Nadlidsky dokonalá mánie - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

fotografie issa

fotografie issa

1. dubna 2005, 00.00 | „Ty snímky můžeme číst i jako zprávu o dnešní západní civilizaci,“ soudí zkratka PT týdeníku Respekt. „Je do jisté míry sondou zabývající se tím, jak funguje originální, až nadlidsky dokonalý design mladých českých návrhářů v reálném světě prostředí pražských ulic,“ přidává tisková zpráva Pražského domu fotografie. Oba výroky se vztahují k výstavě Czechmania mladé autorské dvojice Štěpánky Stein a Salima Issy.

Autoři se ve své tvorbě zaměřují na tzv. lifestyle dokument, módní fotografii, na práci současných českých designérů (kalendář Jablonex) a architektů (Karlín). Vystavené snímky vznikly pro designový festival CzechMania 2004/2005. Z výše řečeného je tedy možné si představit, co nás ve výstavní síni čeká. Dlužno říci, že expozice patnácti velkoformátových barevných zvětšenin z výstavního souboru Messages a pěti menších z cyklu Czechmania Design by svým stylem více slušela jiné galerii o pár čísel dál, a sice Art Factory. Pražský dům fotografie chtěl zřejmě tímto způsobem nabídnout kontrast k předchozí výstavě klasické litevské fotografie, a také „jít s dobou“.

Za ocitování stojí i další odstavec tiskové zprávy: „Soubor fotografií Czechmania Messages reflektuje trendy mladé generace, která módu a design přijímá a současně tvůrčím způsobem přetváří. Hlavním kritériem pro výběr „modelů“ je výrazný nebo osobitý styl kreací, vtip a pružnost vzhledem ke konvenci.“ „Nadlidsky dokonalý design“, o němž se text zmiňuje, se mi při nejlepší vůli nepodařilo najít. „Výrazný nebo osobitý styl kreací“ je možná soustředěn do exotických kombinací lidového kroje a quasi boxerských botek, nebo do postavy budoucího otce se slunečními brýlemi, obutého do obrovských papučí s růžovými králíčky. Sem lze asi přiřadit i „vtip“, a „pružnost vzhledem ke konvenci“ (obrat, za který by se nemuseli stydět ani naši politikové) symbolizuje rozhněvaný mladý muž, držící cedulku s nápisem (doslova): „Myslíš si, že jsi středem vesmíru?! Proč se teda chováš tak excentricky. Kdo si sakra myslíš že seš?!“ (Původně mě napadlo, že tato slova, pronášená mladíkem velmi excentrického vzhledu jsou myšlena jako vtip.)

Po stránce technické nejsou fotografie nijaký zázrak. Stereotypní aranžmá portrétů, zabíraných s výjimkami lehce z podhledu, působí chudě, a ani afektovaná stylizace v duchu současné cool reklamy sem nevnáší závan oživení. Nelze nevzpomenout na podobný projekt bulharské dvojice Borise Missirkova a Georgi Bogdanova, který měla pražská veřejnost možnost shlédnout v létě roku 2003. Částečně stylizované fotografie z večírků sofijské „zlaté mládeže“ byly ale vizuálně zajímavější a po obsahové stránce bohatší. Autoři českého ekvivalentu chtěli svůj soubor ozvláštnit vzkazy, s nimiž se aktéři snímků nechali zobrazit, a siluetou Pražského hradu. Jestliže se první rekvizita dá ještě vysvětlit jako potřeba výpovědi o jednotlivých osobách, jakkoli laciná, neboť vypovídat o snímaných osobám je odedávna právě úkolem fotografie, pak důležitost přítomnosti siluety Pražského hradu, je pro mne nepochopitelná.

Stein a Issa používají ostré zábleskové světlo, které je proti temné, dramatické obloze vždy efektní. Udivující však je, jak málo pozornosti je na fotografiích věnováno kontrastu a prokreslenosti všech partií snímku. Pokud je i toto záměr, pak je poněkud nečitelný. Zajímavý záměr se světlem je však vidět na pěti menších fotografiích, kde z rekvizity každého modelu vychází jakási zář. A zdravotnické holínky, vyzařující světlo, to už je, jak jistě uznáte, pěkný surrealismus. Modely navíc opustily svou afektovanou strnulost, což dodává obrazům životnost a působivost.

Přemýšlím, zdali má pravdu nositel zkratky PT v Respektu, a do jaké míry jsou fotografie dvojice Stein a Issa zprávou o dnešní západní civilizaci. Odhlížeje od faktu, že sousloví „západní civilizace“ má na začátku 21. století poněkud pejorativní nádech jako cosi dekadentního, neprávem si přisvojujícího a zahleděného do sebe, má i výraz „zpráva“ v této souvislosti poněkud negativní konotaci. Příznačné pro západní civilizaci snad je, že pokud se někdo zabývá tvorbou, která sama sebe označuje jako „módní“, pak si k tomu vybírá výhradně velmi mladé jedince. To, že na výstavě najdete i portrét šestapadesátiletého pana Raise, je možná dáno tím, že je i v civilu rozhodně nepřehlédnutelný, ale je to jen výjimka, která potvrzuje pravidlo. Zároveň se však do teenegerovského věku stylizují i osoby, kterým je hodně přes dvacet, někdy i přes třicet, což byl ještě před padesáti lety počátek let jisté zralosti. Pak tedy je výstavní soubor spíše zprávou o neschopnosti mladé generace západní civilizace dospět. A možná i o uniformitě, která je výsledkem úporné snahy po nalezení vlastní individuality, nepodepřené však osobnostními kvalitami. To už ale fušuji do řemesla psychologům.

Zbývá dodat, že pražští rodáci Štěpánka Stein (*1976) a Salim Issa (*1973) absolvovali obor fotografie na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze pod pedagogickým vedením prof. Pavla Štechy. Kromě deseti výstav, kterých se zúčastnili od roku 1995, získali i několik ocenění v soutěži Czech Press Photo, z nichž nejcennější je 1. cena v kategorii Portrét z roku 2003. Štěpánka Stein je navíc od roku 2002 zapsána do doktorského programu na fakultě sociálních věd UK s projektem, zaměřeným na módní fotografii.

(Štěpánka Stein a Salim Issa: CZECHMANIA, Pražský dům fotografie, Václavské nám. 31 (přízemí ve dvoře), Praha 1, po-ne 11-18, vstup 30/20, do 10.4.)