Pentax K10D – nadupaná DSLR v praxi - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

6. února 2007, 00.00 | K testování se nám na krátkou chvíli dostala zrcadlovka Pentax K10D, díky ochotě české komunity fandů této značky. Na papíře velmi zajímavé parametry – jako je 10 MPix rozlišení a stabilizace obrazu – přinesly své ovoce v podobě znovuzrození většího zájmu o tuto značku. Až donedávna totiž Pentax nabízel nekonečné variace na starší model *ist D.

{Popis a konstrukce}

Předmluva:
Rádi a ochotně jsme zapůjčili digitální fotoaparát Pentax K10D k testování redakci fotografovani.cz a grafika.cz (panu Davidu Filipi). Je dobře, že IDIF dokáže spolupracovat nejen s velkými společnostmi a známými fotografy, ale i s malými subjekty, jako je Pentax Friends Site. Většina digitálních zrcadlovek zde již byla recenzována, a tak tato recenze snad pomůže všem fandům digitální fotografie udělat si kompletnější obrázek o modelech DSLR, dostupných na našem trhu. http://pentaxfriends.eu

K testování se nám na krátkou chvíli dostala zrcadlovka Pentax K10D díky ochotě české komunity fandů této značky (za redakci děkujeme za zapůjčení přístroje jmenovitě: Jiřímu Stejskalovi, který zapůjčil k testu tělo, a Zbyňku Hovorkovi za objektivy). Na papíře velmi zajímavé parametry – jako je 10 MPix rozlišení a stabilizace obrazu – přinesly své ovoce v podobě znovuzrození většího zájmu o tuto značku. Až donedávna totiž Pentax nabízel nekonečné variace na starší model *ist D.

Konstrukce a design
Klasická konstrukce DSLR bez integrovaného vertikálního gripu nijak nevybočuje z průměru. Oproti Nikonu D80 má K10D o něco málo menší grip, který je přesně na hranici pohodlného používání, pokud máte velké ruce. Oproti Canonu 400D, který má velmi malý grip a pro velké ruce je nepohodlný. Povrchové zpracování plastového pláště K10D je velmi kvalitní, simuluje kovový povrch. Podobně jako u Nikonu D80 rozhodně nepůsobí tak "plastově" jako Canon 350D. Celkově lze tedy říci, že K10D sedne dobře do ruky a není problém s ním fotografovat i delší dobu. Velkou výhodou, která ho posunuje do vyšší kategorie (Canon 30D, Nikon D200), je utěsnění pro ochranu před prachem a vlhkostí. Umístění spouště je podobně jako u Nikonu blíže k zadní straně, Canon 30D má spoušť více vepředu. Tlačítka u přepínače jsou kvalitní, dobře použitelná.

Fotoaparát se zapíná prstencovým přepínačem, uprostřed kterého je spoušť, což velmi zrychluje ovládání. Samozřejmostí v této kategorii jsou dvě multifunkční kolečka – na přední straně gripu a v pravém horním rohu zadní strany. Na přední straně budeme marně hledat tlačítko náhledu hloubky ostrosti. Náhled se aktivuje třetí polohou přepínače pro zapnutí (u Nikonu D80 se jím aktivuje podsvícení panelu). V okolí bajonetu tedy nalezneme pouze pojistku pro uvolnění objektivu a přepínač režimů zaostřování. Z levé strany je na bajonetu také tlačítko RAW a pojistka vestavěného blesku.

Pod plastovými dvířky ukryté konektory napájení, USB a drátové spouště nalezneme na levém boku. Slot paměťové karty je na pravém boku a otevírá se pojistkou na zadní straně. Horní strana je využita poměrně rozumně. Na její levé straně je kruhový volič expozičních režimů, pod kterým je přepínač oblasti měření expozice. Na pravé straně je rozměrný stavový LCD displej se zeleným podsvícením, zelené programovatelné tlačítko a výše zmíněný vypínač se spouští. Na zadní straně nalezneme obvyklý mix tlačítek pro nastavení parametrů, křížový ovladač, okolo kterého je volič oblasti zaostření, pojistka slotu paměťové karty a také velmi důležitý přepínač pro aktivaci stabilizace obrazu. Optický SLR hledáček má samozřejmě nastavitelnou dioptrickou korekci (posuvnou) a vyměnitelnou očnici.

Na spodní straně je prostor pro baterii a gumovou záslepkou chráněný konektor pro vertikální bateriový grip. Kovový závit pro stativ, umístěný v ose objektivu, je samozřejmostí. Fotoaparát má bez objektivu na šířku 142 mm, na výšku 101 mm a do hloubky 70 mm. Hmotnost je cca 717 g bez baterie a karty. S baterií je to cca 793 g.

[-more-]{Technické parametry}

Technická specifikace
Ve fotoaparátu byl použit snímač s efektivním rozlišením 10,2 MPix a rozměry 23,5 x 15,7 mm (APS-C). Snímky můžeme ukládat v rozlišení 3 872 x 2 592, 3 008 x 2 000 a 1 824 x 1 216 bodů ve formátech JPEG a RAW (samostatně, nebo do obou zároveň). U RAW formátu si můžeme vybrat ukládání do souborů typu PEF (standard Pentaxu), nebo DNG (univerzální standard RAW souborů od Adobe). Citlivost snímače můžeme nastavit na ISO 100, 125, 160, 200, 250, 320, 400, 500, 640, 800, 1000, 1250 a 1600. Zde je slabina oproti konkurenci, která nabízí i ISO 3200 (Nikon D80, Canon 30D). Uživatelé doufají, že Pentax časem uvolní firmware, kde tuto vysokou citlivost umožní nastavit, ale o žádnou extrémní tragédii se nejedná. Automatické nastavování citlivosti můžeme ovlivnit zadáním rozsahu požadovaných citlivostí. Snímkům můžeme nastavit stupeň ostrosti, kontrastu, saturace, odstínu, barevný prostor (sRGB, Adobe RGB a optimalizovaný sRGB pro záběry krajin) a tónování (přirozený, živější). Výhodou je 22bitový A/D převodník, který umožňuje rozlišovat více odstínů při interním zpracování, ale musíme si uvědomit, že výsledek se tak jako tak uloží do 8bitového JPEG, nebo 12bitového RAW, stejně jako u každého jiného fotoaparátu. Na rozdíl od Canonu a Nikonu nabízí K10D – stejně jako Sony – stabilizaci obrazu pomocí posuvu snímače. To nám pomůže kompenzovat vliv otřesů fotoaparátu, díky čemuž lze použít delší časy expozice. Stabilizace u K10D kompenzuje pohyby v osách X i Y, ale umí také kompenzovat rotaci. Pomocí systému stabilizace lze také očistit snímač od prachu pomocí série otřesů. Na určitý druh prachu to má efekt, ale nemůžeme se spoléhat na to, že by byl problém s prachem zcela vyřešen. Podobně jako u Sony Alpha A100 situaci vylepšuje antistatická vrstva na snímači, která by měla zhoršovat podmínky pro ulpění prachových částic.

Fotoaparát podporuje objektivy s bajonetem Pentax KAF2, KAF a KA. Podporovat bude také objektivy se "supersonickými" zaostřovacími motorky. Díky velikosti snímače (APS-C) musíme počítat s ořezovým (prodlužovacím) faktorem 1,5x. To znamená, že fyzické ohnisko nasazeného objektivu musíme násobit 1,5x, abychom získali ohnisko, se kterým bychom měli stejný úhel záběru na kinofilmovém přístroji (nebo na DSLR se snímačem o velikosti kinofilmového políčka). Optický průhledový SLR disponuje pětibokým hranolem a pokrytím 95 % plochy scény. Zvětšení je 0,95x při použití 50mm objektivu zaostřeného na nekonečno. Nalezneme zde dioptrickou korekci (-2,5 až +1,5) a výměnnou. 11bodové automatické TTL zaostřování SAFOX VIII umí pracovat v režimu jednorázového ostření, kontinuálního zaostřování, nebo ho můžeme přepnout na manuální režim. Prostředních 9 bodů je křížových, což znamená, že jsou citlivé na vodorovné i kolmé linie.

Měření expozice obstarává 16segmentový snímač. Měření může být celoplošné, celoplošné s důrazem na střed nebo bodové. Kromě klasických režimů expozice (P, A, S a M) nabízí K10D také režim "TAv", což je priorita času a clony. Uživatel si manuálně nastaví čas a clonu a fotoaparát zvolí odpovídající citlivost. V režimu P se můžeme rychle přemístit do klasické priority času (Tv) nebo priority clony (Av) pouhým otočením předního nebo zadního multifunkčního kolečka. Další režim, priorita citlivosti, kde fotoaparát nastaví čas a clonu dle zvolené citlivosti. Automatiku lze regulovat pomocí kompenzace expozice v rozsahu +/-2 EV po 1/3, nebo +/-3 EV po 1/2 EV krocích. Závěrka pracuje v rozsahu od 1/4 000 s do 30 s. Využít můžeme i režim Bulb. Je zde také možnost aktivace vícenásobné expozice (multiexpozice) pro 2 až 9 snímků. Sériové snímání pracuje maximální rychlostí 3 sn./sek. ve formátu JPEG až do zaplnění karty, nebo pro 9 snímků ve formátu RAW.

Vyvážení bílé barvy nabízí kromě automatického měření také možnost volby přednastavených hodnot, nastavení číselné hodnoty teploty a samozřejmě také manuální měření. Vestavěný blesk má směrné číslo 11. Nabízí klasické režimy včetně odpalování externích blesků a pokrytí pro ohnisko 18 mm. Synchronizace blesku pracuje až do 1/180 s. Externí blesky, připojitelné pomocí hot-shoe patice, naleznou podporu P-TTL měření.

Pro ukládání dat se používá paměťová karta Secure Digital (SD s podporou SDHC, bez nutnosti aktualizace firmware). TFT LCD displej na zadní straně má úhlopříčku 2.5" a rozlišení 210 000 bodů, výrobce udává pozorovací úhel až 140°. Jas můžeme nastavit o +/-7 kroků. Video výstup podporuje formáty PAL i NTSC. Pro přenos dat má přístroj zabudované vysokorychlostní USB 2.0. Pro napájení se používá Li-ion akumulátor D-LI50, nebo externí adaptér pro napájení ze sítě (nutno dokoupit). K dispozici je velké množství nastavení ovládání. V přístroji nechybí ani senzor natočení, který může automaticky označit snímky pořízené "na výšku".

[-more-]{Ovládání fotoaparátu}

Ovládání
Ovládání je poměrně intuitivní a jednoduché. Na rozdíl od Nikonu se tolik nespoléhá na "dvojchvaty" tlačítko + kolečko. Oblast měření expozice nastavíme přepínačem umístěným pod ovladačem expozičních režimů, stabilizace se zase zapíná přepínačem ve spodní části zadní strany. Vyvážení bílé, citlivost, režim blesku a sériové snímání se pak nastavuje pomocí tlačítka "Fn", které vyvolá jednoduché menu, kde parametry nastavíme křížovým ovladačem. Vše je poměrně rychlé. Ne tak jako mechanické nastavení, ale rychlejší než hledání v menu. Oblast zaostřování nastavíme otočným voličem okolo křížového ovladače. Kompenzace expozice má své tlačítko. Ovládání je ihned pochopitelné i pro uživatele, který nikdy nedržel DSLR od Pentaxu.

I když je fotoaparát vybaven stavovým displejem, můžeme si zobrazit souhrnné info na zadním displeji. Zde se zobrazí takřka všechny myslitelné parametry ovlivňující výsledný obraz. Po nastavení jakéhokoliv expozičního režimu se na zadním displeji automaticky zobrazí nápověda, jak se příslušný režim jmenuje a kterými ovládacími prvky můžeme nastavit příslušné parametry. Co se nastavování parametrů týká, v menu lze mnoho vlastností ovlivnit a přizpůsobit.

Samotné menu je rozděleno na čtyři záložky. První slouží pro nastavení záznamu. Nastavíme zde rozlišení, kompresi, tónovou křivku, saturaci, kontrast, ostrost, formát souboru, multiexpozici, bracketing a režim stabilizace. Druhá záložka nastavuje prohlížení, konkrétně délku zobrazení náhledu, slideshow atd. Třetí záložka, Set-up, nastavuje zvuky, jazyk (čeština není), datum, čas, jas displeje, video výstup, automatické vypínání, pojmenování adresáře, aktivní baterii (ve fotoaparátu nebo ve vertikálním gripu, je-li přítomen), předsklopení zrcátka pro čištění snímače, oklepání snímače (aktivní čištění) a umožňuje resetovat nastavení. Čtvrtá záložka nabízí různá jemná nastavení, jako je krokování EV a citlivosti, zobrazení upozornění při vysoké citlivosti, dobu měření expozimetru, blokaci expozice, spřažení bodu měření expozice s bodem zaostření, jemné doladění WB, funkci tlačítka AF, redukci šumu, barevný prostor, funkci koleček (rollerů), funkci zeleného tlačítka na horní straně, podsvícení displeje, otáčení snímků, používání clonového kroužku atd.

[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}

Kvalita snímků
Úroveň digitálního šumu odpovídá očekávání u 10MPix zrcadlovky. Můžeme počítat s velmi podobnou úrovní jako u Nikonu D80, spíše o chloupek horší. Nedosahuje ale takové úrovně šumu, jaká je u Sony Alpha A100. Dle našeho názoru používá Pentax méně agresivní odšumování než Nikon D80. Není asi nutno dodávat, že kvalita obrazu na ISO 1600 je nesrovnatelně lepší než u kompaktů, které tuto citlivost nabízí. Pokud chcete pořizovat seriózní fotografie s citlivostí ISO 400 a více, musíte sáhnout po DSLR.

Automatické vyvážení bílé podávalo v průběhu testu dobrý výkon. Je spolehlivé, a pokud přeci jen selže, je tu množství předvoleb a možnost manuálního měření. V žárovkovém osvětlení můžeme očekávat typicky teplé odstíny, jaké v těchto podmínkách produkují téměř všechny digitální fotoaparáty jakékoliv kategorie.

Ostrost a kvalita výsledného snímku je radikálně ovlivněna kvalitou použitého objektivu. Setový objektiv Pentax smc DA 18-55 mm F3,5-5,6 se řadí k tomu lepšímu, ve srovnání se setovými objektivy ostatních značek. Zatímco setové objektivy Canonu patří k těm horším, Pentax a Nikon nabízejí použitelné základní objektivy. Konstrukční zpracování Nikkoru 18-70 sice setový Pentax nedosahuje, ale dostihuje jej kvalitou obrazu. Za velmi příjemný detail můžeme počítat to, že se při zaostřování neotáčí přední člen, což zlepšuje použití polarizačního filtru.
U žádné DSLR nebyl poslední dobou tak markantní rozdíl v kvalitě snímků uložených v JPEG a RAW. Rozdíl je citelný zejména v ostrosti snímků. I bez retušovacích zásahů do snímků uložených jako RAW jsou na nich detaily znatelně lepší, zejména hrany mají více kontrastu. Porovnávali jsme na snímku uloženém jako JPEG a zároveň jako RAW. Pro seriózní práci, resp. při pořizování snímků, které budou vytisknuty na velký formát nebo je budeme prodávat, je u každého fotoaparátu lepší je nafotit v RAW formátu, ale u K10D je to spíše podmínkou. Snímky z dovolené, případně běžného fotografování pro webové účely postačí JPEG. Na první pohled na snímku tento neduh nepoznáme, i když se díváme ve zvětšení 1:1, ale pokud si dáme výřezy z JPEG a RAW vedle sebe, rozdíl bude zjevný.

[-more-]{Praktické zkušenosti a závěr}

Praktické zkušenosti
Jak jsme již napsali v části o konstrukci a ovládání, K10D se velmi dobře drží a ovládání je poměrně snadné. Stejně tak pohled do hledáčku je příjemný. Nabízí rozumné zvětšení a pokrývá velkou část scény.

Velkou výhodou K10D je vestavěná stabilizace obrazu. Ta umožňuje použít delší čas expozice. Pohyby snímače ve speciálním rámečku kompenzují vliv otřesů fotoaparátu. Jednoduchým testem ve slabším osvětlení jsme otestovali jeho účinnost, která je dobrá. Efekt je citelný, ale o kolik EV pomůže, je velmi individuální věc. Záleží na konkrétních podmínkách (např. stojíme-li na místě, nebo jedeme v autě?) a pevnosti ruky fotografa. Systém stabilizace lze navíc využít pro čištění snímače. "Oklepání" snímače můžeme aktivovat v menu, stejně jako můžeme zapnout automatické čištění při každém zapnutí fotoaparátu. U nastavení samospouště je k dispozici rovněž předsklopení zrcátka, což pomůže redukovat otřesy fotoaparátu způsobené rychlým pohybem zrcátka. Určitou chvíli tak v hledáčku nic nevidíme.

Různé barevné filtry se nenastavují před fotografováním, ale až po uložení. Na snímky můžeme aplikovat i černobílý režim, včetně volby R, G, nebo B kanálu. U filtru sepia nebo změkčovacího filtru zase můžeme volit intenzitu aplikace. Dále jsou k dispozici barevné a deformační (zeštíhlovací) filtry.

Mezi nevýhody K10D patří absence citlivosti vyšší než ISO 1600. Ve srovnání s Nikonem D80 nedisponuje přisvětlovací lampou pro AF, pro asistenci zde slouží vestavěný blesk. Nelze přehlédnout také problém s horšími výsledky v JPEG formátu.
Nedávno byl zveřejněn nový firmware verze 1.10, který vylepší několik detailů. Bohužel však neumožňuje nastavit citlivost ISO 3200. V nové verzi byla přidána funkce bezdrátového řízení externích záblesků, možnost změnit citlivost v režimu Tv a Av pomocí kolečka a několik dalších detailů u ovládání. Více informací je zde.

Ukázka efektu stabilizace
První tři snímky byly pořízeny bez stabilizace, z ruky bez stativu. Další tři jsou se zapnutou stabilizací. Všechny snímky mají čas expozice 1/10 s a byly pořízeny s objektivem nastaveným na ohnisko 200 mm. Jedná se o výřezy snímků 1:1.

Závěr
Pentax K10D je velmi zajímavou volbou pro ty, kteří si vybírají svou první zrcadlovku, ale i ty, co už jednu starší mají. Za svou cenu nabízí velmi zajímavé funkce, které můžeme najít u vyšší třídy zrcadlovek. Prachuvzdorné utěsnění a systém stabilizace obrazu – za cenu takřka stejnou, za jakou se prodává Nikon D80 – narušily hegemonii Canonu a Nikonu, a Pentaxu se jistě rozroste jeho základna fanoušků.

::Technická specifikace Pentax K10D

[-more-]{Živé fotografie}

Živé fotografie