Canon EOS 5D Mark III v testu - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

15. října 2012, 13.45 | Že je EOS 5D třetí generace výborně inovovaný fotoaparát, to bylo zřejmé už při prvním krátkém vyzkoušení vzápětí po jeho oficiálním představení. Určité zklamání mohl pocítit jen ten, kdo očekával snímač s vyšším rozlišením než něco málo přes 22 Mpx. Všichni uživatelé ale bezpochyby oceňují 61bodový systém autofokusu převzatý od nejnovějšího profimodelu EOS-1D X a další zajímavá vylepšení oproti modelu 5D Mark II.

 

Už při prvním představení jsme zdůraznili a test to plně potvrdil, že Canon EOS 5D Mark III je koncipován jako velmi široce, opravdu všestranně použitelný fotoaparát, určený profesionálům a náročným fotoamatérům. Je velmi výkonný, uživateli poskytuje velkou tvůrčí pružnost a důmyslné ergonomické řešení pro příjemné a pohotové ovládání.

 

 

Během testování jsme si mohli ověřit kvality a souhru použitého nově vyvinutého full-frame snímače a obrazového procesoru DIGIC 5+. Snímky jsou jasné, čisté, mají přirozené tóny a tonální přechody a snímat je možno, i když je osvětlení slabé, velmi kontrastní, nebo jiným způsobem náročné. Má také lepší provozní časy a rychlosti a rozšířené možnosti pro tvůrčí fotografování i natáčení Full HD videa.

 

 

Je robustní, má šasi z lehké, ale odolné hořčíkové slitiny, je utěsněn proti vnikání prachu, vlhkosti a stékající vody. Oproti modelu Mk. II má navíc zesílenu konstrukci závěrky, která je testována na životnost 150 000 pracovních cyklů. Nabízí nový tichý režim s tišším chodem závěrky a sklopného zrcadla, což je ideální pro diskrétní situace, typicky na svatbě, v divadle, na baletu, a permanentní tichý režim, ten je velmi vítaný pro fotografování plachého života v přírodě.

 

 

Je velmi dobře tvarovaný, má perfektní povrchovou úpravu i celkovou koncepci ovládání a provedení ovládacích a kontrolních prvků. Ovladače a tlačítka jsou promyšleně umístěny tak, aby vše důležité bylo během fotografování v dosahu ukazováčku a palce pravé ruky, tudíž aby fotograf mohl řadu změn nastavení provést intuitivně a pohotově, aniž by musel oddálit oko od okuláru hledáčku a přerušit své soustředění na záběr. Ovladače a tlačítka jsou většinou řešeny tak, aby je bylo možno použít i zkřehlými prsty nebo v rukavicích.

 

 

Speciální přepínač fotografování/natáčení videa spolu s tlačítkem pro zahájení a ukončení snímání, nabízí snadnější a pohotovější použití. Výrobce vše podřídil tomu, aby fotografování a natáčení videa bylo příjemné, intuitivní. Dokonce i uživatelské nabídky lze poměrně brzy „ovládnout“, a to i díky stručnému, věcnému průvodci. A že má těchto nabídek opravdu velké množství – podívejme se jen třeba na možnosti autofokusu. 

 

 

Nechybí ani „rychlé menu“, pohotově dostupné stiskem tlačítka Q. Samotné Q-menu poskytuje přehled o aktuálním nastavení a umožňuje rychlý přístup k často používaným funkcím a režimům a také rychlou změnu nastavení vybraných parametrů, ať už se jedná třeba o vyvážení bílé, nebo o volby režimů nebo změny některých hodnot. Většina funkcí a nastavení v Q-menu je následně dostupná v hlavních uživatelských nabídkách, kterých je opravdu celá řada a jsou bohatě strukturované.

 

A faktem je, že fotoaparát je možno nastavit a velmi individuálně „jemně vyladit“ podle potřeb toho kterého fotografa, anebo podle momentálních potřeb. Je opravdu velmi flexibilní, což přispívá k velké šíři jeho využití, od fotografie novinářské, akční a reportážní a fotografování nebo natáčení zvířat ve volné přírodě, kdy je možno s výhodou využít i souvislé snímání rychlostí 6 snímků za sekundu a velmi sofistikovaný AF systém, přes snímky krajiny včetně krajinných detailů, nebo detailů v krajině, až po fotografii portrétní včetně studiových portrétů nebo pohybových studií. 

 

 

Má vylepšený inteligentní hledáček, který poskytuje prakticky 100% pokrytí záběru a má zvětšení obrazu 0,73×. Zaostřovací matnice je pevná, nevýměnná, nahradil ji transparentní LCD panel, který za šera svítí a zobrazuje vše potřebné od bodů autofokusu, přes mřížku až po virtuální vodováhu. Aktivní AF bod nebo skupina bodů při dosažení zaostření svítí. A údaje zobrazené ve spodní části obrazovky zahrnují informace o expozici, režimu snímání, citlivosti ISO a úrovni nabití baterie. Samozřejmě nechybí možnost dioptrické korekce a násuvná měkká očnice okuláru, místo které lze použít dioptrickou korekční verzi, nebo očnici odolnou proti orosení, anebo také úhlový hledáček.

 

 

Displej typu TFT LCD Clear View II s úhlopříčkou 3,2 palce (asi 8,11 cm), rozlišením 1040 tisíc obrazových bodů a s pozorovacím úhlem cca 170 ° poskytuje velmi kvalitní obraz. Má provedení, které poměrně dobře eliminuje odrazy, a vrstvu chránící před poškrábáním. Samozřejmostí je senzor orientace. Umožňuje snadné ovládání fotoaparátu včetně režimu živého náhledu a natáčení videa, poskytuje výbornou kontrolu scény, umožňuje zobrazit nabídku pro rychlé volby a změny nastavení, samozřejmě také prohlížení snímků, ale také provádět kontrolu zvětšených snímků včetně ostrosti a dokonce i provádět základní editační úkony. Také displej umožňuje zobrazit dvouosou elektronickou vodováhu, která při snímání s živým náhledem a při filmování pomáhá zachovat horizontální linie vodorovné a vertikální svislé; má rozsah ± 360 ° horizontálně a ± 10 ° vertikálně s nastavením po 1 °.

 

Canon EOS 5D Mk. III jsme si už poměrně podrobně představili, a to včetně pár snímků pořízených předprodukčním přístrojem, a tudíž nikoli v plném rozlišení. Zde si můžete článek otevřít v novém okně a použít jej k doplnění základních informací, které v tomto článku neopakujeme. Případně se můžete podívat na podrobné představení fotoaparátu přímo na webu Canon.cz. Nyní se soustředíme na uživatelský test a na jeho výsledky. Nicméně ještě jedny základní informace připojujeme, a to stručné srovnání s předešlým modelem.

 

Rozdíly mezi modely Mark III a Mark II v kostce:

 

 

Canon EOS 5D Mark III – vybrané funkce podrobněji

 

 

Vysoce citlivý, přesný a rychlý systém automatického zaostřování pracuje metodou detekce kontrastu, má 61 bodů, přičemž 41 bodů je křížového typu a 5 je duálních křížového typu.

 

 

Systém je možno velice přesně nastavit a přizpůsobit pro větší efektivitu v náročných situacích, zejména může-li se snímaný objekt nečekaným způsobem pohybovat. Kromě vícebodového ostření lze použít bodové ostření s pružným výběrem bodu, možné je ostřit po snímcích i souvisle, k dispozici je funkce detekce obličeje a režim pro fotografování s živým náhledem na displeji.

 

 

K dispozici není pomocné osvětlení autofokusu pro snímání za špatného osvětlení, použít je třeba dedikované externí zábleskové jednotky Speedlite.

 

 

Autofokus ale nabízí také mikronastavení v rozsahu ± 20 kroků, nastavení všech objektivů podle stejné hodnoty a nastavení až 40 objektivů samostatně. Systém si nastavení pro objektivy pamatuje podle jejich sériového čísla. Navíc je k dispozici sada funkcí pro jemné korekce odchylek objektivů. Pro "rybí oko" jsou sice z pochopitelných důvodů nedostupné, ale pro objektiv EF 4/17–40L USM ano.

 

 

Na levé horní části fotoaparátu je otočný volič režimů expozice. Pro fotografování je připraven pohodlný plně automatický režim Auto+, pružná programová automatika, program s prioritou rychlosti závěrky (1/8000–30 s + B), program s prioritou clonového čísla a režim s ručním nastavením všech parametrů expozice, který je dostupný i pro natáčení videoklipů. K dispozici jsou také tři paměti pro uložení nejčastěji používaných parametrů expozice. Blesk fotoaparát nemá, použít je třeba blesky externí – k dispozici jsou nejen aktivní sáňky, ale také konektor pro synchronizační kabel.

 

 

Exponometrický systém Canon iFCL se 63zónovým dvouvrstvým snímačem je spojen s každým bodem autofokusu. Informace získané z AF systému jsou analyzovány společně s barvou a jasem ze senzoru. Na výběr jsou čtyři režimy měření, vícebodové, vyvážené na střed, bodové a částečné. Funkce kompenzace expozice má rozsah ± 5 EV, využít je možno funkci automatické expoziční řady – AE Bracketing, ale tlačítkem v levé horní části zadní stěny jsou rychle dostupné funkce, uvedené pod sjednocujícím označením Kreativní fotografie. Zde je možno zvolit styl fotografie z již nabízených možností, anebo si připravit a uložit vlastní styly, a to úpravou základních parametrů obrazu, jako je jas, kontrast, sytost barev nebo barevný tón.

 

 

Je zde také funkce vícenásobné expozice s možností nastavení základních parametrů.

 

 

A třetí funkcí v tomto setu je stále více populární a v případě tohoto fotoaparátu velice zajímavě koncipovaný režim HDRI – High Dynamic Range Imaging. Ten kombinuje tři různé expozice, umožňuje použít jednu z pěti přednastavených tonálních map a nabízí i další hravě-tvůrčí možnosti nastavení parametrů tohoto způsobu snímání. Na takto stylizovaných fotografiích jsou pak vidět jemné detaily i při snímání vysoce kontrastních scén, případně je navíc možno velmi výrazně upravit barevné podání a dokonce lze vytvořit i reliéfní efekt se zcela změněnou barevností. Navíc stiskem tohoto tlačítka v režimu přehrávání se aktivuje nová funkce pro srovnávání snímků. Zobrazí dva snímky vedle sebe, které lze prohlížet, zvětšovat, porovnat kvalitu různých expozic v průběhu fotografování. 

 

 

Snímky a videoklipy lze ukládat na paměťové karty Compact Flash typu I (kompatibilní s UDMA 7) a SD, SDHC i SDXC.

 

 

Snímky lze ukládat na obě karty současně, nebo lze mezi kartami automaticky přepínat, je-li jedna karta zaplněna, využít jednu kartu pro soubory RAW, druhou pro JPEG, nebo pro videoklipy. Možné je také soubory kopírovat z jedné karty na druhou přímo ve fotoaparátu.

 

 

Základním zdrojem energie je 7,2V nabíjecí lithium-iontová baterie LP-E6 s kapacitou 1800 mAh, což představuje energii 13 Wh. Na plné nabití umožňuje pořídit až 950 snímků (podle norem CIPA).

 

 

Informace o stavu baterie.

 

 

Možno je dokoupit sadu ACK-E6 s adaptérem pro napájení z elektrické sítě a bateriový grip BG-E11. Díky možnosti použít dvě baterie LP-E6 lze používat fotoaparát dvojnásobně dlouhou dobu. Také je ale možno použít tužkové napájecí články nebo akumulátory, třeba jako záložní zdroj. Madlo je samozřejmě koncipováno a vybaveno tak, aby umožňovalo plnohodnotné snímání na výšku: kromě spoušti jsou k dispozici prvky pro ovládání autofokusu, pro výběr bodu ostření a blokování expozice plus multiovladač a ovládací kolečko. Také grip je stejně jako šasi fotoaparátu vyroben z odolné, ale lehké hořčíkové slitiny, a odolává špatným povětrnostním podmínkám.

 

 

Pro připojení k počítači, fotografické tiskárně nebo jiné kompatibilní periferii je fotoaparát vybaven rozhraním USB 2.0 Hi-Speed, pro připojení k HDTV má miniaturní výstupní konektor HDMI, dále má miniaturní zdířku pro sluchátka a pro externí stereofonní mikrofon, nechybí speciální zdířka pro kabelovou dálkovou spoušť RS-80N3, případně dálkový ovladač s časovačem TC-80N3. A použít je možno také bezdrátové dálkové ovladače, jednoduchý RC-6, anebo dvoudílný LC-5, využívající, a tudíž blokující, aktivní sáňky.

 

 

Canon EOS 5D Mark III je v prodeji od jara 2012. Doporučená prodejní cena samotného těla byla stanovena 79 tisíc korun a sady s objektivem EF 24–105 mm 99 tisíc korun. Fotoaparát s firmware verze 1.1.3 jsem testoval se dvěma objektivy: s druhým základním kitovým zoomem EF 17–40 mm 1:4,0 L USM a se speciálním širokoúhlým zoomem EF 8–15 mm 1:4,0 L FishEye USM. K dispozici jsem měl také nový externí blesk Speedlite 600EX. Jeho doporučená cena je 21 tisíc a ve verzi 600EX-RT pro bezdrátové ovládání v rámci sestav více blesků asi 22 tisíc korun. Tentokrát jsem nerealizoval jen uživatelský test. Fotoaparát spolu s příslušenstvím jsem použil pro realizaci obrazové dokumentace z mezinárodního veletrhu spotřební elektronky IFA 2012 v Berlíně, kde se mi 100% osvědčil.  

 

 

Kvalita obrazu – zkušební snímky

 

Celková kvalita obrazu je vynikající, a to nejen v exteriéru za dobrého osvětlení, při použití grafického formátu JPEG je ovšem třeba počítat s tím, že základní nastavení zpracování dat je primárně určené pro „rychlou“ novinářskou a reportážní fotografii, nicméně dynamický rozsah je velmi dobře optimalizován, stejně jako reprodukce barev a podání jemných tonálních přechodů. Při použití firemního nastavení mají hrany jen velice mírně zvýšený kontrast, aby byl posílen dojem vyšší ostrosti obrazu. Ostrost struktur je výborná, třepení hran je minimalizované. Parametry obrazu lze dobře individuálně upravit.

 

 

Pro dosažení excelentní obrazové kvality, a to včetně citlivé redukce šumu při použití velmi vysokých hodnot obecné citlivosti, lze doporučit použití obrazových souborů RAW (RAW, sRAW1, sRAW2; 14bitové soubory Canon RAW 2. vydání) a následně je sofistikovaně editovat a převádět na potřebné, běžně používané formáty s využitím osvědčeného programu Canon Digital Photo Professional, který je tradičně k fotoaparátu přibalen, a to ve verzi 3.11, která přinesla novinku – Digital Lens Optimizer, který přesně napodobuje výkon objektivu řadou složitých matematických funkcí a rekonstruuje jednotlivé fáze cesty světla přes optiku. Pomocí této informace může napravit řadu typických optických aberací a ztrátu rozlišení, kterou způsobuje nízkopásmový filtr fotoaparátu. K dispozici je ale také více možností pro nastavení velikosti souboru.

 

 

Pokud uživatelé preferují pohotovost a „zkratku“, mohou snímky RAW upravovat i přímo ve fotoaparátu, byť ve zjednodušené a omezené míře, často s dodatečným uplatněním funkcí, které při samotné expozici nepoužili a nyní vidí, že by přeci jen bylo dobré je využít. Ale i při použití snímků v grafickém formátu JPEG je kvalita obrazu výborná a kupříkladu pro potřeby žurnalistické, dokumentační či reportážní fotografie naprosto dostačující, což jsem si mohl ověřit v praxi, jak jsem již výše uvedl.

 

 

Ostrost a prokreslení detailů na snímku hřbetů knih s různou texturou a barvou. Vlevo při hodnotě citlivosti 200 ISO (čas 1/4 s), vpravo 1600 ISO (1/30 s). Clonové číslo jsem v obou případech nastavil na 8, použil jsem program s prioritou clony, a ohniskovou vzdálenost na 40 mm.

 

 

Podání barev je v základním nastavení za běžného denního osvětlení realistické, tonální reprodukce je ale kvalitní i za horšího osvětlení a také v interiérech s různými druhy umělého osvětlení. Plně automatický režim vyvážil žluté žárovkové světlo jen s mírným posunem k teplejšímu podání, režim Žárovka byl poměrně přesný. Uživatel má samozřejmě několik možností, jak dosáhnout zcela přesného vyvážení, včetně vyvážení ručního. 

 

 

Pro vyvážení bílé barvy, respektive celkového barevného podání, máme kromě plně automatického režimu k dispozici šest přednastavených režimů (Denní světlo, Stín, Oblačno, Žárovka, Zářivka, Blesk). Také můžeme přímo nastavit teplotu chromatičnosti v Kelvinech, a to v rozsahu od 2500 do 10 000 K v krocích po 100 K.

 

 

Také samozřejmě můžeme realizovat vyvážení bílé uživatelsky...

 

 

... a využít můžeme i funkci jemného doladění nastaveného vyvážení bílé v rámci barevné tabulky s hraničními barvami v osách azurová-červená a purpurová-zelená, nebo funkci automatické řady snímků s posunem vyvážení bílé – bracketing WB, anebo je možno obě funkce zkombinovat.

 

 

Alespoň tři ukázky výrazně změněného barevného podání. První snímek je referenční, se standardní barevností, druhý je s barevností živou, třetí s použitím HDR zobrazování a čtvrtý ukazuje, jak fotoaparát převede barevné tóny do šedé škály. Samozřejmě uživatelsky je ještě možno samostatně upravit vybrané parametry – sytost a tón barev, jas, kontrast, ostrost. Citlivost byla 200 ISO, čas 1/6 s (u čb 1/5 s), clonové číslo 8 a ohnisková vzdálenost 40 mm.

 

 

Digitální obrazový šum pozvolna vzrůstá spolu se zvyšující se citlivostí, avšak projevuje se až u vysokých hodnot citlivosti, má celkem přirozený charakter, více patrný je v tmavších oblastech obrazu. Barevný šum je velmi účinně potlačen až po extrémně vysoké hodnoty citlivosti, více je zřejmý v tmavých oblastech obrazu až u ISO 25 600, u ISO 51 200 je silný a teprve u nejvyšší dosažitelné hodnoty je výrazně silný. Krátce řečeno: fotoaparát i díky použitému full-frame snímači CMOS poskytuje vysoce kvalitní výstup i při nastavení velmi vysokých hodnot citlivosti. Ekvivalent obecné citlivosti ISO má standardní rozsah 100 až 25 600, v rozšířeném režimu jsou dostupné ještě hodnoty ISO 50 na jedné straně a ISO 51 200 (H1) a ISO 102 400 (H2) na straně druhé.

 

 

K dispozici jsou samozřejmě funkce pro snížení šumu, jejichž využití může uživatel ovlivnit. V případě dlouhých časů expozice (od 1 s výše) má tři možnosti: zakázat, povolit, anebo nechat rozhodnutí na automatickém programu přístroje. Při použití vysokých hodnot citlivosti může vybrat jeden ze tří stupňů redukce šumu: potlačení šumu vysoké, standardní, nízké, anebo může redukci zcela vypnout s tím, že míru a způsob potlačení šumu zvolí a provede až při editaci v počítači a s využitím speciálních nástrojů editačního programu.

 

 

Následuje několik ukázek, jak se projeví uplatnění funkce snižující míru obrazového šumu při použití vysoké citlivosti. První dvě ukázky jsou s použitím testovací tabulky. V tomto případě jsem použil hodnotu citlivosti ISO 25 600, tedy maximum v základním režimu, v programu s prioritou clony jsem nastavil clonové číslo 11, čas expozice byl 1/160 s a ohnisková vzdálenost 35 mm. První pruh je výřez ze snímku, kdy jsem funkci nepoužil, druhý je ze snímku s nízkou redukcí šumu, třetí se standardní a čtvrtý s vysokou redukcí šumu.

 

 

Ve druhém případě jsem použil maximální dostupnou citlivost ISO 102 400. Clona byla opět 11, čas 1/640 s, ohnisko jsem neměnil.

 

 

Pro třetí zkoušku jsem využil hřbety knih s různou strukturou povrchů a s různými barvami. Nastavil jsem citlivost ISO 25 600, v programu s prioritou clony jsem nastavil clonové číslo 8, čas expozice byl 1/400 s a ohnisková vzdálenost 40 mm. A opět: první pruh je výřez ze snímku, kdy jsem funkci snižující šum nepoužil, druhý je ze snímku s nízkou redukcí šumu, třetí se standardní a čtvrtý s vysokou redukcí šumu. 

 

 

Zde jsem použil jiné reálné prostředí v interiéru. Opět jsem nastavil citlivost ISO 25 600 a clonu 8, čas byl 1/500 s a ohnisková vzdálenost 40 mm. Červené šipky naznačují, jak byla nastavena funkce snižující šum: vlevo nahoře je vypnuta, vpravo nahoře je snímek s nízkou redukcí, pod ním se standardní a vlevo dole je snímek s vysokou redukcí šumu. Vzhledem k tomu, že redukce šumu se projevuje na podání jemných detailů obrazu, měl jsem tuto funkci permanentně vypnutu, a to i na veletrhu IFA, aby ke snižování docházelo jen při primárním zpracování dat, a pokud bylo třeba výraznější šum snížit, použil jsem program Adobe Photoshop CS6 Extended. 

 

 

A následuje série záběrů nočního města s citlivostí 200 až 25 600 ISO. Ohnisková vzdálenost byla vždy 26 mm, clona u prvních dvou snímků 22, u všech dalších 20. V tomto případě je citlivost 200 ISO, čas expozice byl 30 s.

 

 

Citlivost 800 ISO, čas 15 s.  

 

 

Citlivost 2000 ISO, čas 6 s.

 

 

Citlivost 6400 ISO, čas 2 s. 

 

 

Citlivost 10 000 ISO, čas 1,3 s.

 

 

Citlivost 12 800 ISO, čas 1 s.

 

 

Citlivost 16 000 ISO, čas 0,8 s.

 

 

Citlivost 20 000 ISO, čas 0,8 s.

 

 

Citlivost 25 600 ISO, čas 0,5 s.

 

Výběr dalších zkušebních snímků

 

 

Jedna ze zkoušek, jak funguje kombinace fotoaparátu a nového externího blesku Speedlite 600EX. Šlo o bezstínové osvětlení malého objektu zapoužití denního světla a jedné zábleskové jednotky. V tomto případě jsem použil clonu 22 a čas 0,5 s a citlivost 200 ISO. Ohnisková vzdálenost byla 40 mm. Optimálního nastavení parametrů expozice lze docílit pouze změnou výkonu blesku.

 

 

Druhý příklad: clona 5,6 a čas 1/40 s. Citlivost a ohnisková vzdálenost byly stejné, jako v prvním případě. Zcela vlevo je pro porovnání snímek bez použití světla blesku. Jak vidíte, expozici lze i jemně odstupňovat. Nutno dodat, že expozici je samozřejmě ještě možno jemně doladit během editace, tyto příklady jsou bez úprav, jen jsem snímy ořízl.

 

 

Většího rozdílu lze přirozeně dosáhnout úpravou času/clony, přičemž odcloněním dosáhneme celkově více jasného obrazu a naopak. V tomto testu však šlo o změnu dosaženou jen a pouze úpravou výkonu blesku a korekcí zábleskové expozice.

 

 

IFA 2012/I. Ohnisko 40 mm, čas 1/100 s, clona 7,1 a citlivost 5000 ISO. Na veletrhu IFA v Berlíně jsem často ani nemusel použít blesk, anebo jen s omezeným výkonem k prosvětlení určitých objektů nebo některé části scény, ale tak, aby byla zachována atmosféra a barevnost scény. Ověřil jsem si, že mohu bez obav používat citlivost 4000, 5000, ba i 6400 ISO, bez problémů jsou použitelné ale i snímky, u kterých jsem použil hodnotu 8000 ISO. 

 

 

IFA 2012/II. Ohnisko 28 mm, čas 1/100 s, clona 7,1 a citlivost 5000 ISO.

 

 

IFA 2012/III. Ohnisko 17 mm, čas 1/100 s, clona 11 a citlivost 4000 ISO.

 

 

IFA 2012/IV. Ohnisko 17 mm, čas 1/60 s, clona 7,1 a citlivost 8000 ISO.

 

 

Vlak I. Ohnisko 40 mm, čas 1/400 s, clona 9 a citlivost 200 ISO.

 

 

Vlak II. Ohnisko 40 mm, čas 1/320 s, clona 9 a citlivost 200 ISO.

 

 

Vlak III. Ohnisko 40 mm, čas 1/320 s, clona 9 a citlivost 200 ISO.

 

 

Vlak IV. Ohnisko 40 mm, čas 1/320 s, clona 9 a citlivost 200 ISO.

 

 

Vlak V. Rybím okem – ohnisko 15 mm, čas 1/640 s, clona 5,6 a citlivost 200 ISO.

 

 

Vlak VI. Rybím okem – ohnisko 15 mm, čas 1/500 s, clona 5,6 a citlivost 200 ISO.

 

 

Vlak VII. Na výšku rybím okem – ohnisko 15 mm, čas 1/500 s, clona 5,6 a citlivost 200 ISO.

 

 

Duha I. Ohnisko 17 mm, čas 1/40 s, clona 14 a citlivost 125 ISO. Program s prioritou clony.

 

 

Duha II. Ohnisko 17 mm, čas 1/125 s, clona 9 a citlivost 250 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Městská krajina I. Ohnisko 29 mm, čas 1/125 s, clona 11 a citlivost 125 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Městská krajina II. Ohnisko 17 mm, čas 1/125 s, clona 16 a citlivost 125 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Městská krajina III. Ohnisko 24 mm, čas 1/125 s, clona 16 a citlivost 125 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Městská krajina IV. Ohnisko 40 mm, čas 1/200 s, clona 14 a citlivost 100 ISO. Program s preferencí clonového čísla plus upravený dynamický rozsah.

 

 

Rybí oko I. Ohnisko 8 mm + sluneční clona. Čas 1/125 s, clona 14 a citlivost 100 ISO. Program s prioritou clony.

 

 

Rybí oko II. Ohnisko 8 mm bez sluneční clony. Čas 1/125 s, clona 14 a citlivost 100 ISO. Program s prioritou clony.

 

 

Rybí oko III. Ohnisko 15 mm, čas 1/160 s, clona 14 a citlivost 100 ISO. Program s prioritou clony.

 

 

Rybí oko IV. Ohnisko 8 mm, čas 1/125 s, clona 16 a citlivost 100 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Rybí oko V. Ohnisko 8 mm, čas 1/125 s, clona 11 a citlivost 100 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Rybí oko VI. Ohnisko 11 mm, čas 1/125 s, clona 11 a citlivost 100 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Rybí oko VII. Ohnisko 15 mm, čas 1/125 s, clona 11 a citlivost 100 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Rybí oko VIII. Ohnisko 15 mm, čas 1/125 s, clona 16 a citlivost 100 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Noc I. Rybím okem, ohnisko 8 mm, čas 10 s, clona 20 a citlivost 5000 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Noc II. Normální obraz, ohnisko 17 mm. Čas 15 s, clona 16 a citlivost 500 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Noc III. Normální obraz, ohnisko 40 mm. Čas 15 s, clona 16 a citlivost 1000 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice.

 

 

Noc IV. HDRI, výrazná barevnost. Ohnisko 17 mm, čas 10 s, clona 20 a citlivost 5000 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice + HDR.

 

 

Noc V. HDRI, efekt reliéfu. Ohnisko 17 mm, čas 10 s, clona 20 a citlivost 5000 ISO. Režim s ručním nastavením parametrů expozice + HDR.

 

 

 

Krátce na závěr

 

Rád přiznávám, že jsem si fotografování s EOS 5D Mark III velmi užíval, a to během testu i během jeho využití na veletrhu IFA 2012 v Berlíně, kde se mi 100% osvědčil. Celkově jen a pouze pozitivní zkušenost umocnila podpora hravého tvůrčího experimentu v podobě kreativního režimu s nabídkou standardních obrazových stylů s možností nastavit a uložit vlastní profily, vícenásobná expozice a režim HDRI s řadou nastavení. Nabídka programů, režimů a funkcí je široká a zahrnuje i tiché snímání, anebo možnost ovládat přístroj ručně, a to nejen při fotografování, ale také při snímání videa.

 

Samozřejmostí je vynikající ergonomie a koncepce ovládání, které je intuitivní, i když uživatelské rozhraní je poměrně rozsáhlé, ale na druhou stranu nechybí řada přímých ovladačů, možnost změnit nastavení, aniž by se fotograf musel přestat soustředit na kompozici záběru, nebo individuální přizpůsobení funkčnosti fotoaparátu podle nejrůznějších požadavků nebo aktuálních potřeb. Pochvalu zaslouží také velmi kvalitní hledáček se 100% pokrytím a displej, přičemž jak hledáček, tak displej mimo jiné zobrazují i elektronickou vodováhu.

 

Kvalita obrazu je velice dobrá, při použití souborů RAW vynikající, a to jak z hlediska podání jemných detailů, tak i reprodukce barev, plynulých tonálních přechodů a homogenity. Uživatel se může spolehnout na základní systémy a technologie včetně měření světla v náročných situacích, typicky u velmi kontrastních scén, může využít vynikající, rychlý a individuálně vhodně nastavitelný systém automatického ostření v nejrůznějších situacích a u různých objektů v pohybu. Přístroj má také výborné operační časy, ať už se jedná o autofokus, minimalizované zpoždění spoušti nebo souvislé snímání rychlostí 6 obr./s. 

 

K dispozici je dvojice slotů pro paměťové karty CF a SD/SDHC/SDXC s řadou možností, jak této skutečnosti využít. Pochvalu zaslouží i výborná výdrž baterie. Uživatel má možnost porovnávat pořízené snímky, hodnotit je a třídit, má také možnost snímky editovat, a to i v případě souborů RAW, které ovšem může upravovat a převádět i pomocí výborně koncipovaného editačního programu Canon Digital Photo Professional, který je součástí prodejního balení.

 

Samozřejmě ani 5D „Mark Třetí“ není dokonalý. Ale minusů není mnoho a jedná se o drobnosti, zvláště v porovnání s jeho klady. Osobně bych uvítal, kdyby měl vestavěné pomocné osvětlení autofokusu. Canon ho tradičně ve svých zrcadlovkách zabudované nemá, ovšem používat IR paprsek externího blesku není vždy „to pravé ořechové“, navíc na tento přístroj často vůbec blesk připojit nechceme, poněvadž nemusíme – i na výše zmíněném veletrhu jsem blesk použil hlavně proto, abych ho vyzkoušel v praxi, a což teprve, chceme-li fotografovat zcela diskrétně, zachovat komorní atmosféru určité akce nebo scéna a podobně.

 

 

Zmínit můžeme také viditelné zhoršení kvality obrazu při použití funkce na snížení šumu, použijeme-li vysoké hodnoty citlivosti. Ovšem zde lze postupovat tak, že funkci nepoužijeme a snímky upravíme vhodným programem v počítači, respektive nepoužijeme grafický formát JPEG, ale obrazové soubory RAW. Uživatelům, kteří se více zaměřují také na video, může vadit, že vestavěný mikrofon je jen monofonní. A uživatelům, kteří by rádi současně používali externí blesk a GPS jednotku GP-E2, může vadit, že je to možné jen s využitím lišty a držáku, viz připojená ilustrace, do aktivních sáněk se vejde vždy jen jedna přípojná patice, buďto blesku, nebo GPS modulu.

 

Celkově ovšem je 5D Mark III velmi zdařilý a univerzálně použitelný fotografický přístroj, který jak svým provedením, vybavením a technickými parametry, tak i obrazovou kvalitou a tvůrčími možnostmi uspokojí i opravdu náročné uživatele.

 

_______________________________________________________________________________________ 

Chcete znát názor prodejce, zhlédnout krátkou videoprezentaci prodejního balení, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky z full-frame zrcadlovky Canon EOS 5D Mark III?