Rodeo v paneláku a jiné příběhy - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

29. října 2002, 00.00 | Expozice mladého slovenského fotografa Martina Kollára Slovensko 2001 – Obrazová zpráva o stavu země byla největším překvapením loňského Měsíce fotografie v Bratislavě. Nutno říci, že příjemným. Autor, jenž je původní profesí kameraman, vyhledává zdánlivě banální situace všedního dne, které se v jeho podání mění v absurdní situace z grotesek. Vychutnejte si jeho ironii a sarkasmus pohledu, postavené na fotografickém umu – Martin Kollár vystavuje své starší i nové fotografie právě nyní v Praze!

Rodinka se dvěma malými dětmi a chlapcem, který má v indiánské čelence zastrčená barevná plastová pera, si vsedě na zemi opéká buřty na ohýnku před supermarketem, zatímco za ní projíždí muž s nákupním vozíkem. Dvě dívky „nahoře bez“, na očích tmavé brýle, procházejí v doprovodu dvou drsných mužů v kůži po ulici kolem panelového hotýlku. Lovci s puškami se prodírají trávou po pás a směřují k monstrózní rafinérii, která se táhne od obzoru k obzoru. Scény z nějakého surrealistického filmu? Recese? Nikoli, Zpráva o stavu krajiny, česky země.Tak se totiž jmenuje výstava pozoruhodného slovenského fotografa a filmaře Martina Kollára (1971), s níž Pražský dům fotografie po dramatickém povodňovém ukončení své činnosti v Haštalské ulici hostuje v Galerii Oskara Kokoschky a v Galerii Velryba .

Zareagoval tím na úspěch Kollárovy samostatné výstavy, uskutečněné loni při příležitosti Měsíce fotografie v Pálffyho paláci v Bratislavě. Snímky, které vznikly z podnětu bratislavského Institutu pro veřejné otázky pro knihu - fotografickou zprávu o dnešním Slovensku, tehdy vyvolaly značnou senzaci, zároveň však udivily vyhraněným rukopisem, invencí a zejména zralostí svého tvůrce. Krátce jej představím: absolvent oboru kamera na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě má jako kameraman již za sebou spolupráci na téměř dvou desítkách dokumentárních a jednom hraném filmu a jako fotograf participoval také na známém filmu Martina Šulíka Záhrada. Zálibu ve fotografování našel na gymnáziu, barevnou dokumentární fotografií se zabývá od roku 1999. Samostatně vystavoval třikrát, od roku 1998 se zúčastnil též několika skupinových výstav a stal se také laureátem vícero soutěží (např. Czech Press Photo, Fuji Film Euro Press Photo Awards, Mio Photo Award Ósaka).

Zpráva o stavu Slovenska by mohla být zprávou o kterékoli společnosti, do jejíhož léta udržovaného smrádku provincionality náhle vtrhnul globální konzum se všemi svými průvodními jevy. Kollár pohotově snímá zdánlivě banální situace většinou způsobené tímto rozporem, a jejich kolikrát až absurdní vyznění glosuje s ironií a sarkasmem, byť mnohdy zmírňovanými shovívavým nadhledem. Zesilujícího efektu často dosahuje koncentrací několika různých, v podstatě normálních dějů na jedné ploše, které teprve ve vzájemném kontextu dostávají všechny atributy grotesknosti. Zde „prosakuje“ autorovo filmařské cítění, jež se dá ostatně rozpoznat i z kompozice některých záběrů. Fotograf si je v neposlední řadě také dobře vědom role, kterou v emotivním vyznění snímku hrají barvy, jejich harmonie či kontrast.

Expozice prozrazuje, že Martin Kollár je navíc vybaven skutečně invenčním pozorovacím talentem, který mu dovoluje najít scény hodné zaznamenání snad úplně všude. Jedním z nejpůsobivějších snímků vůbec je například záběr z výběhu v zoo, kde medvěda, který se s nic netušícím zasněným pohledem ráchá v příkopu, zpoza zdi „šmíruje“ nafukovací mekdonaldovský klaun, jehož monstróznost a nečekanost působí až děsivě. Jiný snímek (jenž přímo dýchá Kollárovým kameramanským viděním) ukazuje sál komunistické restaurační ratejny, k jehož zútulnění bylo neúspěšně použito obrazové tapety s iluzí březového háje. V dalším plánu jsou štamgasti v zákrytu každý u svého stolu, současně pozvedající sklenici s pivem k ústům. A úplně v popředí, jakoby mimochodem a proto nezaostřena, zvedá se kupa skutečných parádních bílých hřibů. Téměř až menzelovskou poetiku vyzařuje obraz kutálky, jejíž postarší členové hrají pod jakousi pamětní deskou své party se soustředěně vážnými výrazy, zatímco před nimi na kapotě letité lady, která je pojízdným stánkem, trůní barevné vietnamské tenisky.

Svět, který Martin Kollár zachytil, je podivná směsice na jedné straně odumírajícího tradičního světa, v němž byly sociální modely jasně dané, a komerčního balastu, rušícího svým agresivním vlněním poslední zbytky racionálního uvažování téměř všech sociálních vrstev, na straně druhé. Zamyslíme-li se, zjistíme, že s mnoha podobnými „úkazy“ se takřka denně setkává každý z nás, avšak jen nemnozí si – stejně jako fotograf Martin Kollár – uvědomují, že se jedná o jakousi křeč reality, často nás připravující o lidskou důstojnost.

(Martin Kollár: ZPRÁVA O ZEMI 2001, EVROPA, Pražský dům fotografie v Galerii Oskara Kokoschky, Jungmannovo nám. 18, Praha 1, denně 10-18, vstup 30/15, + Galerie Velryba, Opatovická 24, Praha 1, vstup volný, obě expozice do 17.11.)