První zkušenosti s fotoaparátem Olympus Pen EP-1 - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Recenze  » Recenze - fotoaparáty  

18. června 2009, 00.00 | Předevčírem jsme vás informovali o hlavních parametrech atraktivní novinky, fotoaparátu Pen EP-1 od Olympusu. Protože jsme měli tu čest být přímo v centru dění, a to sice v Berlíně, kde Olympus tuto novinku představoval, mohli jsme si Pen EP-1 vyzkoušet přímo v terénu. V našem článku tedy naleznete nejen naše první dojmy, ale také ukázky fotografií a videosekvencí, jenž byly pořízeny právě tímto fotoaparátem.

Fotoaparát Olympus Pen EP-1 byl poprvé na evropské půdě představen na tiskové konferenci v Berlíně. Celé slavnostní odhalení se neslo v originálním retrostylu 60. let, který evokoval symboliku 50. výročí vzniku legendární edice Pen fotoaparátů Olympus (rok 1959). Spolu s dalšími vybranými novináři z celé Evropy jsme byli přímo na místě jeho prvního představení, a proto jsme měli výjimečnou možnost se s fotoaparátem blíže seznámit a zafotit si s ním. Této možnosti jsme využili, a tak bychom se zde chtěli s vámi podělit o své první dojmy a zároveň zprostředkovat pohled na ukázkové fotografie a nahrané videosekvence.

Parametrům fotoaparátu Olympus Pen EP-1 (v textu dále pod označením Pen EP-1) jsme se blíže věnovali v našem předchozím článku. Připomeňme si, že fotoaparát EP-1 je koncepčně zcela novým přístrojem, který kombinuje přednosti většího snímače (senzor je velký 17,3 mm x 13 mm při rozlišení 12,3 Mpix) s rozlišením 12,3 Mpix s bytelným a kompaktním tělem fotoaparátu, Aparát funguje na platformě 4/3 Micro Four Thirds a je u něho možné měnit objektivy, které vycházejí z platformy 4/3 Micro Four Thirds. Pro tento fotoaparát Olympus také představil dva nové objektivy M. ZUIKO DIGITAL 17mm 1:2.8 Pancake (ekv. kinofilmu 34mm) a M. ZUIKO DIGITAL ED 14-42mm 1:3.5-5.6 (ekv. kinofilmu 28-84mm), které nám byly nabídnuty k dispozici. Díky absenci zabudovaného hledáčku disponuje fotoaparát poměrně malými rozměry (120,5 x 70 x 35 mm), které mu dávají velmi příhodné dispozice například pro nenápadné fotografování na ulici. Rozhraní menu je velmi podobné, jako například u DSLR E-620. Na fotoaparátu nalezneme 3palcový LCD displej s rozlišením 230 000 bodů (pozorovací úhel 176°). Aparát navíc umí nahrávat HD video s rozlišením 1280 x 720 bodů a frekvencí 30 sn./s., což jistě v praxi přivítá nemálo uživatelů.

První dojmy a postřehy
Představený fotoaparát si získal naše sympatie již od jeho prvního zahlédnutí a nutno říci, že „aura“ pozitivního dojmu, obklopující tento fotoaparát, se během fotografování ještě více zintensivnila. Tělo fotoaparátu Pen EP-1 je celé kovové a jeho dílenské zpracování je ukázkové. Design přístroje se znatelně hlásí k retroodkazu 60. let a to jenom zvyšuje jeho atraktivitu. V tomto směru Pen EP-1 připomíná staré dobré časy pohledných a spolehlivých Pen fotoaparátů na film, ke kterým si uživatel dosti rychle utvoří specifický vztah. Je dobré, že se konečně nějaký výrobce odhodlal narušit současnou hegemonii kompaktních fotoaparátů s malým snímačem a nabídl tak amatérské veřejnosti koncept jednoduchého fotoaparátu s možností výměny objektivů, jenž při prakticky malých rozměrech nabízí kvalitativní dispozice srovnatelné s obrazovými výstupy z digitálních zrcadlovek.

Podobně jako u ostatních retrofotoaparátů doprovází model EP-1 řada důvtipných doplňků, které se nesou v duchu retra. Máme tím na mysli především elegantní kožené pouzdro, které se k fotoaparátu připevňuje zespoda skrze stativový závit. Fotoaparát v něm vypadá ještě o chlup stylověji.

Na přední straně přístroje, vedle bajonetu objektivu a jeho pojistky, vévodí pohledný grip s povrchovou úpravou připomínající texturu kožených materiálů. Fotoaparát se za něj dobře drží a neklouže v ruce.

Na horní straně nalezneme efektně zapuštěné kolečko voliče expozičních režimů. Posun voliče expozičních režimů lze provádět pomocí rotace jeho vroubkované části, která vyčnívá na zadní straně přístroje. Otáčení tohoto kolečka je dostatečně tuhé a děje se po zarážkách, takže nehrozí samovolné vychýlení voliče do nežádoucího expozičního režimu. Navíc je možné ho pohodlně ovládat jednoduchým pohybem palce, takže tento způsob řešení oceňujeme.

Vedle sáněk pro externí blesk FL-14 a externí hledáček VF-1 také nalezneme malou diodu indikátor aktivity protiprachové ochrany snímače (označení SSWF), tlačítko pro zapnutí/vypnutí (obklopuje ho malý zeleně svítivý prstenec), spoušť (je udělána kvalitně - nijak se „nekvedlá“) a decentní, leč v praxi užitečné, tlačítko pro přímé nastavování kompenzace expozice.

Při pohledu na zadní stranu fotoaparátu nás hned zaujal malý kovový váleček, který spolu s otočným prstencem okolo standardního křížového ovladače (přímé nastavování citlivosti ISO, režimu AF, samospouště a kalibrace bílé barvy) tvoří klíčový tandem pro jednoduché nastavování většiny parametrů pro fotografování. Spolu s tímto inovačním řešením také Olympus modernizoval rychlé menu, skýtající nyní dvě postranní lišty, ve kterých je možné nastavit všechny základní parametry pro fotografování. Zajímavé je to, že mezi těmito parametry na lištách je možné se pohybovat prostým otáčením kroužku na křížovém ovladači (tímto ovladačem se pohybuje ve vertikálním směru na jedné liště, přičemž ve vodorovné liště se objevují jednotlivé podvolby). Vlastní změna nastavení parametrů je tak prováděna otočným válečkem a tak lze fotoaparát ovládat naprosto intuitivně jedním prstem bez nutnosti se dívat někam jinam než do prostoru LCD displeje. Takový způsob řešení menu proto chválíme a doufáme, že najde v budoucnu také uplatnění u ostatních fotoaparátů.

Na zadní straně aparátu, vedle již zmíněných ovládacích prvků, pak nalezneme ostatní tlačítka jako je aretace, zaostření a expozice, tlačítko „Přehrát“, „Koš“, „Menu“ a „Info“. Na fotoaparátu rovněž nechybí funkční tlačítko „Fn“, které zobrazuje na displeji stav aktuálního nastavení přístroje (funkci tohoto tlačítka je možné dále určovat v nastavení menu). Ačkoliv fotoaparát se koncepčně zcela vymyká kategorii DSLR aparátů, tak přesto tento přístroj obsahuje skoro všechny ovládací prvky, které se na Olympus DSLR objevují. O vlastním složení hlavního menu zde není třeba se více rozepisovat, neboť je téměř identické jako v případě amatérských DSLR Olympus. V zadních partiích fotoaparátu jsou umístěny drobné otvory pro audioreproduktor, který se uplatní zejména při přehrávání videa.

Z obou stran fotoaparátu Pen EP1 jsou umístěna poutka pro upevnění skob koženého řemínku. Na pravém boku nalezneme odklápěcí krytku, pod kterou je přístup k HDMI rozhraní a USB konektoru.

Na spodní části fotoaparátu je situován stativový závit (nachází se přibližně v ose přístroje) a je zde také vstup do prostoru pro vložení akumulátoru a SD/SDHC paměťové karty. Tento prostor je chráněn krytkou, pro jejíž odklopení je nutné zmáčknout zabudovanou pojistku.

Jak se nám s ním fotilo?
Jak jsme v úvodu tohoto článku předestřeli, měli jsme možnost s fotoaparátem Pen EP-1 několik hodin fotografovat, a tak vám níže můžeme nabídnout ke shlédnutí ukázkové fotografie a HD videonahrávky. Měli jsme zapůjčený exemplář „Pennu“ v líbivě sněhobílé modifikaci a během fotografování jsme na něm používali oba nové objektivy M ZUIKO DIGITAL ED 14-42mm 1:3.5-5.6 (ekv. kinofilmu 28-84mm; ten jsme používali nejčastěji) a M. ZUIKO DIGITAL 17mm 1:2.8 Pancake (ekv. kinofilmu 34mm). Prostřednictvím adaptéru MMF-1 jsme pořídili také pár snímků s nasazeným makroobjektivem Zuiko 50 mm f2,0, to kvůli ukázce práce s hloubkou ostrosti. Všimli jsme si, že u objektivu Zuiko 14-42mm je nutné před jeho použitím "odemknout" posuvnou pojistku, která udržuje zoomovací objektiv zasunutý.

Fotoaparát Pen EP1 byl po startu připraven k focení za cca 2s. Doba, která uplyne mezi startem přístroje a pořízením prvního snímku, se vejde do cca 3s, což není špatné. U automatického ostření je sice zaregistrovatelná určitá malá prodleva, která je ovšem tolerovatelná, pokud si uvědomíme, že se jedná o ostření v režimu Live-view. Fotoaparát také nabízí manuální ostření. Proces manuální ostření je do detailů zobrazen na LCD monitoru (volitelné je 7x a 10x přiblížení scény) a tak má uživatel plnou kontrolu nad jeho průběhem. Oceňujeme, že mezi standardními režimy ostření (autofokus, kontinuální autofokus, manuál) je i režim, který kombinuje autofokus a manuální ostření (resp. je to vlastně autofokus s možností manuální korekce).

Fotoaparát se dobře drží a ovládá. Někteří uživatelé hledáčkových analogů mohou být ze začátku reflexivně puzeni si přístroj dávat k oku, ale po krátkém čase přestává být proces fotografování přes LCD monitor problém exteriérového focení. Koneckonců se říká, že všechno je jen otázka zvyku. A pro ty, kteří bez hledáčku přece jen nemohou „žít“, je určen dokoupitelný externí hledáček VF-1 (je monofokální na ohnisko cca 28 mm; ekv. kinofilmu), který se zasouvá do hot shoe patice. Daný hledáček jsme měli možnost v praxi odzkoušet a jsme toho názoru, že v rámci možností není k zahození. Sice postrádá korekci paralaxy, avšak pro rychlé fotografování, například na ulici, dokáže dobře posloužit.

Velmi kvalitní výkon odvádí LCD displej, který je dostatečně kontrastní, a podává ostrou reprodukci obrazu při širokém pozorovacím úhlu. Na LCD monitoru je možné si mimo jiné zobrazit živý náhled histogramu, což podstatně usnadňuje zvolení správného nastavení expozice.

Pro běžnou, například turistickou, fotografii fungují spolehlivě oba režimy automatických režimů „i-Auto“ a Program (samozřejmě nechybí ostatní klasické režimy jako manuál, či priorita clony a času). Většina fotografií zvládla automatika přístroje exponovat dobře i v podmínkách hodně kontrastních scén. Subjektivně soudíme, že fotoaparát odvádí dobrý výkon v oblasti dynamického rozsahu. Nemalou zásluhu na tomto výsledku má i režim Autogradace (ten digitální cestou zmenšuje výskyt podpalů a přepalů v obraze), který jsme měli aktivovaný po většinu času fotografování. K automatické kalibraci bílé barvy nemáme žádných připomínek, poněvadž v podmínkách exteriérového focení nám fungovala spolehlivě. Při fotografování za umělého osvětlení lze použít pro optimální vyvážení bílé buď specifické presety, nebo je možné stáhnout její manuální nastavení.

Po stránce výskytu šumu při nastavených různých citlivostech ISO jsme si všimli, že Olympusu se podařilo podstatně potlačit chromatickou složku šumu, což výrazně usnadňuje jeho pozdější redukci v počítači skrze odšumovací software. Fotografie jsou podle našeho názoru použitelné pro tisk do citlivosti 800 ISO. Při citlivostech nad 800 ISO se výskyt šumu logicky zvyšuje, přičemž fotografie pořízená při ISO 1 600 ještě nevypadá marně. Fotografie zhotovené při citlivostech ISO 3 200 a 6 400 jsou již výrazně zašuměné.

Výměna objektivů je bezproblémová, neboť rozměrově malé mikro 4/3 objektivy se dobře uchopují, a tak je jejich výměna hotová během mžiku. Drobnou poznámku v tomto kontextu můžeme utrousit směrem k situaci, kdy výměna probíhá při nasazené spodní části koženého pouzdra. Všimli jsme si totiž, že část kožené hrany pouzdra je až moc nablízku bajonetové pojistce, což může osobám s většími prsty trochu zhoršovat přístup ke zmíněnému tlačítku.

Zajímavým zpestřením fotografování je využívání 6ti uměleckých filtrů. Z nich nás nejvíce zaujal efekt dírkové komory (vytváří snímky s výraznou vinětací), „Pop-art“ (specifická saturace barev) a „Zrnitý film“ (napodobení kontrastních BW snímků pořízených na citlivém kinofilmu). Fajnovou vychytávkou je i režim multiexpozice, ve kterém lze sloučit 2 a více RAW snímků. Fotoaparát je schopen poměrně rychlého sériového snímání při frekvenci 3 sn./s., což na nás, při kapacitě bufferu až na 10 RAWů, udělalo příznivý dojem. Například při streetfotu se bude tato dispozice fotoaparátu dobře hodit.

Teď pár slov o nahrávání videa. Nebudeme tajit, že nás mile překvapila vysoká kvalita HD videa, na které se i výrazně podepisuje stereofonní záznam zvuku. Fotoaparát je tak možné použít i jako videozáznamník hezkých chvil strávených například o dovolené. Škoda, že při záznamu videa není dostupná mechanická stabilizace snímače (stabilizace je zajišťována pouze elektronicky). Zapálené „videofotografy“ může potěšit možnost přístroje se po druhém stisku spouště od zahájení záznamu videa okamžitě přepnout zpět do režimu fotografování, a tak je možné vyfotit zajímavý moment, který by byl jinak zmeškán.

Pro stylizaci nahrávání videa lze použít i všech 6 uměleckých filtrů, akorát je nutné počítat s tím, že nahrávání videa o vysokém HD rozlišení může být, při zvolení výpočetně náročných filtrů (například filtry „Dírková komora“ či „Zrnitý film“), místy „zasekané“. Je proto dobré aplikovat umělecké filtry spíše na videa s nižším VGA rozlišení, kde je jejich záznam plynulejší.

Závěr
Fotoaparát Olympus Pen EP1 nám za těch pár hodin, kdy jsme ho měli v ruce, doslova „přirostl k srdci“, a tak pro nás bylo těžké ho vracet zpět. Myslíme si, že koncept digitálního Pen fotoaparátu by mohl být ze strany Olympus trefou do černého. Velký vliv na jeho úspěch na trhu však bude mít vhodně zvolená cenová politika výrobce, která by měla být nastavena tak, aby tento fotoaparát dokázal obstát v konkurenci levných „entry-level“ DSLR. Přístroj má pohledný a stylový design, jednoduché a ergonomické ovládání a sympaticky kompaktní rozměry. Subjektivně řečeno, je v něm zkrátka cosi „leikovského“. Fotoaparát Pen EP-1 může posloužit nejen jako stylový doplněk do společnosti, ale také jako povedený přístroj pro fotografování na ulici. Podle našeho názoru produkuje Pen EP-1 fotografie s kvalitní reprodukcí barev a dobrým dynamickým rozsahem. Rovněž kvalita pořízeného videa je vysoká. Fotoaparát se dobře ovládá a poskytuje uživateli širokou paletu funkcí, kterou ocení každý kreativní fotograf. Jelikož tento článek je pouze „preview“, nikoliv recenze, není proto možné fotoaparát v této fázi zevrubněji hodnotit. Těšíme se tedy, až budeme moci pro vás fotoaparát Olympus Pen EP-1 otestovat v řádném redakčním testu.

Ukázky fotografií pořízených z fotoaparátu Olympus Pen EP-1

Snímky pořízené při různé citlivosti ISO

Ukázka snímků pořízených skrze umělecké filtry

Ukázka snímků pořízených fotoaparátem Olympus Pen EP-1 s nasazeným objektivem M. ZUIKO DIGITAL ED 14-42mm 1:3.5-5.6 (informace o expozičním času, zvolené cloně a citlivosti ISO naleznete v Exifu)

Ukázka snímků pořízených fotoaparátem Olympus Pen EP-1 s nasazeným objektivem M. ZUIKO DIGITAL 17mm 1:2.8 Pancake (informace o expozičním času, zvolené cloně a citlivosti ISO naleznete v Exifu)

Ukázka snímků pořízených fotoaparátem Olympus Pen EP-1 s nasazeným objektivem ZUIKO Macro 50mm 1:2.0 (informace o expozičním času, zvolené cloně a citlivosti ISO naleznete v Exifu)

Ukázka ozvučených videonahrávek pořízených fotoaparátem Olympus Pen EP-1 s nasazeným objektivem M. ZUIKO DIGITAL ED 14-42mm 1:3.5-5.6 (POZOR – soubory videa jsou velké)