Konica Minolta Z6 - nejnovější přírůstek Zetkové řady v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

22. září 2005, 00.00 | Během téměř jednoho roku představila společnost Konica Minolta několik modifikací své prodejně úspěšné EVF zrcadlovky se stabilizací obrazu. Nejnovější model DiMAGE Z6 nabízí rozlišení snímků 6 MPix, stabilizaci Anti-Shake, 12x optický zoom a dvoupalcový LCD displej. Fotoaparát jsme získali k otestování, jak dopadl, se dočtete v článku.

{Popis a konstrukce}

Během téměř jednoho roku představila společnost Konica Minolta několik modifikací své prodejně úspěšné EVF zrcadlovky se stabilizací obrazu. Nejnovější model DiMAGE Z6 nabízí rozlišení snímků 6 MPix, stabilizaci Anti-Shake, 12x optický zoom a dvoupalcový LCD displej. Fotoaparát jsme získali k otestování, jak dopadl, se dočtete v článku.

Konstrukce a design
Od modelu Z3, kdy se design změnil a výrazně zakulatil, se příliš změn neudálo. Model Z5 i Z6 vypadají velmi podobně jako stárnoucí Z3. Výrazný tubus objektivu je viditelně oddělen od gripu a na první pohled se odlišuje od ostatních EVF zrcadlovek. Díky poměrně úzké části mezi objektivem a gripem je samotný grip příjemně hluboký a fotoaparát se velmi dobře drží. Spoušť je umístěna na zaobleném přechodu mezi horní a přední stranou, přesně tam, kde bychom ji hledali.

Na levém boku tubusu objektivu jsou pod gumovou krytkou konektory napájení a USB. Nad objektivem je výstupek hledáčku, na kterém je umístěna patice pro externí blesk, opatřená plastovou záslepkou. V tomto výstupku je také umístěn interní blesk se slušným zdvihem, který je nutné ručně vyklopit. Horní část gripu byla využita pro kruhový volič expozičních režimů a dvě tlačítka pro nastavení režimu blesku a makra. Prakticky celý vnitřní prostor gripu zabírá čtveřice tužkových baterií, které se do něj vkládají ze spodní strany. Zde jsou také umístěna dvířka slotu paměťové karty. Závit pro stativ je umístěn v ose objektivu.

Pod displejem je tlačítko pro zapnutí fotoaparátu a hned vedle je umístěn přepínač režimů fotografování přes displej, přes hledáček a prohlížení snímků. Nad displejem je elektronický EVF hledáček s možností dioptrické korekce. Napravo od displeje nalezneme pouze křížový ovladač a trojici tlačítek sloužících pro aktivaci menu, rychlého náhledu a zobrazování informací na displeji. V pravém horním rohu je pak posuvný ovladač zoomu, který lze pohodlně ovládat palcem.

Plastové tělo nepůsobí příliš bytelně, ale je velmi dobře sestaveno a i přes svůj extravagantní vzhled se nijak nekroutí ani nevrže. Pravá strana gripu je opatřena gumovým povrchem pro lepší držení, stejně jako levá část tubusu objektivu. Na šířku má fotoaparát 108,5 mm, na výšku 80 mm, do hloubky 84 mm a hmotnost bez výbavy je cca 340 g. S bateriemi, paměťovou kartou a krytkou objektivu je to cca 440 g.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Fotoaparát je vybaven CCD snímačem s efektivním rozlišením 6 MPix a úhlopříčkou 1/2,5". Díky němu můžeme pořizovat snímky v rozlišení 2 816 x 2 112, 2 272 x 1 704, 1 600 x 1 200 a 640 x 480 bodů ve formátu JPEG. Samotný snímač je umístěn v konstrukci, která kompenzuje pohyby fotoaparátu a snižuje tak riziko pořízení rozmazaných snímků. Této technologii se říká stabilizace Anti-Shake a Konica Minolta ji používá ve více produktech. Vybrat si můžeme ze dvou režimů stabilizace, první stabilizuje pouze při exponování snímku a druhý i při jeho komponování. Citlivost můžeme nastavit na ISO 50, 100, 200 a 320. Při fotografování můžeme použít softwarové filtry pro živější barvy, přirozené barvy, černobílý režim a sepia. Nastavit také můžeme ostrost a kontrast ve třech úrovních. Ozvučené video sekvence s délkou omezenou kapacitou karty můžeme natáčet pouze v rozlišení 320 x 240 bodů s frekvencí 30, nebo 15 snímků za sekundu.

Objektiv nabízí rozsah ohniska od 5,83 mm do 69,9 mm (ekvivalent kinofilmu je 35-420 mm) a světelnost F2,8-4,5. Sestaven je ze 13 elementů v 10 skupinách. Automatické pasivní TTL zaostřování probíhá pomocí měření kontrastu na pěti bodech. Uživatel si může vybrat mezi ostřením na bod ve středu, nebo automatickou volbu zaostřovacího bodu. Použít lze jednorázové a kontinuální zaostřování, ale také i manuální režim. V klasickém režimu lze na nejkratším ohnisku zaostřit na 60 cm a na nejdelším na 1,6 m. makro režim nám umožňuje ostřit na nejkratším ohnisku mezi 10 cm a 1 m a na nejdelším ohnisku mezi 1,2 m a 2,5 m. Super makro režim, kde se automaticky nastaví pevné ohnisko (zhruba 1/3 rozsahu zoomu) dovoluje ostřit od 1 cm do 100 cm.

Měření expozice probíhá celoplošně na 256 segmentech, celoplošně s důrazem na střed, nebo bodově. Čas závěrky se nastavuje od 1/1 000 s do 4 s. Expoziční hodnoty můžeme nastavit manuálně v režimu M, nebo využít jeden z poloautomatických a automatických režimů. V režimu priority clony nastavíme clonové číslo a čas dopočítá přístroj, naopak je to v režimu priority času, kde nastavujeme čas a clonu nastaví přístroj. Automatický režim nastavuje oboje a v plně automatickém režimu se nemusíme starat ani o citlivost a vyvážení bílé. Pro specifické situace je zde připraveno několik scénických režimů: portrét, sport, krajina, západ slunce a noční portrét. Kompenzace expozice má rozsah +-2EV po 1/3EV krocích. Sériové snímání zvládá zachytit až 20 snímků v plném rozlišení rychlostí 1,8 sn./s. Možné je také nastavit režim, kdy se ukládá série snímků pořízených těsně před uvolněním spouště (pro fotografování situací, u kterých nevíme, kdy přesně nastanou).

Kromě automatického vyvážení bílé barvy si můžeme vybrat z několika předvoleb typů osvětlení (slunečno, zataženo, žárovka, zářivka, blesk), nebo použijeme manuální měření pomocí bílé, nebo středně šedé plochy. Vestavěný blesk zvládá všechny klasické režimy, jako je automatický záblesk, redukce jevu červených očí, vynucený záblesk a synchronizace s dlouhým časem závěrky. Jako externí blesky můžeme použít modely Program (Maxxum) Flash 5600HS(D), 3600HS(D) a 2500(D). Patice NENÍ typu Hot-shoe, použita byla vlastní patice Konica Minolta.

Elektronický EVF hledáček je vybaven displejem s úhlopříčkou 0,3" a 114 000 body. K fotografování lze také použít TFT LCD displej na zadní straně, který slouží také k prohlížení snímků. Ten má úhlopříčku 2" a také 114 000 bodů. Jako záznamové médium lze použít paměťové karty typu SD (Secure Digital) a MMC (MultiMedia Card). Pro výstup dat můžeme použít USB 1.1 (při připojení k USB 2.0 pracuje rychlostí ekvivalentní USB 1.1), nebo A/V výstup s formáty PAL a NTSC. Přímý tisk fotografií je zajištěn pomocí standardů Exif Print, PRINT Image Matching III a PictBridge. Pro napájení lze použít 4 tužkové AA baterie, nebo externí zdroj. Podle specifikace má čtveřice alkalických baterií vydržet až pro 240 snímků (dle standardu CIPA) a při použití Ni-MH baterií s kapacitou 2 500 mAh bychom měli pořídit až 420 snímků. Realita je o něco málo horší, ovšem stále velmi dobrá. Záleží na podmínkách fotografování.

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
Ovládání se stále drží stejné koncepce jako u minulých modelů. Jednoduchost a přehlednost. Na těle fotoaparátu nenalezneme příliš mnoho tlačítek, většina parametrů se nastavuje přímo v menu. Svá tlačítka mají pouze nastavení režimu blesku a makra, umístěná na horní části gripu. Tlačítka se dobře používají a spoušť má čitelný chod. Na přístroji nenalezneme ani žádné multifunkční kolečko, takže se zde nepoužívají žádné "dvojchvaty". Nastavení zoomu probíhá pomocí posuvného přepínače. Pod křížovým ovladačem, jehož levá a pravá strana je vyhrazena pro nastavení kompenzace expozice, jsou umístěna tři tlačítka. První aktivuje menu, druhé slouží pro vyvolání režimu rychlého náhledu snímků, nebo mazání snímků a třetí ovládá informace na displeji. Zde si můžeme nastavit režim zcela bez informací, kdy nám při komponování nic nepřekáží, režim s textovými informacemi o nastavení a jako poslední je informační režim s živým histogramem.

V režimu fotografování máme v menu dostupná nastavení sériového snímání, rozlišení, stupně komprese, vyvážení bílé barvy, režim stabilizace, režim zaostřování, režim blesku a kompenzaci jeho intenzity, oblast měření, citlivost, barevný režim, kontrast, ostrost a funkci tlačítka nastavení režimu blesku. Zde si můžeme přizpůsobit tlačítko pro nastavení nejen blesku, ale i sériového snímání, vyvážení bílé, režimu zaostřování, barevného režimu a citlivosti.

Poslední položkou v menu je přístup do setupu, kde si můžeme nastavit jas displeje, úsporný režim, automatické zobrazení pořízeného snímku, jazyk, použití předsádek, číslování souborů, název adresáře, datum, vkládání data do snímků, zvuky, resetování nastavení, výstupní video formát, digitální zoom a samospoušť. V režimu prohlížení snímků můžeme mazat jednotlivé snímky, celou kartu, formátovat kartu, zamykat a kopírovat snímky, spouštět slide-show, tisknout snímky a editovat pořízené video sekvence.

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
S digitálním šumem nejsou problémy, pokud se držíme na nízkých citlivostech ISO 50 a 100. U citlivosti ISO 200 je již šum patrnější a na jednolitých plochách, jako je například tmavá obloha, je již lehce patrný. Na první pohled vypadají dobře i snímky pořízené s citlivostí ISO 320, ovšem při jejich přiblížení zjistíme, že zde zasáhla silná softwarová redukce šumu a vyhladila i drobné detaily. Její účinky lze pozorovat ve zmenšené míře i na ISO 200.

Automatické vyvážení bílé pracuje poměrně dobře, ovšem nelze si nevšimnout velmi lehkého růžového nádechu na některých snímcích. Není to pravidlem, ovšem ani výjimkou. Výsledek si ale můžeme pojistit předvolbami, nebo manuálním měřením.

Ostrost snímků bohužel není předností ani modelu Z6, ani několika předchozích. Ostrostí a množstvím detailů se tak řadí spíše do slabšího průměru. To však zjistíme pouze při podrobném zkoumání zvětšenin. Na monitoru, ani na výtisku 10 x 15 cm toto nezpozorujeme. Pro amatérské uživatele tak nemusí být horší ostrost překážkou. Soudkovité zkreslení je spíše slabé, stejně jako zanedbatelná vinětace (tmavnutí snímku v rozích). Chromatická aberace je taktéž v průměru (ultrazoomů). S rostoucím ohniskem mizí soudkovité zkreslení a bohužel i ostrost snímků.

Praktické zkušenosti
Mezi stisknutím tlačítka pro zapnutí přístroje a pořízením prvního snímku uplynou cca 3s. Prodleva závěrky od stisknutí namáčknuté spouště je neznatelná a v našich podmínkách neměřitelná, tzn. pod 0,1s. Bez namáčknutí je prodleva cca 0,2s. Zpoždění displeje je pouze minimální, takže se můžeme pustit i do fotografování dynamičtějších scén. Zde nám však bude lehce znepříjemňovat práci delší doba zaostření, zejména na delším ohnisku. Na nejkratším ohnisku je ostření poměrně svižné. Zoom je rozdělen na cca 20 kroků a jeho ovládání je příjemně citlivé. Přezoomování z nejkratšího ohniska na nejdelší trvá cca 1,4s, což je slušná hodnota.
Automatické nastavení expozice má spíše sklon k lehké přeexpozici, než k podexponování snímku, jak je zvykem u DSLR zrcadlovek. V drtivé většině případů to však není na škodu, protože přeexponovaná místa nejsou nijak velká a amatérským uživatelům, se tak ušetří čas a námaha při editaci snímků. Naopak pokročilejší uživatelé musí zapomenout na fotografování do RAWu a na možnost jeho následné úpravy.
Video sekvence můžeme bohužel natáčet do rozlišení pouze 320 x 240 bodů, což je nepříjemná změna oproti modelu Z5, který uměl i 640 x 480 bodů. Při natáčení videa můžeme používat optický zoom, který má v tomto režimu znatelně zpomalený chod. Editace uložených video sekvencí probíhá tak, že si nastavíme první a poslední snímek oblasti, kterou chceme vystřihnout. Můžeme tak useknout začátek, či konec videa, ale také jeho prostředek. Výsledek pak můžeme uložit nahrazením původního, nebo uložením pod jiným názvem.
Ke konstrukci fotoaparátu lze připomenout, že stejně jako předchozí modely Z5 a Z3 nemá pojistku dvířek u paměťové karty. Hrozí tak nechtěné otevření při manipulaci s fotoaparátem, například při vytažení z brašny. Pro vysunutí karty je třeba ji lehce zamáčknout, takže nehrozí samovolné vypadnutí.
Stabilizace Anti-Shake umí posunout hranici rozmazaných snímků až o dva, či tři kroky (podle výrobce). Konkrétní výsledek je však velmi individuální a záleží na uživateli, jak stabilně dokáže fotoaparát držet. Pomoc stabilizace je však nezanedbatelná. Účinnější je stabilizace v režimu stabilizování pouze při expozici. Stabilizace při komponování nám pomůže lépe zvolit výřez snímku, ovšem nabídne o něco málo horší efektivitu systému při expozici.
Nízký počet tlačítek na fotoaparátu potěší zejména méně náročné a zkušené uživatele. Díky umístění ovladače zoomu, spouště, tlačítka menu a křížového ovladače lze fotoaparát poměrně úspěšně ovládat jednoručně.

Závěr
I přes zvýšení rozlišení se úroveň šumu udržela na přijatelné hladině, ovšem za cenu menší ztráty detailů. Kromě zvýšení rozlišení snímků a snížení rozlišení videa se však příliš důležitých změn neudálo. Fotoaparát je svým ovládáním a kvalitami vhodný zejména pro začínající amatéry, kterým nabídne dostatek prostoru pro prozkoumání možností digitální fotografie, ať již pomocí plně manuálního ovládání, nebo 12x optického zoomu. Jako bonus lze brát osvědčenou technologii stabilizace obrazu Anti-Shake. Současným majitelům modelu Z5 však příliš důvodů pro výměnu za novější model nenabízí. To dokazuje také jen o něco málo vyšší cena, která se v maloobchodech pohybuje okolo cca 12 500,- Kč včetně DPH. Fotoaparát je dostupný v šedé a černé barvě.

::Technické parametry Konica Minolta DiMAGE Z6
::Technické parametry KM Z6 vs Canon S2 IS vs Kodak P850 vs Panasonic FZ5

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie