupných informací bude kolekce Nosilových snímků za přispění občanského sdružení Aperio, věnujícího se problematice zdravého mateřství a přirozeného porodu, putovat po českých porodnicích. Dané téma chce autor v budoucnu ještě rozšířit právě o téma porodu. Pokud se jej zhostí takovým způsobem jako v případě vystavované série, nazvané … dotyky motýlích křídel …, může vzniknout projekt, který, pokud je známo, zatím u nás nemá obdoby.

Díky fotografově citu a empatii, s nimiž přistupoval ke svým objektům, vznikly černobílé poetické snímky, obsahující srozumitelné poselství, bez touhy po senzaci, přitom však moderní. Pomocí různých stupňů a způsobů nasvícení tvůrce kouzlí s oblými tělesnými křivkami svých modelek, přičemž největšího stupně citlivosti dociluje tam, kde nechává vyznít právě pouze jemný obrys.

Z fotografií vyzařuje péče, kterou jejich aranžmá autor věnoval; jsou promyšlené až do posledního detailu, přitom však neztrácejí nic z lehkosti svého nápadu. Některé jsou variací na klasiku (čtveřice rukou objímajících břicho s budoucím potomkem, studie ženy ležící v různých polohách), jinde je zřetelná Nosilova vlastní invence, nejspíš inspirovaná přímo typem fotografované osoby. Tady bych uvedla obraz ženy s odvrácenou tváří ležící uprostřed magického kruhu oblých kamenů, na němž si umělec pohrál se vzájemně korespondujícími tvary živého těla a přírodní hmoty. Nebo modelka, jejíž vystupující prsy i břicho Nosil „spoutal“ soustřednými kružnicemi svinutého lana.

Tomáš Nosil však nevytvořil akty, omračující chladnou estetikou. Téma, které zpracovává, pojal jako přirozený výsledek citového pouta dvou lidí, a v rámci tohoto výkladu dává ve své kolekci prostor i druhému z páru, budoucímu otci. Někde nechává vyniknout ženu, přičemž muž v pozadí jako by signalizoval, že „tu stále je“, pro matku i své dítě, jinde zobrazuje přímo pár, jehož spojení je možné jen z rozdílnosti obou jedinců (záběr s citlivě naznačeným polibkem, dvojice spojená bílou tkaninou), nerozpakuje se však postavit do popředí i muže, zatímco ženu v naději za ním pouze tušíme. Při vší své citlivosti však Nosil není bezkrevný poeta, což dokazuje na velmi civilním, přesto však půvabně moderním snímku páru budoucích rodičů, ležících na pohovce, kde dlouhovlasý tatínek uvolněně pokuřuje (ano, ministerstvo zdravotnictví varuje) a v rohu stojí okopané martensky.

Nezbývá než fotografu Tomáši Nosilovi pogratulovat. Uprostřed současné honby za senzacemi, zpeněžení všeho možného i nepokryté zálibě ve vulgaritách přinesl na trh svou jemnou kůži. Zaujmou jeho intimní snímky vůbec někoho, budou zajímat i bez efektního vstupu expresivity a exhibicionismu? Jistě. Těm, kteří ještě neodepsali krásu a niterný lidský vztah jako nepotřebné, se líbit určitě budou.

(Tomáš Nosil: … DOTYKY MOTÝLÍCH KŘÍDEL …, Komorní galerie Domu fotografie Josefa Sudka, Maiselova 2, Praha 1, denně kromě po do 18.00, vstup 20/10, do 11. 11.)