Minirecenze objektivu Tamron SP AF 17-50 mm f2,8 XR DiII VC - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  

27. října 2010, 00.00 | V dnešní minirecenzi si krátce otestujeme zajímavý objektiv Tamron SP AF 17-50 mm f2,8 XR DiII VC, který je určen pro DSLR s APS-C formátem snímače. Více viz náš článek.

Výrobce objektivů Tamron zraje jako víno. Jeho nové objektivy naznačují stoupající úroveň některých zajímavých dispozic, jež mohou potěšit mnohé fotoamatéry. Máme tím zejména na mysli zoomovací sklo Tamron SP AF 17-50 mm f2,8 XR DiII VC (v textu dále pod zkráceným označením Tamron 17-50 mm f2,8 VC), které si krátce otestujeme i v naší dnešní minirecenzi.

Stručná charakteristika testovaného objektivu
Objektiv Tamron 17-50 mm f2,8 VC patří mezi skla, která jsou určena pro náročnější fotoamatéry. Daný objektiv je dimenzován pro použití na zrcadlovkách s formátem senzoru APS-C. Na těchto přístrojích dává po přepočtu na měřítko kinofilmu rozsah ohniskových vzdáleností 25,5 mm – 75 mm (při ořezovém faktoru 1,5x). Uvedený rozsah ohniskových vzdáleností, který umožňuje snímat jak širokoúhlé záběry, tak eventuálně portréty, řadí jmenovaný objektiv do kategorie tzv. „záklaďáků“.

Testovaný objektiv nabízí dva asi nejzásadnější benefity, a to přítomnost systému optické stabilizace objektivu a atraktivní světelnost f2,8 v celé šíři zoomu. Uvedené spojení vysoké světelnosti a optické stabilizace je u amatérského objektivu vskutku neobvyklou záležitostí, kterou lze jednoznačně uvítat. Škoda, že objektiv Tamron 17-50 mm f2,8 VC tato jednoznačná pozitiva také nedoplnil hypersonickým pohonem AF ostření. Další technické informace si níže shrneme ve stručném přehledu. O testovaném skle se můžete rovněž blíže informovat na stránkách výrobce.

Objektiv Tamron SP AF 17-50 mm f2,8 XR DiII VC – hlavní charakteristika:

• Světelný zoom objektiv pro náročné fotoamatéry. Rozsah ohniskových vzdáleností odpovídá kategorii tzv. „základních“ objektivů. Tělo objektivu je převážně plastové.
• Ohnisková vzdálenost: 17 - 50 mm (ekv. 35 mm u DX DSLR cca 128 mm)
• Světelnost: f2,8
• Maximální clonové číslo: F32
• Složení optické soustavy: 19 čoček řazených v 14 skupinách
• Úhel záběru: 78°45'-31°11' (pro APS-C formát snímače)
• Minimální ostřicí vzdálenost: 0,29 m
• Optická stabilizace: Ano
• Koeficient zvětšení: cca 0,21×
• Počet lamel clony: 7
• Autofokus: Ano (verze objektivu pro Nikon obsahuje i motorový pohon pro AF ostření)
• Průměr filtrového závitu: 72 mm
• Rozměry: cca 79,6 mm × 94,5 mm
• Váha: cca 570 g

Cena testovaného objektivu a dostupné alternativy
Objektiv Tamron SP AF 17-50 mm f2,8 XR DiII VC je dnes možné na českém trhu zakoupit za cenu od cca 11 000 Kč. Objektivů, které nabízejí podobné parametry jako v případě testovaného skla, je několik. Nikon například vyrábí výrazně dražší objektiv NIKKOR 17-55mm f2,8G ED-IF AF-S DX (není se ale čemu divit, jedná se o špičkové profesionální sklo s celokovovým tělem v ceně od cca 32 000 Kč), které nabízí rovněž světelnost f2,8 v celé šíři zoomu. Tento objektiv ovšem není vybaven systémem optické stabilizace.

Konkurenční Canon zase nabízí sklo Canon EF-S 17-55 f/2.8 IS USM, které mimo jiné disponuje ultrasonickým ostřením. Stejně jako testovaný Tamron, je i tento objektiv vybaven systémem optické stabilizace. Cena tohoto Canon skla však je v porovnání s cenou Tamron objektivu zhruba dvojnásobná (od cca 22 300 Kč).

Sigma v současnosti nabízí konkurenční ekvivalent v podobě objektivu Sigma 18-50mm F2.8 EX DC Macro HSM, který se asi nejvíce cenově blíží testovanému Tamronu (cena od cca 9 400 Kč). Tomuto objektivu, který zaujme ultrasonickým pohonem AF a světelností f2,8, však chybí systém optické stabilizace.

Neměli bychom opomenout zmínit ani objektiv Tokina AT-X AF 16-50mm f2.8 (cena od cca 14 100 Kč), který v porovnání s Tamronem nabízí mírně širokoúhlejší počáteční ohnisko. I tomuto sklu ale chybí systém optické stabilizace.

Praktické zkušenosti s testovaným objektivem

Po otevření krabice nalezneme kromě Tamronu 17-50 mm f2,8 VC také sluneční clonu. Jaký je první dojem, když vezmeme tento objektiv do ruky? Překvapivě pozitivní, ačkoliv jsme dopředu věděli, že se jedná o objektiv s převážně plastovým tělem. Nutno říci, že Tamron se skutečně enormně zlepšil v oblasti kvality dílenského zpracování svých objektivů (například při porovnání se starým typem objektivu Tamron SP AF 11-18mm f/4.5-5.6 Di II LD, který měl poměrně kontroverzní pověst v oblasti kvality plastových komponent). Mezi jednotlivými díly zkoušeného objektivu nepanuje žádná nadměrná vůle, jeho tělo působí odolným a kompaktním dojmem, i když je nám jasné, že při pádu na zem dopadne toto sklo asi hůře než celokovový objektiv. Bajonet objektivu je samozřejmě vyrobený z kovu.

Objektiv disponuje dvojicí otočných prstenců. Menší kroužek slouží pro manuální ostření a nalezneme na něm stupnici s orientačními hodnotami ostřicích vzdáleností. Při AF ostření se tento prstenec trhavě otáčí (nicméně přední člen objektivu při ostření nerotuje, což je dobře), takže je třeba si dát pozor na to, aby uživatel jeho chod neblokoval položenými prsty. Nelze si nevšimnout faktu, že pohon AF ostření u Tamron objektivu vykazuje poměrně hlučný chod. Ten se nemusí líbit těm uživatelům, kteří preferují tichý průběh ostření. Nicméně k rychlosti autofokusu nemáme výhrady. Myslíme si, že daný objektiv ostří dostatečně rychle, pokud si uvědomíme, že se jedná o sklo určené pro amatéry.

Druhý (větší) prstenec slouží pro změnu ohniskové vzdálenosti objektivu a jeho povrch je vybaven vroubkovanou pryží. Průběh zoomování má příjemně tuhý chod. Tubus objektivu se při přezoomování na koncové ohnisko 50 mm posune zhruba o 5 cm. Vysunutý tubus objektivu nezajíždí zpátky ani při zatlačení rukou, což chválíme (na těle objektivu také najdeme uzamykací přepínač, který ovšem lze použít pouze u počátečního ohniska 17 mm).

Poblíž bajonetu objektivu jsou umístěny dva malé přepínače. Jedním přepínačem volíme buď automatické nebo manuální ostření, zatímco druhým posuvníkem (de)aktivujeme systém optické stabilizace objektivu. Nutno dodat, že systém optické stabilizace odvádí v praxi velmi dobrou práci. Při pohledu na některé ukázkové snímky, které naleznete na konci této minirecenze, se můžete přesvědčit, že systém stabilizace objektivu efektivně pomáhá minimalizovat neostrost snímků, jež byly pořízeny při poměrně delších časech. Např. při zvoleném expozičním čase 1/10 s, kdy jsme používali koncové ohnisko objektivu 50 mm, se nám podařil pořídit snímek s akceptovatelnou úrovní neostrosti. Avšak k fungování systému stabilizace se pojí i jedna naše výhrada. Mechanismus optické stabilizace totiž při své činnosti vyluzuje celkem rušivě „vrzavé zvuky“, které mohou některým uživatelům lézt poměrně na nervy (stejně jako hlučný motorek AF ostření).

Ke sluneční cloně objektivu nemáme námitek. Je vyrobena z tuhého plastu a její uchycení na tělo objektivu je bezproblémové (našroubování na objektiv je dostatečně tuhé a clona drží na objektivu jako přibitá). Celkově, tedy až na hlučný systém stabilizace a AF ostření, na nás působí zpracování objektivu Tamron 17-50 mm f2,8 VC velmi dobrým dojmem.

Hodnocení optické kvality objektivu

Kresba
O tom, jak objektiv kreslí při různém nastavení clony a ohniskové vzdálenosti, si můžete udělat představu při pohledu na níže umístěné výřezy z testovacích snímků. Asi nemalá část z potencionálních kupců tohoto objektivu bude nejvíce zvědavá na kresebnost objektivu při minimálním zaclonění f2,8. Při dané cloně objektiv relativně nejlépe kreslí při počátečním ohnisku 17 mm, i když dobrou kresbu naleznete jen ve středu snímku. Okrajové oblasti jsou na tom hůře. Na vyšších ohniskových vzdálenostech se již kresba při f2,8 znatelně horší (zejména v okrajových oblastech snímku) a snímání při F2,8 tak postrádá smysl pro ty fotografy, kteří vyžadují kvalitní vykreslení detailů. Při zaclonění na vyšší clonová čísla se úroveň kresby na počátečním ohnisku znatelně zvedá. Subjektivně soudíme, že nejlépe kreslí objektiv při počátečním ohnisku při cloně F5,6. V rámci dalších ohniskových vzdáleností již kresebnost objektivu zvolna klesá (24 mm, 35 mm), přičemž při koncovém ohnisku 50 mm objektiv kreslí asi nejhůře. Ale i při ohniskových vzdálenostech 24 mm, 35 mm a 50 mm podle nás platí poznatek, že u nich dochází k nejlepší kresbě při cloně F5,6. Při extrémně vysokém zaclonění je již optický výstup objektivu výrazně znehodnocován difrakcí světla lamelami clonového mechanismu. Celkově jsme toho názoru, že Tamron odvádí v rámci kategorie amatérských skel solidní úroveň kresby, převyšující kvalitu vykreslení detailů, jež je standardní u většiny „obyčejných seťáků“.

Ohnisko 17 mm

Ohnisko 24 mm

Ohnisko 35 mm

Ohnisko 50 mm

Vinětace
Nejvíce vinětuje objektiv při počátečním ohnisku 17 mm a cloně F2,8. Na okrajích testovacích snímků si můžete povšimnout velmi výrazného ztmavení rohů. Tento problém se vyřeší až při zaclonění na clonu F4. Extrémní vinětace, jak ji známe z ohniska 17 mm, se naštěstí nevyskytuje v tak hojné míře při používání ostatních ohniskových vzdáleností testovaného objektivu. Je třeba ovšem dodat, že dnes je možné vinětační vadu objektivu velmi účinně eliminovat při postprocessingu fotografií v počítači (pro tento účel doporučujeme snímat do surového formátu RAW).

Ohnisko 17 mm

Ohnisko 24 mm

Ohnisko 35 mm

Ohnisko 50 mm

Optické zkreslení objektivu
Testované sklo produkuje značné soudkovité zkreslení, které je nejvíce patrné na počátečním ohnisku 17 mm (viz testovací snímky cihlové zdi). Ale to není nic, co by nás překvapilo, neboť u zoomovacích objektivů, které jsou určeny pro amatéry, se výrazné sférické zkreslení vyskytuje poměrně často. Při zazoomování na ohniskovou vzdálenosti 24 mm ustupují projevy soudkovité vady výrazně do ústraní. Při zbývajících ohniscích 35 mm a 50 mm sférické zkreslení okem nezaregistrujete.

Bokeh
Při počátečních clonových číslech F2,8 a F4 produkuje testované sklo vcelku příjemný bokeh (nejvíce se nám bokeh zamlouval při fotografování na koncovém ohnisku 50 mm), ovšem není tak pohledný jako bokeh vytvořený pevnými skly. Ale i tak nám subjektivně připadá kvalita bokehu testovaného objektivu znatelně lepší, než tomu je u většiny amatérských zoom objektivů, které obvykle operují s minimálními clonovými čísly v rozmezí hodnot F3,5 - F5,6. Na testovacích snímcích níže si můžeme všimnout, že bokeh zkoušeného skla má v oblastech rozostřeného popředí i pozadí fotografie příjemně plynulý průběh, což chválíme.

Ohnisko 17 mm

Ohnisko 50 mm

Chromatická aberace
Příjemně nás překvapilo (vzhledem k tomu, že se jedná o amatérské sklo), že testovaný Tamron vykazuje jen velmi slabou přítomnost chromatické aberace na pořízených fotografiích. I v oblastech prudkých tonálních přechodů objektiv aberuje jen minimálně (dokonce i v okrajových oblastech snímku, kde se chromatická aberace obvykle vyskytuje nejvíce). Takže po této stránce vysíláme směrem ke zkoušenému Tamronu jednoznačnou pochvalu.

Odolnost vůči protisvětlu
Objektiv Tamron 17 – 50 mm f2,8 VC se může jako většina Tamron skel pochlubit velmi slušnou odolností vůči protisvětlu. Při přímém kontaktu se sluncem v záběru objektiv produkuje poměrně malé množství rušivých odlesků a pokles přenosu kontrastu rovněž není tak markantní, jak bychom u běžného amatérského skla očekávali.

Závěr

Při závěrečném hodnocení objektivu Tamron SP AF 17-50 mm f2,8 XR DiII VC je třeba si uvědomit především „amatérskou“ výši jeho ceny (cca 11 000 Kč). Za tento obnos si uživatel může koupit objektiv, který skýtá jak některá jednoznačná pozitiva, tak i určitá negativa.

Mezi přednosti testovaného skla můžeme zahrnout kvalitní dílenské zpracování plastového těla objektivu, efektivně pracující systém optické stabilizace obrazu, konstantní světelnost f2,8 v celé šíři zoomu, nízký výskyt chromatických vad, solidní odolnost objektivu vůči protisvětlu a slušnou kresbu ve středové části obrazu.

Mezi aspekty, které se nám na zkoušeném skle příliš nezamlouvaly, můžeme zahrnout například horší kresebnost objektivu v okrajových oblastech snímku (zejména při počáteční světelnosti f2,8), hlučné fungování systémů AF ostření a optické stabilizace, markantní úroveň vinětace při počátečním ohnisku 17 mm a otevřené cloně F2,8 a značné soudkovité zkreslení (rovněž na počátečním ohnisku).

Celkově můžeme uvedený objektiv doporučit těm fotografickým amatérům, kteří kvůli omezenému rozpočtu hledají rozumný kompromis mezi cenou a výkonem objektivu. Tamron tak může dobře posloužit zejména těm uživatelům, které již omrzel například jejich setový objektiv a poohlížejí se po cenově dostupné alternativě základního zoom objektivu, jenž jim přinese některé benefity (například koexistenci systému stabilizace a neměnné světelnosti f2,8 v celé šíři zoomu objektivu), vyskytující se většinou až v kategorii skel, jejichž cena s velkou rezervou překračuje hranici 15 000 Kč.

Výhody:

• Kvalitní dílenské zpracování objektivu
• Atraktivní světelnost f2,8 je dostupná v celé šíři zoomu objektivu
• Solidní úroveň kresby ve středové oblasti snímku i při cloně f2,8
• Efektivně fungující systém optické stabilizace obrazu
• Slušná odolnost objektivu vůči protisvětlu
• Rychlý průběh AF ostření
• Nízký výskyt chromatické aberace
• Příznivý poměr cena/výkon

Nevýhody:

• Horší úroveň kresby v okrajových oblastech snímku při nižším zaclonění
• Hlučný chod AF ostření a mechanismu optické stabilizace
• Silná vinětace při počátečním ohnisku objektivu 17 mm a cloně F2,8
• Markantní soudkovité zkreslení při ohnisku 17 mm

Ukázkové snímky

 

Ohnisko: 50mm / Clona F28 / Čas 1/10 s / ISO 100 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 50 mm / Clona F2,8 / Čas 1/250 s / ISO 320 (snímek vpravo)

 

Ohnisko: 24 mm / Clona F2,8 / Čas 1/250 s / ISO 160 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 50 mm / Clona F2,8 / Čas 1/250 s / ISO 160 (snímek vpravo)

 

Ohnisko: 50 mm / Clona F2,8 / Čas 1/250 s / ISO 200 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 50 mm / Clona F11 / Čas 1/250 s / ISO 160 (snímek vpravo)

 

Ohnisko: 50 mm / Clona F11 / Čas 1/250 s / ISO 400 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 17 mm / Clona F11 / Čas 1/250 s / ISO 500 (snímek vpravo)

 

Ohnisko: 17 mm / Clona F11 / Čas 1/250 s / ISO 160 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 38 mm / Clona F11 / Čas 1/500 s / ISO 400 (snímek vpravo)

 

Ohnisko: 50 mm / Clona F2,8 / Čas 1/3 000 s / ISO 400 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 17 mm / Clona F2,8 / Čas 1/1 800 s / ISO 400 (snímek vpravo)

 

Ohnisko: 17 mm / Clona F11 / Čas 1/400 s / ISO 400 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 50 mm / Clona F11 / Čas 1/570 s / ISO 400 (snímek vpravo)

 

Ohnisko: 17 mm / Clona F2,8 / Čas 1/1 150 s / ISO 100 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 26 mm / Clona F3,2 / Čas 1/ 2 000 s / ISO 100 (snímek vpravo)

 

Ohnisko: 32 mm / Clona F2,8 / Čas 1/400 s / ISO 800 (snímek vlevo) @ Ohnisko: 38 mm / Clona F11 / Čas 1/125 s / ISO 200 (snímek vpravo)

Poznámka: Fotografie v testu byly pořízeny digitální zrcadlovkou FujiFilm S5 Pro v RAW formátu. Digitální negativy byly vyvolány v softwaru Adobe Photoshop Lightroom 2.6.