Canon EOS M v testu - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

26. června 2013, 11.36 | První a dosud jediný systémový kompaktní fotoaparát s výměnnými objektivy Canon využívá senzor CMOS formátu APS-C s rozměry 22,2 × 14,9 mm a rozlišením 18 Mpx, který proti prachu chrání integrovaný čisticí systém EOS, a elektronický obvod s obrazovým procesorem DIGIC 5. Pro test jsem použil objektiv EF-M 18–55 mm 1:3,5–5,6 IS STM a k dispozici jsem měl i kompaktní externí blesk Speedlite 90EX.

Když jsme si první bezzrcadlovku Canon poprvé představili, zdůraznili jsme mimo jiné, že je velice kompaktní a lehká, ale poměrně odolná – z nerezové oceli, hořčíkové slitiny a polykarbonátové pryskyřice zpevněné skelnými vlákny, snadno použitelná, ale poskytuje kvalitu obrazu i řadu možností a flexibilitu obdobnou jako digitální zrcadlovky, přirozeně ty, ke kterým ji koneckonců výrobce zařadil i ve svém portfoliu fotoaparátů. Základní informace jsou v prvním uveřejněném článku, jen je třeba vzít v úvahu, že v době publikování této recenze platí jiné prodejní ceny.

Kupříkladu kit těla se standardním zoomem EF-M 18–55 mm 1:3,5–5,6 IS STM v eShopu Oehling pořídíte za 12 tisíc korun a pokud si dokoupíte kompaktní „miniblesk“ Speedlite 90EX za 3300 korun dostanete se na cenu lehce nad 15 tisíc korun, takže pokud si radši pořídíte výkonnější a flexibilnější blesk Speedlite 430EX II za 6700 stále nakoupíte o 2800 korun levněji, než byla před rokem avizovaná doporučená cena kitu těla s objektivem EF-M 18–55 IS STM a bleskem Speedlite 90EX, ale navíc – v některých eShopech tento kit zakoupíte za 12 390 Kč s DPH, tedy vlastně dostanete externí miniblesk jako dárek. 

Pohled do nitra přístroje na základní prvky – přípojný systém pro výměnné objektivy, segment obrazového snímače a jednotku závěrky s elektronicky řízenou první lamelou a mechanicky řízenou druhou lamelou. Rozsah časů expozice je 1/4000—30 s, nechybí ani režim dlouhé expozice (Bulb).

Pohled na přístroj zepředu bez nasazeného objektivu. Pro přepočet ohniskové vzdálenosti na 35mm formát platí koeficient 1,6×. Pomocí adaptéru EF-EOS M lze připojit objektivy s přípojnými systémy a bajonety EF a EF-S. Díky tomu a kompatibilitě s dalšími prvky bohatého příslušenství v rámci systému EOS, zejména různými externími blesky, je EOS M zajímavý pro stávající uživatele tohoto modulárního systému.

Hybridní systém autofokusu pracuje metodou fázové detekce a má celkem 31 AF bodů. Na výběr jsou dva základní režimy automatického zaostřování, a to po snímku a inteligentní souvislé, výběr bodu AF můžeme provádět ručně, velmi dobře lze využít dotykový displej, ale v některých případech lze výběr ponechat na automatice a využít současně funkce detekce obličeje nebo sledování objektu – Tracking AF, FlexiZone-Multi a FlexiZone-Single. Vybraný bod AF je zobrazen na displeji.

K dispozici je i pomocné osvětlení autofokusu – svítivá LED.

Možné je i ruční ostření s výběrem v menu: buďto jen ruční (MF), nebo AF+MF – ruční zaostřování při jednosnímkovém automatickém zaostřování.

Systém měření expozice nabízí čtyři režimy: měření poměrové, částečné ve středu, bodové a celoplošné se zdůrazněným středem. K dispozici je funkce zámku expozice AE Lock, kompenzace expozice v rozsahu ± 3 EV s možností kombinace s funkcí automatické řady snímků AE/WB Bracketing.

Test potvrdil to, co jsme si uvedli v prvním článku po krátkém prvním seznámení s novým přístrojem. Fotoaparát je vhodný hlavně pro uživatele běžných kompaktních fotoaparátů, kteří chtějí fotoaparát vyšší kategorie a se širšími možnostmi využití, ale ne zrcadlovku. Přejí si, aby byl malý a lehký, i když umožňuje vyměňovat různé objektivy a používat externí blesky a další příslušenství. Dále jako alternativní nebo záložní tělo pro uživatele zrcadlovek EOS, zejména v rámci rodiny. Měl jsem pro test zapůjčen vínově červený model (v nabídce je ještě černý, bílý a stříbřitý), tudíž vím, jak atraktivní může být pro ženy a dívky. Zkrátka a dobře – pro mnohé potenciální uživatelky splňuje hned celou řadu základních podmínek, které při výběru fotoaparátu preferují.

Kromě atraktivního designu a nízké váhy je jeho charakteristickým rysem maximální kompaktnost a ovládání plně vycházející z běžných kompaktů v kombinaci s dotykovým displejem.  Ten je typu Clear View LCD II, má délku úhlopříčky 3 palce (asi 7,6 cm), poměr stran 3:2, rozlišením přibližně 1,04 milionu obrazových bodů, pokrytí obrazu přibližně 100 %, přibližně 170° pozorovací úhel a umožňuje nastavení jasu v rozsahu sedmi úrovní. Jeho pevná konstrukce bez vrstvy vzduchu mezi samotným LCD a tvrzeným ochranným sklem snižuje odlesky a displej má také speciální ochrannou vrstvu proti otiskům a šmouhám.

Využívá kapacitní technologii pro intuitivní a přirozené ovládání dotykem prstů, podporuje vícedotyková gesta bříšky prstů. Nové dotykové rozhraní umožňuje dotykem vybírat body AF, sledovat obličeje a objekty a jemně ladit nastavení obrazu prostřednictvím obrazovky Quick Control. 

Displej také zobrazuje různé typy živého náhledu, umožňuje zobrazit histogram, jas i RGB, indikaci přepalů a pomocné mřížky. Poslouží i k různému zobrazení klipů a snímků včetně vložení přechodových efektů nebo přidání hudby na pozadí.

Dotykové ovládání můžeme vypnout a ovládat přístroj konvenčními ovladači, tlačítky a otočným kroužkem na zadní stěně. Ovšem – ovládacích prvků má přístroj naprosté minimum, nemá ani otočný volič režimů expozice, pro většinu voleb je tudíž třeba používat také rychlé menu a často také uživatelské, tedy přirozeně – pokud nebudeme používat buďto pohodlný samočinný režim, scénické programy, nebo pružnou programovou automatiku s minimálními nároky na uživatelské volby. Ovšem i v případě, že potřebujeme změnit některé základní parametry, především citlivost, musíme do menu. 

Podíváme-li se na ovládací prvky, vidíme, že na horní části je jen tlačítko pro zapnutí a vypnutí přístroje, spoušť a u ní kruhový přepínač se třemi pozicemi: zprava video, fotografování a Auto+, Automatická inteligentní scéna, tedy pohodlné fotografování s využitím samočinného programu, řízeného umělou inteligencí. Při volbě „fotografování“ můžeme v menu vybírat různé režimy a programy od scénických po plně manuální: Kreativní automatika, Portrét, Krajina, Detail, Sport, Noční portrét, Noční scéna bez stativu, zobrazování s vysokým dynamickým rozsahem, pružná programová automatická expozice, program s prioritou času expozice, program s prioritou clonového čísla a režim s ručním nastavením všech parametrů expozice.

Pro videoklipy lze použít režim automatické, nebo ruční expozice. Typicky označené tlačítko pro zahájení a ukončení snímání videa je umístěno na zadní stěně vpravo nahoře. Přístroj také disponuje standardní nabídkou obrazových stylů: Automatický, Standardní, Portrét, Krajina, Neutrální, Věrný, Černobílý plus tři pozice pro styly definované uživatelem.

Na zadní stěně vpravo nahoře je tlačítko pro spuštění a zastavení nahrávání videozáznamu, uprostřed multifunkční ovladač kombinující otočný kroužek s tlačítky, z nichž středové umožňuje přístup k rychlé nabídce a nastavení, a pak už tu jsou jen tři tlačítka: pro vstup do hlavní nabídky, přehrávání a „INFO“. Většinu nastavení tudíž provádíme z menu. A to je velmi obsáhlé, zahrnuje funkce známé z digizrcadlovek Canon včetně uživatelských funkcí, jichž je sedm a nabízejí 19 nastavení. Nabídka má i stejné uspořádání.

Nechybí ani funkce korekce vybraných vad objektivu, vinětace a barevné odchylky.

Snímky lze upravovat i pomocí kreativních filtrů, jako je efekt levného fotoaparátu, černobílý zrnitý film nebo efekt napodobující zkreslení pomocí objektivu typu rybího oka. Filtry je možno nastavit před fotografováním, výsledek lze prohlédnout v živém náhledu, tedy vyzkoušet si různé efekty a rozhodnout se, jaký je nejvhodnější. Využít můžeme zpracování snímku s prioritou jasných tónů, automatickou optimalizaci jasu, potlačení šumu u dlouhé expozice a při nastavení vysoké citlivosti ISO, novou redukci šumu Multi Shot, která využívá čtyři snímky pro vytvoření jednoho optimalizovaného, automatickou korekci periferního osvětlení objektivu a barevné vady a funkci Základní+ (expozice podle volby okolí, expozice podle osvětlení nebo typu scény). Souvislé snímání má nejvyšší rychlost přibližně 4,3 obr./s pro řadu asi 17 snímků formátu JPEG, nebo 6 RAW.

Přístroj nemá pevně zabudovaný ani výklopný blesk, avšak má aktivní sáňky pro externí blesky a další externí příslušenství. Jak jsem uvedl hned v úvodu, k testu jsem měl kit s minibleskem Speedlite 90EX. Jeho směrné číslo je 9 (m/100 ISO) a podporuje použití širokoúhlých objektivů. Lze ho použít jako hlavní blesk při bezdrátovém ovládání sestavy několika dalších blesků, což ocení hlavně pokročilí uživatelé při vytváření kreativních světelných efektů.

Fotoaparát je kompatibilní s externími blesky Speedlite EX s řízením E-TTL II. Synchronizační rychlost je 1/200 s, kompenzace zábleskové expozice má rozsah ± 2 EV, k dispozici je i bracketing expozice s bleskem, expoziční zámek blesku a synchronizace na druhou lamelu. Ovládání externího blesku je realizováno prostřednictvím menu ve fotoaparátu.

Jako zdroj energie slouží nabíjecí 7,2V lithium-iontová baterie LP-E12 s kapacitou 875 mAh (energie 6,3 Wh), která, je-li plně nabita, má výdrž pro pořízení asi 230 snímků. I méně – záleží na způsobu používání i okolní teplotě (a já měl smůlu, že jsem přístroj testoval v době, kdy byla poměrně zima, což výdrž baterie bezpochyby zkracovalo). Na cestách, výletech, dovolených je určitě dobré mít připravenu ještě druhou plně nabitou baterii.

Přístroj disponuje indikátorem stavu baterie se čtyřmi úrovněmi. Dokoupit je možno sadu napájecího adaptéru ACK-E12 a jako zdroj energie využívat kdykoli to je vhodné elektrickou síť. Pro šňůru adaptéru je ve výklopném krytu otvor při použití baterie uzavřený krytkou z měkkého plastu.

Slot pro paměťové karty je umístěn vedle baterie. Používat je možno karty SD, SDHC i SDXC (UHS-I) a zajištěna je také kompatibilita s kartami Eye-Fi, které umožňují využívat technologii Wi-Fi k bezdrátové komunikace, respektive k odesílání snímků a videoklipů. Na jednom ze čtyř obrázků na připojené ilustraci je vidět, že slot obsahuje piktogram karty plus šipku, ukazující jasně, jak kartu při vložení orientovat.

Pro klasické připojení k počítači a kompatibilní fotografické tiskárně, což jsou všechny tiskárny Canon PIXMA a kompaktní Selphy plus modely podporující technologii PictBridge, slouží rozhraní mini USB 2.0 Hi-Speed, kombinované s AV výstupem (PAL/NTSC), pro připojení k HDTV slouží miniaturní výstupní konektor HDMI kompatibilní s HDMI-CEC a pro konektor externího mikrofonu miniaturní 3,5mm stereofonní zdířka.

Uživatelský test – výběr ze zkušebních snímků

Celková obrazová kvalita je výborná, i díky použitému snímači a dalším základním systémům je srovnatelná s výstupy z kompaktních zrcadlovek, s nimiž je koneckonců přístroj v portfoliu Canon zařazen, zejména s modelem 650D, ze kterého řada použitých systémů vychází. Fotoaparát má dobrý dynamický rozsah a díky 14bitové AD konverzi příjemnou tonální gradaci.

Hranová ostrost je velmi dobrá, šikmé struktury mají oproti svislým a vodorovným jen mírně zvýšené třepení, které ovlivňuje ostrost jen minimálně, hrany nemají přehnaně zvýšený kontrast pro dosažení lepšího vizuálního dojmu při posuzování ostrosti a prokreslení detailů obrazu. Ohnisková vzdálenost 26 mm (ekvivalent 35mm formátu: 41,6 mm), čas expozice 0,6 s, clona 8 a citlivost 100 ISO.

Snímek z reálného prostředí pro posouzení ostrosti a prokreslení jemných detailů obrazu při dvou hodnotách citlivosti. Vlevo ISO 200 (čas expozice 2 s), vpravo ISO 1600 (čas 1/4 s); clona byla 8 a ohnisková vzdálenost 27 mm (po přepočtu na 35mm formát 43,2 mm).

Celková tonální reprodukce je při snímání v exteriéru realistická. Žluté žárovkové světlo vyvážil plně automatický režim s posunem k teplejšímu podání, režim Žárovka byl vcelku přesný.

Pro vyvážení bílé barvy lze kromě automatického pomocí obrazového snímače použít 6 přednastavených režimů (Denní světlo, Stín, Zataženo, Žárovkové osvětlení, Bílé zářivkové osvětlení, Blesk) s možností kompenzace vyvážení v rozsahu á ± 9 kroků ve směrech azurová/jantarová a purpurová/zelená.

Uživatel také může vyvážení provést ručně a zaregistrovat si jedno nastavení v paměti a k dispozici je také Autobracketing WB – posouvání vyvážení bílé.

Ekvivalent citlivosti ISO má základní rozsah od 100 do 12 800 v krocích po 1 EV a v rozšířeném režimu je dostupná ještě hodnota 25 600. Automatika nastavuje hodnotu citlivosti v rozsahu 100 až 6400 ISO. Digitální obrazový šum, barevný i jasový, roste spolu s citlivostí, u nižších hodnot velmi mírně a celkově má velice přirozený, nerušivý charakter. Do hodnoty 800 ISO je nízký, do hodnoty 3200 ISO je míra šumu jen mírně vyšší, u hodnoty 6400 ISO už je šum výraznější, u 12 800 ISO vysoký a v rozšířeném režimu s hodnotou 25 600 ISO velmi výrazný, omezující.

Šum na snímku z reálného prostředí při dvou různých citlivostech. Vlevo ISO 200 (čas expozice 0,5 s), vpravo ISO 1600 (čas 1/15 s); clona byla 8 a ohnisková vzdálenost 55 mm (ekv. 35mm formátu 88 mm).

K dispozici jsou dvě uživatelské funkce pro snížení obrazového šumu. První je možno využít při časech expozice 1 s a delších. Buďto ji nepoužijeme, nebo ponecháme její použití na systému přístroje (Auto), anebo ji uživatelsky zapneme, takže „zpracuje“ každý snímek s dlouhým časem expozice. Druhá je určena pro snížení šumu při použití vysoké citlivosti. Opět ji můžeme zcela vypnout, nebo vybereme jeden ze tří standardních režimů, tedy s nízkou, standardní a vysokou mírou snížení šumu, anebo můžeme použít pokročilou vícesnímkovou optimalizaci šumu, kdy přístroj pořídí v rychlém sledu čtyři snímky, ze kterých vygeneruje snímek s poměrně efektivně sníženým šumem. Jak systém pracuje, lze posoudit ze tří připojených příkladů z testu. Aby byl šum skutečně markantní, nastavil jsem vždy maximální hodnotu citlivosti 25 600 ISO a vždy jsem také použil clonové číslo 8. První příklad je výřez z testovací tabulky. Čas expozice 1/640 s, ohnisko 27 mm (ekv. 43,2 mm). Proužek nahoře – funkce vypnuta, směrem dolů pak nízká, standardní a vysoká míra snížení šumu a zcela dole čtyřsnímková optimalizace šumu, která poskytuje zdaleka nejlepší výsledek.

Ukázka z reálného prostředí pro lepší posouzení, jak je ovlivněno podání různých jemných detailů obrazu a zda a jak se projeví barevný posun. Čas 1/320 s a ohnisko 27/43,2 mm. Proužky jsou opět ve stejném pořadí.

A do třetice: drobný barevný objekt před hřbety knih různých barev a struktur – výřez. Čas 1/250 s a ohnisko 55/88 mm.

Rekvizita v ateliéru. Vlevo normální expozice, uprostřed živé barvy a vpravo ručně upravené barevné podání do extrému. Ohnisko 50 mm (ekv. 80 mm), čas 1/200 s, clona 9 a citlivost 100 ISO.

Ukázky možných úprav snímků s využitím některých obrazových stylů včetně uživatelem definovaných, sady kreativních filtrů a také nové funkce pro HDR zobrazení. Základní parametry byly ± ohnisko 20 mm (ekv. 32 mm), čas expozice 1/180 s, clonové číslo 8 a citlivost 400 ISO.

Efekt levného fotoaparátu ze sady kreativních filtrů. Obraz má ztmavené rohy a změnu barevného podání s tím, že máme na výběr ze tří možností: můžeme zvolit barevný tón standardní, studený, nebo teplý. Ohnisko 55 mm (ekv. 88 mm), čas expozice 0,3 s, clonové číslo 8 a citlivost 400 ISO.

Efekt rybího oka ze sady kreativních filtrů. Efekt může být nízké, standardní a vysoké úrovně. Ohnisko 33 mm (ekv. 52,8 mm), čas expozice 0,3 s, clonové číslo 8 a citlivost 400 ISO.

Kočka I s využitím externího miniblesku Speedlite 90EX. Ohnisko 55 mm (ekv. 88 mm), čas expozice 1/60 s, clonové číslo 5,6 a citlivost 1600 ISO.

Kočka II bez zábleskového osvětlení. Ohnisko 49 mm (ekv. 78,4 mm), čas expozice 1/25 s, clonové číslo 5,6 a citlivost 6400 ISO.

Labuť na Vltavě. Ohnisko 55 mm (ekv. 88 mm), čas expozice 1/800 s, clonové číslo 5,6 a citlivost 400 ISO.

Klacek ve Vltavě – HDRI. Ohnisko 55 mm (ekv. 88 mm), čas expozice 1/80 s, clonové číslo 5,6 a citlivost 1000 ISO.

Novotného lávka I. Ohnisko 18 mm (ekv. 28,8 mm), čas expozice 1/60 s, clonové číslo 13 a citlivost 400 ISO.

Novotného lávka II. Ohnisko 18 mm (ekv. 28,8 mm; zcela vpravo 20 mm/32 mm), čas 1/30 s a clona 5,6. Vlevo citlivost 125 ISO, druhý snímek 160 ISO, třetí s efektem dětského fotoaparátu 250 ISO a zcela vpravo HDRI a 320 ISO.

Novotného lávka III. Ohnisko 18 mm (ekv. 28,8 mm), čas expozice 1/60 s, clonové číslo 9,5 a citlivost 800 ISO.

Noc I. Ohnisková vzdálenost 18 mm (ekv. 28,8 mm), čas 30 s, clona 16 a citlivost 200 ISO.

Noc II. Ohnisková vzdálenost 55 mm (ekv. 88 mm), čas 30 s, clona 16 a citlivost 200 ISO.

Noc III. Ohnisková vzdálenost 55 mm (ekv. 88 mm), čas 15 s, clona 16 a citlivost 800 ISO.

Stručné zhodnocení

S rozšířením portfolia o systémový kompaktní fotoaparát s výměnnými objektivy a novou řadu modulárního systému EOS M upravil Canon označení a základní charakteristiku produktů EOS. Markantní to je na webovém portálu, kde namísto „zrcadlovek amatérských, poloprofi a profi“ jsou nyní „Fotoaparáty EOS pro začátečníky“, „Fotoaparáty EOS pro nadšence“ a „Fotoaparáty EOS pro profesionály“. Je zřejmé, že by bylo možné stanovit i jiné kategorie, rozdělit portfolio fotoaparátů s výměnnými objektivy do více kategorií, ale – pak by EOS M měl „šuplík sám pro sebe“. Je první svého druhu a zatím jediný v nabídce fotoaparátů Canon. Lze předpokládat, že jakmile přijdou další modely, bude EOS M samostatná kategorie.

Uživatelský test v případě kvality obrazu potvrdil předpoklady. Celková reprodukční charakteristika je výborná, patří k tomu lepšímu v kategorii systémových kompaktů s výměnnými objektivy a je srovnatelná se zrcadlovkami, které využívají obrazový snímač formátu APS-C. Někdo může namítnout, že jeho rozlišení je ovšem v dnešní době požadovaným minimem, na druhou stranu má 14bitový analogově-digitální převodník, což u fotoaparátu primárně výrobcem určeného pro začátečníky ještě nedávno bylo v rovině snů. Kvalita obrazu je ve všech ohledech dobře optimalizovaná, snímky mají přirozené barevné podání a docílit je možno také vhodně vyvážené expozice, přičemž si uživatel může pomoci i funkcemi pro úpravu dynamického rozsahu. A samozřejmě – při vysokých nárocích lze pracovat s obrazovými soubory RAW s tím, že Canon také k EOS M přibaluje v rámci bohatého softwarového balíku program Digital Photo Professional.

Z parametrů základních systémů i nabídky funkcí pro zvládnutí i náročných světelných a jiných situací a pro úpravy snímků je zřejmé, že výrobce pamatoval jak na praktické hledisko, tak na podporu hravě-tvůrčího přístupu k fotografii. Fotoaparát tudíž umožňuje nejen snadné a pohodné využití pro zábavné fotografování a pořizování videoklipů, ale umožňuje zahájit promyšlenou digitální tvorbu a navzdory zařazení do kategorie „pro začátečníky“ poslouží i pokročilým amatérským tvůrcům. Jen jim nesmí na přístroji vadit, že má jen minimum ovládacích prvků a většina nastavení se odehrává v rychlém, nebo hlavním menu. Na druhou stranu řada uživatelů dnes ráda využívá multidotykové displeje a ten u EOS M slouží velmi dobře. Možná někoho napadne, že by mu slušelo umístění na výklopném, nebo dokonce na výklopném a otočném panelu.

Také lze očekávat, že někteří uživatelé budou zklamáni některými provozními časy, zvláště když v aktuální nabídce výkonných systémových kompaktů některé modely mají třeba dvojnásobně rychlé souvislé snímání, rychlejší autofokus, kratší čas aktivace. Některým uživatelům také může chybět hledáček. Pokud přístroj nemá ani hledáček, ani blesk, ale má aktivní sáňky pro externí příslušenství, lze předpokládat, že je většina uživatelů využije pro připojení externího blesku. Ten je dokonce nabízen i jako součást prodejního kitu. Jsou ale situace, kdy rádi využijeme hledáček, ale v tomto případě ho využít nemůžeme. Na druhou stranu mnozí uživatelé tuto otázku vůbec neřeší, jsou zvyklí snímat jen a pouze s využitím displeje – a tento je navíc velmi kvalitní.