Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Recenze - fotoaparáty
Nikon D2X - nadupaná profi DSLR v praxi
5. května 2005, 00.00 | Pro příznivce značky Nikon je to ta nejvyšší meta, které lze dosáhnout. V září 2004 byl tento fotoaparát oznámený na photokině a nyní je již v prodeji i v ČR. Řeč je o DSLR zrcadlovce Nikon D2X, která nabízí vysoké rozlišení 12,4 MPix, maximum nejrůznějších funkcí, odolné tělo ze slitiny hořčíku, rychlé sériové snímání, velký hledáček a displej apod. Jak obstála v testu?
{Popis a konstrukce}Pro příznivce značky Nikon je to ta nejvyšší meta, které lze dosáhnout. V září 2004 byl tento fotoaparát oznámený na photokině a nyní je již v prodeji i v ČR. Řeč je o DSLR zrcadlovce Nikon D2X, která nabízí vysoké rozlišení 12,4 MPix, maximum nejrůznějších funkcí, odolné tělo ze slitiny hořčíku, rychlé sériové snímání, velký hledáček a displej apod. Svými parametry může nalákat jak reklamní, tak i reportážní fotografy. Oproti konkurenci od Canonu, zastoupené dvěma modely 1D Mark II a 1Ds Mark II, se jedná spíše o kompromis a skloubení výhod obou přístrojů. Výhodou je také nižší cena oproti nejvyššímu modelu u Canonu.
Konstrukce a design
Na první pohled si fotoaparát lehce spleteme s modelem D2H, který má takřka identické tělo. Odolná konstrukce těla z hořčíku má utěsněné spáry pro ochranu před vniknutím vody a prachu. S fotoaparátem se tedy nemusí jednat zcela v rukavičkách a snese i pobyt v dešti. Ani kovové tělo a těsnění jej však neuchrání před pádem z výšky, či úplným ponořením do vody. Poskytuje však mnohem lepší ochranu před působením externích vlivů než poloprofesionální zrcadlovky (s vyjímkou Olympusu E-1, který je taktéž vodě a prachu odolný). Neoddělitelnou součástí těla přístroje je i vertikální grip pro fotografování na výšku, který také zároveň poskytuje prostor pro akumulátor. O celkový design se postaralo známé designérské studio Giorgetta Giugiara, které je proslavené hlavně svými návrhy designu automobilů. Fotoaparát není žádný drobek a tak se nelze divit hmotnosti 1 070g bez baterie a karty. Ve srovnání s Canony řady 1D je však cca o 2 00g lehčí. Rozměry těla jsou 157,5 x 149,5 x 85,5 mm.
Na přední straně jsou vedle bajonetu pro nasazení objektivu hned dvě tlačítka pro náhled hloubky ostrosti, to proto, aby jejich používání bylo příjemné při fotografování jak na šířku, tak na výšku pomocí vertikálního gripu. Napravo od bajonetu je tlačítko uvolňující pojistku objektivu a přepínač režimů autofokusu. V pravém horním rohu jsou pak konektory pro synchronizaci blesku a dálkového ovládání. Na klasickém gripu je nad typickým červeným označením všech současných Nikonů také multifunkční kolečko.
Na levém boku jsou pod gumovými krytkami konektory pro A/V výstup, napájení a USB. Pod nimi je otočná pojistka, kterou se uvolňuje akumulátor. Na pravém boku je v dolní části pouze spoušť vertikálního gripu, kterou lze uzamknout proti nechtěnému stisknutí. Na spodní straně nalezneme závit pro stativ a konektory pro připojení bezdrátového modulu (WT-1, nebo WT-2).
Horní strana přístroje je přímo přeplněná nejrůznějšími ovládacími prvky. Nalevo od hledáčku je kruhový volič pro nastavení sériového snímání, samospouště a předsklopení zrcátka. Nad ním jsou tři tlačítka pro nastavení bracketingu, režimu blesku a uzamknutí hodnot expozice. Přímo nad hledáčkem jsou umístěny sáňky pro externí blesk (hot-shoe) a senzor osvětlení. Interní blesk bychom hledali marně. Na pravém boku výstupku hledáčku je volič oblasti měření expozice a otočné ovladač dioptrické korekce hledáčku. Napravo je pak velký stavový LCD displej, tlačítko pro volbu expozičního režimu, nastavení bracketingu a také tlačítko spouště, okolo kterého je prstencový přepínač pro zapnutí a vypnutí přístroje, kterým lze také aktivovat podsvícení stavových displejů.
Zadní strana poskytuje prostor pro velký dvouapůlpalcový displej, který se zde takřka ztrácí. V levém horním rohu jsou dvě tlačítka pro prohlížení a mazní snímků, nalevo od displeje pak řada tlačítek pro aktivaci menu, indexového náhledu snímků, zamykání snímků a potvrzovací tlačítko. Napravo od displeje je rozměrný kruhový ovladač s prstencovým přepínačem pro uzamknutí volby ostřících bodů. Oblasti zaostřování se volí menším přepínačem, pod kterým je zajímavě řešená pojistka prostoru pro paměťovou kartu. Abychom se ke kartě dostali, musíme nejdříve odklopit kryt pojistky a pod ním stisknout tlačítko, které uvolní dvířka krytu, což připomíná minimálně postup pro odpálení jaderných hlavic. Vše má však svůj účel a nechtěné otevření prostoru paměťové karty je takřka vyloučeno. Pod displejem pro zobrazování snímků a menu je umístěn druhý menší stavový displej a tlačítka pro nastavení citlivosti, vyvážení bílé a kvality záznamu. V jeho okolí je pak také umístěno tlačítko pro pořízení zvukové poznámky, která se nahrává mikrofonem umístěným pod výše zmíněným stavovým displejem. Přehrát si ji pak můžeme díky malému reproduktoru umístěným taktéž v této oblasti. V pravém horním rohu jsou pak dvě tlačítka pro aktivaci autofokusu a blokaci expozice a zaostřování.
[-more-]{Technické parametry}Technická specifikace
V "nejlepší" DSLR od Nikonu se setkáme s CMOS senzorem s efektivním rozlišením 12,4 MPix a rozměrem 23,7 x 15,7 mm. Nejedná se tedy o rozměr ekvivalentní kinofilmovému políčku ale o menší DX (APS-C) formát. Díky němu můžeme pořizovat snímky s rozlišením 4 288 x 2 848, 3 216 x 2 136 a 2 144 x 1 424 bodů ve formátu JPEG, TIFF nebo NEF (RAW s kompresí i bez komprese). V režimu High-Speed crop pak ukládáme snímky s velikostí 3 216 x 2 136, 2 400 x 1 600 a 1 600 x 1 064 bodů. Citlivost je nastavitelná od 100 do 800 ISO s možností rozšíření na 1 600 a 3 200 ISO. Na výběr jsou barevné prostory sRGB, Adobe RGB a sYCC.
Můžeme použít výměnné objektivy AF Nikkor (včetně AF-S, DX, VR a D/G), Nikkor D s ručním zaostřováním a AI-P a AI s jistými omezeními týkajících se systému měření expozice pomocí 3D Color Matrix. Při použití objektivů musíme počítat s 1,5x ořezovým faktorem. Pokud aktivujeme vysokorychlostní snímání, pak je ořezový faktor 2x (tento režim snímá pouze část zabírané scény, která je v hledáčku). Optický SLR hledáček je pevně vestavěný pentagonální hranol v rovině oka s vestavěnou dioptrickou korekcí -3 až +1 D a možností výměny matnice. Obrazové pole hledáčku je cca 100%, což znamená, že v něm vidíme to samé, co se uloží do snímku. Zvětšení hledáčku je 0,86x s 50 mm objektivem f/1.4 zaostřeným na nekonečno a dioptrickou korekcí -1. Hledáček je také vybaven vestavěnou clonou okuláru. Automatické TTL pasivní zaostřování (modul Nikon Multi-CAM2000) pracuje v režimu jednorázového ostření, kontinuálního zaostřování a sledování pohybujícího se objektu. Měření probíhá na 11 bodech (v režimu High-Speed crop pouze na 9). Volit můžeme jednotlivé body, dynamický AF s prioritou nejbližšího objektu a skupinový dynamický AF. K dispozici je samozřejmě také manuální ostření.
Jelikož se jedná o profesionální přístroj, tak se zde vyskytuje pouze základní čtyřka expozičních režimů PASM. Měření probíhá pomocí RGB snímače s 1 005 body celoplošně, integrálně se zdůrazněným středem, nebo bodově s možností svázání s bodem AF. Pokud zvolíme automatický, nebo jeden z poloautomatických prioritních režimů, tak můžeme použít korekci automatické expozice v intervalu +-5EV po 1/2, nebo 1/3EV krocích. Čas elektronicky řízené štěrbinové závěrky se může nastavit od 1/8000 s do 30 s s možností použití režimu Bulb (expozice po dobu stisknutí spouště).
Vzhledem k tomu, že konkurenční Canon 1D Mark II disponuje sériovým snímáním rychlostí 8 snímků za sekundu, tak nemohlo u Nikonu D2X stačit "pouze" 5 sn./s (pro až 17 snímků ve formátu RAW, nebo 22 v JPEG). S touto rychlostí můžeme snímat fotografie s rozlišením až 12,4 MP, ale pokud se smíříme s ořezem snímku na 6,8 MP (oblast ořezu je v hledáčku zobrazena), tak si můžeme vychutnat sériové snímání s rychlostí až 8 sn./s (pro až 29 snímků ve formátu RAW, nebo 35 v JPEG) čímž plnohodnotně dohání výše zmíněný konkurenční model. Kromě klasické samospouště (2, 5, 10 a 20 s) také můžeme použít režim předsklopení zrcátka pro redukci otřesů fotoaparátu při expozici. Sériové snímání lze zpomalit až na rychlost 1sn./s.
Automatické vyvážení bílé využívá informací z RGB snímače s 1 005 body, obrazového CMOS snímače a externího snímače osvětlení (umístěný na výstupku hledáčku). Vyvážení bílé lze také měřit manuálně s jemným doladěním o 6 kroků, nastavit jednu z pěti předvoleb, nastavit přesnou teplotu v Kelvinech (31 hodnot), nebo můžeme využít WB bracketingu pro 2 až 9 snímků. Vzhledem k absenci interního blesku, je fotoaparát vybaven jak nejnovějším řízením externích blesků i-TTL, tak i starším D-TTL. Použít tedy můžeme blesky SB-800, SB-600, SB-80DX i SB-50DX. Nastavit můžeme režimy synchronizace na první lamelu, předblesk pro redukci efektu červených očí, synchronizaci s dlouhými časy apod.
Při prohlížení snímků si můžeme prohlédnout jasový i RGB histogramy, přeexponovaná místa, která se zvýrazní blikáním, informace o pořízení snímku a dokonce i zaostřovací body, které byly u daného snímku použity. Fotoaparát také disponuje funkcí vícenásobné expozice, kterou lze využít jak k uměleckým účelům, tak i například pro zachycení pohybu. Volitelně je také k přístroji k dostání modul GPS, který zaznamená polohu místa, kde byl snímek pořízen.
Nízkoteplotní křemíkový TFT LCD displej s úhlopříčkou 2,5" má 232 000 bodů a možnost regulace jasu. Snímky a zvukové poznámky se ukládají na paměťovou kartu CF typu I i II. Pro přenos dat je zde použito komunikační rozhraní USB 2.0 (FireWire bychom hledali marně). K přístroji si také můžeme pořídit adaptéry WT-1 (FTP, IEEE 802.11b), nebo WT-2 (FTP a PTP-IP, IEEE 802.11b/g), které nám zajistí bezdrátový přenos snímků. Pro promítání snímků na TV, nebo projektoru je zde video výstup s formáty PAL a NTSC. O napájení se stará akumulátor EN-EL4. Fotoaparát umožňuje relativně přesnou kontrolu kapacity a ostatních parametrů baterie, jako je nutnost rekalibrace (úplné vybití a nabití), nebo zakoupení zcela nové.
[-more-]{Ovládání fotoaparátu}Ovládání
Pohledem na zadní stranu může amatér znejistět, ale po chvíli každý zjistí, že ovládání není tak složité, jak se zdá. Velkou výhodu pak mají uživatelé jiných zrcadlovek Nikon, pro které nebude menu španělskou vesnicí. I pro nové uživatele této značky však nebude žádný problém se zorientovat. Menu je přehledné a dobře strukturované. Ovládá se jednoduše pomocí křížového ovladače a není nutné se učit "opičí chvaty" jako u Canonu, kde chybí křížový ovladač.
Klasický grip se drží velmi dobře, je rozměrný a kvalitně povrchově upravený. Vertikální grip také nepostrádá pogumovaný povrch, ale jeho rozměry jsou citelně menší a tak nemusí vyhovovat každému. Všechna tlačítka se používají velmi dobře, včetně spouště s čitelným chodem.
Na horní části fotoaparátu je nalevo otočný volič sériového snímání, který je chráněn pojistkou proti nechtěné manipulaci. Zde si můžeme zvolit vysokorychlostní sériové snímání (v menu je pak nutné nastavit zda-li budeme fotografovat s ořezem, nebo bez) a pomalejší snímání s nastavitelnou rychlostí (opět v menu). Další dvě polohy jsou určeny pro samospoušť a režim předsklopení zrcátka. To se po prvním stisknutí spouště sklopí, takže v hledáčku nic nevidíme, ale závěrka je stále zavřená. Po druhém stisknutí již dochází k expozici a následnému návratu zrcátka.
Na horním stavovém displeji se zobrazují informace o zvoleném expozičním režimu, nastavených hodnotách času a clony, přítomnosti karty v přístroji, korekci expozice, zaostřovacích bodech, režimu blesku, počtu snímků které lze ještě uložit na kartu, počtu snímků do konce série a o stavu baterie. Stavový displej na zadní straně pak zobrazuje nastavení citlivosti, vyvážení bílé, rozlišení snímků a zvukových poznámek.
Horní stavový displej
Čas, clonu a jiné parametry (se současným držením příslušného tlačítka) můžeme nastavit pomocí dvojice multifunkčních koleček, která jsou na přední straně gripu pro ovládání ukazováčkem a na zadní straně pro ovládání palcem. Druhá dvojice (fungující paralelně) je na vertikálním gripu. Pro lepší používání vertikálního gripu je zde také druhé tlačítko pro zaostřování a samozřejmě také spoušť.
Menu je rozděleno na čtyři záložky. Ta první se týká prohlížení snímků a umožňuje nám snímky mazat, prohlížet, otáčet, tisknout apod. Druhá záložka nabízí základní parametry pro fotografování jako nastavení adresářů na kartě, rozlišení snímků, použití vysokorychlostního ořezu (High-Speed Crop), komprese JPEG (s prioritou na kvalitu nebo velikost souboru), komprese RAW formátu, vyvážení bílé, redukce šumu přo dlouhých expozicích, redukce šumu na vysokých citlivostech, citlivost, ostrost a kontrast snímků, barevný prostor, posun barev, vícenásobná expozice, intervalové snímání a použití objektivů bez CPU. Třetí záložka nabízí více jak 40 různých nastavení autofokusu, měření expozice, sériového snímání (max počet snímků, rychlost snímání apod.), bracketingu, blesku a ovládacích tlačítek. Flexibilita a široké možnosti nastavení nejsou pro tento fotoaparát prázdnými významy.
Kvalita snímků
S digitálním šumem je na tom D2X dobře. Projevuje se zejména v tmavých oblastech snímku a až do citlivosti 800 ISO nepůsobí příliš rušivě. Citlivost 1 600 ISO je stále použitelná pro zmenšené snímky a šum na nich vidět není. Citlivost 3 200 ISO již přináší ztrátu barev a kontrastu. K dispozici jsou dva typy softwarové redukce šumu, jedna pro dlouhé expozice a druhá pro vysoké citlivosti. Použitím těchto funkcí se sice zbavíme šumu, ale bohužel zaplatíme i lehkou ztrátou ostrosti.
Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava: 100, 200, 400, 800, 1600 a 3200 ISO)
Automatické vyvážení bílé barvy pracuje spolehlivě, ale selhává při žárovkovém světle. K dispozici jsou jak předvolby, tak i manuální měření a nastavení teploty v Kelvinech.
O rozlišení nejvíce vypoví fakt, že přesáhlo možnosti našeho testovacího obrazce, stejně jako Canon 1Ds Mark II. Dovoluje tak zachytit mnoho detailů, nebo fotky radikálně ořezávat. Další vlastnosti jako je soudkovité zkreslení, ostrost, aberace apod záleží na použitém objektivu.
Ukázka optického zkreslení použitého objektivu Sigma 24-70/2,8 a rozlišení (ohnisko 48mm F8,0 1/10s)
Porovnání šumu na nočních snímcích se zapnutou redukcí šumu (zleva doprava: 400, 800, 1600 a 3200 ISO)
Praktické zkušenosti
Start fotoaparátu je takřka okamžitý. I ve vypnutém stavu, stejně jako ostatní Nikony, zobrazuje počet snímků, které se ještě dají uložit na kartu v právě nastaveném rozlišení. Zpoždění závěrky od stisknutí spouště je udáváno na 37 ms, což nemůžeme v našich podmínkách ověřit, ale reakce je opravdu blesková. Automatická expozice má klasické sklony k lehké podexpozici, stejně jako všechny ostatní DSLR. Automatické vyvážení bílé podává spíše průměrné výkony vzhledem k počtu použitých senzorů. Automatické zaostřování však funguje bezchybně, i když chybí přisvětlovací lampa. Asistenční světlo je možné použít pouze s nasazeným externím bleskem.
Pokud někdo dostane tento fotoaparát do ruky, jeden z prvních pohledů zřejmě bude směřovat do hledáčku. Poté můžeme u testované osoby pozorovat pomalu sílící úsměv, protože pohled hledáčkem D2X je skutečná fotografická nirvána. Velký a velmi světlý hledáček zobrazuje velké množství všech myslitelných parametrů v dolní a pravé části. I fotografování v tmavém prostředí je díky jeho světlosti radostí.
Dalším krokem je stisknutí spouště, což vyvolá možná až příliš hlučný zvuk, který sice nedosahuje hlučnosti Canonu 20D, který je hlučností závěrky známý, ale při fotografování zvířat na blízko to může být rušivé. Po uložení snímku si můžeme zobrazit jeho náhled spolu s informacemi o jeho pořízení. Samozřejmostí je také jasový histogram a RGB histogramy pro každý kanál zvlášť. Trošku netradiční funkcí je zobrazení použitých AF bodů. Nutno dodat, že díky velkému displeji s velkým rozlišením je také velmi příjemnou záležitostí.
Po delší práci s fotoaparátem nás jistě začne zajímat kapacita baterie. D2X by měl poskytnutými informacemi o baterii uspokojit i největší zvědavce. Kromě zobrazení zbývající kapacity baterie v procentech nám poskytne také údaj o počtu již pořízených snímků od doby nabití baterie (baterie v sobě mají čip pro uložení těchto hodnot), upozorní nás na nutnost rekalibrace baterie (což provedeme speciálním tlačítkem na nabíječce), nebo nám doporučí zakoupit baterii novou. To v případě, že ukazatel životnosti baterie překročí stanovenou hranici. Podle našich zkušeností by měl fotoaparát s přehledem vydržet s jednou baterií i 1000 snímků s častým používáním displeje. Zvýšit toto číslo však můžete úsporným používáním displeje, zkrácením doby práce expozimetru apod. Naše testování kapacity baterie bylo však jistě ze začátku ovlivněno častým prohlížením a nastavováním v menu, které je jinak velmi přehledné.
Fyzickému provedení přístroje nelze prakticky nic vyčíst, snad kromě menšího vertikálního gripu, což je ale vlastnost i konkurenčních Canonů. Tělo fotoaparátu je bytelné, s příjemnou povrchovou úpravou a důmyslnou ochranou proti kapkám vody a částicím prachu. To, že konstruktéři mysleli prakticky na všech dokazují i dvě tlačítka kontroly hloubky ostrosti a ovládání vertikálního gripu, které není nijak výrazně ochuzeno. Má vlastní multifunkční kolečka, tlačítko pro zaostření a samozřejmě také zamykatelnou spoušť. Pokud chceme použít synchronizační kontakt pro blesk, nebo konektor dálkového ovládání, tak narazíme na problém, kam s ochrannými čepičkami. I na to je myšleno a pro jejich úschovu jsou určeny prolisy na vnitřní straně gumové krytky konektorů A/V výstupu a napájení.
Závěr
Není jednoduché shrnout názor o tomto fotoaparátu do několika málo vět. To, co Canon vyřešil dvěma různými přístroji, smíchal Nikon dohromady. D2X je použitelný jak v ateliéru pro profesionální použití díky velkému rozlišení 12,4 MP, tak se ani nezadýchá při použití jako reportážní fotoaparát, kdy dosahuje rychlosti snímání 8 snímků za sekundu, byť s ořezem na 6,8 MP. Použití DX snímače může mít výhodu "prodloužení" teleobjektivů, ovšem projeví se o něco málo větším šumem něž by zřejmě produkoval snímač velikosti kinofilmového políčka se stejným rozlišením. Šum je však i přesto stále velmi malý. Snímky jsou vynikající a fotoaparát je radost používat nejen díky velkému displeji i hledáčku, ale také díky intuitivnímu ovládání a širokým možnostem přizpůsobení ovládání. Jednoznačně se jedná o velmi dobrý přístroj, na kterém lze vylepšit pouze minimum věcí.
Nezanedbatelnou je také široká škála volitelného příslušenství, mezi které patří moduly pro bezdrátový přenos dat, nebo GPS jednotka zaznamenávající zeměpisnou polohu kde byla fotografie pořízena. Samozřejmostí je výměnná matnice a jiné příslušenství pro hledáček, dálkové ovládání, napájecí adaptér, externí blesky apod. Součástí dodávky je Li-Ion baterie EN-EL4, rychlonabíječka MH-21, krytka těla, popruh, A/V a USB kabely, kryt LCD displeje, kryt bateriového prostoru, zaostřovací matnice typu V a B a CD se softwarem. Doporučená koncová cena pro ČR je stanovena na 159 990,- K4 včetně DPH.
::Technické parametry Nikon D2X
::Technické parametry Nikon D2X vs Canon 1D Mark II vs Canon 1Ds Mark II
Živé fotografie
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
2. února 2012
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
15. prosince 2014
Konica Minolta pomůže živnostenským úřadům s digitalizací dokumentů
-
11. května 2014
-
26. listopadu 2014
Canon Junior Awards již posedmé ocení mladé fotografy v rámci Czech Press Photo
-
21. srpna 2014