Duel Olympusů - 12 vs 8 MPix: mju 1200 a 830 v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

25. dubna 2008, 00.00 | Olympusy řady “mju” jsou známy elegantním designem, kompaktním provedením a kovovým, stylovým tělem. V dnešní mega-recenzi (přesněji “duelu”) se podíváme blíže na dva modely této populární řady – a sice mju 830 a mju 1200. Jaké jsou tyto dva kompakty v praxi? A hlavně - je vysoké rozlišení skutečně tak velkým benefitem, nebo jde čistě jen o obchodní taktiku výrobců?

{Základní popis}

Do redakce nám dorazila dvojice kompaktů Olympus, populární řady “mju”. Tyto stroje vždy představovaly na jedné straně jednoduché a nenáročné kompakty (na výkon a ovládání), na straně druhé jsou známy elegantním designem, kompaktním provedením a stylovým – kovovým tělem. V poslední době je výrobce též často vybavuje voděodolným (popř. i nárazuvzdorným) pláštěm, což nechybí ani u těchto dvou novinek. My jsme se na dva modely – mju 830 a 1200, podívali trochu detailněji. Jelikož nám nepřišlo smysluplné testovat po sobě dva velice podobné kompakty, proto jsme tuto recenzi pojali v jiném duchu a spíše jsme se zaměřili na rozdíly mezi oběma aparáty. Ale především na stále aktuální a zároveň dost kontroverzní otázku vysokého rozlišení. Je opravdu takovým benefitem, jak stále tvrdí mnozí (a nejen výrobci)? A jak ovlivní kvalitu výstupu právě rozdílné snímače – 8 MPix vs 12 Mpix? Otázku, jestli má cenu pořizovat si kompakt s vysokým rozlišením (které beztak obyčejný uživatel málokdy využije), jsme se pokusili zodpovědět v tomto článku.

Konstrukce a design

Konstrukčně se jedná o téměř totožné přístroje, které se odlišují jen v pár “kosmetických” detailech. Oba modely vychází ze svých předchůdců (mju řady 750 a 1000). Barevné provedení obou testovaných přístrojů je černé. Na přední straně je decentní zkosení směrem od úchopové části k objektivu. Předním panelům dominují teleskopické objektivy, lemovány stříbrným prstencem (chrání je kovová záslepka). Na přední straně je pak již jen u obou přístrojů interní blesk a hned vedle signalizační světlo samospouště (pouze u modelu mju 1200). Kromě objektivu a blesku je na přední stěně dále ještě stříbrná lišta s logem výrobce. První znatelná změna je patrná (i když ne tak výrazně) při pohledu na zadní stranu aparátů. Drtivou část zde vyplňují displeje – mju 830 disponuje LCD o úhlopříčce 2,5”, mju 1200 má displej velikosti 2,7” (v obou případech s rozlišením 230 000 bodů).

Zadní strana a ovládání jsou také téměř totožné. Najdeme zde multifunkčí křížový ovladač, kterým jednak listujeme v menu a při prohlížení fotografií a zároveň jím také měníme běžně používané parametry jako jsou: kompenzace expozice (nahoru), samospoušť (dolů), způsob ostření (vlevo) a funkce blesku (vpravo). Uprostřed samozřejmě nechybí ani klávesa Ok/Func (pro potvrzení volby a vstup do menu). Dále je na zadní straně pak již jen kruhový volič režimů, kolébkový ovladač zoomu a čtveřice kláves (situovaných kolem multifunkčního ovladače): Menu, Prohlížení/Fotografování, Disp a Koš. Na pravé straně je ještě konektor pro připojení USB kabelu a na dně mají oba přístroje kovový závit (pro umístění do stativu) a dvířka, pod nimiž je ukryt akumulátor a paměťová xD karta. Jediný výraznější rozdíl představuje vrchní strana, kde kromě tlačítka pro zapnutí/vypnutí a spouště, najdete u modelu mju 830 ještě navíc klávesu pro aktivaci mechanického stabilizátoru.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace

Olympus mju 830 disponuje snímacím čipem CCD s úhlopříčkou 1/2.3" a efektivním rozlišením 8 MPix (fyzické rozlišení je 8,5 MPix). Fotografovat tedy lze do velikostí: 3248 x 2436, 2560 x 1920, 2304 x 1728, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1280 x 960, 1024 x 768, 640 x 480 bodů. Citlivost snímače lze nastavit na hodnoty ISO 64, 100, 200, 400, 800 a 1 600. Olympus mju 1200 disponuje o něco větším snímacím čipem (CCD) s úhlopříčkou 1/1.72" a efektivním rozlišením 12 MPix (fyzické rozlišení je 12,4 Mpix). Fotografovat můžeme do velikostí: 4000 x 3000, 3264 x 2448, 2560 x 1920, 2304 x 1728, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1280 x 960, 1024 x 768, 640 x 480 bodů. Citlivost snímače můžeme nastavit na hodnoty ISO 64, 100, 200, 400, 800, 1 600 (při rozlišení 3 Mpix dokonce až na ISO 3 200 6 400). Kromě fotografování můžete pořizovat též ozvučená videa, a to ve VGA kvalitě 640 x 480 bodů, případně QVGA 320 x 240 nebo 160 x 120 bodů (s frekvencí snímkování 30 nebo 15 snímků za sekundu). Obraz se ukládá ve formátu MOV, zvuk ve formátu WAV a fotografie v JPEGu.

Objektiv mju 1200 nabízí standardní 3x optický zoom s rozsahem ohniskové vzdálenosti 7,4 - 22,2 mm (ekvivalent 35 mm kinofilmu je 35 - 105 mm), se světelností objektivu F2,8 - 4,7. Objektiv je složen z 6 členů, řazených do 4 skupin. Autofocus pracuje v režimech: Normal a Makro. V normálním režimu pracuje AF od 60 cm, v režimu makro pak zaostříte od cca 30 cm. V režimu Super Makro můžete ostřit přibližně od 3 cm, ale nefunguje v tomto případě optický zoom.

Objektiv mju 830 nabízí 5x optický zoom s rozsahem ohniskové vzdálenosti 6,4 - 32 mm (ekvivalent 35 mm kinofilmu je 36 - 180 mm), se světelností objektivu F3,3 - 5,0. Objektiv je složen z 8 členů, řazených do 6 skupin. Autofocus pracuje v režimech: Normal a Makro - v normální ostří od 70 cm, v režimu makro pak zaostříte od cca 20 cm. V režimu Super Makro můžete ostřit přibližně od 3 cm – také bez optického zoomu. Autofocus používá v obou případech pasivní systém zaostřování pomocí TTL měření.

Automatické měření expozice pracuje u obou přístrojů celoplošně nebo bodově. Vzhledem ke svému zaměření nelze očekávat od těchto kompaktů žádné pokročilé manuální funkce ovládání expozice. K dispozici máme pouze režimy: program, auto nebo scénické režimy (mju 830 má celkem 22 scénických režimů, mju 1200 jich má 20). Scénické režimy zpřístupníte nastavením ovladače do pozice SCN a je zde na výběr z klasických předdefinovaných módů: Portrét, Krajina, Portrét v krajině, Noční scéna, Noční portrét, Sport, Interiér, Svíčka, Autoportrét, Přirozené světlo, Západ slunce, Ohňostroj, Muzeum, Kuchyně, Za sklem, Dokumenty, Aukce, Malá série 1, Malá série 2, Pláž a sníh. Čas expozice se pohybuje (dle zvoleného scénického režimu) od 4 sekund do 1/1000 (model mju 1200), resp. 1/2 – 1/2000 sek (mju 830). Automatiku můžeme ovlivnit pomocí kompenzace +/-2 EV po 1/3 EV krocích. Sekvenční snímání pracuje v normálním režimu rychlostí cca 1 snímek za sekundu, nebo můžete použít režim High-speed, který zaznamenává rychlostí cca 3 snímky za sekundu, ovšem pouze v rozlišení 3,1 Mpix.

Vyvážení bílé barvy nabízí plně automatický režim nebo předvolby: Den, Zataženo, Žárovka a tři typy zářivek. Vestavěný blesk má dosah cca 2 - 3,6 m a pracuje v režimech: Auto, Vypnuto, S redukcí červených očí a Vynucený záblesk. Pro pohodlnější fotografování a lepší kontrolu expozice máte k dispozici živý náhled histogramu (fungující jak v režimu náhledu, tak i při exponování). Fotoaparáty nabízí dále také funkce digitálního záznamníku nebo barevné filtry. Jako paměťové médium slouží xD karty, model mju 830 disponuje ještě navíc interní pamětí čítající 15 MB. Nechybí ani podpora češtiny. Tělo kompaktu tvoří kovový rám – v kombinaci s plastem, který je voděodolný dle standardu IEC 529 IPX4 (odolnosti proti dešti, sněhu a stříkající vodě). Rozměry mju 830 je 99,6 x 55,1 x 24 mm. Rozměry mju 1200 je 98,1 x 56,2 x 23 mm. Hmotnost obou modelů je 125 g.

[-more-]{Srovnání a kvalita snímků }

Olympus mju830 vs. mju1200

Citlivost a šum
Olympusy mju 830 a mju 1200 fotografují na citlivosti: ISO 64, 100, 200, 400, 800, 1600... model mju 1200 umožňuje ještě dále nastavit citlivosti dokonce i 3200 a 6400 (avšak pouze s rozlišením 3 MPix). Takto vysoké citlivosti (na které jsme zvyklí spíše u DSLR přístrojů) jsou však vzhledem k malým rozměrům snímacího čipu v praxi nepoužitelné. Při prvních dvou citlivostech ISO 64 a 100 není s digitálním šumem žádný problém. Šum zde sice je patrný ale není nijak rušivý. Při následující citlivosti ISO 200 již je šum znatelný, ale snímky jsou stále bez problémů použitelné. Při citlivosti ISO 400 již šum nabývá výrazně na intenzitě, a na velkých jednolitých plochách už je jasně patrný – někdy může působit dokonce rušivě, nicméně denní snímky pořízené s tuto citlivostí nebudou problémem.

Citlivost ISO 800 vykazuje již značný šum silného zrna, zasahující do detailů. Následující citlivost ISO 1600 je už o ničem a fotografie takto pořízené jsou nepoužitelné - navíc nesou známky silných softwarových úprav. Citlivost ISO 3200 a 6400 – které nabízí model mju 1200, již připomínají spíše rozlité vodovky než nějakou fotografovanou scénu. Obecně jsou na tom oba modely s výskytem digitálního šumu podobně, nicméně jak se dalo předpokládat, šum je u modelu mju 1200 silnější, respektive je zde použita větší softwarové redukce. To však není vzhledem k velikosti snímače a znatelně vyššímu rozlišení nic divného. V oblasti šumu patří oba modely k naprostému standardu ve své třídě (ačkoli Olympus mju 830 je na tom o něco lépe). Další testovací snímky najdete v následujících dvou kapitolách!

Rozlišení a kresba snímků
Jak se dalo předpokládat, rozlišení 12 MPix vs 8 Mpix je znát. Ostrost, detail a kresba u modelu mju 1200 je o dost lepší než u mju 830. Fotografie jsou prokreslenější s více detaily, pěkně barevně vyvážené. Také ostrost směrem do rohů je u mju 1200 o poznání lepší. Ovšem na druhou stranu je u vyššího rozlišení také o něco větší moiré – na vodorových i svislých liniích (viz dvě následující kapitoly). Vady optiky se u obou modelů projevují spíše průměrně – můžeme pozorovat jak chromatickou aberaci, ztrátu světla v rozích (vinětaci) a také soudkovité zkreslení (to však se zvětšujícím se ohniskem mizí). Všechny tyto vady však nevybočují z řady – s ohledem na konkurenční přístroje. Ostrost není špatná ani s maximálním přiblížením a i při ohnisku 105 mm (mju 1200), resp. 180 mm (mju 830) nabízejí aparáty stále slušné výsledky (i když pokles ostrosti zde samozřejmě patrný je). V případě kvality fotografií dávají Olympusy mju 830 a 1200 ve své třídě slušné výsledky (model mju 1200 je na tom o něco lépe než mju 830).

Vyvážení bílé barvy
Vyvážení bílé barvy pracuje u mju 830 / mju 1200 na denním světle dobře. Pro umělé osvětlení je třeba zvolit některý z přednastavených režimů: Den, Zataženo, Žárovka nebo Zářivka 1-3. Manuální nastavení vyvážení bílé bohužel chybí.

[-more-]{Olympus Mju830: snímky}

Olympus mju830: živé a testovací snímky

Vyvážení bílé (White balance) – vlevo: automatické, vpravo: manuální.

Fotografování na nejkratším ohnisku (vlevo) a na nejdelším ohnisku (vpravo).

Fotografování na nejkratším ohnisku (vlevo) a na nejdelším ohnisku (vpravo).

Fotografování na všechny citlivosti přístroje (od shora dolů): ISO 64, 100, 200, 400, 800 a 1600.

V režimu makro...

Fotografování v noci na všechny citlivosti přístroje (od shora dolů): ISO 64, 100, 200, 400, 800 a 1600.

Video sekvence: 640 x 480 bodů…

Živé fotografie:

[-more-]{Olympus Mju1200: snímky}

Olympus mju1200: živé a testovací snímky

Vyvážení bílé (White balance) – vlevo: automatické, vpravo: manuální.

Fotografování na nejkratším ohnisku (vlevo) a na nejdelším ohnisku (vpravo).

Fotografování na nejkratším ohnisku (vlevo) a na nejdelším ohnisku (vpravo).

Fotografování na různé citlivosti přístroje (od shora dolů): ISO 64, 100, 200, 400, 800 a 1600.

V režimu makro...

Fotografování v noci na všechny citlivosti přístroje (od shora dolů): ISO 64, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 a 6400.

Video sekvence: 640 x 480 bodů…

Živé fotografie:

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Duel: Na tvrdo!

Mezi zapnutím tlačítka Power až po vyexponování prvního snímku uplyne v případě mju 830 zhruba 1,9 sekundy. Prodleva závěrky od stisknutí namáčknuté spouště je zanedbatelná a v našich podmínkách neměřitelná – tedy menší než 0,1 sekundy. Bez namáčknuté spouště trvá fotoaparátu vyfotografování 0,6 sekundy. Změna ohniska z nejkratšího na nejdelší (a obráceně) trvá fotoaparátu 1,6 sekundy. Krokování je rozděleno do 12 kroků. Druhý model mju 1200 nemile překvapil znatelně pomalejšími pracovními časy, které byly oproti mju 830 až téměř dvojnásobné. Startovací čas činil 3,1 sekundy, vyfotografování bez namáčknutí spouště trvalo 1,2 sekundy. Vinu na tom má především znatelně pomalejší autofocus! Změna ohniska z nejkratšího na nejdelší (a obráceně) je sice 1,2 sekundy, ovšem musíme zde brát v úvahu, že se jedná o pouze 3x optický zoom (krokování je rozděleno do 10ti kroků). Zpoždění zobrazování LCD displeje je u obou přístrojů stejné - na danou třídu fotoaparátu je naprosto v tolerovatelných mezích.

Vzhledem k zaměření přístroje zde máme k disozici pouze automatický režim a scénické módy. Měření expozice jako takové pracovalo u obou přístrojů dobře. Stejně tak i Autofocus. Ovládání, struktura menu, dostupnost tlačítek i ergonomie rozmístění představuje pohodlnou a intuitivní záležitost. Ovládací prvky reagují rychle a dobře. K snadnější orientaci v menu slouží grafické ikony. Užitečnou utilitu představuje živý histogram nebo nápověda Guide, obsahující tutoriály - použitelné na běžné fotografické situace. Nechybí podpora přímého tisku PictBridge, USB 2.0 rozhraní a samozřejmě též podpora češtiny. Používat optický zoom bohužel v průběhu natáčení videa nelze. U modelu mju 1200 se nám občas stávalo, že přístroj bez zjevné příčiny najednou úplně “zamrzl”, vše ale vyřešil “restart” aparátu (vypnout a zapnout).

Shrnutí
Olympus Mju 830 je vybaven duální stabilizací obrazu (což je vzhledem k druhému přístroji jeho velkým benefitem)
. Tento systém stabilizace umožňuje kombinovat mechanickou stabilizaci s digitální stabilizací (což není nic jiného než jen navýšení citlivosti ISO). Mechanická stabilizace funguje na principu pohybu snímače. Fotoaparát obsahuje gyro senzor, detekující pohyby a následně odpovídajícím způsobem “posune” CCD snímačem. Oba přístroje již pak dále obsahují praktické moderní funkce jako například: technologie rozpoznání obličeje (Face Detection Technology), jenž ve fotografované scéně rozpoznává obličeje a jak samotnou expozici tak ostření zaměří na dané místo.

Další praktickou funkcí je technologie korekce stínů (Shadow Adjustment Technology)
, která se snaží vylepšit expozice u snímků s tmavými oblastmi. LCD displeje jsou vybaveny antireflexní vrstvou - pro pohodlnější prohlížení snímků i na přímém proti světle. Umožňuje to také prohlížení z úhlů až 170°. BrightCapture 
technologie pracuje tak, aby aby bylo dosaženo lepších snímků – i za slabých světelných podmínek. Mezi scénické režimy, využívající technologii BrightCapture, patří režim Svíčka, Noční scéna a Dostupné světlo. Mju 830 i 1200 jsou vybaveny také obrazovým procesorem TruePic III. Během natáčení videosekvencí bohužel neumožňuje ani jeden z přístrojů využívat služeb optického zoomu.

Závěr

Olympus mju 830 disponuje sice nižším rozlišením (8 Mpix) než mju 1200 (12 MPix), na druhou stranu je však i oněch 8 Mpix pro běžného uživatele (pro něhož je aparát určen) až až. Dále nabízí “osmsettřicítka” větší rozsah ohnisek a také mechanický stabilizátor obrazu. Vzhledem k rozlišení jsou snímky u modelu mju 1200 prokreslenější a deailnější, ruku v ruce zde však také lze pozorovat větší nárůst digitálního šumu. V případě pracovních rychlostí “mjůčko 1200” značně zaostává za svým souputníkem mju 830 – které je o poznání rychlejší. Co se týče funkcí a vybavení, jsou na tom oba dva přístroje stejně – nechybí praktické funkce jako rozpoznávání obličeje ve scéně, zesvětlení snímků (BrightCapture), scénické režimy atd. Pokud využijete extrémně vysoké rozlišení (na kompaktní fotoaparát) – například pro výřezy nebo zkrátka jen chcete prokreslenější, ostřejší a barevnější snímky - a zároveň si vystačíte s nejnižší citlivostí, proč potom ne právě mju 1200? Za redakci je ovšem pro nás jednoznačným favoritem (v poměru ceny/výkonu) Olympus mju 830. A na závěr ještě ceny - Mju 830 seženete okolo 6 500 Kč (včetně DPH), zatímco mju 1200 se dnes pohybuje okolo 10 000 Kč (včetně DPH).