Stanislav Tůma Roky měřené světlem - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

20. února 2019, 18.54 | Stanislav Tůma nepochybně patří k nejvýznamnějším českým fotografům konce dvacátého století a přelomu století nového. Přestože od jeho odchodu uplynula již řada let, fotografie z jeho rozsáhlého archivu jsou stále velmi současné a zároveň reprezentují mnohé hodnoty, vlastní tomu nejlepšímu z odkazu klasické fotografie.

I když existuje řada momentů, které tvorbu Stanislava Tůmy spojují s tím nejlepším v klasické černobílé fotografii, na prvním místě je to předevšímjeho využití světla jako nejdůležitějšího výrazového prostředku. Fotografie je obraz ,,malovaný” světlem a toho byl Tůma věčným hledačem. Světlo, stín či ozářené struktury podněcovaly jeho představivost a prostřednictvím jeho vidění zázračně a poeticky transformovaly šedou realitu. Patřil k umělcům, pro něž bylo fotografování základní bytostnou potřebou; byl chodcem, který nikdy nezapomněl svou Leicu doma. Hledal své záběry vždy v přesném světle - a někdy (i obráceně) jen přesné světelné paprsky a odrazy přítomných objektů. Kromě lyričnosti a svébytné práce s metaforou vykazují jeho vždy černobílé fotografie některé další společné rysy - jsou jimi cílený minimalismus a jistá uvolněnost sdělení.

Mnohé Tůmovy fotografie jsou pouhými fragmenty okolí - zátiší zachycující venkovní či vnitřní prostory, nebo jejich detaily. Fungují právě na principu neobyčejného osvětlení a kompozice, jejichž volba je posunuje daleko za hranice popisu reality, kde nabývají nových významů. Jinou skupinou jsou fotografie, které v sobě skrývají, díky své jisté narativnosti, nedopovězené a lehce načrtnuté příběhy, které jako by byly statickými souputníky snímků nové filmové vlny, jež si pohrávala s napětím nevysloveného. Stanislav Tůma byl také milovníkem Malé Strany a jejím dvorním fotografem, takže se díky jemu zachovala podoba tohoto prostředí ve své neopakovatelné atmosféře druhé poloviny minulého století. Malostranskou součástí byli i jeho přátelé a známí z uměleckého a bohémského kroužku, které  fotograf portrétoval s lehkostí a přesným smyslem pro jejich charakterizující osobnostní rysy. Po Tůmově předčasném odchodu se zachoval neuvěřitelně bohatý archiv, ze kterého je možné vybírat celé tématické skupiny originálních černobílých zvětšenin. Tato výstava se soustřeďuje především na mimořádná zátiší, která se dnes jeví v rámci jeho uměleckého odkazu jako to nejcennější.

Nikdy nefotografoval na velký formát. Kinofilm a lehká kamera mu zprostředkovaly potřebnou svobodu pohybu a určitou neokázalost jeho výpovědi. Tůma měl možnost díky svému švédskému pasu procestovat a „profotografovat“ severní Evropu, Anglii, Spojené státy americké a Afriku v době, kdy byly naše hranice pro většinu lidí pevně uzavřeny. Pro jeho vnímání to bylo velmi důležité - přinesl si zpět domů nejen uměleckou i praktickou zkušenost ze západu, ale i nadhled a odvahu pro svobodu vyjádření, které nezná žádná zbytečná tabu. Stanislav Tůma je představitelem květinové generace - s celou její vřelostí, romantičností, netradičními příměry a vztahem k nejobyčejnějším věcem. Přitom je ale v jeho tvorbě pevně zakotvený odkaz české klasické a avantgardní fotografie, jíž si neobyčejně vážil a vědomě na ni navazoval. Právě toto zvláštní propojení staví dílo Stanislava Tůmy na významné a nezaměnitelné místo v české fotografii.

 Eva Heyd, kurátorka

Termín výstavy: 11. 1. — 3. 3. 2019