Canon EOS 1100D v testu - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

18. července 2011, 02.00 | Lehkou kompaktní zrcadlovku vstupní úrovně z dílny Canon jsem zkoušel s novým základním setovým objektivem EF-S 18–55 mm 1:3,5–5,6 IS II se systémem optické stabilizace obrazu. Ke třem největším přednostem tohoto cenově dostupného fotoaparátu patří jeho příslušnost k modulárnímu systému EOS se širokou nabídkou objektivů a příslušenství, využití moderních systémů, snadná použitelnost a dobrá kvalita obrazu.

Canon EOS 1100D je lehká, malá, kompaktní zrcadlovka s pevnou polykarbonátovou konstrukcí a ergonomickým designem. A jak jsme uvedli již při jejím prvním představení, je vhodná hlavně pro začátečníky a uživatele a uživatelky, kteří chtějí přejít z kapesního kompaktu k malé, pružně použitelné zrcadlovce, ale výborně poslouží i jako rodinný fotoaparát nebo lehký, ale poměrně výkonný přístroj na cesty, dovolené a výlety. Chcete-li, můžete si otevřít základní představení, které samozřejmě obsahuje hlavní údaje včetně doporučených orientačních cen samotného těla i prodejních setů s objektivy. Nicméně – než se zaměříme na samotný test, pojďme si fotoaparát srovnat s modelem 1000D, a tak si v krátkosti připomenout i důležité technické údaje.

Rozdíly mezi EOS 1100D a 1000D

Oba modely, současný i původní, jsou vybaveny obrazovým snímačem CMOS s rozměry aktivní plochy 22,2 × 14,7 mm a poměrem stran obrazu 3:2. Nový však má rozlišení 12,2 milionu efektivních pixelů oproti 10,1 u modelu 1000D. Každý snímací bod na povrchu snímače má samostatný zesilovač signálu a mikročočku pro efektivnější fungování i za náročnějších světelných podmínek. Předsunutý nízkopásmový filtr je opatřen fluorovou antistatickou vrstvou, která brání usazování prachu, a k dispozici je i funkce pro získání referenčních dat pro softwarové vyčištění obrazu, a to programem Digital Photo Professional, který je součástí prodejního balení.

Důležitou inovací je použití obrazového procesoru DIGIC 4 (vs. DIGIC 3) a 14bitového A/D převodníku (namísto 12bitového). Pořizovat je tedy možno 14bitové obrazové soubory RAW se zlepšením u barevné hloubky a odstupňování tónů. Procesor se podílí i na dobrých operačních rychlostech včetně rychlosti souvislého snímání, která je u snímků formátu JPEG stejná, tedy 3 obr./s, jako u modelu s nižším rozlišením obrazu, a to pro řadu až 830 snímků; v případě dat RAW je rychlost snímání 2 obr./s pro maximálně 5 snímků.

Nový model navíc umožňuje i natáčet monofonní video MOV/H.264 s rozlišením 1280 × 720 px a obrazovou frekvencí 29,97 a 25 obr./s. Video s sebou přineslo i změnu u konektorů: přístroj má vedle USB 2.0 Hi-Speed (typ mini B) také výstup mini HDMI (kompatibilní s HDMI-CEC, umožňující použití dálkového ovládání televizoru).

EOS 1100D umožňuje ukládat data na paměťové karty SD, SDHC a SDXC a podporuje i použití karet Eye-Fi pro bezdrátový přenos dat s využitím technologie Wi-Fi. Model 1000D z roku 2008 ještě karty nového typu pochopitelně nepodporoval, zato ale umožňoval použití i typu MMC – MultiMedia Card. Slot pro paměťovou kartu je u baterie, nikoli v samostatném prostoru na boku. Jiná je i samotná lithio-iontová dobíjecí 7,4V baterie, a to LP-E10 s kapacitou 860 mAh (6,36 Wh). U EOS 1000D se jedná o typ LP-E5 s kapacitou 1 050 mAh. Jiný je pochopitelně i set síťového adaptéru – ACK-E10 oproti ACK-E5. Bohužel – zatímco k původnímu modelu byl připraven také bateriový grip BG-E5, k novému připraven není.

Systém automatického zaostřování typu TTL-CT-SIR však je devítibodový, křížového typu ve středu (při použití objektivu se základním clonovým číslem f/5,6 a nižším), zatímco 1000D má sedmibodový. Pomocné světlo autofokusu přístroj nemá. Lampa na detailním snímku slouží pro indikaci aktivované samospoušti. Potřebujeme-li za špatného osvětlení nutně pomocné osvětlení AF, musíme využít vestavěný blesk, nebo blesk externí. Při použití metody snímání se živým náhledem a zejména za horších světelných podmínek je autofokus také pomalejší, jinak je ale spolehlivý a nabízí řadu praktických režimů a funkcí včetně AI Focus, AI Servo a šikovného výběru zaostřovacích bodů, a to stiskem tlačítka vpravo na zadní stěně plus otáčením voliče v horní části u spoušti, a to i bez přerušení sledování scény hledáčkem, anebo pomocí multifunkčních tlačítek na zadní stěně.

Výborný kvalitativní posun představuje použití exponometrického systému iFCL s SPC se 63 zónami, přičemž uživatelé mají na výběr tři režimy, které mnozí jistě znají i ze svých kompaktních fotoaparátů, a to měření poměrové, svázané se všemi AF body, částečné ve středu a průměrné se zdůrazněným středem. Samozřejmostí je několik funkcí pro úpravu expozice včetně prosté kompenzace a expozičního bracketingu – automatické řady tří snímků s posunutým nastavením parametrů expozice. Model 1000D má 35zónový SPC TTL systém pro stanovení správné expozice. Nový přístroj také přinesl rozšíření ekvivalentu citlivosti ISO z 1 600 až na 6 400.

Otočný volič režimů expozice nabízí u nového modelu navíc Kreativní automatiku, kterou jsme si představili už u vyššího modelu 600D. Výhodou je kupříkladu uživatelsky snadné ovlivnění hloubky ostrosti – míry rozostření pozadí pomocí virtuálního posuvníku na displeji. Standardní je nabídka obrazových stylů (Standardní, Portrét, Krajina, Neutrální, Věrný, Monochromatický + možnost uložit tři uživatelsky definované). Faktem je, že jednodušší je použití scénických programů, navíc kupříkladu program Krajina používá stejné nastavení jako obrazový styl Krajina, nicméně – použijeme-li obrazové styly, můžeme ještě dále obrazové a expoziční parametry uživatelsky ovlivnit.

Máme možnost upravit ostrost, kontrast, sytost barev, barevný tón, anebo využít nabídku digitálních filtrů pro černobílé snímání plus možnost černobílé snímky tónovat.

Filtry jsou čtyři: žlutý, oranžový, červený a zelený. Účinky, a tedy i využití známe z klasické černobílé fotografie: žlutým filtrem získáme přirozenější podání oblohy, zvýrazníme oblaka, oranžovým tento efekt posílíme a při použití červeného bude obloha výrazně tmavší, obraz celkově více kontrastní, zelený filtr zase použijeme, chceme-li příjemnější podání pleťových tónů a světlejší listovou, tedy chlorofylovou zeleň. Tónovat můžeme do sépiově hnědé, modré, fialové a zelené barvy.

Pro úpravy snímků máme k dispozici také funkce jako zpracování snímku s prioritou zvýraznění tónů ve světlech, umožňující zlepšit podrobnosti ve světlých oblastech snímků, přičemž dynamický rozsah je rozšířen od standardní 18% šedé až po úrovně nejvyššího jasu a přechody mezi šedou a světlými tóny jsou plynulejší, dále automatická optimalizace osvětlení nebo režim Základní +, který umožňuje uplatnit tvůrčí zásahy u snímků, pořizovaných pomocí automatických režimů a scénických programů a nastavit jedno z devíti prostředí nebo jeden ze sedmi typů osvětlení.

K dispozici je i funkce Průvodce, která věcně a stručně charakterizuje různá nastavení a jejich efekt na fotografii. I nezkušení uživatelé tak snadněji dosáhnou svých tvůrčích záměrů a zajímavějších snímků a naučí se, jak zesvětlit, nebo ztmavit snímek, anebo jak působivěji zobrazit hlavní skladebný prvek na výrazně rozostřeném pozadí.

Nechybí ale ani funkce snížení šumu při dlouhodobé expozici a při použití vysoké hodnoty citlivosti ISO – ta uživateli nabízí výběr ze čtyř nastavení.

Praktická je také funkce automatické korekce periferního osvětlení (vinětace) u vybraných objektivů. Celkově lze říci, že oba modely mají poměrně širokou nabídku uživatelských funkcí; EOS 1100D jich má 10, 1000D sice 12, ale oba nabízejí shodně 32 nastavení.

Oba modely mají kompaktní hledáček zrcadlového typu s pokrytím obrazu přibližně 95 % a s pevnou zaostřovací matnicí. Nový model však má o chlup jiné zvětšení (0,80× vs. 0,81×) a lehce omezený rozsah dioptrické korekce okuláru (-2,5 vs. -3 až 1 dioptrie). Novinkou hledáčku u 1100D je indikace nastavení funkce Priorita světlých tónů (D+). Fotoaparát umožňuje i kontrolu hloubky ostrosti, a to pomocí uživatelské funkce C.Fn-8-5 tlačítkem SET.

Monitor TFT LCD má větší úhlopříčku: 2,7 palce (cca 6,858 cm) oproti 2,5 palce (6,35 cm). Rozlišení mají oba displeje stejné, přibližně 230 tisíc obrazových bodů. Nový displej má o něco málo širší pozorovací úhel ve svislém i vodorovném směru, a to přibližně 170 úhlových stupňů oproti 160. Jas obou obrazovek je nastavitelný v sedmi úrovních.

K dispozici je inteligentní senzor orientace, samozřejmostí je režim snímání se živým náhledem na displeji: k aktivaci režimu Live View je na zadní stěně tlačítko, které v režimu videa slouží k zahájení a ukončení natáčení. Při snímání Live View umožňuje automatické zaostřování v režimech Quick a Live a ruční zaostřování se zvětšením obrazu v libovolném místě displeje 5×, nebo 10×. Na displeji můžeme zobrazit pomocnou mřížku a histogram, a to jasový i jednotlivé barevné kanály RGB, indikaci přepalů a další informace a možnosti.

Výklopný blesk má aktivační tlačítko na pravé straně mezi ovládacím kolečkem a otočným voličem režimů expozice s integrovanou páčkou pro zapnutí a vypnutí fotoaparátu a má směrné číslo 9,2 (m/ISO 100), tedy méně, než má původní model (13). Jinak pokrytí zábleskem až do ohniskové vzdálenosti 17 mm (ekvivalent 27 mm u 35mm formátu) mají shodné.

Uživatel má možnost využít standardní nabídku režimů a funkcí včetně korekce zábleskové expozice. Oba modely samozřejmě mají také aktivní sáňky pro připojení externích zábleskových jednotek, přičemž nový model umožňuje použít řízení E-TTL II s blesky EX Speedlite, zábleskový expoziční vějíř a podporuje bezdrátové ovládání několika blesků.

Fotoaparáty se také mírně liší rozměry a hmotností: 1100D měří 130 × 100 × 78 mm, kdežto 1000D 126 × 98 × 62 mm, a váží 495 g, kdežto 1000D 502 g (oba údaje o hmotnosti včetně baterie).

Fotoaparát má plastové tělo se šasi z nerezové oceli a jeho přípojný systém s bajonetem umožňuje používat objektivy EF a EF-S. Koeficient pro přepočet ohniskové vzdálenosti na formát kinofilmu je 1,6násobek hodnoty uvedené na objektivu.

Canon EOS 1100D – prodejní balení

Canon EOS 1100D je vyráběn ve čtyřech barevných variantách. Kromě klasické černé ještě v kombinaci černé s vínově červenou, titanově šedou (či stříbřitou, chcete-li) a (čokoládově?) hnědou (hnědou verzi jsem jako jedinou neměl v ruce, a tak si jejím odstínem nejsem zcela jist). Atraktivní barevná provedení jsou ale dostupná velmi omezeně, jednak podle zeměpisné polohy (převládajícího zaměření určitého „oblastního trhu“), ale také jako exkluzívní nabídka určitých vybraných obchodních řetězců.

Doporučené orientační ceny samotného těla a cenově výhodných setů s objektivy jsem uvedl už v základním představení, připomenout si můžeme, že u setu s objektivem EF-S 18–55 mm IS II, který jsem měl v testu, to je necelých 14 tisíc korun s tím, že reálné ceny jsou samozřejmě nižší, navíc prodejci nabízejí ještě různá „dárková balení“, kupříkladu s paměťovou kartou, brašnou a třeba i s vybraným snímacím filtrem a podobně.

Každopádně výrobce standardně do prodejního balení vkládá bohatou nabídku programů – EOS Solution Disk v24.0. Pro operační systémy Win7/Vista/XP (SP3) obsahuje Canon Utilities Zoom Browser EX 6.7 pro procházení snímků a realizaci tisku, PhotoStitch 3.1 pro tvorbu panoramat, EOS Utility 2.10 včetně Remote Capture, Picture Style Editor 1.9 a Digital Photo Professional 3.10 pro zpracování snímků včetně souborů RAW a softwarové odstranění vad obrazu způsobených nečistotou na segmentu snímače. A samozřejmě obdobu pro Mac OS X (10.5 – 10.6) – ImageBrowser 6.7, PhotoStitch 3.2, EOS Utility 2.10, Picture Style Editor 1.9 a DPP 3.10.

Canon EOS 1100D – výběr ze zkušebních snímků

Fotoaparát jsem zkoušel se základním setovým objektivem EF-S 18–55 mm 1:3,5–5,6 IS II. Představuje cenově velmi dostupnou kombinaci (doporučených ani ne 14 tisíc korun, reálně a předpokládám, že jej s ním budou používat de facto všichni typičtí uživatelé. Kombinace kompaktního těla a objektivu stejné kategorie je dobře optimalizovaná, celková obrazová kvalita je výborná. Základní míra kontrastu a ostření je dobře nastavená, zvýraznění hran je poměrně mírné, stejně jako barevné i jasové moaré.

Ostrost obrazu a prokreslení jemných detailů v celé ploše obrazu na snímku z reálného prostředí – na hřbetech knih s několika povrchy, jemnými detaily a barvami. Vlevo při citlivosti ISO 200 (čas expozice 0/15 s), vpravo ISO 1 600 (1/125 s). Clonové číslo bylo 8 a ohnisková vzdálenost 32 mm mm (ekv. 35mm formátu: cca 51,6 mm).

Barevné podání v exteriéru odpovídalo realitě, a to za jasného slunečního svitu i za horších světelných podmínek. Žluté žárovkové světlo vyvážila plná automatika s posunem k teplejšímu podání, režim Žárovka byl poměrně přesný. Za umělého osvětlení je ale určitě dobré vhodně volit režimy vyvážení bílé barvy, v případě, kdy vyžadujeme přesnost, pak využít možnosti základní nastavení jemně doladit.

Pro vyvážení bílé barvy a tedy i celkového barevného podání můžeme využít plně automatický režim, vybrat jeden ze šesti režimů přednastavených (Denní světlo, Stín, Zataženo, Žárovka, Zářivka s bílým svitem, Blesk), vyvážení můžeme jemně upravovat, a to v rozsahu ± 9 kroků v osách modrá-jantarová/purpurová-zelená, také můžeme nastavit odchylku modrá/jantarová, nebo purpurová/zelená a samozřejmě nechybí vyvážení uživatelské s možností vložit jedno nastavení do paměti. K dispozici máme i funkci automatického posouvání vyvážení bílé (Bracketing WB) v rozsahu ± 3 úrovně v krocích po jedné úrovni. Přímo nastavit barevnou teplotu v Kelvinech možné není.

Obrazový šum, barevný i jasový, roste spolu s ekvivalentem citlivosti ISO a více se projevuje od středních po tmavé oblasti obrazu. Mezní hodnota citlivosti je ISO 800, u ISO 1 600 je šum více patrný, u hodnoty 3 200 zvýšený a u nejvyšší hodnoty výrazný, omezující. Ekvivalent citlivosti ISO má rozsah 100 – 6 400 s nastavením po celých krocích.

Mezi uživatelskými funkcemi jsou také dvě pro snížení šumu. U dlouhých časů expozice to je jen možnost zapnuto/vypnuto, u vysokých hodnot citlivosti máme na výběr čtyři možnosti: buďto funkci nevyužijeme, anebo volíme ze tří stupňů „míry působení“ – nízké, standardní a silné. Zde je ukázka, jak funkce snížení šumu u vysokých hodnot citlivosti působí. Nastavil jsem nejvyšší hodnotu obecné citlivosti ISO 6 400. Čas expozice byl 1/40 s, clonové číslo 11 a ohnisková vzdálenost 33 mm (ekv. 35mm formátu: cca 53 mm).

Digitální šum na snímku z reálného prostředí u dvou různých hodnot obecné citlivosti. Vlevo 200 ISO (1/8 s), vpravo 1600 ISO (1/60 s). Clonové číslo bylo 11 a ohnisková vzdálenost 39 mm (ekv. 35mm formátu: 62,4 mm).

A ukázka, jak u tohoto snímku působí funkce snížení šumu u vysokých hodnot citlivosti. Nastavil jsem nejvyšší hodnotu obecné citlivosti ISO 6 400, i když je zřejmé, že u snímku tohoto typu bychom ji v praxi nikdy nepoužili. Čas expozice byl 1/250 s, clonové číslo 11 a ohnisková vzdálenost 32 mm (ekv. 35mm formátu: cca 51 mm).

Snímek v téměř úplné tmě. Program s prioritou clony, citlivost 100 ISO. Za tmy čas 32 s, clona 11. Vlevo pro srovnání s osvětlením pomocí wolframové žárovky – čas 6 s a clona 11.

Alespoň dvě ukázky, jak lze změnit barevné podání – zde živé a pestré barvy uživatelsky upravené. Ohnisko 39 mm (ekv. 62,4 mm), čas expozice 1/50 s, clona 11 a citlivost ISO 1 600.

Převod barevných tónů do šedé škály, využití digitálních filtrů a úprava obrazů digitálním tónováním nebo barvením. Ohnisko 39 mm (ekv. 62,4 mm), čas expozice 1/50 s, clona 11 a citlivost ISO 1 600.

Rozostření pozadí – Kreativní automatika. Ohnisko 55 mm, rychlost závěrky 1/80 s, clona 5,6 a ekvivalent citlivosti ISO 400.

Rozostření pozadí – program s prioritou clony. Ohnisko 55 mm, rychlost závěrky 1/30 s, clona 5,6 a ekvivalent citlivosti ISO 200 + lehce živější barvy.

Drobný předmět a použití výklopného blesku. Vlevo: ohnisková vzdálenost 55 mm, čas 1/160 s, clona 8 a citlivost ISO 200. Uprostřed: ohnisková vzdálenost 53 mm, čas 1/200 s, clona 5,6 a citlivost ISO 200. Vpravo: ohnisko 55 mm, čas 1/200 s, clona 5,6 a citlivost ISO 200. Vždy program s prioritou clony.

Městská krajina, celek. Základní ohnisko (18 mm/ekv. 29 mm). Scénický program Krajina zvolil standardní kombinaci času expozice a clonového čísla 1/250 s + 13 a citlivost 100 ISO.

Výřez z předchozího záběru pomocí nejdelší ohniskové vzdálenosti 55 mm (ekv. 88 mm). Rychlost závěrky 1/250 s, clona 10 a ekvivalent citlivosti ISO 100. Také scénický program Krajina.

Jiný celkový záběr. Nejkratší ohnisková vzdálenost, čas expozice 1/400 s, clona 11 a citlivost ISO 200. Program s prioritou clony.

Dvojice snímků na výšku. Nejkratší ohnisková vzdálenost, program s preferencí clonového čísla, clona 11 a citlivost ISO 200. Vlevo čas 1/500 s, vpravo 1/400 s.

Noční město I. Ohnisková vzdálenost 55 mm (ekv. 88 mm), čas expozice 3,2 s, clonové číslo 11 a citlivost 1 600 ISO. Program s prioritou clony.

Noční město II. Ohnisková vzdálenost 18 mm (ekv. 29 mm), čas expozice 20 s, clonové číslo 11 a citlivost 1 600 ISO. Program s prioritou clony.

Noční město III – 2× na výšku. Vlevo: ohnisková vzdálenost 55 mm, čas 15 s, clona 22. Vpravo: ohnisko 55 mm, čas 13 s a clona 11. V obou případech program s prioritou clony a citlivost 1 600 ISO.

Gondoly na Vltavě I. Nejkratší ohnisko a scénický program Krajina: čas 1/125 s, clona 11 a citlivost ISO 100.

Gondoly na Vltavě II. Nejdelší ohnisko a scénický program Krajina: čas 1/125 s, clona 8 a citlivost ISO 100.

Gondoly na Vltavě III – 2× na výšku. Vlevo: ohnisková vzdálenost 18 mm, program s preferencí clony, čas 1/800 s, clona 8, citlivost 400 ISO. Vpravo: ohnisko 55 mm, scénický program Krajina, čas 1/100 s, clona 5,6 a citlivost 100 ISO.

Střechy I. Ohnisková vzdálenost 30 mm (ekv. cca 48 mm), program s prioritou clony, čas 1/320 s, clona 11 a citlivost ISO 100.

Střechy II – 2× na výšku. Ohnisková vzdálenost 30 mm (vlevo) a 18 (vpravo), program s prioritou clony, čas 1/320 s, clona 11 a citlivost ISO 100.

Malý jogín. Ohnisková vzdálenost 30 mm, program s prioritou clony, čas 1/125 s, clona 5,6 a citlivost ISO 800.

Kočka – pohodářka. Ohnisková vzdálenost 55 mm, program s prioritou clony, čas 1/200 s, clona 5,6 a citlivost ISO 1 600. K prosvětlení scény použit nepřímý záblesk kompaktního externího blesku Speedlite 380EX.

Květ. Ohnisková vzdálenost 55 mm, program s prioritou clony, čas 1/40 s, clona 8 a citlivost ISO 400.

Stručně na závěr

Kompaktní zrcadlovka Canon 1100D v setu se základním kompaktním zoomem EF-S 18–55 mm 1:3,5–5,6 IS II představuje cenově dostupný, poměrně široce použitelný fotografický systém, ale hlavně – vstupní krok do oblasti amatérských digitálních zrcadlovek. Vhodná je zejména pro začínající fotografy a fotografky a pro ty, kdo přecházejí z malého kompaktního fotoaparátu k zrcadlovce a potažmo k modulárnímu systému se širšími tvůrčími možnostmi.

Pravda, nenabízí některé hravé tvůrčí funkce, známé z řady kompaktů Canon, kupříkladu efekt objektivu rybí oko, efekt miniatury, efekt plakátu, nebo zdůraznit či změnit barvu, ale na druhou stranu zase nabízí vyspělé a efektivně fungující funkce, které uživateli poskytují celou řadu možností pro různě zaměřenou digitální tvorbu. A především poskytuje výborný základ pro dobrou kvalitu obrazu, tedy snímač CMOS formátu APS-C s vysokým rozlišením, obvod s procesorem DIGIC 4, 14bitový A/D převodník, různé výměnné objektivy včetně typu rybího oka, anebo Tilt&Shift, ale také další příslušenství, zejména externí zábleskové jednotky, případně kabelovou dálkovou spoušť (bezkabelové ovládání bohužel nepodporuje). A nesmíme zapomenout na širokou nabídku expozičních režimů a programů od pohodlných samočinných přes poloautomatické s prioritou clony a času až po plně ruční nastavení všech parametrů.

Uživatel se může spolehnout na vysoce výkonný a spolehlivý systém měření expozice a kvalitní systém automatického zaostřování. Autofokus je pomalejší v režimu se živým náhledem a při natáčení videoklipů, kdy namísto fázové detekce využívá metodu detekce kontrastu scény. Jednoznačně kladně hodnotím funkce jako Priorita zvýraznění světlých tónů, Automatická optimalizace jasu, tradiční nabídku Obrazových stylů s možností doplnit si další z webových stránek Canon a řadu možností pro individuální nastavení a úpravu obrazové kvality, k nimž nově přibyla funkce Základní +. Protože je přístroj primárně určen začínajícím fotografům, uživatelům, kteří přešli k zrcadlovce z malých kompaktů, a poslouží i jako snadno, pružně a široce použitelný rodinný fotoaparát, je důležité, že nabízí intuitivní uživatelské rozhraní, samozřejmě i v českém jazyce, a rychle dostupnou a přehledně uspořádanou ovládací obrazovku Q-Menu. Předností je také tradičně komplexní softwarové vybavení včetně programu Digital Photo Professional, které je součástí prodejního balení.

Kvalita snímků je výborná, včetně rozlišení a vykreslení jemných detailů obrazu, pokud nepoužijeme vysoké hodnoty citlivosti. Pozor si musíme dávat při snímání v interiéru s umělým osvětlením, chceme-li mít realistické barevné podání, je dobré nespoléhat se na plně automatické vyvážení bílé barvy. Samozřejmě – nároční uživatelé mohou využít data RAW, která zpracují pomocí dodaného, nebo svého oblíbeného (osvědčeného) programu. Nároční uživatelé – nadšení videoamatéři mohou být zklamáni „pouze“ vysokým rozlišením, nikoli „plným“, bez možnosti uživatelského nastavení a ovládání a bez nabídky externího mikrofonu.

Mínusem je méně výkonný výklopný blesk a jako méně praktické vidím také přesunutí slotu pro paměťové karty do spodní části přístroj pod jeden kryt spolu s baterií. V úvodním představení jsem sice argumentoval tím, že karta nebude dostupná při použití bateriového madla s ovládacími prvky pro snímání „na výšku“. Nyní je zřejmé, že bateriový grip výrobce pro tento přístroj nechystá, a tak může být dané umístění paměťové karty omezující pouze při snímání s fotoaparátem umístěným na tripodu, monopodu nebo speciálním držáku, třeba pro natáčení videa, ale přirozeně záleží také na použitém typu hlavice a upínací destičky. Některým uživatelům může chybět pomocné světlo autofokusu – ne vždy je dobré nebo dokonce možné používat výklopný, anebo externí blesk.

Uvědomuji si ale, že se typičtí uživatelé tohoto fotoaparátu budou málokterou ze zmíněných „drobností“ zabývat, zatímco aspekty, které jsem výše vyzdvihl jako jednoznačně kladné, jim budou při fotografování efektivně pomáhat, což ocení od prvních pořízených snímků. Celkově tedy hodnotím Canon EOS 1100D jako zdařilou, výkonnou a snadno použitelnou digitální zrcadlovku vstupní úrovně, dobře navazující na původní 1000D, se kterou jsem ji také srovnával.