Mini-recenze kompaktu Canon Powershot S90 - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

29. června 2010, 06.00 | Pokud si chcete pořídit seriózní kompaktní fotoaparát, který nabízí ideální parametry pro žánr pouliční fotografie, tak by vás mohl například zajímat aparát Canon Powershot S90, jehož mini-recenzi vám nyní přinášíme.

Není sporu, že dnes pokročilí fotografové pro svoji tvorbu v naprosté většině případů používají digitální zrcadlovky. Jenže DSLR aparáty sice přináší uživateli velké kvantum výhod, ale na druhou stranu skýtají tyto přístroje i několik nevýhod. V prvé řadě jsou standardní DSLR fotoaparáty poměrně nekompaktní (do kapsy se dnešní zrcadlovky se stále ještě nevejdou...) a díky jejich nezanedbatelné váze mohou tyto přístroje fotografovi po určité době nošení přivodit některé nepříjemnosti (například bolavý krk a další nešvary). Další „nešvar“ větších fotoaparátů je jejich nápadnost v terénu, což je například v oblasti „Street“ fotografie významná komplikace. Možná proto není dnes problém narazit v praxi na řadu fotografů, kteří při řadě příležitostí dávají při fotografování přednost kompaktnímu fotoaparátu (či nezrcadlovým aparátům) před zrcadlovkou.

V současné době je možné se na trhu setkat s několika velmi seriózními kompakty, které dokáží dostát nárokům i ze strany pokročilých fotografů. Mezi tyto fotoaparáty můžeme směle zařadit i kompaktní fotoaparát Canon Powershot S90, který nabízí několik zajímavých dispozic. Pojďme se na tento slibný fotoaparát podívat v naší mini-recenzi.

Co fotoaparát nabízí a komu je určen
Kompaktní fotoaparát Canon Powershot S90 je určen pro pokročilé fotografy, kteří potřebují nenápadný a malý fotoaparát, který ovšem dokáže nabídnout obdobný uživatelský komfort jako v případě standardních DSLR aparátů.

Aparát nabízí výrazně větší senzor, než nabízejí obyčejné kompakty, jež jsou určeny pro nenáročné uživatele. Velikost CCD snímače testovaného kompaktu činí 1/ 1,7 palce, což jasně převyšuje plochu snímačů u standardních kompaktů (jejich senzory mají obvykle velikost 1/ 2,33 palce). Kompakt S90 disponuje rozlišením 10 Mpix, což je podle nás rozumná hodnota, která by se měla v kombinaci s větším senzorem projevit v menším výskytu digitálního šumu.

Nezanedbatelným lákadlem testovaného aparátu je také objektiv nabízející rozsah ohniskových vzdáleností 28 – 105 mm (ekv. 35mm; cca 3,8x optický zoom), který díky své světelnosti f2,0 – f4,9 umožní fotografovi pořizovat snímky i v případě horších světelných podmínek. Dodejme, že uvedený objektiv je opticky stabilizován (expoziční výhoda až 4EV). Aparát je vybaven obrazovým procesorem Digic 4 a vyspělým systémem redukce šumu („Dual Anti-Noise“).

Fotoaparát S90 nabízí kompletní sestavu P/A/S/M expozičních režimů, což dovoluje uživateli mít expoziční proces plně pod kontrolou. Uvedenou sestavu režimů doplňuje mód plné automatiky, samostatný režim „Nízké osvětlení“ (pořizování fotografií s citlivostí ISO 3 200 při sníženém rozlišení 2,5 Mpix) a skupina cca 17 scénických režimů. Testovaný aparát také dovoluje nahrávat videonahrávky ve VGA rozlišení (640 x 480 pixelů) při rychlosti 30 sn./s. Zobrazovacím zařízením kompaktu je 3palcový LCD monitor mající rozlišení 461 000 pixelů. Váha testovaného přístroje činí pouze 175 gramů a jeho rozměry 100 × 58,4 × 30,9 mm můžeme bezesporu označit jako velmi kompaktní. Dalším technickým popisem uvedeného fotoaparátu se zde v mini-recenzi nebudeme zdržovat a raději vás odkazujeme například na stránky výrobce či náš starší článek, kde můžete o tomto aparátu naleznout další detailní informace.

Cena testovaného fotoaparátu a jeho konkurence
Jak jsme již výše uvedli, testovaný aparát je určen především náročným fotografům, čemuž odpovídá i jeho cena. V současnosti je na trhu možné zakoupit kompakt Canon Powershot S90 za cenu od cca 9 200 Kč. Největším „vnitropodnikovým“ rivalem testovaného fotoaparátu je kompakt Canon Powershot G11, jehož cena se pohybuje okolo cca 11 900 Kč. Jedná se o „vlajkovou loď“ Canon kompaktů, která v porovnání s přístrojem S90 disponuje robustnějším tělem z hořčíkové slitiny, odlišným objektivem mající menší počáteční světelnost (f2,8 – f4,5) a větší rozsah ohniskových vzdáleností (28 – 140 mm). Jmenovaný aparát je oproti modelu S90 vybaven Hot – shoe paticí pro externí blesk a zoomovacím optickým hledáčkem. Avšak dodejme, že oba fotoaparáty jsou vybavené stejným snímačem, takže v oblasti obrazové kvality (v oblasti výskytu šumu) by měly dané přístroje podávat stejný výkon.

Další rivalem, který vlastně inspiroval Canon k reikarnaci S- série pokročilých kompaktů, je dnes již kultovní přístroj Panasonic Lumix LX3. Tento aparát nabízí širokoúhlejší objektiv začínající na ohnisku 24 mm, který ovšem vykazuje výrazně menší zoom (koncové ohnisko činí cca 60 mm, což v praxi představuje zvětšení pouze 2,5x). Na druhou stranu se tento objektiv značky Leica může pochlubit velmi dobrou světelností i na koncovém ohnisku (f2,0 – f2,8). Mezi dalším výrazným rozdílem mezi těmito aparáty lze jmenovat retrodesignový vzhled LX3 fotoaparátu, možnost pracovat s kratším expozičním časem až 1/ 2 000 s (S90tka „umí“ expoziční čas pouze 1/ 1 000 s) a jeho dispozici nahrávat videonahrávky ve větším rozlišení (1 280 x 720 pixelů namísto VGA u S90).

Jako posledního výrazného konkurenta aparátu S90 můžeme zmínit před časem uvedený kompakt Samsung EX1. Jedná se o velmi ambiciózní fotoaparát, který z uvedených přístrojů nabízí nejsvětelnější objektiv (f1,8 – 2,4) disponující rozsahem ohnisek 24 – 72 mm (ekv. 35 mm; 3x zoom). Konkurenční potenciál tohoto aparátu rovněž zvyšuje jeho cena, která činí cca 9 000 Kč (aparát je tedy o „chlup“ levnější než je náš testovaný přístroj). V souvislosti s EX1 kompaktem zmiňme také to, že přístroj je vybavený paticí pro externí blesk a jeho 3palcový displej je výklopný (!) a uvedený monitor se může pochlubit velmi vysokým rozlišením 921 000 obrazových bodů. Dodejme, že jmenovaný displej funguje na základě energeticky úspornější AMOLED technologie.

Na závěr výše uvedeného mini-srovnání testovaného aparátu s jeho nejbližšími konkurenty si připomeňme, že všechny uvedené fotoaparáty umožňují záznam fotografií do surového RAW formátu, což znatelně rozšiřuje možnosti jejich dalších úprav v počítači.

Ovládání a popis fotoaparátu
Testovaný fotoaparát disponuje elegantním designem a jeho tělo je vyrobeno převážně z kovových komponent. Přístroj se zapíná tlačítkem, které je umístěno zhruba uprostřed horní strany fotoaparátu. Vedle tohoto tlačítka leží ovladač, kterým specifikujeme chod multifunkčního prstence, který rotuje okolo objektivu fotoaparátu.

Tento prstenec je skutečně velmi výraznou inovací, která výrazně zvyšuje komfortnost ovládání fotoaparátu. Kroužením otočného ovladače můžeme například nastavovat rychlost závěrky, clonové číslo, citlivost ISO, kompenzaci expozice, manuální ostření, vyvážení WB či provádět skokové zoomování objektivu (ohniskové vzdálenosti 28 mm, 35 mm, 50 mm, 85 mm a 105 mm).

Na horní straně aparátu také nalezneme tlačítko spouště (je příjemné na dotek prstu) spojené s ovladačem zoomu objektivu. Dále se zde nalézá zapuštěné kolečko expozičních režimů s velmi tuhým chodem, což je podle nás pozitivum (odpadá pravděpodobnost něchtěného pootočení tohoto rolleru) a malý vyskakovací blesk. Ten je na horní straně aparátu umístěn úplně vpravo (při jeho použití se tedy komplikuje držení fotoaparátu, uživatel si musí přehmátnout, aby výklopný blesk neblokoval položeným prstem).

Na zadní straně nalezneme 3palcový LCD displej, který, podle nás, podává kvalitní kontrast a jenž disponuje širším pozorovacím úhlem. Napravo od displeje se nálezá drobný výstupek, jenž kopíruje půdorys vyčnívající části zapuštěného kolečka expozičních režimů a který také funguje jako jakýsi zadní mini-grip pro pohodlnější držení fotoaparátu. Na zadní straně dále nalezneme čtveřici tlačítek (skrze ně si prohlížíme pořízené snímky, volíme objem zobrazených informcí na displeji, anebo vstupujeme do hlavního menu fotoaparátu) a čtyřcestný volič (kompenzace expozice, volba režimů blesku, samospoušť či nastavení AF/MF a Makro ostření) lemovovaný otočným rollerem. Tento roller působí jako pomocný volič expozičních parametrů a k jeho škodě je s ním velmi snadné nechtěně pohnout, a tak si nevědomky „překopat nastavené expoziční parametry (doporučujeme výrobci, aby takovéto tenké prstence napříště jistil tužším chodem se skokovými záseky).

Přední strana fotoaparátu je řešena velmi minimalisticky a kromě vysouvacího objektivu s lamelovou krytkou zde již nenalezneme nic dalšího. Fotoaparát tedy postrádá alespoň minimální náznak předního gripu (například fotoaparát Panasonic LX3 takový grip nepostrádá), což znesnadňuje jeho držení (zvlášť pokud máte větší prsty a k tomu se vám třeba potí ruce). Na zadní straně testovaného přístroje je umístěn stativový závit (v ose objektivu) a prostor pro vložení Li-Ion baterie NB-6L a paměťové karty typu SD/SDHC.

Menu kompaktu je řešeno tak, jak je v poslední době u Canon zvykem. V testovaném aparátu jsou tedy nejčastěji měněné parametry (například WB vyvážení, volba rozlišení a formátu Jpeg/RAW snímků, Citlivost ISO, kompenzace expozice, druhy měření expozice, režim snímání apod.) nastavovány pomocí lišty rychlého menu, které se zobrazuje na okrajích LCD displeje a do jehož rozhraní se dostaneme skrze prostřední tlačítko „Function SET“ křížového voliče. Ostatní volby najdeme v hlavním menu, které je řešeno stroze (menu má pouze 3 záložky; kromě fotografických voleb zde nalezneme klasický setup a speciální záložku, do které si může uživatel umístit volby, jež ve fotoaparátu nejčastěji využívá) a přehledně (menu je samozřejmě vyvedeno v českém jazyce a je dobře čitelné).

Ukázky menu:

Postřehy z praxe
Fotoaparát Powershot S90 nás zaujal na kompakt neobvykle rychlým startem, neboť po zapnutí přístroj „naběhne“ už za cca 0,9 s. Ovšem trochu zklamání nám přinesl fakt, že samotné fotografování nemůžeme označit za úplně svižné. První snímek po zapnutí fotoaparátu pořídíte až za 2,6 s, což se nemusí mnohým „Street“ fotografům úplně vyhovovat. Zpoždění autofokusu (cca 0,6 s bez namáčknutí) ovšem nepředstavuje na kompakt špatný parametr, ovšem situaci zde nečekaně komplikuje podle nás až příliš pomalé zpracování pořízeného snímku (prodleva cca 1,1 s. JPEG formátu snímku; zpoždění cca 1,5 s).V tomto ohledu testovaný fotoaparát na svého konkurenta Panasonix LX3 jasně ztrácí (daný fotoaparát disponuje rychlým zpracováním dat a jako jeden z mála kompaktů dokáže snímat rychlostí až 2,5 sn./s včetně RAW formátu).

Tím ovšem naše negativní kritika uvedeného fotoaparátu končí, poněvadž v ostatních ohledech má tento aparát naši pochvalu. Spolehlivé určování expozice, kvalitní displej, přehledné menu (včetně paměti na poslední upravovaný parametr) účinně fungující stabilizace obrazu a expoziční benefity počáteční světelnosti objektivu f2,0 (díky této světelnosti objektivu je dokonce možná určitá práce s hloubkou ostrosti při záběrech zblízka). Tyto a další dipozice dělají z testovaného přístroje navýsost vyspělý a povedený fotoaparát. Zvlášť potěšeni jsme byli z inovativního ovládacího prstence rotujícího okolo objektivu. Využití tohoto multifunkčního ovladače je velmi široké. Nám uvedený prstenec se nejvíce osvědčil při fotografování ve špatných světelných podmínkách, kdy bylo díky němu možné pružně přizpůsobovat expozici pomocí rychlého nastavování citlivosti ISO (s přihlédnutím na zobrazený histogram). Ovládání zoomu je plynulé a rychlé. Škoda, že fotoaparát zvládá snímat Makro snímky až ze vzdálenosti 5 cm (kompakt LX3 dokáže ostřit již ze vzdálenosti 1 cm). V praxi se podle našeho názoru rovněž neztratí některé pokročilé funkce fotoaparátu, jako je například vyspělá technologie detekce tváří (včetně zvláštního režimu samospouště využívající danou technologii), úsměvu a mrknutí očí, efektivní systém průběžného AF ostření. Výdrž baterie testovaného aparátu zhruba odpovídá údajům výrobce, neboť jsme na jedno její nabití dokázali pořídit cca 207 snímků (oficiální údaj o výdrži daného Li-Ion akumulátoru hovoří o 220 snímcích).

Hodnocení obrazové kvality
V oblasti boje proti výskytu šumu v obraze si testovaný fotoaparát vede velmi udatně, což ostatně dokládají i výřezy z testovacích snímků, které jsme pořídili s různě nastavenou citlivostí ISO. Protože je možné, že nemalé množství zájemců o koupi daného fotoaparátu náruživě srovnává zmiňovaný aparát s konkurenčním přístrojem Panasonic LX3, tak jsme si dovolili zde v testu výskytu digitálního šumu vedle sebe publikovat výstupy z obou fotoaparátů. Proto můžeme vidět, že Canon systém redukce šumu opravdu činí, neboť v oblasti výskytu šumu daný fotoaparát S90 přehrává svého konkurenta rozdílem „třídy“. Do citlivosti ISO 800 je u testovaného aparátu výskyt šumu velmi dobře kontrolovaný a v podstatě nepředstavuje žádný citelný problém. Citlivost ISO 1 600 již je provázena nárůstem barevného šumu a výskytem obrazových artefaktů, které po sobě zanechává redukce šumu. Přesto s pomocí odšumovacích programů lze i snímky pořízené při citlivosti ISO 1 600 použít. Výrazný problém s použitelností nastává až při koncové maximální hodnotě ISO 3 200, která je ovšem obecně srovnatelná s obrazovým výstupem, který produkuje konkurenční fotoaparát LX3 při nastavené citlivosti ISO 3 200. Sečteno podtrženo, v oblasti hodnocení výyskytu digitálního šumu na nás testovaný fotoaparát udělal velmi dobrý dojem.

Canon Powershot S90 (vlevo) / Panasonic Lumix LX3 (vpravo)

 

 

 

 

 

 

 

Kvalita vyvážení bílé u testovaného aparátu takřka „rutinně“ kopíruje trend, který dnes charakterizuje naprostou většinu digitálních aparátů. Automatika WB vyvážení při fotografování v podmínkách přirozeného osvětlení podává spolehlivý a korektní výkon. Ovšem při snímání za umělého osvětlení auto vyvážení bílé selhává a produkuje snímky se znatelně oteplenými tóny barev. Tomuto nešvaru tedy předejdeme například manuálním vyvážením bílé, který daný fotoaparát umožňuje. Pokud ale snímáte do RAW formátu (což uvedený kompakt jako jeden z mála dovoluje), tak můžete korigování vad automatické kalibrace bílé barvy klidně odložit na pozdější dobu.

Test vyvážení bílé

Pokud jsme výše vyzdvihovali v oblasti testu šumu aparát S90 nad jeho jednoho z jeho pomyslných rivalů fotoaparát LX3, tak při hodnocení optických kvalit objektivu se situace obrací. Jenže to ovšem neznamená, že aparát S90 není osazen kvalitním objektivem. Podle našeho názoru podává optika kompaktu S90 kvalitní výkon (v dané kategorii kompaktních fotoaparátů) s dobrou středovou kresbou i při minimální světelnosti f2,0, ale přesto v daném případě disponuje Leica objektiv kvalitnější kresbou (a to v plném rozsahu zoomu). U snímků pořízených s fotoaparátem S90 si můžeme například všimnout výraznější rohové neostrosti a rovněž fotografie, které byly pořízeny skrze koncové ohnisko 105 mm se potýkají se zhoršením kresby detailů. Na druhou stranu můžeme objektiv Canon S90 fotoaparátu pochválit za minimální výskyt chromatických vad. Soudkovité zkreslení daného objektiv je podle nás v únosné míře a není nijak dramatické.

Závěr
Testovaný fotoaparát Canon Powershot S90 nese všechny známky vyspělého a kvalitního fotoaparátu, který je cílen pro náročnou klientelu. Přístroj je velmi kompaktní a nabízí vysoký uživatelský komfort, plynoucí ze snadného ovládání (viz například námi oceňovaný multifunkční prstenec, který je značně inovativní). Aparát se snadno vejde do kapsy a bez problémů se skryje do dlaně ruky, což z něj dělá ideálního adepta například pro žánr „Street“ fotografie, kde se nenápadnost fotografické techniky ctí dvojnásob. Při fotografování testovaný přístroj odvádí v podmínkách špatného osvětlení „medvěďí“ službu díky vysoké počáteční světelnosti objektivu f2,0 a efektivnímu systému optické stabilizace objektivu. Větší 1/ 1,7palcový snímač spolu s přiměřenou výší rozlišení 10 Mpix a účinně fungující redukcí šumu má „lví“ podíl na produkci fotografií s chválihodnou technickou kvalitou. Mezi jasná pozitiva jmenovaného přístroje můžeme rovněž počítat celokovové bytelně zpracované tělo přístroje, možnost snímat do RAW formátu a důstojný výkon optiky (i když v oblasti kresby S90 aparát nepřekonává konkurenční přístroj Panasonic LX3).

Mezi nevýhody zkoušeného kompaktu můžeme na prvním místě řadit pomalejší zpracování a ukládání pořízených fotografií, které může komplikovat zachycení „rozhodujících okamžiků“, které se odehrávají za sebou v rychlejším sledu. U fotoaparátu nás zamrzela absence nahrávání videa v HD rozlišení, až příliš „protáčivý ovládací kroužek okolo čtyřcestného ovladače, nižší výdrž baterie (pouze cca 207 snímků na jedno nabití). Dále postrádáme na fotoaparátu umístěnou patici pro zasunutí externího blesku (námi zmiňované konkurenční aparáty tuto dispozici mají). Jako nedostatek hodnotíme poměrně kluzký povrch přední strany fotoaparátu, který v oblasti držení aparátu postrádá jakýkoliv gripový výstupek.

Ukázky fotografií pořízených s fotoaparátem Canon Powerhot S90: