Objektiv Nikon AF-S DX 12-24mm f/4G IF-ED v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

12. dubna 2007, 00.00 | Přípravy na africkou fotoexpedici nás donutily zajistit si také nějaký pořádný širokoúhlý objektiv. Pro Nikon je zde několik variant, ale my vybrali jeden z prvních DX objektivů Nikonu. Na expedici splnil svůj účel a my nyní dali dohromady fotografie, které jsme s ním pořídili, a zkušenosti, které jsme nabyli.

Přípravy na africkou fotoexpedici nás donutily zajistit si také nějaký pořádný širokoúhlý objektiv. Pro Nikon je zde několik variant, ale my vybrali jeden z prvních DX objektivů Nikonu. Na expedici splnil svůj účel a my nyní dali dohromady fotografie, které jsme s ním pořídili, a zkušenosti, které jsme nabyli.

Co jsou DX objektivy?
Objektiv AF-S DX Nikkor 12-24 mm f/4 G IF-ED byl prvním z nové řady DX, která je určena výhradně pro DSLR s APS (označení Nikonu je DX) snímačem. Tyto zrcadlovky nabízejí díky ořezovému faktoru menší úhel záběru než kinofilmové přístroje (nebo DSLR se snímačem o velikosti kinofilmu) se stejným objektivem. To nám pomáhá při používání teleobjektivů, kdy dosáhneme většího přiblížení, ale problém nastává u širokoúhlých objektivů. Možnosti, jak tuto situaci vyřešit, jsou dvě. Můžeme vyrobit objektiv (určený i pro kinofilm) s ještě kratší ohniskovou vzdáleností, ale to přinese zvětšení rozměrů a ceny. Alternativou je tak výroba objektivů, které nepokryjí celou plochu kinofilmového políčka, ale stačí pro APS snímače. Díky tomu jsou rozměry i cena objektivu menší a přijatelné. Pokud takový objektiv nasadíme na kinofilmovou SLR nebo DSLR se snímačem o velikosti kinofilmu, dočkáme se extrémní vinětace, ve většině případů úplného oříznutí okrajů snímku.
Pokud tedy nasadíme objektiv s rozsahem ohnisek 12-24 mm na DSLR s APS snímačem, získáme stejný úhel záběru jako na kinofilmu s objektivem 18-36 mm (přepočítanému rozsahu říkáme ekvivalent kinofilmu atp.).

Technické parametry
Objektiv je složen z 11 elementů v 7 skupinách. Rozsah ohnisek by měl nabídnout úhel záběru cca 99° – 61°, při použití na DSLR s DX snímačem (D200, D100, D80, D70, D40 atd).
Světelnost F4 je konstantní po celém rozsahu zoomu. Maximální nastavitelné clonové číslo je F22. Clona je složena ze 7 lamel. Zkratka ED (Extra Low Dispersion) označuje použití skel, která mají zlepšit kvalitu obrazu a zejména redukovat chromatickou aberaci.
Minimální zaostřovací vzdálenost je 30 cm po celém rozsahu zoomu. Maximální poměr zvětšení je tedy cca 1/8,3, což objektiv zcela vylučuje z kategorie makro. K objektu se sice dostaneme velmi blízko, ale velký úhel záběru nám znemožní pořízení makrofotografie.
Systém interního zaostřování (zaostřování se nijak neprojevuje na rozměrech objektivu, přední člen se nevysunuje ani neotáčí) využívá ultrazvukové motorky SWM (Silent Wave Motor), což zajišťuje rychlý a hlavně velmi tichý chod. Výhodou tohoto systému je také možnost manuální korekce
. Průměr objektivu je 82,5 mm a délka 09 mm. Hmotnost je cca 485 g. Na objektiv můžeme nasadit klasické filtry s průměrem 77 mm před přední čočku. Součástí dodávky je i vykrojená sluneční clona.

 

Konstrukce
Objektiv je oproti zdání poměrně robustní a rozhodně nepůsobí nijak "plastově". Právě zde se také projevuje cenový rozdíl od konkurenčních objektivů, jako je Sigma nebo Tokina. Větší rozměry objektivu jsou také způsobeny poměrně širokým držákem filtrů, který musí být široký, aby filtry nezpůsobovaly vinětaci.
Předním prstencem nastavujeme ohniskovou vzdálenost a menším prstencem, který je blíže k tělu fotoaparátu, zaostřujeme. Příjemné je okénko, kde můžeme rychle vidět, na jakou vzdálenost jsme zhruba zaostřili.
I když se při zaostřování přední člen nevysunuje ani neotáčí, tak objektiv není zcela utěsněný. Přední část, uvnitř držáku filtrů, se při zoomování vysunuje. Ačkoliv to není přímé riziko a uvnitř objektivu jsou jistě prachotěsné zábrany, jistotě přidá používání ochranného filtru (je to samozřejmě optika navíc, ale při běžném fotografování nemáme šanci rozdíl zjistit).

Ostření
Jak již napovídá zkratka AF-S a informace o SWM motorcích, objektiv má vlastní pohon zaostřování. Díky tomu je ostření poměrně rychlé a díky SWM také velmi tiché. Nerušíme tak okolí nepříjemným bzučením obyčejných motorků nebo vestavěného pohonu v DSLR.
Velkou výhodou je také možnost manuální korekce automatického zaostřování. Provedeme to jednoduše posunem zaostřovacího prstence (při současném namáčknutí spouště, opětovné namáčknutí by opět aktivovalo AF). Nemusíme tak rychle nahmatávat přepínač AF/MF. U klasických objektivů bez této možnosti je poloha zaostřovacího prstence pevně dána automatickým zaostřováním a klade mechanický odpor (resp. bez poškození).
U širokoúhlých objektivů jsou nároky na přesné zaostření výrazně menší než u makro a teleobjektivů. Širokoúhlé objektivy mají velkou hloubku ostrosti a poměrně malý rozsah zaostření (resp. vystačí s hrubším krokováním).

Kvalita obrazu
Od objektivu můžeme očekávat velmi dobré výsledky. Rozlišení detailů je na velmi uspokojivé úrovni. Nejlepších výsledků dosáhneme okolo clony F9. Na nejmenším a největším clonovém čísle F4, resp. F22, je ostrost slabší, ale stále je obraz dobrý. Příjemné je to, že úroveň ostrosti je velmi podobná na nejkratším i nejdelším ohnisku.
U konkurenčního objektivu Tokina 12-24 mm se v silné míře projevuje chromatická aberace, což ovšem není případ tohoto objektivu. Na nejmenším clonovém čísle je slabší chromatická aberace patrná, ale pouze v rozích. S rostoucím clonovým číslem však rychle klesá na téměř zanedbatelnou úroveň. Nepříjemných fialových a zelených efektů se tak můžeme dočkat opravdu jen v samotném kraji snímku na kontrastních přechodech. Na zmenšeném snímku ji však těžko zaznamenáme.
Počítat musíme i s menší vinětací, tedy ztrátou světla v rozích. Ta je nejhorší na nejmenším clonovém čísle, kdy v určitých scénách může být patrná i bez hledání. To se týká hlavně scén, kdy jsou v rozích světlé plochy. Pokud přicloníme, vinětace mizí. Stačí i posun z F4 na F5,6.
Důležitou vlastností širokoúhlých objektivů je také zkreslení obrazu. Na nejdelším ohnisku je takřka nepatrné. Na nejkratším ohnisku narazíme na přijatelnou soudkovitost. Stejně jako u ostatních širokoúhlých objektivů si ale musíme dávat pozor na umístění objektů u okrajů snímku, kde budou deformovány. Z rovných linií se stávají zahnuté křivky a obličeje lidí jsou nezvykle protáhlé. To je však daň za to, že máme tak velký úhel záběru.

Výřezy ze středu testovacího obrazce

	12 mm	24 mm
f4
f9
f22

Závěr
Oproti konkurenci, např. Tokině 12-24 mm, nabízí tento objektiv lepší kvalitu obrazu (v porovnání s Tokinou je nejmarkantnější rozdíl u chromatické aberace), ale obrovskou nevýhodou je jeho cena. Ta je oproti Tokině 12-24 mm nebo Sigmě 10-20 mm takřka dvojnásobná. V maloobchodech seženeme Nikon 12-24 mm za cenu lehce převyšující 30 tisíc korun včetně DPH. To je za objektiv určený pouze pro DSLR s malým snímačem poměrně mnoho.

Živé fotografie
uveřejněné snímky nebyly nijak upravovány. Kliknutím na náhled otevřete originální rozlišení.