Fujifilm FinePix S100FS - vlajková loď kompaktů Fujifilm v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

20. června 2008, 00.00 | Vlajkovou lodí kompaktů Fujifilm se stal FinePix S100FS, který může v rukou náročnějších amatérů nahrazovat pravou zrcadlovku. Samozřejmě se jedná o kompakt s EVF hledáčkem, ale stejně jako u jiných "vyspělých" kompaktů zde najdeme manuální zoomování objektivu, velký grip pro dobré držení, mnoho funkčních tlačítek a samozřejmě i množství manuálních funkcí. Ve zkratce je to 11 MPix, 14,3x zoom s rozsahem 28-400 mm (ekv. kinofilmu), optická stabilizace obrazu a výklopný 2,5" displej. Jak se s ním fotografuje? Měli jsme ho v redakci na testování.

{Konstrukce a design}

Vlajkovou lodí kompaktů Fujifilm se stal FinePix S100FS, který může v rukou náročnějších amatérů nahrazovat pravou zrcadlovku. Samozřejmě se jedná o kompakt s elektronickým hledáčkem, ale stejně jako u jiných "vyspělých" kompaktů zde najdeme manuální zoomování objektivu, velký grip pro dobré držení, mnoho funkčních tlačítek a samozřejmě i množství manuálních funkcí. Ve zkratce je to 11 MPix, 14,3x zoom s rozsahem 28-400 mm (ekv. kinofilmu), optická stabilizace obrazu a výklopný 2,5" displej. Jak se s ním fotografuje? Měli jsme ho v redakci na testování.

Konstrukce a design
FinePix S100FS je dodáván v černém provedením. Rozměry a hmotnost přístroje jsou: 133 x 94 x 150 mm a 918 g (bez baterie a paměťové karty). Připravený k fotografování má hmotnost cca 967 g (s baterií a xD kartou). Přední straně dominuje vysunovací objektiv se 14,3x násobným zoomem s mechanickým ovládáním a bateriový grip pro snazší držení fotoaparátu. Nalevo pod objektivem je synchronizační konektor pro externí záblesková zařízení, chráněný gumovou záslepkou. To je nadstandard u kompaktů málo vídaný. Nad objektivem je velká přisvětlovací lampa autofokusu, která emituje téměř bílé světlo. Velkou část tubusu objektivu zabírá prstenec pro mechanické ovládání zoomu, který je pogumován. Za ním (u těla) je drobný plastový prstenec pro manuální zaostřování. Ovládání ostření však není mechanické, a tak nenalezneme žádné dorazy. Objektiv se vysunuje pouze při zoomování a přední část se nijak neotáčí.

Na horní straně nad objektivem je vestavěný blesk s úctyhodným zdvihem (kvůli dlouhému tubusu objektivu) a paticí pro externí blesk. Napravo od výstupku hledáčku, kde je blesk umístěn, je otočný volič expozičních režimů, multifunkční kolečko, dvě tlačítka pro nastavení parametrů a prstenec, kterým se fotoaparát zapíná. Uprostřed prstence je tlačítko spouště (tentokrát ale bez závitu pro drátovou mechanickou spoušť jako tomu bylo u S9500 a S9600).

Zespodu fotoaparátu nalezneme pouze kovový závit pro stativ, umístěný v ose objektivu a plastová dvířka ukrývající prostor pro Li-Ion akumulátor (opět změna oproti S9500). Na levém boku jsou tlačítka pro sériové snímání, nastavení režimu stabilizace a přepínač režimů zaostřování. Pod gumovou krytkou jsou pak ukryty konektory USB, A/V a externího napájení. Na pravém boku jsou plastová dvířka chránící sloty paměťových karet (duální slot pro xD a SDHC).

Na zadní straně nalezneme výklopný LCD displej, který můžeme sklopit dolů (pro fotografování nad hlavou) a nahoru (pro dofotografování od země). Nad displejem je elektronický hledáček s možností dioptrické korekce. Napravo od hledáčku je otočný volič oblastí měření expozice, uprostřed kterého je tlačítko blokace měření expozice. V těsné blízkosti se pak nachází tlačítko pro přepínání zobrazování scény na displeji a v hledáčku. Dále zde nalezneme tlačítko pro zobrazení uložených snímků, aktivaci zaostřování Face Priority, a zobrazování informací na displeji. Křížový ovladač s potvrzovacím tlačítkem je v pravém dolním rohu a nabízí nejen pohyb v menu, ale také rychlé nastavení některých funkcí. Tlačítko F (notoricky známé z dřívějších modelů) je minulostí.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Snímač Super CCD HR má efektivní rozlišení 11,1 MPix a úhlopříčku 2/3". V porovnání s klasickými snímači CCD vyniká odlišnou konstrukcí snímacích buněk. Ty jsou u klasických CCD čtvercového tvaru uspořádané do čtvercové matice. Buňky u Super CCD mají tvar šestiúhelníku a jsou uspořádány voštinově. Kromě toho má snímač větší rozměry než je u kompaktů běžné (úhlopříčka 2/3" se občas používá i u jiných výrobců pro nadstandardní kompakty), což by mělo zajistit lepší obraz, zejména mírnit digitální šum.

Snímky můžeme pořizovat s rozlišením 3840 x 2880, 4032 x 2688 (formát 3:2), 2816 x 2112, 2048 x 1536, 1600 x 1200 bodů s citlivostí ISO 100, 200, 400, 800, 1 600, 3 200, 6 400 a 10 000 ve formátu JPEG a RAW. Až do citlivosti ISO 3200 můžeme ukládat snímky v plném rozlišení, u ISO 6 400 se musíme spokojit s rozlišením 6 MPix a u ISO 10 000 s rozlišením 3 MPix. Ozvučené videosekvence s rozlišením 640 x 480 bodů a frekvencí 30 snímků za sekundu se ukládají ve formátu AVI. Video soubor může mít maximálně 2 GB. DO této velikosti záleží na kapacitě použité karty. Stabilizace obrazu je zajištěna pomocí posuvu čoček v objektivu.

Objektiv - nabízející 14,3x optický zoom díky rozsahu ohniskové vzdálenosti od 7,1 mm do 101,5 mm (ekvivalent kinofilmu je 28 - 400 mm) - má světelnost F2,8 - 5,3. Maximální nastavitelné clonové číslo je F11. Zaostřování může zajistit automatické pasivní TTL měření kontrastu nebo sám uživatel manuálně. K dispozici je také možnost přisvícení pro lepší práci autofokusu ve zhoršených světelných podmínkách. Nejkratší zaostřitelná vzdálenost v klasickém režimu je 50 cm na nejkratším ohnisku a 2,5 m na nejdelším. Makrorežim umožňuje zaostřit již od 10 cm. Supermakro režim ostří již od 1 cm. K dispozici je také automatické zaostřování vyhledávající obličeje ve scéně, tzv. "face detection".

Měření expozice lze nastavit celoplošné (256 zón), s důrazem na střed nebo bodové. K dispozici je kompenzace expozice v rozsahu +/-2EV po 1/3EV krocích. Čas závěrky se může nastavit od 1/4 000 s do 30 s. Kromě automatického režimu máme možnost expozici nastavit pomocí poloautomatických režimů s prioritou času a clony nebo pomocí manuálního režimu. Nechybí ani několik scénických režimů pro specifické situace. Sériové snímání pracuje rychlostí 3 sn./s pro až 7 JPEG, nebo 3 RAW snímků. Pokud se spokojíme s rozlišením 3 MPix, lze využít rychlosti 7 sn./s pro až 50 záběrů. Do zaplnění karty lze fotit rychlostí 1 sn./s v plném rozlišení.

Vyvážení bílé barvy nabízí automatické měření, několik předvoleb a možnost manuálního změření. Vestavěný vyskakovací blesk má udávaný dosah od 0,6 m do 7,2 m, resp. 0,3 - 0,8 m v makro režimu.

Displej v EVF hledáčku má úhlopříčku 0,2" a rozlišení 200 000 bodů. TFT LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 2,5" a rozlišení 230 000 bodů. Konektivitu zajišťuje USB 2.0 A/V výstup. Nechybí ani možnost přímého tisku pomocí PictBridge. Data se ukládají na paměťovou kartu xD (max. 2 GB) nebo SD, resp. SDHC. Fotoaparát má multifunkční slot, takže je zachována vazba na dříve používané xD karty, ale zvolit lze i moderní SDHC. K dispozici je také interní paměť s kapacitou 25 MB. Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor NP-140.

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
EVF kompakty s mechanickým ovládáním zoomu jsou zajímavá věc. Pro uživatele mají obrovský přínos, ale přesto je nevyrábí všichni. Proč? Protože je to příliš velká konkurence pro nejlevnější DSLR, zejména velkým komfortem ovládání oproti klasickým kompaktům a minimální potřebou dokupovat příslušenství (objektivy pro pokrytí stejného rozsahu ohnisek). Fujifilm ale entry-level zrcadlovku nenabízí a tak může vesele nabízet S100FS bez strachu ovlivnění prodejů jejich DSLR.
Používání mechanického ovládání zoomu značně zpříjemňuje a zrychluje práci. Nejsme tak odkázáni na pevně stanovené krokování, ani na citlivé ovladače zoomu pomocí tlačítek. Mechanické ovládání nabízí to nejjemnější krokování, ovlivněné pouze citem v rukou a zároveň změnu zoomu z jednoho konce na druhý během okamžiku. Tím, že odpadne kolébkový (nebo jiný) ovladač zoomu však přicházíme o navyklé přibližování snímků stejným ovladačem.

Dalším plusem ohledně ovládání je poctivý velký grip, který dovoluje pořádně fotoaparát držet v ruce, o čemž si některé malé DSLR mohou nechat zdát. Navíc vyšší hmotnost S100FS zabezpečí ještě pevnější úchop. To má samozřejmě i své nevýhody, ale při dané velikosti fotoaparátu uživatelé nečekají hmotnost kapesního kompaktu, i když S9500 a S9600 byly výrazně lehčí. Zde je ale jiný objektiv a navíc stabilizace obrazu.
Samotné nastavování parametrů při fotografování je vyřešeno poměrně příjemně. Čas a clonu nastavíme pomocí multifunkčního kolečka a příslušných tlačítek (+/-). Oproti předchůdcům (S9600 a S9500) zde nadejdeme multifunkční tlačítko F. Jeho funkce se rozprostřela do menu a na jiná tlačítka. Citlivost nyní nastavíme rychle pomocí tlačítka na horní straně, vedle kterého je i ovladač kompenzace expozice. Oproti klasickým ompaktům také velmi rychle nastavíme režim zaostřování a oblast měření expozice, jejichž přepínače nalezneme na levém boku, resp. na zadní straně. Je to rozhodně rychlejší než parametr hledat v menu.

Tlačítkem Disp pak zobrazíme na displeji pomocné čáry ve třetinách scény horizontálně i vertikálně, nebo zcela vypneme zobrazování informací o nastavení fotoaparátu, abychom plně využili celý displej pro komponování snímku. Křížový ovladač slouží stejně jako u kompaktů pro rychlé nastavení makro režimu, samospouště a blesku. Kromě toho s ním i zvětšujeme náhled pořízeného snímku. K tomu se u klasických kompaktů používá kolébkový ovladač zoomu, který však S100FS logicky postrádá.
Pod tlačítkem Menu se ukrývá nastavení simulace filmu (parametry snímku jako je ostrost, saturace a kontrast), dynamického rozsahu (projasňování stínů), rozlišení, barev, odstínu, doostřování, vyvážení bílé, intenzity záblesku, oblasti AF, externího blesku, rychlého ostření a poslední možností je přechod do setupu (neboli "Nastavení"). Zde se nachází nastavení délky zobrazení pořízeného snímku, režimu stabilizace, přisvícení AF, použití RAW formátu, zvuku závěrky, zvuků tlačítek, data, jasu displeje, automatického otáčení, formátování karty, nastavení jazyka, barvy pozadí, automatického vypínání, výstupního video formátu a resetování nastavení. Uložené snímky můžeme mazat, otáčet, zamykat, kopírovat, odstraňovat červené oči apod.

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Oproti modelům S9500 a S9600 došlo u S100FS v oblasti digitálního šumu ke zlepšení. Snímače SuperCCD od Fujifilmu s sebou již delší dobu nesou pověst lepších výkonů v oblasti šumu. Fotoaparát dovoluje jít s nastavením citlivosti dále, než by uživatel běžného kompaktu čekal. Samozřejmě kvalita není tak dobrá jako u DSLR, ale rozhodně je výrazně lepší než u klasických CCD snímačů. Vzhledem k vysokému rozlišení 11 MPix bylo logickým krokem použití většího snímače s úhlopříčkou 2/3". To není příliš velký rozdíl od 1/1,6" u S9600, ale zlepšilo se zřejmě i zpracování obrazu. U tohoto kompaktu se tedy nemusíme bát ani citlivosti ISO 400, která je už u jiných modelů riziková. Pokud nebudeme příliš nároční, můžeme jí i na ISO 800, ale zde je již citelný pokles kresby při pohledu na zvětšený snímek. Fotoaparát pak dovoluje jít až na ISO 3200 v maximálním rozlišení, ovšem kvalita rychle klesá. Ve sníženém rozlišení 6 MPix pak můžeme použít ISO 6400 a v rozlišení 3 MPix i ISO 10 000, ale kvalita snímků je již velmi slabá. Je to spíše nouzová možnost, než nástroj pro seriózní práci.

Automatické vyvážení bílé pracuje poměrně spolehlivě. K dispozici je i manuální měření s možností uložení dvou hodnot.

Vyšší rozlišení přineslo i více detailů a ostrost je na nejkratším ohnisku velmi dobrá. V krajích však slábne. Soudkovité zkreslení je přijatelné. Chromatická aberace je u středu snímku prakticky nulová, ovšem o to více ji můžeme pozorovat na krajích, pokud tam jsou podmínky pro její vznik (kontrastní přechody). Zato na nejdelším ohnisku je to s ostrostí slabší. Stejně jako absolutně všechny kompakty zde ostrost citelně klesá, ovšem ještě výrazněji než u předchůdce S9600. Má to logický důvod. S9600 nabízel maximální ohnisko 300 mm (ekv. kinofilmu) ale S100FS nabízí až 400 mm (ekv. kinofilmu). Čím větší rozsah, tím více kompromisů v konstrukci. To je ověřená souvislost.

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Zpoždění mezi posunutím přepínače pro zapnutí fotoaparátu a pořízením prvního je cca 2,5s, což je poměrně dobrá hodnota. Reakce závěrky na stisk namáčknuté spouště je takřka okamžitá, v našich podmínkách neměřitelná, tzn. pod 0,1s. Zpoždění závěrky po stisknutí nenamáčknuté spoušti je cca 0,3 s, zde záleží mimo jiné také na automatickém zaostřování.
Zpoždění displeje při zobrazování scény je pouze minimální, ale pozorovatelné. EVF hledáček nabízí obraz s lepším kontrastem, ale je poměrně malý. Rychlost automatického zaostřování je standardní. Nevíme zda-li to byla chyba kusu, nebo vlastnost modelu, ale občas došlo k tomu, že fotoaparát zahlásil úspěšné zaostření, ale snímek byl lehce neostrý. Přesně tak, aby se to na první pohled neodhalilo.
Fotografování velmi ulehčuje manuální ovládání zoomu, které díky mechanickému prstenci dovoluje rychlé a zároveň jemné změny ohniska. U takto velkého rozsahu objektivu je to obzvlášť užitečné a lepší než hledat ideální polohu tlačítky. Naproti tomu je ostření pouze elektronické, byť řešené také prstencem na objektivu. Ten však nemá žádné dorazy.
K dalším funkcím, jež usnadňují práci s přístrojem, patří vyklápěcí LCD displej, umožňující pohodlnější fotografování z různých úhlů, dále živý i klasický histogram (pro lepší přehled a snazší nastavení expozičních hodnot).
Zatímco předchozí S9500 a S9600 měly dva sloty, jeden pro xD a druhý pro CF. Současný trend ale dává přednost SD kartám, takže u Fujifilmu nyní začali používat i u ostatních modelů duální sloty pro xD a SD karty (včetně podpory moderních SDHC), což je velmi rozumný krok. Nyní tedy není nutné přepínat v menu mezi kartami, protože slot xD a SD je společný (obě najednou se zde nevejdou). Pokud se bavíme o paměti, je dobré vědět, že RAW soubor u S100FS zabere přes 20 MB, což je hodně.
I když je provoz fotoaparátu celkově rychlý, tak může být výkon sériového snímání lehkým zklamáním. Umí sice rychlost 3 snímků za sekundu, což je dobré, ale udrží ji jen pro 7 snímků v JPEG nebo 3 RAW. Chuť si pak můžeme spravit na rychlosti 7 sn./s, která uloží až 50 snímků, ale v rozlišení 3 MPix (což pro některé účely může bohatě stačit). Pokud chceme snímat až do zaplnění karty, lze využít rychlost 1 sn./s.
Výhrady směřují k přechodu z AA tužkových baterií na Li-Ion akumulátor. To sice způsobilo úsporu hmotnosti, ale také snížení výdrže (v kombinaci s optickou stabilizací, která u dřívějších modelů nebyla).
Výkon samotné stabilizace je dobrý. Nevybočuje z normálu, a pokud víme, co lze od stabilizace očekávat, budeme spokojeni. Samozřejmě nelze se spoléhat na to, že stabilizace udrží nerozmazané záběry, které mají sekundovou expozici. Stabilizace nám pomůže vždy jen o několik EV, ale můžeme si zvolit ze dvou režimů. První stabilizuje pouze při expozici a je účinnější. Druhý stabilizuje i při namáčknutí spouště, tzn při komponování snímku, což zlepšuje komfort, ale ovlivní to účinnost.

Závěr
Fujifilm FinePix S100FS nabízí mnoho funkcí a uživatelského komfortu jako DSLR. I kvalita obrazu se v určitých směrech vzdaluje od standardu kompaktů směrem k zrcadlovkám, ale nelze čekat zázraky. Vynikající výkon podává v oblasti digitálního šumu, který je na kompakt slabší než je běžné. Na druhou stranu stále to není plnohodnotná zrcadlovka, což poznáme pohledem do hledáčku (samozřejmě je zde displej, který nenabídne takový komfort jako SLR hledáček). Výhodou je hotové řešení pro uživatele, kteří nechtějí řešit to, jaký objektiv přikoupit, což se jim u DSLR nevyhne, resp se setovým objektivem nezískají tak velký rozsah jako s 28 - 400 mm (ekv. kinofilmu) u S100FS. Maloobchodní cena Fujifilmu FinePix S100FS je okolo 14 500 Kč včetně DPH.

::Technická specifikace Fujifilm FinePix S100FS

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie