Panasonic FZ10 - 4 Mpixely a stabilizovaný 12-násobný zoom v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Panasonic Lumix FZ10

Panasonic Lumix FZ10

22. dubna 2004, 00.00 | Společnost Panasonic se čím dál víc prosazuje i v oblasti digitální fotografie, a to nejen běžnými kompakty, ale i takovým fotoaparátem, jakým je DMC-FZ10. Ten nabízí rozlišení 4 milióny bodů v kombinaci s úžasným stabilizovaným 12-násobným optickým zoomem. Jak se nám s tímto fotoaparátem fotilo a co dokáže?

Když přišel na trh fotoaparát DMC-FZ1, učaroval řadu fotografů svým výkonným objektivem, avšak funkční výbavou již byl na tehdejší dobu poměrně pozadu. FZ2 přinesla jen nepatrné zlepšení a již to vypadalo, že se Panasonic spokojí s jednoduchými přístroji pro nenáročné amatéry. Příchod modelu FZ-10 na trh však posouvá celou ultrazoomovou řadu o notný kus dopředu. Co od něj tedy můžeme očekávat?

Konstrukce, design
Fotoaparát FZ10 na sebe upoutá nejen svým mohutným objektivem s optickou stabilizací, ale i specifickým designem těla o rozměrech 138,5x87,2x105,7 mm. Ačkoliv samotný fotoaparát váží 518 g g (550g s akumulátorem a kartou), vzhledem ke svým rozměrům působí poměrně lehce. Nejtěžší na něm je samotný objektiv, jehož tubus je kovový, zbytek těla je pak vyroben z kvalitního plastu. Tubus je zakončen ostřícím prstencem a závitem pro přišroubování konverzních předsádek či přiložené sluneční clony, která slouží také jako nástavec pro uchycení filtrů. Na jeho boku nalezneme přepínač režimu ostření. Na těle fotoaparátu je při pohledu zepředu vidět v pravém horním rohu mikrofonní otvor s indikační LED samospouště. V levé části je pro lepší úchop rozšířeno a příjemně potaženo gumou.

Na horní straně fotoaparátu nalezneme spoušť se zoomovacím kroužkem, tlačítko sekvenčního režimu a hlavní kruhový volič s devíti polohami. Vedle těchto ovládacích prvků je vyskakovací interní blesk, v jehož středu nalezneme klasickou patici se středovým kontaktem pro připojení externího blesku.

Zadní straně fotoaparátu vévodí velký dvoupalcový displej s rozlišením 130 000 bodů. Vpravo od něj je kruhový multifunkční čtyřtlačítkový volič, dvě jednoúčelová tlačítka a reproduktorový otvor. Další ovládací tlačítka a posuvný přepínač napájení jsou uspořádána v řadě pod horní hranou těla. V levém horním rohu se nachází elektronický hledáček s rozlišením 114 000 bodů (což je na dnešní dobu poměrně málo) a korekcí +- 4 dioptrie.
Celkově působí design fotoaparátu stylovým dojmem, k čemuž přispívají i nenápadné krytky konektorů na bocích přístroje - A/V a USB na straně jedné a napájecí na straně druhé. Speciální Li-Ion akumulátor spolu s SD paměťovou kartou se vkládá zespodu fotoaparátu. Závit pro stativový šroub je kovový.

Technická specifikace
Jádrem EVF zrcadlovky Panasonic FZ10 je 1/2,5" CCD snímač s efektivním rozlišením 4,0 miliónů bodů při nastavitelné citlivosti 50 až 400 ISO. Snímky ve formátu JPEG (podpora EXIF 2.2 a DPOF) jsou tedy pořizovány s maximálním rozlišením 2304x1728 bodů. Ke snímku je možno připojit hlasovou poznámku a to poněkud netradičním způsobem - jako ozvučenou videosekvenci se statickým snímkem s rozlišením 640x480 bodů. Fotoaparát umožňuje i pořizování klasických ozvučených sekvencí ve formátu QuickTime, a to pouze v rozlišení 320x240 obrazových bodů s rychlostí 30 nebo 10 sn./s. Lahůdkou je pak možnost vytváření animací s rychlostí 5 či 10 sn./s s rozlišením 320x240 bodů, jejich délka je maximálně 100 snímků. Data jsou ukládána na SD případně MMC paměťovou kartu.
Hlavním tahounem fotoaparátu FZ10 je Leica objektiv složený ze 13 čoček uspořádaných v 8 skupinách (obsahuje 1 ED a 3 asférické členy), pracující v celém rozsahu ohniskové vzdálenosti (35 až 420 mm v přepočtu na 35 mm formát) se světelností 2,8 v celém rozsahu. Soustava je navíc opticky stabilizována. Ostření je klasické TTL, v normálním režimu objektiv ostří od 30 cm pro nejkratší, resp. od 2 m metrů pro nejdelší ohnisko, v makro režimu pak od 5 cm. Pokud by někdo chtěl využít digitální zoom, nabízí mu fotoaparát 3násobné zvětšení.
FZ10 je po expoziční stránce plně manuální přístroj, který naopak vůbec nenabízí zcela automatický režim. K dispozici jsou tedy P a A/S/M režimy a pět kreativních programů (makro, portrét, sport, pohybující se objekty s rozmazaným pozadím a noční portrét). Expoziční logika umožňuje nastavit libovolnou kombinaci clony a času v rozsahu F2,8 - F8 a 8 s - 1/1000 s. Pokud se nastaví vyšší clonová čísla, je možno zkrátit čas expozice až na 1/2000 s. Měření expozice je buď inteligentní zonální nebo bodové, přičemž výslednou hodnotu je možno korigovat v rozsahu +- 2 EV s krokem 1/3 EV. K dispozici je i expoziční bracketing tří snímků vzdálených od sebe 1/3, 2/3 3/3 EV a 2 nebo 10 s samospoušť.
Fotoaparát pořizuje také sekvence snímků, a to buď s rychlostí 4 nebo 2 sn./s. Jejich počet závisí na jejich datovém objemu a rychlosti zápisu paměťové karty. Pro rychlou SD kartu a nejlepší obrazovou kvalitu to je typicky 5 snímků v sérii. Vyvážení barev je automatické, ručně nastavené změřením referenční předlohy a pochopitelně předdefinované - slunečno, zataženo, žárovkové a zábleskové světlo. Výslednou barevnost snímku lze jednak ovlivnit programovými efekty (teplé, studené barvy, čb režim), ale také ruční korekcí v pěti krocích směrem k modré či červené barvě. U snímků je také možno obecně nastavovat ve třech krocích kontrast, ostrost a saturaci.

U interního blesku je udáván při automaticky nastavené citlivosti dosah 4/2 m (nejkratší/nejdelší ohnisko) a lze u něj nastavit jeden z pěti režimů (automatický, vynucený, zakázaný, pomalá synchronizace a kombinace s redukcí červených očí, která je řešena krátkým předblesknutím). Jeho výkon je ovlivnitelný v rozsahu +- 2 EV s krokem 1/3 EV. Jak jsme již zmínili, k fotoaparátu je možno připojit externí blesk, např. Panasonic DMW-FL28. Pokud fotoaparát zjistí tuto skutečnost, umožní nastavit v jakém režimu bude fotoaparát s bleskem pracovat. Přednastavený (PRESET) režim udržuje na fotoaparátu fixní clonu 2,8 při citlivosti 100 ISO, ruční režim (MANUAL) pak fotografovi dovolí ovlivnit expozici dle libosti.
Fotoaparát komunikuje po USB 1.0 rozhraní a má i A/V výstup. O napájení se stará Li-Ion akumulátor 7,2 V / 680 mAh či síťový zdroj, který je součástí dodávky. Ten také plní funkci nabíječky akumulátoru. Balení dále obsahuje 16 MB SD paměťovou kartu, A/V a USB kabelem, sluneční clonu (slouží také jako redukce pro připojení filtrů o průměru 72 mm), krytku objektivu, řemen přes rameno a CD s ovladači a doplňkovými programy (SD Viewer for DSC, ArcSoft PhotoBase, ArcSoft PhotoImpression, ArcSoft Panorama Maker).

Ovládání
Ovládání fotoaparátu Lumix je poměrně jednoduché, přehledné a intuitivní, což odpovídá celkovému zaměření modelu. Jeho provozní režim fotoaparátu se určuje hlavním kruhovým voličem, který je barevně rozdělen na předdefinované režimy (bílé), pokročilé programové módy (červené) a režim prohlížení (zelený). Příjemné je to, že fotoaparát i v předdefinovaných režimech dovolí ovlivnit řadu parametrů, které se nastavují v menu přístroje. To je rozděleno na dvě záložky, přičemž každá se skládá z několika obrazovek. Na těch jsou v řádcích pod sebou uspořádány jednotlivé parametry. Hodnota daného parametru se v drtivé většině nastavuje na dalším řádku, který se objeví pod vybraným parametrem (výjimku tvoří nastavení obrazu, kdy jsou všechny parametry zobrazeny v samostatné obrazovce). Jejich volba se provádí tlačítky Vlevo / Vpravo multifunkčního ovladače, potvrzuje se tlačítkem Nahoru / Dolů, čímž se současně přejde na další parametr. Menu se opouští opětovným stiskem tlačítka MENU či namáčknutím spouště.

Další parametry se v režimu focení nastavují po stisku příslušného tlačítka multifunkčního voliče, jejichž význam je patrný z obrázku. V režimu A/S/M se hodnota clony resp. času nastavuje také pomocí tohoto multifunkčního křížového voliče, ovšem po stisku tlačítka EXPOSURE. S jejich změnou se mění i jas zobrazované scény na displeji a navíc fotoaparát po namáčknutí spouště zobrazí odchylku od automaticky změřené expozice na číselné ose s rozsahem +- 2 EV. Pokud je pomocí tlačítka DISPLAY aktivováno zobrazování živého histogramu, mění se pochopitelně i on. Tlačítko DISPLAY obecně ovlivňuje informace zobrazované na displeji (je možno aktivovat zobrazení rovnoběžek usnadňujících kompozici snímku či vypnout zobrazení informačních ikon pro lepší kontrolu nad okraji scény).

Interní blesk se aktivuje mechanicky po stisknutí příslušného tlačítka, čímž je zaručeno, že fotoaparát nečekaně neblýskne. Mezi zobrazováním na LCD a v EVF se přepíná také ručně tlačítkem EVF/LCD. Pokud přepneme do režimu ručního ostření, zobrazí se pro přesnější práci během otáčení ostřícího prstence uprostřed displeje zvětšený výřez (tuto funkci lze případně vypnout). Ručnímu ostření napomáhá i funkce automatického přiostření. Pokud podržíme přepínač režimu ostření směrem dolů, autofokus sám zaostří a dále můžeme provést jemnou ruční korekci.
V režimu prohlížení fotoaparát zobrazuje na obrazovce od 9 indexových náhledů, přes samotný snímek až po jeho 16-násobné zvětšení. Snímky je možno otáčet, uzamknout, připojit k nim hlasovou poznámku, změnit jejich velikost či je oříznout. Dále lze spouštět slide-show a vybírat snímky k tisku.

Kvalita snímků
Vzhledem k poměrně malé úhlopříčce snímače fotoaparát produkuje patrný digitální šum již při citlivosti 50 ISO, ale jeho intenzita je ještě pro hodnotu 200 ISO přijatelná. Na snímcích pořízených s citlivostí 400 ISO se však již díky němu ztrácí prokreslenost detailů.

Automatické vyvážení barev pracovalo dobře, ruční nastavení bylo bezproblémové.

Porovnání vyvážení barev (vlevo automatické, vpravo ručně nastavené)

Vliv ohniska a použitých konverzních předsádek na rozlišitelnost detailů a optické zakřivení ukazují následující snímky. Výsledná kresba je na snímač s rozlišením 4 miliónů bodů velice dobrá. Také je vidět, že chromatická aberace je způsobena především vlastním objektivem a dále při použití telepředsádky skoro nenarůstá. Její úroveň je na rozsah ohnisek i cenu přístroje naprosto přijatelná. Nejvíce se pochopitelně projevuje v okrajích snímku, zatímco v jeho středu je prakticky nulová.

Porovnání optického zkreslení a rozlišení (zleva ohnisko 28, 35, 420 a 630 mm)

Porovnání šumu na denních snímcích (zleva doprava: 100, 200, 400 ISO)

Porovnání šumu a vyvážení barev na nočních snímcích (vlevo slunečno/50 ISO, vpravo automatické vyvážení barev/100 ISO)

Porovnání šumu na nočních snímcích (vlevo 200 ISO, vpravo 400 ISO)

Porovnání optického přiblížení a vyvážení barev na denních snímcích (zleva doprava a shora dolů: širokoúhlá předsádka 28 mm/AWB/50 ISO, 35 mm/zataženo/50 ISO, 420 mm/AWB/50 ISO, 630 mm/AWB/100 ISO)

Praktické zkušenosti
Na ovládání fotoaparátu Lumix FZ10 jsme si po krátké době zvykli a neměli jsme k němu výraznější připomínky. Jeho filozofie odpovídá amatérskému zaměření, a proto bohužel na přístroji nenajdeme více tlačítek přímé volby (chybělo nám například rychlé nastavení citlivosti snímače, které se nachází až na páté pozici v menu). Také by bylo příjemné nastavení clony a času pomocí jednoúčelových koleček, ale to už bychom se dostávali k profesionální zrcadlovkové éře.
Všechny ovládací prvky reagovaly přesně, spoušť měla příjemně odpružený chod na namáčknutí a jasný přechod a jemný stisk na domáčknutí.
Ovládání optického zoomu je jednorychlostní, ovšem směrem k delšímu ohnisku je posun o trochu rychlejší. K přesunu z nejkratšího na nejdelší ohnisko je potřeba necelé 3 s. Při krátkých vychýleních zoomovacího prstence rozlišíme více jak 50 poloh v celém rozsahu, což je vynikající výsledek. Průměrná rychlost zaostření se pohybuje okolo1,2 s. Ukládání snímků je na rychlou SD kartu takřka okamžité, při ručním ostření lze exponovat snímky se sekundovými prodlevami. Sekvenci pěti snímků fotoaparát uloží cca za 2,5 s. Nejpomalejší je start fotoaparátu do režimu focení, který kvůli vysunutí objektivu trvá něco málo přes 5 s.
Displej je díky své velikosti dobře čitelný i při poměrně malém rozlišení, ovšem EVF působil malým dojmem, a to především díky své malé úhlopříčce. Ruční ostření již na něm bylo docela komplikované. Výrobce udává výdrž 200 snímků / 100 min se zapnutým LCD a 240 snímků / 120 min se zapnutým EVF na jedno nabití akumulátoru. To je myslíme reálná hodnota, protože nám se během 4 hodinové práce, kdy byl fotoaparát pouze na krátkou chvíli vypnut, podařilo pořídit 150 snímků. Přitom byl často používán LCD.
Závěrem ještě několik postřehů: během natáčení nelze používat optický ani digitální zoom, ovšem lze úspěšně využít optickou stabilizaci; při ručním ostření nám chybělo zobrazení přibližné vzdálenosti zaostření - především kvůli lepší orientaci, zda máme zaostřeno za či před požadovaný objekt; síťový adaptér fotoaparát pouze napájí, ale nedobíjí akumulátor v něm.

Příslušenství a optická stabilizace
K fotoaparátu je možno zakoupit celou řadu příslušenství. My jsme používali konverzní předsádky (teleobjektiv a širokoúhlou) a externí blesk. Pokud předsádku namontujeme na přístroj, je dobré nastavit tento fakt v menu. Přístroj pak hlídá použitelný ohniskový rozsah, aby nedocházelo k optickému zkreslení. Při zobrazení varování před roztřesenými snímky v závislosti na ohniskové vzdáleností však již s tímto faktem nepočítá (i když bez předsádky polohu optického zoomu zahrnuje). Pro lepší stabilitu je s předsádkou dodávána kovová konstrukce, jež má přemístěný stativový závit do těžiště výsledného kompletu.
Při použití telekonvertoru podobně jako delšího ohniska či delších expozičních časů přichází ke slovu optická stabilizace, která pracuje ve dvou módech. První stabilizuje scénu stále, což napomáhá ostření a její kompozici, druhý stabilizuje pouze v okamžiku expozice, čímž se dosahuje o trochu lepšího výsledku. V obou případech je vliv stabilizace patrný. Její účinnost závisí na řadě dalších vlivů, ale zjistili jsme, že zaručeně zlepší expozici o dvě expoziční čísla, to znamená, že například místo 1/40 s při citlivosti 200 ISO lze použít 1/10 s při citlivosti 50 ISO.

Externí blesk FL 28 je svými parametry a možnostmi odpovídajícím zařízením k fotoaparátu FZ10. Dokáže pracovat jak v automatickém, tak ručním režimu, kdy je na výběr jedna ze tří intenzit záblesku. Zábleskovou hlavu je možno vychýlit v rozsahu -30 až + 90o, což je dobrý rozsah i pro focení blízkých předmětů. Pro jejich focení je míra osvětlení měřena čidlem přímo na zábleskové hlavě, které směřuje do osvíceného prostoru. Při focení těchto snímků podobně jako při použití širokoúhlé předsádky se doporučuje použít rozptylné předsádky. Blesk disponuje i režimem SLAVE, kdy reaguje na zvýšení intenzity okolního osvětlení. K blesku máme jednu zásadní připomínku. Tou je absence režimu spánku či lepší mechanické vyřešení zapínání přístroje. Vzhledem k poměrně lehkému chodu otočného kolečka pracovního režimu se totiž může snadno stát, že se blesk nechtěně zapne například v brašně. Fotíme-li s bleskem a na fotoaparátu je nastaven ruční režim, je špatně vidět promítaná scéna, protože fotoaparát její jas vypočítává dle nastavených expozičních hodnot bez ohledu na intenzitu záblesku.

Závěr
Fotoaparát Panasonic Lumix FZ10 lze považovat za zdařilý model, který uspokojí vášnivé pokročilé amatéry, především pak "lovce" vzdálených objektů. Panasonic u něj zvolil cestu jemně prokreslených detailů za cenu o trochu více zašuměných snímků. Optika Leica je dobře sladěna s přístrojem, který tak produkuje dobře prokreslené snímky. Ačkoliv je fotoaparát na svou třídu rychlý, jeho technologie je nesrovnatelná od profesionálních zrcadlovek, proto od něj nečekejte snadno získané akční záběry z přírody. Přeci jen doba ostření přes jednu sekundu může zhatit řadu momentek plachých zvířat. Pro ostatní případy je fotoaparát výbornou volbou například pro turistiku. Fotograf u něj ocení nejen dlouhé ohnisko, ale i světelnou a stabilizovanou optiku. Komu by rozsah ohnisek nestačil, může si k fotoaparátu pořídit kvalitní konverzní předsádky, díky nimž však fotovýbava výrazně ztěžkne. Fotoaparát se kromě atraktivní černé barvy vyrábí i ve stříbrné mutaci. Jeho doporučená maloobchodní cena je 22995,- Kč s DPH.