Casio Exilim EX-Z1000 - malý kompakt s rozlišením 10 MPix v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

15. prosince 2006, 00.00 | V průběhu léta se vyrojilo několik nových kompaktů s rozlišením 10 milionů bodů. Mezi první patřilo i Casio Exilim EX-Z1000. Ve stylovém malém těle je ukryt snímač s rozlišením 10 MPix, objektiv nabídne 3x optický zoom a na zadní straně nalezneme velký 2,8“ displej. I když se fotoaparát honosí extrémně velkým rozlišením, nenabízí příliš pokročilých funkcí. Pro koho je tedy určen a jak fotografuje?

{Popis a konstrukce}

V průběhu léta se vyrojilo několik nových kompaktů s rozlišením 10 milionů bodů. Mezi první patřilo i Casio Exilim EX-Z1000. Ve stylovém malém těle je ukryt snímač s rozlišením 10 MPix, objektiv nabídne 3x optický zoom a na zadní straně nalezneme velký 2,8" displej. I když se fotoaparát honosí extrémně velkým rozlišením, nenabízí příliš pokročilých funkcí. Pro koho je tedy určen a jak fotografuje?

Konstrukce a design
Jedná se o klasický stylový kompakt, který se předně musí vejít do kapsy, než nabídnout spoustu funkcí náročnějším fotografům. Od toho je odvozen i jednoduchý, ale líbivý design kovového těla fotoaparátu, kde nenalezneme příliš mnoho tlačítek. Je zde pouze to nejnutnější a jak již bývá zvykem, vynechán byl i optický průhledový hledáček. K nám na testování dorazil kousek v tmavém provedení, ale nabízí se i stříbrná barva.

Objektiv je ve vypnutém stavu zasunut zcela do těla přístroje a lemuje ho ozdobný, matně stříbrný prstenec. Na objektiv nenasadíme žádnou předsádku ani filtr. Nad objektivem je dioda sloužící pro přisvícení scény v horších světelných podmínkách. Efekt má ale pouze na kratší vzdálenost. Nedaleko objektivu je umístěn také vestavěný blesk a mikrofon pro záznam zvuku k videosekvencím. Po vysunutí objektivu se hloubka těla více než zdvojnásobí.

Na horní straně nalezneme prstencový ovladač zoomu, uprostřed kterého je tlačítko spouště, a několik tlačítek. Fotoaparát zapneme pomocí malého zapuštěného tlačítka umístěného vedle prstence. Další tři tlačítka slouží pro volbu režimu fotografování, prohlížení snímků a pro nastavení displeje. I přes své malé rozměry je fotoaparát vybaven závitem pro stativ, který je umístěn na spodní straně, ale bohužel mimo osu objektivu. Je zde také konektor pro datový přenos a prostor baterie a paměťové karty.

Velkou většinu zadní strany zabírá velký displej, díky kterému zde nezbylo žádné místo pro optický průhledový hledáček, který chybí stále více kompaktům. Napravo od displeje je křížový ovladač a tlačítka pro aktivaci menu a režimu fotografování. Rozměry fotoaparátu jsou: 92 x 58,4 x 22,4 mm. Hmotnost je 139 g bez akumulátoru a paměťové karty. S baterií a kartou je to cca 167 g.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
V kovovém těle je zabudován CCD snímač s efektivním rozlišením 10,1 MPix a úhlopříčkou 1/1,8". Díky tomu mají snímky rozlišení až 3 648 x 2 736 bodů ve formátu JPEG. Zvolit si můžeme i menší rozměry: 3 648 x 2 432 (3:2), 3 648 x 2 048 (16:9), 2 560 x 1 920, 2 048 x 1 536, 1 600 x 1 200 a 640 x 480 bodů. Citlivost je nastavitelná na ISO 50, 100, 200 a 400. V režimu elektronické stabilizace fotoaparát nastaví až ISO 800 a v režimu "High Sensitivity" až ISO 3200. Manuálně však tuto citlivost nenastavíme, fotoaparát ji nastaví sám, v závislosti na osvětlení scény. Videosekvence mají rozlišení 640 x 480 bodů s frekvencí 25 sn./s, nebo 320 x 240 bodů s frekvencí 12,5 sn./s ve formátu AVI. V nastavení kvality nechybí u snímků ani volba úrovně kontrastu, saturace a ostrosti v 5 krocích.

Objektiv nabízí rozsah ohniskové vzdálenosti od 7,9 mm do 23,7 mm (ekvivalent kinofilmu je 38-114 mm) a světelnost F2,8-5,4. Zaostřovat můžeme manuálně (po celém rozsahu, nebo přímo vybrat zaostření na nekonečno) nebo automaticky. Vybrat si můžeme jeden z 9 AF bodů, nebo nechat výběr na automatice. Minimální zaostřovací vzdálenost je 40 cm v normálním režimu a 6 cm v makrorežimu.

Měření expozice probíhá celoplošně, celoplošně s důrazem na střed nebo bodově. Kompenzace automatické expozice je v rozsahu +- 2 EV po 1/3 EV krocích. Při fotografování se hodí, protože přístroj má pouze automatické režimy expozice (klasickou programovou automatiku a cca 37 scénických režimů). Čas závěrky automat nastavuje od 1/2 000 s do 1/2 s v normálním režimu a do 4 s v nočním režimu.

Vyvážení bílé barvy nastavíme sami, pomocí předvoleb (slunečno, zataženo, stín, žárovka a dva druhy zářivek) nebo manuálního měření, nebo vše necháme na automatice. Vestavěný blesk má pracovní rozsah od 0,1 m do 3,6 m na nejkratším ohnisku a od 0,4 m do 1,1 m na nejdelším ohnisku.

Zadní LCD displej má úhlopříčku 2,8" v poměru 3:2 a rozlišení 230 400 bodů, což jsou velmi slušné hodnoty. Přenos dat je zajištěn pomocí USB 1.1, což je na současný digitální fotoaparát s velkým rozlišením pomalé. Samozřejmostí je možnost tisku pomocí PictBridge nebo videovýstup. Vnitřní paměť má kapacitu 8MB, což sotva stačí pro cca 20 snímků v rozlišení 640 x 480 bodů. Lze použít paměťové karty SD / MMC. Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor NP-40.

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
Jak vyplynulo z předešlého textu, jedná se především o jednoduchý kompaktní fotoaparát pro méně náročné fotografy. Tomu je přizpůsobeno také ovládání, které je maximálně jednoduché a neznervózňuje uživatele velkou spoustou tlačítek. Zde jsou pouze ta nejnutnější. Na horní straně zapneme fotoaparát malým zapuštěným tlačítkem. Zoomování ovládáme elektronicky, pomocí prstence okolo spouště. Fotoaparát se tedy jednoduše ovládá i jednou rukou. Jednoduché a přehledné je také přepínání mezi režimem fotografování a prohlížení. Pro každý režim je zde jedno tlačítko. Posledním tlačítkem na horní straně je ovladač informací na displeji. Jeho stisknutím aktivujeme menu, kde lze vybrat způsob zobrazování informací na displeji (informace o nastavených parametrech jsou v obraze, nebo v pruhu na pravé straně), aktivovat živý histogram (ten nám napoví něco o rozložení jasů a stínů ve scéně s ohledem na konkrétní nastavení), nebo zvolit úroveň jasu.

Zadní strana je také na ovládání velmi jednoduchá. Tlačítko Menu nám zobrazí možnosti nastavení fotoaparátu, v kterých se pohybujeme pomocí křížového ovladače. Ten také během fotografování slouží pro nastavení blesku (dolním tlačítkem) a kompenzace expozice (vlevo a vpravo). Tlačítko BS slouží pro výběr režimu expozice (scénické režimy, nebo natáčení videosekvencí). Všechna tlačítka jsou velmi dobře zpracována a dobře se používají. Mají čitelné dorazy a velikost je adekvátní tomuto přístroji.

Samotné menu je rozděleno na tři záložky, které jsou dále děleny na jednotlivé stránky po šesti řádcích. V záložce "REC" nastavíme režim zaostřování, sériové snímání, samospoušť, elektronickou stabilizaci (zvýšením citlivosti), oblast zaostření, přisvícení pro AF, digitální zoom, funkci křížového ovladače při fotografování (kompenzace expozice, oblast měření, vyvážení bílé, citlivost, samospoušť), zvukové komentáře, zobrazení vodící mřížky, zobrazení pořízeného snímku a ukládání parametrů do paměti (zda-li si fotoaparát pamatuje nastavení i po vypnutí). Záložka "Quality" nabízí nastavení velikosti snímku, kvality videa, kompenzace expozice, vyvážení bílé, citlivosti, měření expozice, barevného filtru, ostrosti, kontrastu, saturace a korekci intenzity záblesku. V záložce "Set Up" nastavíme zvuky, čas, vkládání data do snímku, jazyk, úsporný režim, formát videovýstupu, režim USB a můžeme zde formátovat paměťovou kartu, nebo resetovat nastavení.

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Nejvíce kritiky na snímače s velkým rozlišením je z důvodu zvýšení úrovně digitálního šumu. Díky nutnosti vměstnat více snímacích buněk na stále stejnou plochu jsou buňky menší a tím pádem i méně citlivější. Signál se musí více zesilovat a logicky pak více zesílíme i šum. Na druhou stranu zrno šumu je menší než u snímků s menším rozlišením. V kombinaci se silnější softwarovou redukcí šumu nemusí být nárůst šumu vůbec patrný a přesně takováto situace je i u Cesia Z1000. Pokud nebudeme pracovat s režimy, kdy automatika může nastavit až ISO 3200, ale zůstaneme u maximální manuálně nastavitelné citlivosti ISO 400, nebudeme co se týče šumu zklamáni. Na zmenšeném snímku pořízeném na citlivost ISO 400 žádný šum nezpozorujeme. Vyšší citlivosti nad ISO 400 jsou již těžko použitelné a navíc snímky na ISO 3200 nejsou v plném rozlišení.

Automatické vyvážení bílé pracuje ve standardních podmínkách spolehlivě. V žárovkovém osvětlení automatika produkuje velmi teplé odstíny barev, více než je u ostatních fotoaparátů běžné. Není ale problém vše napravit pomocí zvolení jedné z předvoleb, nebo pomocí manuálního měření (na bílou, nebo šedou plochu).

Velké rozlišení deseti miliónů bodů má na konečný výsledek zcela jistě efekt, i když lze pochybovat o tom, zda-li ještě objektiv zvládá vykreslit dostatečně kvalitní obraz pro takovou hustotu snímacích buněk. Ještě před několika lety byla na stejné ploše pouze polovina buněk. I díky silnějšímu doostřování je však obraz překvapivě dobrý a nabízí opravdu více detailů, než například 6 MPix přístroje. Vzhledem k nepříliš velkému rozsahu objektivu se ani nelze divit tomu, že na nejkratším ohnisku je pouze minimální soudkovité zkreslení obrazu, stejně jako úroveň chromatické aberace (ta je viditelná spíše u krajů snímku). Na nejdelším ohnisku je zkreslení zcela pryč. Jak je u kompaktů zvykem, na nejdelším ohnisku se dočkáme taky poklesu celkové ostrosti obrazu.

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
První snímek po stisknutí tlačítka On/Off pořídíme za cca 2,4 s. Zpoždění expozice bez namáčknuté spouště je cca 0,3 s. S namáčknutou spouští je pořízení snímku takřka okamžité, v našich podmínkách neměřitelné (méně než 0,1 s). Přezoomování z nejkratšího ohniska na nejdelší trvá necelou sekundu. Reakce fotoaparátu jsou poměrně svižné. Zpoždění displeje je minimální. Při natáčení videosekvencí nelze zoomovat.
U displeje je nepříjemnou vlastností zpožděné doostřování snímků. Prohlížení snímků funguje tak, že se nejdříve zobrazí hrubý náhled a až po cca jedné sekundě se snímek doostří. Zpočátku se tak může zdát, že snímky jsou nekvalitní, ale musíme si jen počkat na kvalitnější náhled. Vše je zřejmě způsobeno tím, že fotoaparát nestíhá pracovat s tak velkými objemy dat. Podobné řešení se občas používá, před několika lety se s tímto jevem museli smířit například uživatelé digitální zrcadlovky Canon 10D.
Kromě výše zmíněného problému se zobrazováním snímků je Casio Z1000 poměrně povedený fotoaparát, který uspokojí potřeby nenáročného fotoamatéra, který hledá malý kompakt do kapsy. Automatická expozice pracuje spolehlivě, ale musíme si dávat pozor, zda-li snímek nepřeexponovala, k čemuž má občas sklony. Úroveň zachycených detailů je však díky velkému rozlišení velmi slušná. Samozřejmě by se dalo dlouze diskutovat o potřebě tak velkého rozlišení pro běžného uživatele, ale u mnoha zákazníků to bude čistě o exkluzivitě. Pro tisk formátu A4 nám stačí rozlišení 6 MPix. Zde máme alespoň šanci více snímek ořezávat a upravovat.

Závěr
Na pohled líbivý design kovového těla s velmi kvalitním provedením konstrukce a tlačítek potěší zákazníky, kteří hledají stylový fotoaparát. Nádech exkluzivity může dodat i to, že disponuje rozlišením 10 MPix, ale o využitelnosti takto vysokého rozlišení lze pochybovat. Na druhou stranu snímky opravdu poskytují velmi mnoho detailů, které by odpůrci velkých rozlišení na malých snímačích možná ani nečekali. Pokud zůstaneme na nízkých citlivostech, nemusíme se bát ani digitálního šumu. Ve fotoaparátu dostupná "stabilizace" pouze zvyšuje citlivost, kde již šum citelně ruší obraz, navíc na ISO 3200 přístroj neukládá snímky v plném rozlišení.

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie