Nikon D3 - nejpovedenější DSLR od Nikonu v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

16. ledna 2008, 00.00 | Mnoha uživateli vymodlená digitální zrcadlovka Nikon D3 konečně vstoupila na trh a posouvá tak jméno společnosti Nikon zase o nějaký kus dále. Chvíli to totiž vypadalo, že Nikon vůbec nechce zrcadlovku se snímačem velikosti kinofilmu vyrábět. Naštěstí se stal opak pravdou a je tu vlajková loď nabízející velký CMOS snímač, extrémně rychlé sériové snímání, živý náhled scény na displeji (včetně zaostřování) a mnoho jiných delikates. Podívejme se, jak dopadla D3 v testu.

{Konstrukce a design}

Mnoha uživateli vymodlená digitální zrcadlovka Nikon D3 konečně vstoupila na trh a posouvá tak jméno společnosti Nikon zase o nějaký kus dále. Chvíli to totiž vypadalo, že Nikon vůbec nechce zrcadlovku se snímačem velikosti kinofilmu vyrábět. Naštěstí se stal opak pravdou a je tu vlajková loď nabízející velký CMOS snímač, extrémně rychlé sériové snímání, živý náhled scény na displeji (včetně zaostřování) a mnoho jiných delikates. Podívejme se, jak dopadla D3 v testu.

Konstrukce a design
Již na první pohled vypadá D3 jako její předchůdce D2x, mají takřka identické tělo. Odolná konstrukce těla z hořčíku má utěsněné spáry pro ochranu před vniknutím vody a prachu. S fotoaparátem se tedy nemusí jednat zcela v rukavičkách a snese i pobyt v dešti. Ani kovové tělo a těsnění jej však neuchrání před poškozením při pádu z výšky či při úplném ponoření do vody. Poskytuje však mnohem lepší ochranu před působením externích vlivů než poloprofesionální zrcadlovky. Neoddělitelnou součástí těla přístroje je i vertikální grip pro fotografování na výšku, který také zároveň poskytuje prostor pro akumulátor. Vertikální grip však není tak hluboký, aby poskytoval stejný uživatelský komfort jako ten primární, ale použitelný samozřejmě je. Rozměry těla jsou 159,5 x 157 x 87,5 mm. Hmotnost bez baterie a objektivu je 1240 g.

Na přední straně jsou vedle bajonetu pro nasazení objektivu hned dvě programovatelná tlačítka (pro náhled hloubky ostrosti nebo jiné funkce, viz sekce ovládání). Napravo od bajonetu je tlačítko uvolňující pojistku objektivu a přepínač režimů autofokusu. V pravém horním rohu jsou pak konektory pro synchronizaci blesku a dálkového ovládání (10 pinový kolík, lze sem připojit i GPS jednotku pro záznam pozice). Na přední straně gripu je nad typickým červeným označením všech současných Nikonů také multifunkční kolečko.

Levý bok ukrývá pod gumovými krytkami konektory pro A/V výstup, napájení, USB a HDMI. Pod nimi je otočná pojistka, kterou se uvolňuje akumulátor. Na pravém boku je v dolní části pouze spoušť vertikálního gripu, kterou lze uzamknout proti nechtěnému stisknutí. Na spodní straně nalezneme kovový závit pro stativ.

Horní strana přístroje je přímo přeplněná nejrůznějšími ovládacími prvky. Nalevo od hledáčku je kruhový volič pro nastavení sériového snímání, samospouště, předsklopení zrcátka a režimu Live View. Nad ním jsou tři tlačítka pro nastavení bracketingu, režimu blesku a uzamknutí hodnot expozice. Přímo nad hledáčkem jsou umístěny sáňky pro externí blesk (hot-shoe). Vestavěný blesk bychom hledali marně. Na pravém boku výstupku hledáčku je volič oblasti měření expozice a otočný ovladač dioptrické korekce hledáčku. Napravo je pak velký stavový LCD displej, tlačítko pro volbu expozičního režimu, nastavení korekce expozice a také tlačítko spouště, okolo kterého je prstencový přepínač pro zapnutí a vypnutí přístroje, kterým lze také aktivovat podsvícení stavových displejů.

Zadní strana poskytuje prostor pro velký třípalcový displej, který je výjimečný svým jemným rozlišení. V levém horním rohu jsou dvě tlačítka pro prohlížení a mazání snímků, nalevo od displeje pak řada tlačítek pro aktivaci menu, indexového náhledu snímků, zamykání snímků a potvrzovací tlačítko. Napravo od displeje je rozměrný kruhový ovladač s prstencovým přepínačem pro uzamknutí volby ostřících bodů. Oblasti zaostřování se volí menším přepínačem, pod kterým je zajímavě řešená pojistka prostoru pro paměťovou kartu. Abychom se ke kartě dostali, musíme nejdříve odklopit kryt pojistky a pod ním stisknout tlačítko, které uvolní dvířka krytu. Vše má svůj účel a nechtěné otevření prostoru paměťové karty je takřka vyloučeno. Pod displejem pro zobrazování snímků a menu je umístěn druhý menší stavový displej a tlačítka pro nastavení citlivosti, vyvážení bílé a kvality záznamu. V jeho okolí je pak také umístěno tlačítko pro pořízení zvukové poznámky, která se nahrává mikrofonem umístěným pod výše zmíněným stavovým displejem. Přehrát si ji pak můžeme díky malému reproduktoru umístěným taktéž v této oblasti. V pravém horním rohu jsou pak dvě tlačítka pro aktivaci autofokusu a blokaci expozice a zaostřování. Vpravo nahoře a vpravo dole pak nalezneme další multifunkční kolečka.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Ve fotoaparátu byl použit CMOS snímač s efektivním rozlišením 12,1 Mpix a rozměry 36 x 23,9 mm (Nikon ho označil jako FX). Snímky můžeme ukládat v rozlišení až 4 256 x 2 832 bodů ve formátech JPEG a RAW. Samostatně, nebo do obou zároveň, přičemž u JPEG můžeme nastavit různé stupně komprese, podobně jako u RAW, kde si můžeme vybrat z bezztrátové (60-80% velikosti původního) i ztrátové (45-60% velikosti) komprese. Citlivost snímače můžeme nastavit mezi ISO 200 a 6400. Dále můžeme použít zvýšení citlivosti až na neuvěřitelných ISO 12 800 a 25 600 nebo snížení na ISO 100. Takto vysoké hodnoty si může přístroj dovolit díky větším rozměrům snímacích buněk. Systém EXPEED zahrnuje 14bitový A/D převodník a 16bitové zpracování obrazu.

Bajonet Nikon F Mount podporuje i objektivy DX, které jsou určené pro digitální DSLR zrcadlovky se snímačem o velikosti APS-C, ale dočkáme se zde brutální vinětace, protože tyto objektivy nepokrývají celou plochu snímače. Díky jeho velikosti nemusíme u klasických objektivů počítat s ořezovým (prodlužovacím) faktorem. Můžeme ale nastavit fotografování s ořezem části scény, a to ve formátu DX (1,5x ořezový faktor s poměrem stran 3:2) nebo 30 x 24 mm (s poměrem 5:4). V hledáčku se pak doplněk fotografované oblasti zatmaví tak, abychom mohli správně komponovat. Optický SLR hledáček samozřejmě umožňuje dioptrickou korekci, výměnu očnice a má zabudovanou matnici se zvýrazněním autofokusových bodů, možností zobrazení pomocné mřížky nebo upozorněním o fotografování bez paměťové karty a v černobílém režimu. Zvětšení hledáčku je 0,7x a pokrývá cca 100 % scény. Velkou změnou je použití 51bodového (z toho 15 bodů je křížových) automatického TTL zaostřování Multi-CAM3500FX, které umí pracovat v režimu jednorázového ostření, kontinuálního zaostřování, nebo ho můžeme přepnout na manuální režim. Nechybí ani prediktivní zaostřování, které se v případě potřeby v kontinuálním režimu automaticky aktivuje. Právě díky velkému počtu bodů by nyní mělo být ještě kvalitnější. Pomocné světlo pro AF zde není, pro tuto funkci musíme dokoupit externí blesk.

Další novinkou je možnost Live View, tedy živého náhledu scény na displeji DSLR. Vše je dotaženo k dokonalosti tím, že nemusíme pro zaostřování sklápět zrcátko, ale fotoaparát v jednom z režimů umí zaostřovat pomocí hlavního snímače, tedy jako klasické kompakty. Na výběr jsou dva režimy, jeden používá klasické AF senzory (po namáčknutí spouště se zrcátko sklopí, obraz z displeje zmizí a po zaostření se opět zrcátko sklopí tak, abychom viděli obraz na displeji) a druhý pro zaostřování používá hlavní snímač. Výhodou je možnost výběru jakéhokoliv AF bodu na scéně, nevýhodou menší rychlost a spolehlivost AF. Pro klidné scény je ale bezproblémově použitelný.

O měření expozice se stará 3D color matrix metering II, které měří celoplošně, celoplošně s důrazem na střed, nebo bodově. K tomu využívá speciální 1005 pixelový RGB senzor. Měření s důrazem na střed dává 75 % váhy na 6, 8, 10 nebo 13 mm kruh v hledáčku. Bodové měření pracuje pouze na 4 mm kruhu v hledáčku (cca 1,5 % plochy). Expozici nastavuje automatika nebo uživatel pomocí režimů s prioritou času a clony, či pomocí manuálního režimu. Automatiku lze regulovat pomocí kompenzace expozice v rozsahu +-5 EV po 1/3, 1/2 nebo 1 EV krocích. Závěrka pracuje v rozsahu od 1/8 000 s do 30 s. Využít můžeme i režim Bulb. Sériové snímání pracuje maximální rychlostí 9 sn./s a buffer by měl tuto rychlost udržet pro minimálně 64 snímků ve formátu JPEG. Pokud zvolíme snímání v režimu DX, tedy s 1,5x ořezem obrazu (přístroj zpracovává méně dat, díky čemuž ušetří čas), zvýší se rychlost na rekordních 11 sn./s.

Vyvážení bílé barvy nabízí kromě automatického měření také možnost volby přednastavených hodnot s možností korekcí, nastavení číselné hodnoty teploty barev (od 2 500 K do 10 000 K) a samozřejmě také manuální měření s možností uložení až pěti měření. Vestavěný blesk u D3 nenalezneme. Použít však můžeme blesky podporující systém i-TTL.

Pro ukládání dat se používají dvě paměťové karty Compact Flash typu I nebo II. Duální slot umožňuje zapisovat RAW na jednu kartu a JPEG na druhou, nebo využít režim zálohování, kdy se na obě karty ukládá to samé. Samozřejmě je také můžeme využít pro jednoduché zvýšení kapacity (zápis na druhou kartu začne po zaplnění té první). Máme tak připojené dvě karty zároveň a nemusíme po zaplnění jedné hledat druhou. TFT LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 3" a rozlišení 922 000 bodů. Nejde o marketingové triky, displej má opravdu trojnásobně lepší rozlišení než konkurence a na první pohled je to vidět. Videovýstup podporuje formáty PAL i NTSC. K dispozici je i výstup HDMI. Pro přenos dat má přístroj zabudované vysokorychlostní USB 2.0. Pro napájení se používá Li-ion akumulátor EN-EL4a/EL4. Opět si zde můžeme nechat zobrazit zbývající kapacitu baterie v jednotkách procent, což se osvědčilo již u předchozích DSLR od Nikonu.

Mezi hlavní dokoupitelné příslušenství patří bezdrátové síťové rozhraní WT-4, zvětšující okulár DK-17M, síťový zdroj EH-6, software Camera Control Pro 2 a software Image Authentication pro ověřování pravosti snímků.

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
U ovládání žádné revoluční změny nejsou. Kdo někdy v ruce držel D2x nebo D200, bude se zde cítit jako doma. I majitelé nižších zrcadlovek typu D80, budou z velké části ihned vědět, na co je většina tlačítek a jak se orientovat v menu. Hlavním rozdílem oproti levnějším Nikonům je vyvedení volby oblasti zaostření a oblasti měření expozice na přepínače a malý stavový displej na zadní straně, pod kterým jsou tlačítka pro rychlé nastavení citlivosti, rozlišení a vyvážení bílé barvy. Celkově má tedy D3 dva stavové displeje. Jeden velký na horní straně a druhý menší na zadní straně. Navíc si můžeme další stavový displej nasimulovat na velkém barevném displeji na zadní straně stisknutím třetího tlačítka odshora, vedle displeje.

Křížový osmisměrný ovladač napravo od displeje má také prostřední potvrzovací tlačítko. Již tradičně je kolem něj přepínač pro uzamknutí volby oblasti zaostření. Středové tlačítko lze použít pro rychlé zobrazení histogramu snímku, ale můžeme si pro něj v menu nastavit i jiné funkce (zoom pořízeného obrázku a zobrazení náhledů více fotek; při focení se s ním resetuje nastavení ostřícího bodu, pokud není výběr uzamčen).
Vestavěný vertikální grip pro snadnější fotografování na výšku není zcela plnohodnotný. Má menší hloubku, a i když jsou zde obě multifunkční kolečka a tlačítko AF-ON, chybí zde tlačítko kompenzace expozice. Ta se při používání vertikálního gripu mění velmi těžko. To je oproti Canonu 1D Mark III mínus.

Dvě tlačítka mezi gripem a bajonetem na přední straně si můžeme nastavit dle svých potřeb. Implicitně je na jednom z nich funkce náhledu hloubky ostrosti, ale využít lze oba i jinak. Hornímu lze nastavit náhled hloubky ostrosti, blokace měření blesku, uzamčení AE/AF, nebo pouze AE nebo AF, fotografování vypnutí blesku, bracketing, celoplošné měření expozice, celoplošné se středem a bodové (měření fungují jen pokud tlačítko držíme) a zobrazení virtuálního horizontu. Také lze nastavit funkce, pro jejichž použití pak musíme stisknout příslušné tlačítko a točit kolečkem. Mezi ně patří: nastavení oblasti snímání obrazu (DX, 5:4, plný formát FX), použití objektivů bez elektroniky (nonCPU lens), nebo volbu AF bodu.

Ovládání lze velmi dobře přizpůsobit každému. Kromě nastavení smyslu otáčení koleček (zda-li otáčením vlevo ubíráme, nebo přidáváme) apod., lze nastavit i křížový ovladač. Pokud je někdo zvyklý přecházet mezi snímky pohybem nahoru a dolů, není problém, stejně jako doleva a doprava. Doplňkem nastavení prohlížení snímků je pak prohlížení informací u každého snímku. Jedinou vadou na kráse je absence českého jazyka (např. polština je již dostupná u Nikonů delší dobu).

Menu je klasicky "nikonovské". První záložka "Playback menu" slouží pro nastavení související s prací s uloženými snímky, druhá záložka "Shooting menu" slouží pro nastavení parametrů fotografování (adresář pro zápis, zápis na karty, parametry snímku, velikost snímané oblasti, barevný prostor, multiexpozice apod.), třetí záložka "Custom settings menu" slouží pro nastavení ovládání a způsobu chování fotoaparátu (nastavení se týká autofokusu, měření expozice, časovačů a zámku AE, fotografování a zobrazování, bracketingu, blesku a ovládání), čtvrtá slouží jako klasický setup (formátování, jas displeje, datum, video výstup, jazyk, GPS, virtuální horizont, zobrazení kapacity baterií, verze firmware apod.).

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Největší změnou oproti modelu D2x je právě snímač. Změnila se nejen jeho celková velikost, ale i technologie. CMOS velikosti kinofilmu s rozumným rozlišením dává přesně ty výsledky, které Nikon potřeboval. Není žádným tajemstvím, že šum u Nikonů na vysokých citlivostech byl o něco silnější než u Canonů. Nyní však Nikon dotahuje a výsledky jsou naprosto úchvatné. V porovnání s DSLR Nikonu za posledních několik let je D3 z hlediska šumu o několik kategorií výše. Sám za sebe mluví fakt, že si konstruktéři dovolili zpřístupnit citlivost až ISO 25 600. V porovnání s ISO 6400, což je u některých přístrojů také dostupná hodnota, i když to není pravidlem, je to posun o 2 EV. Fotografovi tedy stačí 4x menší množství světla. Samozřejmě snímky pořízené na nejvyšší citlivost ISO 25 600 jsou zašuměné a těžko použitelné u profesionálů. Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo a v reportážní praxi (nejen té bulvární) se to může občas hodit. Každopádně výsledky na ISO 6400 jsou zde v porovnání s jinými fotoaparáty velmi dobré.

Automatické vyvážení bílé barvy pracuje spolehlivě za všech podmínek. A to i v žárovkovém osvětlení. Podání barev je vynikající. K dispozici jsou jak předvolby, tak i manuální měření a nastavení teploty v Kelvinech. Na rozdíl od D2x není D3 vybaven senzorem osvětlení, ale na výsledku se to projevuje naopak pozitivně.

Z hlediska rozlišení snímače je rozdíl mezi D2x a D3 minimální. Výsledná kvalita obrazu je navíc zcela závislá na použitém objektivu, takže lze jen těžko srovnávat chromatickou aberaci, ostrost apod. Celý test proběhl s objektivem Nikkor AF-S 28-70 F2.8 D. Ostrost a kvalita snímků jsou s ním vynikající, což odpovídá i jeho ceně.

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Praktické zkušenosti s D3 jsme již sepsali zde. To se týkalo předsériové verze, která se však od té ostré prakticky nelišila a to, co je napsáno, tak platí.
V prvních větách praktických zkušeností se vždy věnujeme rychlosti fotoaparátu, odezvám apod. V případě D3 není co komentovat, protože vše reaguje ihned, fotoaparát se zapíná téměř okamžitě a reakce jsou velmi rychlé. Jedinou výjimkou je Live View, kde se nedočkáme odezvy jako u kompaktů, ale i tak je rychlost zobrazování scény na displeji použitelná pro většinu situací.

Displej na zadní straně má opravdu velmi jemné rozlišení, které odstavuje konkurenci na druhou kolej. Nutno dodat, že snímky mohou vypadat až příliš dobře. K tomu přispívá fakt, že displej snímky lehce zesvětluje, takže vidíme i detaily ve stínech, zatímco na stejné fotografii v počítači budeme mít stíny mnohem tmavší. Je proto lepší stáhnout jas displeje o jeden či dva stupně. I přesto je však displej zcela nejlepší, jaký kdy byl na DSLR použit. Pozorovací úhel 170° také patří mezi to lepší. Při prohlížení snímků si můžeme nechat zobrazit použité zaostřovací body, histogramy (jasový i pro jednotlivé kanály), přepaly a základní výpis EXIF dat.
Obrovské množství možností nastavení fotoaparátu nám dovoluje přizpůsobit si jeho chování a ovládání našim potřebám a na co jsme zvyklí. Uživatelský komfort je špičkový.

Výdrž baterie je velmi dobrá. Při prvním testování předsériového kusu, kdy jsme hodně používali menu, prohlíželi snímky, hráli si s Live View apod., tak baterie vystačila odhadem na cca 900 snímků. Nyní nám již výdrž vycházela na cca 1300 snímků. Pokud se uživatel uskrovní a nebude příliš chodit do menu a prohlížet si snímky, dostane se bez problémů ještě dále.
Abychom pouze nechválili, musíme najít také nějaké ty mouchy. I když je ve fotoaparátu dostupná funkce D-Lighting, výsledky jsou vhodné spíše pro začátečníky s kompakty v ruce a nedoporučujeme ji příliš používat. To samé a ještě lépe lze provést během pár sekund v počítači. Další nevýhodou, která vyplývá z ergonomie ovládání, je to, že nelze zároveň nastavit předsklopení zrcátka a samospoušť (což u jiných lze). Tato nastavení jsou totiž na společném kolečku. Po předsklopení zrcátka tedy musíme expozici spustit buď sami, nebo počkat 30 sekund, kdy se spustí automaticky. Samospoušť zde tedy je, ale pouze 30 s. Další možností je použití funkce z "Custom settings menu", která je označena jako "d8 Exposure delay mode", která expozici oddálí. Není to však plnohodnotně nastavitelná samospoušť tak jak ji známe.

Závěr
Nikon D3 je velmi povedené zrcadlovka, která by měla uspokojit všechny, kteří používají systém Nikonu. Posun kvality od D2x je výrazný a použití velkého CMOS snímače se jednoznačně vyplatilo. Univerzálnost D3 umožní její použití jak v klidném prostředí ateliéru, tak i pro náročnou reportáž. Maloobchodní cena Nikonu D3 se pohybuje okolo 129 000 Kč včetně DPH.

::Technická specifikace Nikon D3

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie