Smrtící krása - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

25. srpna 2006, 00.00 | Nádherně zbarvené tropické rybky, zlověstný pohled hada, jedovaté oranžové žáby či pavouk, chystající se k útoku na kořist... Všechny tyto tvory můžete vidět na pozoruhodných makrofotografiích, vystavených v Nákupní galerii Atrium na Karlově náměstí, jimž jejich autor Michael Fokt (*1975) ne náhodou dal název „Z očí do očí“. Převážná většina živočichů je totiž skutečně nasnímána ve výši vlastního zorného pole. A věřte, že dívat se do očí barevnému měkkýši, hadovi nebo dokonce do několika očí pavouka, je dobrodružství, i když jsou jen na papíře.

O to víc, že zvětšeniny (zhotovené na tiskárně HP Designjet 9000s pomocí solventních inkoustů na materiál HP Premium Scrim Banner) mají impozantní formát 180 x 120 cm, potřebný prostor i dobré osvětlení. Jediným problémem je určitá roztříštěnost pozadí, kterou má na svědomí pro výstavu netypický prostor foyeru nákupní a kancelářské budovy s množstvím barev a nápisů na všudypřítomných reklamách. „V dnešní uspěchané době si jen opravdoví labužníci dokážou najít čas na návštěvu výstavy v galerii a vychutnat celou atmosféru výstavy i prostředí, ve kterém je umístěna,“ říká jaksi na omluvu manažer Jiří Paleta z pořádající společnosti Hewlett-Packard a věří, že to je důvod, proč umění mizí z našeho každodenního života. „Abychom pomohli zprostředkovat zážitky ze setkání se zvířaty a přiblížit digitální fotografické a tiskové technologie pro širší veřejnost, rozhodli jsme se výstavu umístit do prostoru, kam denně přichází velké množství lidí, a ve kterém tráví velkou část svého volného času – prostě přinést umění za lidmi,“ vysvětluje.

Pomíjím otázku, do jaké míry bylo umění běžnou součástí každodenního života všech vrstev společnosti i dříve. A i když věřím chvályhodné snaze představit tímto způsobem umění i lidem, kteří by do galerie v životě nešli, je jistě hnacím motorem podobných akcí to, co ovládá dnešní svět – snaha upozornit na sebe a prodat. Proto se i domnívám, že lidé, galerie nenavštěvující, budou (jakoukoli) výstavu v nákupním centru pojímat jako sice zajímavou, avšak jen další výzdobu interiéru, zatímco skalní milovníci umění sem za kumštem nepůjdou. (Což je v tomto případě škoda.)

Tato drobná marketingově-psychologická odbočka by mi však neměla zabránit, abych se o vystavených fotografiích nevyjádřila navýsost pochvalně. Michael Fokt je jeden z těch, kteří dokazují, že chuť něčemu se věnovat, je-li spojena s talentem, svého uplatnění vždy dojde, bez ohledu na to, zda ten, kdo ji projevuje, vystuduje věhlasnou univerzitu nebo se vzdělává sám. Náměty jeho záběrů jsou sice veskrze atraktivní, ale sami známe situaci, kdy na špatném snímku ten úžasný objekt, který fotografa zaujal, hledáme a nepoznáváme. Tohle se tedy Foktovi rozhodně nestává, neboť fotografické řemeslo má v malíčku. Snímky navíc nejsou nudně popisné nebo statické, protože autor dokáže živočichy opticky „přečíst“ (u tvora, který nemá tělo jasně rozčleněno, to nebývá vždy snadné!) a zastihnout v zajímavém momentu. To vidíme třeba při pohledu na rozevřenou tlamičku hada, na žábu, vylézající zpoza listu, nebo na „tygry hmyzí říše“ (jak jim říká sám Fokt) – pavouky, kteří při pohledu zblízka skutečně připomínají šelmu.

Záběry jsou navíc výtvarně působivé (asi jako v případě Milana Blšťáka, jehož „parketou“ je ale spíše hmyz a rostliny). Přímo krystalickou esencí této výtvarnosti je detail oka obojživelníka, který svou kompozicí a barevností připomíná abstraktní umění. (Natolik, že dokonce jistým způsobem ladí se svým „pozadím“.) A právě ona abstrakce, Foktova schopnost vidět zvířata nejen jako živé tvory, ale i jako souhrn forem, linií a barev, tedy krásné dílo přírody, je to, čím autor do záběru dokáže vnést zajímavost a napětí. Zároveň však je znát, že má k živočichům cit, a to i k těm, která mezi lidmi neplatí za oblíbená, či se jich někdo dokonce štítí. Foktovo „fandovství“ vyzařuje i z doprovodných textů, které doporučuji rozhodně nepřehlédnout. A pokud vás zajímá, co autor fotografuje dále, navštivte jeho webové stránky www.foto-fokt.cz.

Michael Fokt je absolventem Přírodovědecké fakulty UK, kde studoval, jak jinak, obor zoologie. Jeho prvním, byť zatím ne fotografickým, úspěchem v tomto oboru byla publikace výsledků vlastního studia ještěrek v prestižním odborném časopise Canadian Journal of Zoology. Ve fotografii je samouk, do její problematiky však pronikal prostřednictvím soukromého studia, a profesionálně fotografuje zhruba pět let. Se stejným nasazením se věnuje i publicistice a překladatelské činnosti, což ví především mnoho chovatelů zvířat, kteří se setkávají s jeho knihami. Snímky Michaela Fokta se objevují v časopisech, např. ve Vesmíru, Koktejlu, Oceánu, a dokonce i v National Geographic Magazine. V soutěži Czech Press Photo získal v roce 2002 v kategorii Příroda a životní prostředí čestné uznání a o rok později mu ve stejné kategorii byla již udělena první cena. V Čechách uspořádal několik samostatných výstav.

(Michael Fokt: Z OČÍ DO OČÍ, Nákupní galerie Atrium, Karlovo náměstí, Praha 2, do 31.10.)