Konica Minolta DiMAGE Z3 - první recenze levného ultrazoomu se stabilizací - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

7. září 2004, 00.00 | S napětím očekávaná novinka od společnosti Konica Minolta dorazila do naší redakce. DiMAGE Z3 je nová digitální elektronická zrcadlovka z kategorie ultrazoomů díky svému 12x optickému přiblížení, k tomu navíc přidává systém stabilizace obrazu AntiShake, rychlou odezvu a další vymoženosti. Je to tedy plnohodnotný nástupce Z2, nebo pouhé kosmetické vylepšení? Uspokojí nároky fotografů a obstojí v dnešní konkurenci?

S napětím očekávaná novinka od Konicy Minolty se nám konečně dostala do rukou a máme tak možnost si vyzkoušet jak funguje již třetí generace řady DiMAGE Z. Hlavními změnami oproti předcházejícímu modelu Z2 jsou přidání stabilizace obrazu AntiShake a rozšíření optického zoomu z 10x na 12x.

Konstrukce a design
Z3 si zachovává specifický design řady Z, ale oproti svým předchůdcům je znatelně designově uhlazenější. Na druhou stranu však viditelně přibrala pár milimetrů do všech stran, hlavně kvůli novému objektivu a systému stabilizace obrazu. Díky tomu se přesunul slot pro paměťovou kartu na spodní stranu fotoaparátu. Konstrukce těla vychází ze spojení dvou částí, podlouhlého gripu pro tužkové baterie a části s objektivem a snímačem.

Oproti Z2ce masivnější tubus objektivu je z levé části pogumován a pod krytkou z ohebného plastu skrývá konektory pro USB a externí napájení. Interní blesk na horní straně tubusu se vyklápí ručně. Má relativně velký zdvih, takže není problém osvětlit i objekty umístěné v blízkosti objektivu. Nad interním bleskem jsou sáňky pro systémový blesk. Objektiv je vysouvací, ale při změně ohniskové vzdálenosti se veškerý pohyb odehrává pouze uvnitř. Krytka je bohužel opět nasazovací, ale je možno uchytit ji poutkem k fotoaparátu. Prostor pro baterie, slot SD karty a závit pro stativ nalezneme na spodní straně.

Na zadní straně přístroje je na tuto třídu již relativně malý, displej (rozměrově stejný jako u Z2). Očekávali bychom zde posun. Nad displejem je elektronický hledáček s možností dioptrické korekce. Přepínač mezi displejem a hledáčkem je opět umístěn na spodní části zadní strany fotoaparátu a zároveň slouží i jako přepínač mezi fotografováním a prohlížením fotografií a uprostřed má tlačítko pro zapnutí/vypnutí přístroje. Na pravo od displeje je stejně jako u Z1 a Z2 umístěn v dosahu palce křížový ovladač a tři tlačítka sloužící pro aktivaci menu, rychlého náhledu (mazání fotografií v režimu prohlížení) a ovládání displeje. Nutno podotknout, že křížový ovladač byl zcela přepracován a okolí displeje již nepokrývá plexisklo, ale plast. Zřejmě tak výrobce vyslyšel hlasy, které si stěžovaly na vysoké riziko jeho poškrábání. Celkově byla zadní strana citelně přepracována, tlačítka mají místo stříbrné šedivou barvu a fotoaparát dle našeho názoru nevypadá tak elegantně jako Z2.

Na bateriovém gripu je dvoupolohový ovladač zoomu, kruhový volič expozičních režimů, tlačítka pro volbu režimu blesku a makra a tlačítko spouště. Se šířkou 108.5mm, výškou 80mm, hloubkou 83.5mm a hmotností 335g bez baterie již lehce ztrácí svou kompaktnost, ale jinak to zřejmě s přidáním AntiShake systému a prodloužení optického zoomu nešlo.

Technická specifikace
Z3 je osazena stejným snímačem jako Z2, což je CCD prvek se 4 milióny efektivních pixelů. Oproti svému předchůdci má "Zet trojka" navíc stabilizační systém snímače AntiShake, který pomáhá fotografovat ostré snímky při delších časech, kdy hrozí neostrost snímku vlivem třesoucí se ruky. Fotografovat s ním lze snímky v rozlišení 2272x1704, 1600x1200, 1280x960, nebo 640x480 bodů s citlivostí 50, 100, 200, nebo 400 ISO ve formátu JPEG. Aktivovat lze také softwarovou redukci šumu. Ozvučené video sekvence se dají pořizovat v rozlišení 640x480 (ve dvou různých stupních komprese), nebo 320x240 bodů s frekvencí 30, nebo 15 snímků za sekundu ve formátu MOV. Zde byl bohužel učiněn nepochopitelný krok zpět kdy oproti Z2 chybí možnost volby rozlišení videa na 800x600 bodů. Jejich délka záleží na velikosti použité paměťové karty.
Objektiv GT APO s ohniskovou vzdáleností od 5,83 do 69,9 mm (což je 35-420mm po přepočtu na kinofilm) má apochromatický člen pro redukci aberace. Světelnost objektivu je f2,8-f4,5. Fotografovaný objekt můžeme přiblížit až 60cm od objektivu při nejkratším ohnisku a 2m při nejdelším ohnisku, ve standardním makro režimu 10cm až 1m na nejkratším ohnisku a 1,2m až 2,5m na nejdelším ohnisku, nebo lze zvolit super makro režim kde se můžeme příblížit až na 1cm od objektivu. To platí pouze pro ohniskovou vzdálenost 10,45mm resp 63mm po přepočtu. Při zvolení super makro režimu se při namáčknutí spouště fotoaparát sám nastaví na toto ohnisko. 12x optický zoom v kombinaci s 4x digitálním zoomem umožňuje až 48 násobné přiblížení.

 

Časy závěrky se dají nastavit v intervalu od 1/1000s do 15s, nebo režim Time s maximálně 30s. Automatika volí časy pouze z rozsahu 1/1000s - 4s, což můžeme ovlivňovat pomocí korekce expozice +-2EV po 1/3EV krocích. Nabídka kreativních režimů pomáhá amatérskému fotografovi zvládnout záludné situace, které ho mohou potkat. Mezi ně patří noční portrét, západ slunce, krajina, sport a portrét. Přístroj nabízí 5 přednastavených režimů vyvážení bílé: slunce, zataženo, žárovka, zářivka a blesk. K dispozici je samozřejmě také manuální změření vyvážení bílé. Interní blesk lze nastavit do režimu auto, redukce červených očí, vynucený záblesk a synchronizace s dlouhým expozičním časem. Intenzitu jeho záblesku lze nastavit v intervalu +-2 po 1/3 krocích.
Zaostřování můžeme nechat na automatice, kde je možné zvolit jednorázové, nebo kontinuální zaostřování, nebo ostřit manuálně pomocí křížového ovladače. Při manuálním ostření fotoaparát automaticky zvětší střed snímku pro lepší kontrolu zaostření. Již tradičně nabízejí fotoaparáty Konica Minolta rozmanitou škálu sériového snímání a tak můžeme opět počítat s rychlostí sekvenčního snímání až 10 snímků za sekundu. Klasická sekvence umožňuje snímat fotografie rychlostí až 2,5 sn/s. kde počet snímků závisí na zvoleném rozlišení a kompresi (2 snímky pro rozlišení 2272x1704 a kompresi Fine, 5 snímků pro rozlišení 2272x1704 a kompresi Standard, 115 snímků pro rozlišení 640x480 a kompresi Economy). UHS sekvence snímá až 15 snímků rychlostí 10sn/s. v rozlišení 1280x960. Progresivní snímání a UHS progresivní snímání funguje ve stejných rychlostech a kapacitách, jen s tím rozdílem, že zachytí poslední snímky před uvolněním spouště. V praxi to znamená, že pokud fotografujete scénu, u které nevíte, kdy nastane nejpříhodnější okamžik pro její zachycení, tak aktivujete progresivní sériové snímání a až nastane onen okamžik tak uvolníte spoušť a posledních 5 (15 při UHS) snímků.

LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 1,5" a 78.000 zobrazovacími body. Elektronický hledáček je tentokrát vyřešen pomocí samostatného displeje a již se nepoužívá systému zobrazování přes zrcadlo jako u Z2. Jako paměťové médium opět slouží karty SD, nebo MMC karty. Napájení je zajištěno čtyřmi AA tužkovými bateriemi, nebo externím zdrojem Konica Minolta AC 11. Přenos dat se uskutečňuje pomocí USB 1.1 (lze připojit i k počítači s USB 2.0) a nechybí ani podpora přímého tisku pomocí standardu PictBridge.

Ovládání
Jedním z hlavních rysů řady Z je jednoduché ovládání, což platí i pro Z3. Minimum tlačítek na těle přístroje nemate uživatele a většina nastavení se odehrává v menu. Tlačítka se dobře používají a spoušť má čitelný chod, což v praxi znamená, že je zde znatelný rozdíl mezi namáčknutím a domáčknutím a zabraňuje se tak nechtěné expozici. Zajímavostí je také možnost nastavit různé funkce tlačítku s ikonkou blesku. Může sloužit pro volbu režimu záblesku, ale v menu mu můžeme přiřadit i jiné funkce, například volbu citlivosti, zaostřování, vyvážení bílé atd.

 

Fotoaparát se zapíná stisknutím tlačítka ON/OFF, které je uprostřed přepínače zobrazování. V automatických a poloautomatických režimech lze použít křížový ovladač pro nastavení korekce expozice. V manuálním režimu se stiskem do leva, nebo do prava nastavuje clona a stiskem nahoru a dolů čas expozice. Tlačítkem Menu se dostaneme k nastavení režimu snímání (jednoduché, samospoušť, sériové, sériové progresivní, bracketing), rozlišení snímku (2272x1704, 1600x1200, 1280x960, 640x480 bodů), stupeň komprese (fine, standard, economy), vyvážení bílé (manuální měření, automatika, slunce, zataženo, žárovka, zářivka, blesk), režim tlačítka blesku (lze nastavit pro volbu vyvážení bílé, zaostřovacího režimu, barevného módu, citlivosti), zaostřovacího režimu (jednorázové, kontinuální, manuální), režimu záblesku (auto, doplňkový, redukce červených očí, synchronizace s dlouhým časem), intenzity záblesku, oblasti měření expozice (multisegment, s důrazem na střed, bodové), citlivosti (auto, 50, 100, 200, 400 ISO), digitálního zoomu, barevného módu (natural, vivid, sepia, černobílý), ostrosti, kontrastu, jasu LCD displeje, jazyka, úsporného režimu, redukce šumu, pojmenovávání adresářů, data, zvuků, výstupního video formátu (PAL, NTSC), AntiShake (při namáčknutí a expozici, pouze při expozici, vypnuto) a samospouště.

 
 

Kvalita snímků
Na fotografiích exponovaných s citlivostí 50 ISO nalezneme nepatrný digitální šum při zobrazení 1:1, který však nijak negativně do obrazu nezasahuje. Stejně tak i při 100 ISO, kdy je zrno šumu o něco výraznější, ale stále zanedbatelné. Na snímcích s citlivostí 200 ISO je již šum znatelný při podrobném prohlížení zmenšených snímků. Při použití citlivosti 400 ISO musíme počítat s velkým zrnem šumu, které v nočních snímcích již zasahuje do kvality obrazu.

 
Porovnání snímku bez (vlevo) a s (vpravo) aktivní funkcí redukce šumu (400 ISO)

Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava) 100, 200, 400 ISO

Vyvážení bílé funguje uspokojivě, stejně jako u ostatních fotoaparátů této kategorie. Použití manuálního měření je zapotřebí hlavně při žárovkovém osvětlení.

 
Porovnání vyvážení bílé (vlevo automatické, vpravo ruční nastavení)

V důsledku rozšíření zoomu je soudkovité zkreslení na nejkratším ohnisku o něco málo větší než u Z2, ale stále je na dobré úrovni. S rostoucí ohniskovou vzdáleností mizí. Podstatně se podařilo zredukovat chromatickou aberaci. Rozlišení a kresba jsou dobré. Vinětace je prakticky zanedbatelná.

 
Porovnání optického zkreslení a rozlišení (vlevo ohnisko 35 mm F3,5 1/125s, vpravo 420mm F4,5 1/80s)

 
Porovnání optického přiblížení (vlevo ohnisko 35 mm, vpravo 420 mm)

 
 
Porovnání šumu na denních snímcích (zleva doprava a shora dolů: 50, 100, 200 a 400 ISO)

 
 
Porovnání šumu na nočních snímcích (zleva doprava a shora dolů: 50, 100, 200 a 400 ISO)

 
Ukázka optické stabilizace s nastavením 100 ISO 1/20s f3,5 (vlevo vypnutá, vpravo zapnutá)

Ukázka video sekvence (3,61 MB)

Praktické zkušenosti
Mezi stisknutím tlačítka On/Off a vyfotografováním prvního snímku uplyne cca 3,5s. Zpoždění závěrky po stisknutí namáčknuté spouště je v našich podmínkách neměřitelné, tzn pod 0,1s. Bez namáčknutí je zpoždění cca 0,2s. V horších světelných podmínkách to ale může být i déle. Přezoomování z nejkratšího ohniska na nejdelší trvá cca 1,4s. Na tak velký rozsah zoomu je to velmi rychlé. Zároveň není problém pouze malá změna zoomu, protože jeho ovládání je tak jemně nakrokováno, že se zdá být takřka plynulé.
Velký zdvih interního blesku napomáhá lepšímu osvětlení objektů, které jsou v blízkosti objektivu, aniž by se na nich zobrazil jeho stín. Při pokusech fotografování kolmé plochy se stín projevil až při cca 6cm. Fotoaparát nás lehce zklamal tím, že má stále pouze 1,5" displej. Určitě by si zasloužil větší. Na druhou stranu je displej velmi rychlý, stejně jako u Z2 a těžko hledá konkurenci v rychlosti odezvy. Díky konstrukčním změnám se také přemístil slot pro SD kartu, který je nyní na spodní straně a jeho dvířka se odklápí bez jakékoliv pojistky, takže se jednoduše stane, že se slot odkryje pouhým vytažením přístroje z brašny. Toto řešení neshledáváme jako nejšťastnější. Naopak je nutno pochválit kvalitní provedení spouště, která má čitelný chod a znatelný rozdíl mezi namáčknutím a domáčknutím. Příjemnou pomůckou pro každého fotografa je ukázka histogramu při fotografování. Lze tak lépe kontrolovat podexponování, nebo přeexponování. Při nastavení režimu Super Makro se fotoaparát sám nastaví do správné ohniskové vzdálenosti, kdy je možno zaostřit již od 1cm.
Jedním z hlavních lákadel je stabilizátor obrazu AntiShake, který opravdu může zachránit některé snímky před rozmazáním, ale je třeba si uvědomit, že nezachrání vše. Jeho funkce je využitelná jen v určitém rozsahu. Snímek exponovaný z ruky po dobu dvou sekund nezachrání nic. Ostrost snímku je samozřejmě subjektivní věc, ale naše zkušenost s tímto fotoaparátem ukázala, že o zlepšení ostrosti se dá hovořit u časů menších než 1/6s. Každý ale má jinak pevnou ruku a tak i tento údaj je lehce zavádějící. Funkce stabilizátoru je využitelná hlavně při fotografování na dlouhé ohnisko, kde se fotografie může díky pohybu ruky rozmazat i při krátkých časech. V menu lze nastavit aby stabilizátor fungoval během namáčknutí spouště a exponování snímku, nebo pouze při exponování snímku. Můžeme ho také samozřejmě úplně vypnout.

Závěr
Konica Minolta DiMAGE Z3 je stejně kvalitní fotoaparát jako jeho předchůdce Z2 a nabízí několik lákavých vylepšení. Je rychlý, má rozšířený rozsah zoomu a je zde přidán stabilizátor obrazu AntiShake. Na druhou stranu jej zejména ve srovnání například s Panasonicem FZ20 trochu handicapují drobnosti jako malý LCD displej. Volba mezi těmito fotoaparáty je opravdu o drobnostech a drobných odlišnostech. Celkově je Z3ka příjemně malá, rychlá a poměrně sofistikovaná elektronická zrcadlovka střední třídy. Rozhodování mezi Z10kou, Z3kou a A2kou by mělo být pro uživatele poměrně jednoduché. Boj s konkurencí nebude mít tento fotoaparát zrovna jednoduchý, ale jistě si najde pěknou řádku spokojených uživatelů. Na našem trhu je fotoaparát již dostupný a to za doporučenou maloobchodní cenu 17.990,- s DPH.

:: Technické parametry Konica Minolta DiMAGE Z3
:: Srovnání Z3 vs. Z2 vs. Z10
:: Srovnání Z3 vs. Panasonic Lumix FZ20