Tajemství mistra kuchaře - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

31. října 2005, 00.00 | Jeho oblíbenou destinací je Severní Amerika, kde fotografuje přírodu a zvířata. Mořské vydry, orly bělohlavé a kosatky na Aljašce, pásovce a kondory na Floridě, kajmanky v Michiganu, losy v Coloradu. Objektivu tohoto fotografa ale neuniknou ani užovky nebo šidélka na Šumavě, kde nyní žije a pracuje. Snímky devětadvacetiletého Jaroslava Tichého by se neztratily ani v periodikách typu National Geographic Magazine. Sám autor však na své objevení teprve čeká.

Do té rybí restaurace na břehu Lipenského jezera mě v neděli původně nalákala vidina smaženého sumce, kterého inzerovali na venkovní tabuli. Vevnitř mě do očí uhodila fotografie půvabné přírodní scenérie při západu slunce. Zpozorněla jsem a rozhlédla se. Ze stěn na mě shlížely oči výří rodinky, mývala, kdesi v koutě trhal svoji kořist orlovec říční, naproti na vodní hladinu právě přistávala štíhlá volavka. Začala jsem tušit, že se nejedná o pouhou výzdobu restaurace. Fotografie vykazovaly profesionální úroveň, a navíc v sobě měly něco, co člověka nutilo si je prohlížet znovu a znovu. Kdyby to neznělo tak banálně, řekla bych, že byly prostě krásné.

Pak přišel autor. Jaroslav Tichý (*1976) byl rovněž tvůrcem rybích pochoutek, podávaných v restauraci, jejíž repertoár obohatil i několika speciálními recepty z Ameriky, kde pět let pobýval. K fotografování tohoto světoběžníka přivedla jeho láska k přírodě a ke zvířatům a o tom, jak mají snímky vypadat, se poučil v časopise National Geographic Magazine. Příroda a zvířata jsou ale oblíbenými náměty mnoha amatérů, aniž by ovšem výsledky překročily hranici běžného amatérského záznamu. Fotografovat přírodu a zvířata zvláště prostě není jen tak. To, že Jaroslav Tichý pořizuje snímky, které splňují nároky, kladené na profesionální fotografii, i bez soustavného školení, ukazuje na jeho neběžné nadání, zápal pro tuto činnost a touhu dovést ji k dokonalosti. Tichý je však perfekcionista i v tom, že se ve fauně vyzná. Než odjede fotografovat zvířata v jejich přirozeném prostředí, důkladně se věnuje studiu jejich zvyků. Záběry pak mohou být i vodítkem pro zoologa či ornitologa – u každého snímku je totiž popiska s přesným názvem živočicha, a to i v latině.

Hnacím motorem života sympatického mladého muže je cestování. Oblíbil si zejména Severní Ameriku, především Aljašku, a její národní parky. Letos v prosinci se chystá do Kostariky, kterou hodlá za měsíc projet křížem krážem. V posledních letech cestuje s přítelkyní Terezkou, která mu při fotografování asistuje a píše cestovní deník. Malá ukázka z něj vám přiblíží dobrodružnou atmosféru takových lovů bez zbraně. Tady šlo o fotografování stáda pižmoňů, s nimiž se člověk v přírodě setká jen velmi vzácně: „ Zkouším řeku přebrodit. Naivně si vyhrnu kalhoty ke kolenům, ale voda je mi do pasu. Proud je strašně silný, sundala jsem si boty, na dně jsou balvany. Několikrát málem upadnu, ale podaří se, a Jarda jde i s výbavou za mnou. Klepu se strachy, aby do řeky nezahučel. Ale zvládl to. Pižmoni si nás stále nevšímají, za druhým ramenem řeky se cítí v bezpečí. Naštěstí jsme dost blízko, aby se dalo pohodlně fotit. Zůstáváme asi půl hodiny, fotky se daří. Pak se stádečko pomalu zvedá a odchází.“

Jaroslav Tichý fotografuje profesionální digitální zrcadlovkou Nikon D2X. Používá celou řadu objektivů: super širokoúhlý 12-24mm f4 G IF-ED AF-S DX ZoomNikkor a širokoúhlý AF Nikkor 24 mm f/2.8D pro krajinnou fotografii, univerzální širokoúhlý objektiv AF Nikkor 35 mm f/2.0D, normální AF Nikkor 50mm f/1.4D, zoomový teleobjektiv s antivibrační stabilizací obrazu Nikkor 70-200mm f/2.8D IF-ED, či mimořádně kompaktní a odlehčený vysoce výkonný AF-S Nikkor 400mm f/2.8D IF-ED II. K editaci fotografií v počítači využívá programu Adobe Photoshop 8.0 a Nikon Capture.

To, čím fotografie Jaroslava Tichého na první pohled upoutají diváka, je jejich mimořádná výtvarná krása. Autorovi nestačí, že zdařile a zblízka zachytí plaché zvíře. Má dobře vyvinutý smysl pro dynamiku zvířecího, zejména ptačího pohybu, takže živočich na snímku nikdy nevypadá staticky. Správným úhlem pohledu dokáže zdůraznit přirozený půvab zvířecího těla – a je úplně jedno, zda jde o ladnou volavku, plaza, vyhřívajícího se na kameni či mohutného bizona. Skrz objektiv Jaroslava Tichého se zajímavým stane i krab, zpola zahrabaný do písku. Autorovu silnou stránkou je též kompozice a světlo, jehož prostřednictvím podtrhne podmanivou atmosféru přírodních scenérií i záběrů zvířat. Jak autor poznamenal, s osvětlením to nebývá vždy jednoduché. Jako příklad uvedl výří rodinku v hnízdě, které bylo po celý den ve stínu. Přesto není obrácené osvětlení (tj. světlé pozadí, objekt ve stínu) snímku na závadu, neboť evokuje představu místa chráněného před nevítanými zraky.

Jaroslav Tichý fotografuje přírodu a zvířata s láskou a pokorou. Nikoli jako své „trofeje“, nýbrž jako obyvatele světa, který je mu blízký. Divák zde nehledí na zajatce člověka, kteří v ZOO žijí svůj „náhradní“ život, byť věznitelem oslazený dostatkem potravy a absencí přirozených nepřátel. Oceňuje krásu tvorů v jejich domácím prostředí, při denních rituálech, shánění potravy, při hře i odpočinku. A zároveň si uvědomí, že i ten nejmenší živočich je zajímavý, a jeho existence na tomto světě má svůj smysl.

(Jaroslav Tichý: FOTOGRAFIE DIVOKÉ ZVĚŘE A PŘÍRODY, rybí restaurace, Hůrka u Horní Plané, otevřeno denně od 11 hod., nebo na webových stránkách www.tichyphoto.com)