Mini-recenze: Panasonic TZ 10 - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

3. června 2010, 00.00 | Hledáte šikovný kompakt na cesty? Nový Panasonic TZ 10 slibuje vše co můžete potřebovat: širokoúhlý ultrazoom objektiv, automatické i manuální režimy, HD video se stereo zvukem, velký displej a dokonce i vestavěnou GPS. Jakou praktickou zkušenost jsme s ním udělali při našem mini testu?

Hned úvodem je mou povinností zdůraznit, že tento článek nemá ambice býti vyčerpávající recenzí či popisem každé funkce Panasonicu TZ 10. Pokud hledáte podrobnou technickou specifikaci, prosím podívejte se do zprávy o jeho představení. Pokud hledáte MTF charakteristiky objektivu, výpočty odstupu šumu od signálu či dynamického rozsahu při určitém ISO, tak vězte, že je zde nenajdete. Pokud totiž hledáte špičkovou obrazovou kvalitu, tento fotoaparát z principu věci něco takového nemůže nabídnout, a tudíž rozhodně není určen pro vás. Kupte si DSLR s objektivy za desítky tisíc korun, ale to je jiná písnička.

Komu je určen?
Tento ultrazoom kompakt bez optického hledáčku je určen těm, kteří rádi cestují, rádi fotografují v nejrůznějších prostředích a hledají malý, univerzální fotoaparát, který je takříkajíc nenechá ve štychu, ať už budou potřebovat cokoli. Proto nabízí velmi příjemný objektiv s rozsahem ohnisek od širokoúhlých 25 až po 300mm v kombinaci s optickou stabilizací. Kromě fotografií v rozlišení 12MPix umí zaznamenat video v HD 720p AVCHD lite se stereo zvukem. Fotoaparát nabízí pokročilou automatiku vč. iA režimu, detekce obličeje, AF trackingu, scénických režimu a všeho na co si vzpomenete. Na druhé straně najdete i klasické fotografické režimy A/S/M, což v této třídě nebývá úplně zvykem. A rozhodně nesmíme zapomenout na vestavěné GPS, které do fotografií umí automaticky zapisovat, kde byly pořízeny. To je pro cestovatele rozhodně hodně zajímavá věc, kterou prakticky zatím v této třídě nikdo nenabízí.

V čem se odlišuje?
Pokud srovnáme model TZ10 s jeho úspěšnými předchůdci řady TZ, tak Panasonic udělal kus práce. Lehce se zvýšilo rozlišení snímače, což ovšem vzhledem k jeho velikosti prakticky nepřináší žádné viditelné zlepšení kvality obrazu. Naopak přechod na stereo zvuk a zvýšení kvality u videa jsou rozhodně plusem. Přidání poloautomatických a manuálního expozičního režimu mohou být pro některé uživatele hodně zajímavou novinkou. A pak je zde GPS jednotka, která rozhodně posunuje TZ10ku z pohledu cestovatelské fotografie do nových sfér.

Ve srovnání s konkurencí se může Panasonic TZ 10 pochlubit zejména velmi dobrými parametry a funkční výbavou na třídu kompaktů. To, co nabízí model TZ 10 z pohledu funkčnosti a ovládání, umí většina konkurentů až v třídě EVF, která je přeci jen o něco mohutnější. Tudíž můžeme říct, že jde o velice skladný a přitom universální fotoaparát. Jeho největšími rivaly jsou modely jako Canon SX200 IS, Nikon S8000, Olympus mju 9010 či Sony H20.

Jak se ovládá?
U kompaktního fotoaparátu je, dle mého názoru, nejdůležitějším to, jak se fotoaparát dobře či špatně drží v ruce a jak pohodlně s ním můžete fotografovat. Panasonic v případě TZ10ky vsadil na velmi štíhlé tělo, které je vynikající na přenášení, ale trochu méně příjemné na držení. Minimální grip znamená pro fotografy s větší dlaní nepříjemné hledání polohy pro prsty. Navíc je velmi důležité správně držet fotoaparát v ruce, protože vestavěný blesk je velmi blízko místu úchopu a je snadné jej stínit. Stejně tak velký 3 palcový displej, znamená natěsnání ovládacích prvků na velmi malou plochu na pravé straně přístroje. Takže pokud jste zvyklí na malé fotoaparáty, pak vás nečeká žádné nemilé překvapení. Rozmístění ovládacích prvků je logické, neobsahuje žádné experimenty a díky skvělému dílenskému zpracování je ovládání přesné. Pokud jste zvyklí na EVF či DSLR, vězte, že úchop TZ10ky je opravdu hodně jiný.

Přibylo samostatné tlačítko pro nahrávání videa, což je jistě dobrá zpráva. A ovládání režimů A/S/M je poměrně elegantně vyřešeno tak, že zmáčknete tlačítko Exposure a pak ovládáte čas a clonu pomocí čtyř šipek, které běžně ovládají v klasicky kompenzaci expozice, blesk, makro a samospoušť. Jednoduché a elegantní řešení.

V případě kompaktu bez hledáčku je pro příjemné focení velmi důležitý kvalitní displej. TZ10 nepatří mezi absolutní špičku ani kontrastem, ani rozlišením. Na druhou stranu se nemusíte bát zklamání. Displej je dobře čitelný v exteriéru i interiéru, texty jsou psány velkými fonty, takže jsou dobře čitelné a uspořádání informací tradičně rozumné. Příjemná je i plná lokalizace všech menu do češtiny.

Co pochválit?
V první řadě samotnou konstrukci a dílenské zpracování. Tělo je celokovové, skvěle zpracované a to včetně ovládacích prvků. Kryty konektorů a baterky jsou sice plastové, ale skvěle sedí, nevržou a přesně doléhají.

 

 

 

Další pochvala patří objektivu Leica 4,1 – 49,2 mm / 3.3 - 4.9. I když není tím nesvětelnějším na trhu, má velmi dobrou kresbu a v třídě 12x zoomů patří k tomu lepšímu, co jsem měl možnost testovat.

 

A třetí pochvalu si TZ10ka zaslouží za video. To můžete zaznamenávat nejen do lákavě znějícího AVCHD, ale i do trochu snáze zpracovatelného MJPEGu a to až v rozlišení 1280x720p. K tomu přidejte velmi dobrou kresbu, rychlé změny expozice, bezproblémový zcela tichý zoom, velmi dobrý stereo zvuk a podporu nových SDXC karet nabízejících maximální délku záznamu.

 

Co nás zklamalo?
Prvním velkým lákadlem TZ10ky jsou režimy A/S/M, tedy možnost zcela svobodně ovládat expozici. Bohužel ve všech režimech a všech polohách zoomu je maximální clonové číslo F 6.3, což opravdu nenabízí velký prostor pro práci s hloubkou ostrosti či dlouhými časy.

Pokud vyzoomujete na nejdelší ohnisko, tak si v režimu A vybíráte mezi clonami f/4.9, f/5.6 a f/6.3, což není z fotografického hlediska příliš smysluplný rozdíl.

Druhým trochu zklamáním je pomalejší start fotoaparátu. Aby se objektiv dokázal vyskládat z velmi tenkého těla, potřebuje fotoaparát ke startu skoro 3 sekundy.

Tradiční bolístkou dnešních kompaktů je nízká citlivost čipů a s ní spojený výrazný šup při vyšších citlivostech. Použití 14MPix snímače znamená v případě TZ10ky viditelnou ztrátu kresby již při ISO 400 a výrazný šum od ISO 800, což je obrovská škoda zejména s ohledem na skvělý objektiv. Kdyby Panasonic použil třeba 8MPix snímač, udělal by fotografům zřejmě lepší službu.

Poslední výtka směřuje k výdrži baterie a bohužel je zásadní. Pokud je vypnuto GPS, tak s fotoaparátem uděláte něco kolem 400 snímků, což je poměrně běžné. S trvale zapnutou GPS, což si vysvětlíme později, se výdrž fotoaparátu dramaticky propadne. V mém případě jsem byl schopen pořídit kolem 120 snímků při běžném focení a fotoaparát plně nabitý ráno, už kolem oběda kolaboval. Obávám se, že jde o principiální problém vestavěné GPS do kompaktu, který budou muset řešit všichni, kdož se o to pokusí a z mého pohledu jej Panasonic nevyřešil nejlépe. Bez rezervní baterie s TZ10kou na cesty rozhodně nevyrážejte.

Zkušenosti s GPS
Nejvýznamnější novinkou je GPSka přímo ve fotoaparátu. Ta umožňuje automaticky zapisovat do EXIFu snímků polohu záznamu. Navíc fotoaparát obsahuje databázi skoro půl miliónu měst, památek apod. takže při prohlížení můžete snadno najít fotky pořízené třeba v Praze. To vše je skvělé.

GPS obecně má dva protichůdné problémy – rychlost s jakou se dokáže určit přesná poloha a spotřebu energie. Panasonic šalamounsky nechal rozhodnutí tohoto oříšku na uživateli. Buď necháte GPSku zapnutou trvale, sleduje tedy polohu i když nefotíte a fotoaparát je vypnutý. V takovém případě se do snímků zapisuje poloha celkem přesně a to i v městské zástavbě. Nebo se GPSka aktivuje pouze při focení a pak se zapisuje do snímků poslední zjištěná poloha. Co to znamená v praxi?

V prvním případě uděláte z TZ10ky doslova žrouta energie. Už cca 2-3 minuty po prvním zapnutí fotoaparátu se naváže na satelity a poloha zapsaná do fotek je velmi přesná. Bohužel baterie doslova mizí před očima a během několika hodin je vybitá. Nicméně třeba ve městě je to jedinné funkční řešení.

V druhém případě se umoudří spotřeba, ale přesné informace ve fotografiích najdete pouze pokud budete několik minut fotit na jednom místě. Zejména ve městě trvá vyhledávání družic dlouho, takže údaje o focení mohou být zkresleny až o stovky metrů prostou chůzí.

Upřímně nevím, jak věc vyřešit lépe, než to udělal Panasonic, ale moje celkové dojmy z GPS lokace jsou celkem rozpačité. Kombinace externí GPSky s vlastní baterií je rozhodně přesnější a energeticky rozumnější řešení, které však znamená nepohodlí ručního spojování fotografií s GPS logem v počítači.

Celkové hodnocení
Panasonic TZ 10 i přes chyby, které jsme našli, je fotoaparátem, který udělá radost. Jeho nespornou výhodou jsou malé rozměry zkombinované s velmi dobrou výbavou a skvělým zpracováním. Obrazová kvalita je za dobrých světelných podmínek nadprůměrná a za zhoršených odpovídající třídě ultrazoom kompaktů. Ovládání je přehledné a nabízí o kousek víc než většina konkurentů. Vestavěný GPS modul, přes všechny mouchy a otazníky je jistě cestou správným směrem. Na cestách, na dovolené, na různých akcích, prostě všude tam, kde budete fotit kompaktem se geo-lokace určitě hodí a je příjemným bonusem. Když k tomu přidáme skvělé video, tak pokud hledáte universální kapesní kompakt s dobrými parametry a funkcemi, tak vám TZ10 vřele doporučuji.

Ukázkové snímky