Toulání v tiché krajině - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

15. dubna 2005, 00.00 | Internetová výstavní sín World Webphoto Gallery oslavila 4. dubna pět let své existence. O tom, že její založení nebyl špatný nápad, svědčí 56 autorů vesměs zvučných jmen, kteří zde postupně vystavovali: Jan a Sára Saudkovi, Jindřich Štreit, Vladimír Birgus, Pavel Brunclík, Dagmar Hochová, Bohdan Holomíček a další. Také nová expozice stojí za shlédnutí. Jedná se o třicítku barevných přírodních fotografií Stanislava Pokorného.

Jméno fotografa Stanislava Pokorného (*1952) se mi před několika lety, na výstavě ve FotoGalerii Pasáž ve Vodičkově ulici, zapsalo do paměti především originálními detaily přírodnin: podzimního listí, navátého do skulin mezi kameny a vytvářejícího barevné cestičky ve skalních spárách, i jednotlivých zežloutlých i hnědých listů v ledovém zakletí. Okouzlil mě nápad, ale i prostá krása těchto obrazů, jejich zvláštní, melancholická barevnost i vzrušující kontrast přírodních materiálů. Znovu mi přišla na mysl stará pravda, že umělec je ten, kdo se dívá stejně jako my, tuctoví lidé, ale vidí nesrovnatelně víc.

Přestože snímků tohoto typu je v Pokorného expozici virtuální výstavní sítě World Webphoto Gallery s názvem Tichá krajina jen pár, svědčí o autorově schopnosti zpracovat viděné v ryzí poezii i ty ostatní. Nakonec už ani nezáleží na tom, které konkrétní místo je na fotografii, neboť reálná krajina se mění v imaginaci, sen, zpodobnění umělcovy vlastní představy o krajině. Proto si Stanislav Pokorný zřejmě také nepotrpí na jasné, slunečné dny. Jeho světem jsou mlžná rána a podvečery, tajemství náznaků stromů či kamenů, zahalených do par, tlumené barvy nebo naopak kontrasty siluet proti světlému nebi. K barevnému jásání ho nesvedou ani pestré koruny podzimních listnáčů, jimž odolá málokterý fotograf.

Pokorného oblíbenou krajinou jsou Jizerské hory, odkud je i většina snímků expozice. Rád se zabývá hrou barevných odstínů i tvarů v detailech, se stejným zaujetím však snímá i krajinné panorama. Na některých snímcích nejprve diváka upozorní na detail, aby mu pak zprostředkoval dojem velkorysé rozlehlosti zavedením jeho zraku na daleký obzor. Velkou hloubkou ostrosti za měkkého, tlumeného světla autor dosahuje zvláštního poetického účinku. Se světlem však pracuje velmi střízlivě, jako by se obával, že velké kontrasty budou v „jeho“ krajině působit příliš násilně. Ale i s úspornými prostředky, jichž používá, dokáže vykouzlit vpravdě dramatickou atmosféru. Příklad? Fotografie č. 7, slatina s klečí a odumírajícími stromy, kam z hrozivě zatažené oblohy nezadržitelně přichází průtrž mračen.

Při pohledu na tuto scenérii mám však dojem, jako bych se na ni dívala přes silné sklo, tlumící zvuky. Intenzivní pocit TICHA mám ostatně i u dalších Pokorného fotografií. Možná je to právě důsledek onoho přerodu skutečné krajiny v přelud, který se v autorově fantazii zbavuje všeho reálného – tedy i zvuků. Že by to bylo vysvětlení názvu výstavy „Tichá krajina“? Krajina bez návaznosti na lidský prvek, bez jeho přítomnosti i zásahů, ať již ničících nebo zkrášlujících. Možná právě díky tomuto tichu se divák může do krajiny ponořit a uslyšet, co „zní“ v jejím nitru; beze všeho, co obyčejně rozptyluje a odvádí jeho pozornost.

Nepřehlédnutelná je rovněž autorova záliba ve strukturách. Prozrazují ji například hojné fotografie trav – ať už v detailu či jako součásti většího celku. Do obrazu č. 23 („obyčejný“ pařez!) vnášejí traviny se svými světelnými reflexy, jemnými barevnými přechody a zejména proměnlivým sklonem stébel neklid a dynamiku. Z podobných důvodů si jistě oblíbil i pozdní podzim: ranní jinovatka dá vyniknout stéblům, jehličí i lístkům, propůjčí jim plasticitu a odhalí jejich leckdy netušené formy. Působivost snímků Pokorný dotváří použitím zejména dvou ne zcela běžných formátů – panoramatického a čtvercového.

Není bez zajímavosti, že fotograf Stanislav Pokorný je původním povoláním právník. V osmdesátých letech vystudoval Institut výtvarné fotografie. Roku 1989 stál u zrodu Asociace fotografů České republiky a byl členem její první správní rady, od loňska je jejím předsedou. Od roku 1981 participoval na sedmi výstavách, z toho jedné zahraniční, a připravil devět samostatných výstav. Kromě krajiny se tematicky zaměřuje rovněž na sklo a architekturu.

(Stanislav Pokorný: TICHÁ KRAJINA, World Webphoto Gallery na adrese www.wwg.cz, do 4. 5.)