Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Recenze - fotoaparáty
Univerzální 20x širokoúhlý ultrazoom Olympus SP-570UZ v praxi
6. října 2008, 00.00 | V síti našeho redakčního testu se ocitl dvacetinásobný širokoúhlý ultrazoom SP-570UZ od společnosti Olympus. Nebojí se ohniskového rozsahu vzdálenosti 26-520mm (po přepočtu na kinofilm), má optickou stabilizaci (což je u takového rozsahu zoomu v podstatě nezbytnost) , vypadá bytelně, ovladatelně a rozhodně vyvolává respekt spojený s určitým očekáváním. Jak asi dopadne v našem redakčním testu, obhájí svůj první slibný dojem, kterým působí?
{Konstrukce a design}V poslední době se začínají objevovat zajímavé ultrazoomové kompakty s elektronickým hledáčkem, které mají široký rozsah ohniskových vzdálenosti. Přesně takovým může být EVF kompaktní fotoaparát Olympus SP-570UZ. Tento EVF kompakt je téměř „prošpikován“ funkcemi, které bychom ještě nedávno skoro výhradně čekali jen u digitálních zrcadlovek. Aby ne. Neustále se snižující cena „low-endových“ digitálních zrcadlovek a následná větší dostupnost pro amatérské fotografy, nutí výrobce EVF ultrazoomů, pro udržení jejich konkurenceschopnosti, zvyšovat kvalitu a funkční dispozice EVF kompaktů. Proto i mimo jiné Olympus SP-570UZ nabízí možnost fotografování do formátu RAW, optickou stabilizaci, citlivost ISO až 6400, široký rozsah ohniskových vzdáleností 26-520mm (eq. kinofilmu), bytelné provedení a v neposlední řadě nepostrádá i podobné rozložení ovládacích tlačítek jako u některých DSLR. Může být Olympus SP-570UZ v některých ohledech důstojnou alternativou vůči levným digitálním zrcadlovkám pro náročné fotoamatéry? Jak se s ním fotí? Více může napovědět náš redakční test.
Konstrukce a design
Fotoaparát Olympus SP-570 UZ spadá do kategorie EVF kompaktů (fotoaparátů se zabudovaným elektronickým hledáčkem). Ten kompakt určitě není žádný „drobeček“ do kabelky - váží totiž cca 445g (bez baterie a paměťové karty) a jeho černé tělo působí na první dojem jako, kdyby bylo kovové, i když je ve skutečnosti z valné míry zhotovené z matně černého plastu, který je tvrzený skelnými vlákny. Přístroj má na uchopení výrazný pogumovaný grip, za který se dobře drží. V předu je robustní objektiv, jak se asi na 20x násobný optický zoom sluší, nicméně není zas tak velký, aby mohl nějak významně rušit design přístroje. Rozměry přístroje jsou tyto: 118,5 x 84 x 87,5mm.
Objektiv je chráněn nasazovací krytkou, kterou nesmíme zapomenout sejmout před každým zapnutím přístroje (jinak se tubus objektivu nevysune). Pro lepší zaostření například v šeru nebo tmě je zabudována pomocná LED-diodová lampa, která oranžovým světlem snímaný objekt ozáří a umožní tak jeho zaostření. LED-diodová lampa je umístěna v horní části prostoru mezi gripem a objektivem.
Na levém boku si můžeme všimnout gumové krytky, která nám po otevření odhalí konektory pro připojení USB kabelu a A/V výstupu. Slot pro paměťové kartu typu „xD-Picture card“ nalezneme pod plastovou vyklápěcí krytkou na pravém boku fotoaparátu. Kovový závit pro připevnění stativu je umístěn na spodní straně stejně jako místo, kde se vkládají zespoda do útrob gripu čtyři tužkové baterie AA či NiMH akumulátory.
Na zadní straně fotoaparátu je situován LCD displej, nad kterým je vpravo nahoře nevelký elektronický hledáček s nastavitelnou dioptrickou korekcí. Nalevo od LCD displeje je vertikální skupina tlačítek a na pravé straně dominuje kruhový křížový ovladač pro nastavení klíčových atributů fotografování. Ještě nesmíme opomenout na tlačítka pro zapnutí/vypnutí displeje a pro uzamknutí expozice a zaostření. Obě tlačítka jsou vpravo, těsně nad horní stranou LCD displeje.
Při pohledu na horní stranu Olympus SP-570UZ vidíme vlevo vyklápěcí blesk (se „sáňkami“ pro připojení externího blesku), vedle něho je napravo kruhový ovladač režimů fotografování. Dále na levé straně nalezneme další kruhové tlačítko pro nastavování expozičních parametru a ve přední části gripu je, vedle spouště zhotovené z matného kovu, také ovládací prvek pro korekci expozice. S ním můžeme také přepínat nastavovaní času a clony při práci s kruhovým tlačítkem v manuálním režimu. Dostáváme se nakonec k tělesu objektivu, na kterém je po jeho pravé straně ovládací prvek pro volbu režimu snímání a přepínač mezi autofokusem a manuálním ostřením. Pro ovládaní zoomu je určen gumový prstenec na objektivu
[-more-]{Technické parametry}Technická specifikace
Fotoaparát je osazen CCD snímačem s rozlišením 10 miliónů pixelů (efektivně) a jeho úhlopříčka je 1/ 2,33 palce (6,3 x 4,6mm). Umožňuje zhotovovat snímky o rozměrech 3648 x 2736 (10M), 2560 x 1920 (5M), 1920 x 1080 (16:3), 2048 x 1536 (3M), 1600 x 1200 (2M), 1280 x 960 (1M), 640 x 480 (VGA) pixelů. Citlivost ISO je nastavitelná ve stupních: 64, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400 ISO. Citlivost 3200 a 6400 jsou nastavitelné pouze při zmenšeném rozlišení 5M a méně). Pořízené snímky můžeme ukládat buďto ve formátu JPEG nebo RAW (možno i duálně). Možnost snímaní do formátu RAW je u této kategorie EVF kompaktů do jisté míry nadstandardní a za to je třeba výrobci Olympus vyseknout poklonu. Videonahrávky se zvukem je možné snímat při rozlišení 640 x 480 pixelů ve výstupním formátu AVI.
Jak už bylo zmíněno na začátku článku, objektiv nabízí mohutný 20 násobný optický zoom, při fyzické ohniskové vzdálenosti 4,6 - 92mm (equivalent kinofilmu je 26 - 520mm). Světelnost objektivu je v rozmezí f2,8-f4,5. Výrobce nabízí i použití 5x digitálního zoomu, což v praxi činí velmi těžce udržitelné 100x přiblížení, které je kvalitativně značně zatíženo interpolačními artefakty. Méně destruktivní forma digitálního zoomu je tzv. „Detailní zoom“, který funguje jako fyzický ořez 10 megapixelů (výsledné rozlišení je 3 megapixely). Objektiv má 4 asférické členy (celkem obsahuje 14 optických členů řazených v jedenácti skupinách). Průměr závitu pro našroubování filtru je 48,4mm, což není zrovna obvyklý rozměr pro filtry, takže je spíše vhodnější si dokoupit nějakou adekvátní redukci pro získání standardnějšího filtrového závitu. Pro zoomování objektivu je určen kruhový gumový prstenec okolo objektivu. Což sice do jisté míry pocitově simuluje zoomování u DSLR, avšak je zde znatelné zpoždění (cca až 1s) mezi otočením prstence a pohybem objektivu. Ostření je buďto automatické (autofokus s TTL pomocí metody porovnávání kontrastu, 143 volitelných AF zón) nebo manuální. Při automatickém zaostřování lze zapnout funkci samočinné detekce obličejů, kterou je fotoaparát vybaven. Manuální ostření lze ovládat kruhovým prstencem či tlačítky křížového ovladače (dle nastavení v menu fotoaparátu). Při manuálním ostření se na LCD displeji zobrazí zvětšený výřez ze scény, na kterém můžeme vidět průběh zaostřovacího procesu. Při ostření při špatných světelných podmínkách (např. šero či tma) si fotoaparát vypomáhá výkonnou LED-diodovou AF lampou (subjektivní odhad jejího dosvitu je cca 10m). Minimální vzdálenost zaostření je podle výrobce u nejkratšího ohniska 10cm (stejná vzdálenost platí i pro režim standardního makra). Při nejdelším ohnisku můžeme zaostřit od 120cm. V aktivovaném režimu „Supermakro“ můžeme ostřit už od 1cm
Měření expozice je trojího druhu. Dostupné je celoplošné průměrové měření (ESP-integrální měření, výrobce neuvádí celkový počet zón pro měření). Dále je k dispozici bodové měření expozice a propočet expozice se zdůrazněným středem. Rozsah expozičních časů závěrky je od 15 - 1/2000 vteřiny (platí pro režim plný manuál, v ostatních režimech je maximální expoziční čas 4 vteřiny). V režimu „Bulb“ je možné exponovat až 8 minut. Ve fotoaparátu Olympus SP-570UZ je možné fotografovat v automatických režimech Auto, Program, dále v poloautomatických režimech Priorita času, Priorita clony a v režimu plného manuálu. K dispozici jsou rovněž i několik scénických režimů pro specifické fotografické situace (celkem výrobce udává 23 scénických režimů, například režim „Noční portrét“, „Svíčka“ a jiné). Pro začínající či méně zkušené fotografy může být užitečná funkce „Guide“, což je přehledná forma nápovědy „Step-by-step“, jak nastavit fotoaparát ve vybraných fotografických situacích. Kompenzaci expozice je možné nastavovat v rozsahu +/- 2EV po 1/3EV krocích. Režim expoziční bracketing umožňuje pořídit 3 snímky nebo 5 snímků za sebou, expozičně odstupňovaných +/- 0,3EV, 0,7EV či 1EV. Možnost pořídit v expozičním bracketingu až 5 rozličně exponovaných snímků je v této třídě kompaktů nestandardní a uvítají ji například uživatelé, kteří rádi zhotovují HDR fotografie (High Dynamic Range- skládání rozdílně exponovaných snímků jedné scény v počítači do jedné výsledné fotografie s vysokým dynamickým rozsahem)
Interní vyskakovací blesk má pracovní rozsah dle údajů výrobce 0,3 - 4,5 metru (širokoúhlé ohnisko, při citlivosti ISO 200 dosah max 6,4m) a 1,2-2,8 metru (Tele ohnisko, při 200 ISO dosah max. 4m). Výkon vestavěného blesku můžeme korigovat jeho kompenzací v rozsahu +/- 2EV. Fotoaparát Olympus SP-570UZ má vestavěnou synchronizaci pro bezdrátové propojení s externím bleskem a jeho ovládání přímo z těla fotoaparátu. Celkem můžeme ovládat až tři externí zábleskové zařízení najednou. Do hot-patice na fotoaparát můžeme vsunout kompatibilní externí blesky Olympus typu FL-50R a FL-36R.
Vyvážení bílé barvy lze provádět automaticky nebo s pomocí volby několika přednastavení („Slunce“, „Zamračeno“, Žárovka, „Zářivka 1-2-3“) pro vybrané zdroje osvětlení. Nechybí ani eventualita manuálního vyvážení bílé (jednotlačítkové) či nastavení ladění bílé barvy v rozsahu nastavení hodnot -7 červená a +7 modrá. V režimech snímání fotografie máme u fotoaparátu Olympus SP-570UZ na výběr z několika možností. První je klasický režim snímaní jednoho snímku na jedno zmáčknutí spouště. Další je nastavení sekvenčního snímání, které u plného rozlišení 10 megapixelů zvládá rychlost 1,2 snímku za sekundu. Buffer (mezi-paměť pro ukládání snímku na kartu) přístroje pojme při sekvenčním snímání maximálně 7 snímků v plném rozlišení. Při nastaveném dalším režimu „Vysokorychlostní sekvenční snímání („AI“)“ umožňuje fotoaparát dosáhnout rychlosti snímání až 7,2snímků za sekundu při rozlišení 5 megapixelů (maximálně snímků v jedné sérii). V obdobné režimu s označení „Hi2“ lze při rozlišení snímku 3 megapixelů dosáhnout rychlosti až 13,5 snímků za sekundu (maximálně 30 snímků v jedné sérii). U režimů vysokorychlostního snímání jsou hodnoty naměřené expozice a zaostření z prvního snímku použity pro následující snímky v sérii. V nastavitelném režimu „AF sekvenční snímání“ se je ostření a měření expozice prováděno jednotlivě po snímcích. Daň za to je ale nižší rychlost snímání. V posledním volitelném režimu snímání je již zmíněný režim expozičního bracketingu (3 nebo 5 snímků exponovaných s +/- 0,3;0,7 a 1EV).
LCD displej („TFT HyperCrystal“) fotoaparátu má podle výrobce rozlišení 230 000 obrazových bodů. Jeho úhlopříčka činí 6,9cm (2,7 palce). Obnovovací frekvenci výrobce ve dostupných údajích o produktu neuvádí. Pro lepší zobrazení tmavé scény používá funkci „Bright control“, která poskytne zesvětlený náhled scény. Přístroj má také malý LCD displej v EVF hledáčku (výrobce neuvádí jeho rozměr ani rozlišení). Ten nicméně podává dobrý výkon s minimální prodlevou odezvy. Umožňuje dostatečný živý náhled scény, i když s hledáčkem DSLR fotoaparátu je to „nerovný souboj“. Pro spojení fotoaparátu s počítačem lze použít vysokorychlostní USB 2.0 rozhraní (konektor nalezneme pod gumovou krytkou na levém boku aparátu). Pro spojení s televizorem je určena A/V zdířka (vedle USB konektoru). Snímky se ukládají na paměťovou kartu typu xD-Picture card od firmy Olympus. Jako nouzová pojistka je zabudovaná interní paměť s kapacitou 45MB. Zdroj energie zajišťují pro fotoaparát čtyři AA tužkové baterie, i když je samozřejmě vhodnější používat nabíjecí NiMH akumulátory. Baterie se vkládají zespoda (po otevření bytelné krytky s pojistkou) do gripu fotoaparátu. Fotoaparát umožňuje nahrávání ozvučených videosekvencí až do zaplnění paměťové karty. Maximální rozlišení videa je 640 x 480 pixelů (VGA). Rychlost nahrávání je až 30 snímků za vteřinu.
Ovládání
Olympus SP-570UZ je fotoaparát, který je určen zejména pro náročnější fotoamatéry. Tomu odpovídá i ovládaní (počet a rozmístění ovládacích prvků), které je spíše blíže DSLR fotoaparátům než běžným kompaktním aparátům. Fotoaparát se zapíná (či vypíná) otočným prstencem s výstupkem, který nalezneme pod kolečkem expozičních režimů. Expoziční režimy volíme na již zmíněném otočném kolečku na horní straně fotoaparátu. Vedle klasických módů Automatiky, Programové automatiky, Priority clony a času jsou další dostupné volby. Je to mód „Screen“, po jehož vybrání se na LCD displeji zobrazí možnost výběru z přednastavených scénických režimů. Je ocenitelné, že ke každému režimu je přiložena obrazová ukázka a slovní popis jeho funkce. Pokud na otočném ovladači nastavíme „GUIDE“, tak se na LCD displeji zobrazí jakýsi průvodce pro méně zkušené fotografy. Ten doporučuje konkrétní nastavení fotoaparátu pro specifické fotografické situace, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku ve fotografování. Další režim fotoaparátu je „My1,2,3,4“, který umožňuje si vytvořit až čtyři vlastní uživatelské profily. To znamená, že si můžeme přiřadit různému tlačítku libovolné dostupné funkce a lze si tak vytvořit (a uložit) vlastní uživatelský profil pro práci s fotoaparátem. Na otočném ovladači dále nalezneme ikonku kamery, která reprezentuje režim nahrávání videa. Nastavování parametrů času a clony (dle zvoleného expozičního režimu) se děje otočným tlačítkem, které je umístěno vedle kolečka volitelných expozičních režimů. Pro iniciaci korekce expozice slouží malé tlačítko, umístěné vedle tlačítka spouště na výstupku gripu. Toto tlačítko slouží v režimu plného manuálu také jako přepínač mezi nastavováním expozičního času či clony. Pokud chceme vyklopit interní blesk, tak použijeme malé černé tlačítko, které je na levé straně výstupu, kde je umístěn blesk. Nejvíce ovládacích prvků nalezneme na zadní straně fotoaparátu okolo LCD displeje. Pro přepínání zobrazení živého náhledu mezi LCD displejem a elektronickým hledáčkem slouží tlačítko, které napravo od očnice. Nutno říci, že i když aktivujeme živý náhled na elektronickém hledáčku, tak LCD displej se zcela nevypne. Zobrazuje se na něm totiž souhrnný kontrolní displej. Tento panel plní funkci stavového displeje u DSLR. Umožňuje mít na jednom panelu zobrazené téměř všechny nejdůležitější parametry pro fotografování a mít k nim přímý přístup pro změnu jejich nastavení. Mezi tyto parametry patří:Vyvážení bílé, Režim blesku, Korekce blesku, Podání snímku (Natural, Vivid), Sytost, Citlivost ISO, Režim AF, Režim snímání, Ostrost, Metoda měření expozice, Kvalita obrazu (formát uloženého snímku), Velikost snímku, Komprese snímku. Pod těmito údaji je dole ještě zobrazena stupnice korekce expozice. Samozřejmě nechybí také údaje o nastaveném expozičním času a cloně. Pohyb v souhrnném kontrolním panelu se děje přes tlačítka křížového ovladače. Změnu daného parametru provádíme již výše zmíněným otočným kolečkem, které je na horní straně fotoaparátu. Olympus patří s koncepcí souborného stavového panelu na LCD displeji mezi průkopníky Nejdříve ji začal užívat u jeho DSLR fotoaparátů a nyní ji zaimplementoval i do EVF kompaktu Olympus SP-570UZ, což je jednoznačnou devizou tohoto fotoaparátu v jeho dané třídě.
Na křížovém ovladači nalezneme celkem pět tlačítek. První je volitelné funkční tlačítko. Funkci, kterou bude ovládat mu lze přiřadit v menu. Další je tlačítko pro Makro režim. Můžeme s ním makro režim zapnout/vypnout a vybrat režim standardního makra či režim Super-makra. V režimu „Super-makro“ se objektiv automaticky nastaví na ohniskovou vzdálenost 55mm a lze s ním ostřit od 1cm. Dalším tlačítkem ovládáme přímo režim blesku (Auto, Auto s redukcí „červených očí“, Doplňkový blesk (spustí se vždy), Doplňkový blesk s redukcí „červených očí“, Vypnutý blesk, Režim pomalého blesku (blesk bude odpálen při delší expoziční době, celkem tři další nastavení). Následující tlačítko slouží pro iniciaci samospouště. Samospoušť je nastavitelná ve dvou časech zpoždění: 2 a 12 vteřin. Posledním ovládacím prvkem křížového ovladače je tlačítko „OK“, které slouží pro potvrzování jednotlivých navolených parametrů a také jim zapínáme zobrazení stavového displeje (přepínání mezi živým náhledem a stavovým displejem. Nalevo od LCD displeje je skupina čtyř tlačítek řazených pod sebou. První má funkci náhledu na pořízené snímky. Lze s ním také ovládat přímý tisk standardu PictBridge, který fotoaparát Olympus SP-570UZ podporuje. Druhé tlačítko reprezentuje funkci „Vyrovnání jasu objektu proti pozadí“, která se snaží dobře exponovat objekty fotografované v protisvětle (selektují se rámečkem na LCD displeji). Toto tlačítko v zapnutém režimu prohlížení snímků slouží zároveň jako ovládací prvek pro mazání vybraných snímků („Koš“). Třetím tlačítko slouží pro přístup do menu fotoaparátu. Výchozí panel menu je řešen jako jakýsi rozcestník. Jeho složení se liší v závislosti na tom, zda jsme v režimu snímání, či prohlížení. V režimu snímání najdeme přístup do voleb kvality obrazu (formát JPEG, RAW, JPEG+RAW) a velikosti rozlišení. Dále se můžeme z rozcestníku dostat do „Foto menu“. V tomto panelu jsou v třech roletkách řazeny možnosti nastavení fotografických parametrů, z nichž většina je dostupná přímo ze souborného kontrolního panelu (vyvážení bílé, citlivost ISO, expoziční měření, zapínání či vypínání digitálního zoomu, zapínání či vypínání stabilizace obrazu, ostrost, kontrast, sytost). Nalevo od „Foto menu“ je příkaz „Reset“, který slouží k obnovení všech „továrních“ nastavení. Důležitou součástí menu je panel „Nastavení“, který slouží jako standardní setup. V něm nalezne uživatel 5 podsekcí nastavení fotoaparátu. Například je to nastavení formátování karty, jazyka, vzhledu menu a zobrazení na displeji, zvuku fotoaparátu, názvu souboru, pixel mapping, nastavování času a data, zobrazení pomocných kompozičních mřížek, nastavení funkčního tlačítka, nastavení způsobu ovládání manuálního ostření (ovládání ostření tlačítky křížového ovladače či pohybem kruhového prstence na objektivu) a nastavení spouštění klidového režimu fotoaparátu. Další částí rozcestníku menu je nastavení režimu „Panorama“, který lze aktivovat pouze při automatických módech fotoaparátu. Slouží k automatickému snímání a následného skládání panoramatických fotografií přímo ve fotoaparátu (uživatel pouze pohybuje fotoaparátem a snaží se udržet rovinu scény dle zobrazených pomocných mřížek). V rozcestníku menu ještě nalezneme zapnutí/vypnutí tichého režimu fotoaparátu a režim „SCN“, ve které vybíráme z nabídky přednastavených scénických režimů. Ovládání spouště je bezproblémové a její chod je snadno ovladatelný i při polovičních stisknutích spouště (například při aretaci expozice a zaostření).
V Menu nalezneme nastavení oblasti měření expozice, vyvážení bílé barvy, oblasti ostření, režimu ostření, sériové snímání, softwarového ostření, korekce intenzity záblesku, bracketing a přístup do setup menu
Kvalita snímků
Nejdříve budeme u kvality snímku z fotoaparátu Olympus SP-570UZ hodnotit úroveň digitálního šumu. Je dobré si na začátek uvědomit, že i když „papírově“ Olympus SP-570UZ umí dosahovat vysokých citlivostí ISO (až 6400), tak to, vzhledem k velikosti jeho snímače (1/2,33 palce) a rozlišení 10 megapixelů (vysoká hustota buněk na snímači), asi nebude žádná velká sláva, co se týče úrovně šumu v obraze (při citlivostech vyšších než 400 ISO). Tento fakt je ovšem celkem normální i pro mnohé ostatní srovnatelné kompakty. Jako bezproblémové můžeme považovat hodnoty citlivosti 64 a 100 ISO, protože výskyt digitálního šumu je vskutku minimální. Při citlivosti ISO 200 je už v obraze digitální šum více viditelný (ovšem není to nic dramatického). Nicméně je zde šum viditelný pouze při zobrazení 1:1, takže snímek s touto citlivostí je velmi dobře použitelný. Citlivost ISO 400 už sebou nese nutnost většího zásahu interní redukce šumu, protože se fotoaparát musí vypořádat s větším nárůstem šumu. Při 1:1 zobrazení je možné si povšimnout úbytku detailů. Přesto bychom citlivost 400 ISO považoval za poslední „rozumnou“ hranici, kam až s ISO u tohoto fotoaparátu chodit, protože vyšší citlivosti nad 400 ISO už sebou váží větší obrazovou degradaci obrazu. Při citlivosti ISO 800 je šum viditelný i při normálním náhledu snímku a při 1:1 zobrazení si můžeme povšimnout artefakty po použité redukci šumu. Citlivost ISO 1600 působí slušně řečeno „hodně znepokojivě“, zejména při fotografování v noci je znát silná ztráta detailů. Dokonce si lze všimnout i určité změny ve celkové barevnosti snímku. Citlivosti 3200 a 6400 ISO už dostupné jen v rozlišení 5 megapixelů a méně a je u nich znát silná ztráta detailů vlivem silného působí softwarové redukce šumu. Ale podobný problém má většina kompaktních fotoaparátů, které si s malým snímačem „troufnou“ na tak vysoké citlivosti ISO. Obecně lze citlivosti 1600, 3200 a 6400 ISO použít pouze pro „nouzové případy“. Celkovou úroveň digitálního šumu u fotoaparátu Olympus SP-570UZ lze označit za nevybočující z průměru.
Porovnání šumu na neutrálně šedé při citlivosti (zleva doprava a shora dolů: ISO 64, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 a 6400), výřezy 1:1 z barevného testovacího terče
U vyvážení bílé barvy automatika fotoaparátu funguje korektně, hlavně při fotografování v exteriéru. Při fotografování při umělém osvětlení její spolehlivost klesá (stejně jako u většiny kompaktů má automatika sklon podávat „teplejší“ barvy), proto je vhodné fotoaparátu trochu pomoci zvolením některého z dostupných přednastavení či provést manuální kalibraci bílé barvy.
Automatické vyvážení bílé barvy (vlevo automatické, vpravo manuální měření)
Při hodnocení kvality obrazu je třeba hlavně mít na zřeteli obrovský rozsah ohniskových vzdáleností 26-520mm (eq. kinofilmu), který nabízí uživateli optika fotoaparátu Olympus SP-570UZ. Tato optika proto musí být poměrně dosti složitě členitá, aby zvládla takový výkon, při svých relativně malých rozměrech. Je proto celkem samozřejmé, že zato bude zaplacená určitá „daň“ v rovině výsledné obrazové kvality snímku. Fotoaparát Olympus SP-570UZ v tomto směru není žádnou výjimkou, i když jeho obrazové výsledky je třeba hodnotit, v relaci na jeho velký rozsah zoomu, jako dobré.
Na nejkratším širokoúhlém ohnisku 26mm (eq. kinofilmu) je patrné soudkovité zkreslení, se kterým musíme počítat, pokud fotografujeme scénu s rovnými liniemi. Chromatická aberace je na tomto ohnisku minimální a pokud se vyskytne, tak ji standardně nalezneme v předělech míst s vysokým světelným kontrastem. Úroveň zachycení detailů odpovídá rozlišení 10 megapixelů a u širokoúhlého ohniska ji lze považovat za dobrou. Ztráta ostrosti na okrajích snímku nevybočuje z průměru dané třídy fotoaparátů. U nejdelšího tele- ohniska 520mm (eq. Kinofilmu) dochází k znatelnému úbytku kresby a také je zde viditelný nárůst chromatické aberace. Jak bývá u ultra-zoomových kompaktů obvyklé, tak v této vysoké ohniskové vzdálenosti si na své „přijde“ i patrné poduškovité zkreslení obrazu. Nicméně tyto optické vady nejsou u Olympus SP-570UZ nijak zvlášť dramatické. Pokud si nebudeme fotografii nechávat tisknout na větší formát, tak se tím nemusíme nějak zvlášť trápit. Soudkovité i poduškové zkreslení je obvykle možné úspěšně korigovat pozdějšími úpravami v počítači. Celkově považujeme obrazovou kvalitu optiky fotoaparátu za dobrou, v kategorii ultrazoomových fotoaparátů.
Porovnání optického zkreslení a rozlišení (vlevo ohnisko 26 mm, vpravo 520 mm)
Porovnání optického přiblížení (vlevo ohnisko 26 mm, vpravo 520 mm), výřezy 1:1
Porovnání optického přiblížení (vlevo ohnisko 26 mm, vpravo 520 mm), výřezy 1:1
>
Porovnání šumu na denních snímcích (zleva doprava a shora dolů: ISO 64, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 a 6400), výřezy 1:1
Porovnání šumu na nočních snímcích (zleva doprava a shora dolů): ISO 64, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 a 6400), výřezy 1:1 (na poslední dvě citlivosti ISO 3200 a 6400 lze fotografovat pouze s polovičním rozlišením - 5MPix a méně)
Ukázka režimu Supermakro
Ukázka video sekvence (6,08 MB)
Praktické zkušenosti
Fotoaparát Olympus SP-570UZ se dobře drží v ruce. S hmotností 445g (bez baterií a karty) to není žádný „hubeňour“. Nicméně v tomto případě ultrazoomového fotoaparátu je to ocenitelné, protože například udržení nejdelšího ohniska 520mm (eq. kinofilmu) může občas být těžký „oříšek“ i při zabudované optické stabilizaci a vyšší váha fotoaparátu je v tomto směru může nápomocná. Před zapnutím fotoaparátu je třeba sejmout dobře držící krytku objektivu (aby se mohl vysunout). Je dobré, že plastová krytka objektivu má úchyt pro poutko, aspoň se nemusíme bát, že bychom ji mohli ztratit. Doba, která uplyne od zapnutí fotoaparátu spínačem a pořízením první fotografie je průměrně 3,75 vteřiny. To není zrovna nejrychlejší čas, ale je fakt, že nejvíce času spolyká vysouvání složité optické soustavy objektivu. Zpoždění spouště aparátu bez namáčknutí je cca 1 sekunda (při nenáročné scéně pro ostření autofokusem). Při ostření v horších světelných podmínkách nebo při nejdelším tele-ohnisku může být zpoždění větší. Zpoždění spouště při namáčknutí spouště, bylo v podmínkách našeho redakčního testování, prakticky neměřitelné (pod 0,1s). Doba, která uplyne od přezoomování od nejkratšího ohniska až po nejdelší ohnisko je odhadem okolo 2,5 vteřiny. Je ovšem férové připomenout, ovládání zoomu se děje přes otáčení gumového prstence okolo objektivu. Obě ruce jsou tedy zaměstnány a proto může nastat určité zpoždění vzniklé při přehmátnutí na ovládání stopek. Je proto těžké přesně změřit rychlost přezoomování. Subjektivně hodnotíme rychlost přezoomování za relativně rychlou, pokud přihlédneme k velikosti vysouvaného objektivu. Jediné co je třeba v tomto směru vytknout, je určité zpoždění mezi ovládání prstencového ovladače zoomu a fyzickou reakcí vysouvaného objektivu. Působí to sice problémy hlavně při jemném vylaďování kompozice, ale po určité době si na to lze zvyknout. Dostáváme se k rychlosti zpracování a ukládání snímků na paměťovou kartu. Lze to říci krátce: je pomalé. Může za to asi nejvíce jediný podporovaný formát paměťové karty xD-Picture card, která dnes, v rychlostech zápisech (a také v maximální dostupné kapacitě 2G) na kartu, poněkud zaostává za konkurencí. Pro náročné fotoamatéry je asi nejvíce zajímavá možnost fotoaparátu snímat do formátu RAW (což je jakýsi digitální „negativ“ snímku pro pozdější „vyvolání“ v počítači). Doba jeho zpracování a uložení trvá cca 5 vteřin. Je možné snímat duálně formát Raw a JPEG, zde je doba ukládání o něco delší: cca 6,7 vteřiny. Doba uložení JPEG snímku, v rozlišení 10 megapixelů, trvá cca 1,60 vteřiny. U sekvenčního snímání jsme testovali pouze výkon při snímání do plného rozlišení 10 megapixelů. Fotoaparát je schopen pořídit cca 4 snímky za cca 6,5 vteřiny (celková doba i s uložením snímků je cca 12,3 vteřiny). Fotoaparát umí zhotovovat videosekvence až do rozlišení 640 x 480 pixelů (VGA) rychlostí 30 snímků za sekundu, jejich délka je limitována pouze velikostí paměťové karty. Možnosti nahrávání videa působí trochu rozpačitě. Uživatel může nahrávat stabilizované video s možností optického zoomování, ale má to jednu vadu: video je neozvučené, což je citelný nedostatek! Pokud chce uživatel nahrávat ozvučené video, tak ho nebude mít stabilizované a také nebude moci během jeho nahrávání používat zoom (jediná možnost jak využít přiblížení je zazoomovat už před začátkem nahrávání videa). Proto nemožnost nahrávat stabilizované a ozvučené video se současnou možností zoomovat, nás mrzí.
Zobrazení LCD displeje se děje s minimálním zpožděním jeho odezvy. Jeho zobrazení poskytuje celkem věrný náhled na fotografovanou scénu. Pozitivně hodnotíme i automatické zesvětlení náhledu obrazu při fotografování ve špatných světelných podmínkách. Srovnatelných kvalit zobrazení se dočkáme i od elektronického hledáčku (LCD displej a elektronický hledáček lze mezi sebou přepínat). Přístroj umožňuje i manuální ostření přes LCD displej, na kterém se ukáže, v poměrně malém okénku, zvětšený detail vybraného místa na scéně. Určitě by fotoaparátu prospěla možnost mít tento náhled větší, aby uživatel měl lepší přehled o průběhu ostření (při delším ohnisku je ještě díky chvění obrazu obtížné udržet vybraný detail scény v okénku náhledu pro zaostření). Ovládání manuálního ostření je pomalé. Ovládat ho můžeme buď kruhovým prstencem či horizontálními tlačítky křížového ovladače-dle nastavení v menu. Projet celou ostřící škálu (od minimální ostřící vzdálenosti 10cm až nekonečno) zabere poměrně nepraktickou dobu: 1 minutu a 36 sekund. Pokud ostříte kruhovým prstencem, tak Vás může od toho kroucení docela „zabolet“ zápěstí
Při fotografování je možné si určit, co všechno se nám zobrazí při náhledu scény přes LCD displej (či elektronický hledáček). Je to možné navolit prostřednictvím tlačítka „Display“, které nalezneme na zadní straně fotoaparátu vpravo dole. Například si můžeme nechat zobrazit živý histogram (zobrazuje všechny tři RGB kanály), pomocnou kompoziční mřížku nebo nechat zmizet všechny značky parametru focení pro nerušený náhled fotografované scény. Ovládání nastavení parametrů expozičního času a clony otočným kolečkem je snadné a bezproblémové. V tomto směru fotoaparát připomíná spíše digitální zrcadlovku než kompakt a to jistě ocení většina z náročných fotoamatérů. Existence souborného kontrolního panelu výrazně zpříjemní práci s fotoaparátem a uspoří fotografovi cenný čas, který by jinak ztratil při hledání nastavování fotografických parametrů z útrob menu fotoaparátu.
Pokud budeme hodnotit naše zkušenost ze „živého“ fotografování, tak fotoaparát Olympus SP-570UZ umožňuje díky svému širokému rozsahu ohnisek 26-520mm (eq. kinofilmu) velkou kreativní svobodu uživatele. Díky optické stabilizaci snímače je možné udržet rozumné časy s delším ohniskem. Z naší zkušenosti vyplynulo, že poměrně ostrý snímek je možné pořídit ještě při času 1/10 sekundy (samozřejmě je to čas relativní, protože každému se při držení fotoaparátu chvějí ruce jinak...). Při fotografování v přímém protisvětle se nevyhneme reflexům, jejich tvar může být do jisté míry občas i esteticky zajímavý. Celkový clonový rozsah (F2,8-F8) a interval časů závěrky fotoaparátu (8min-1/2000sekundy) je pro většinu fotografických situací, které můžou potkat pokročilého amatéra, dostatečný. Energetická náročnost fotoaparátu je překvapivě dobrá, na 4 tužkové 2700 NiMH akumulátory bylo možné nafotit přes 400 fotografii, což hodnotíme jako slušný výsledek. Interní blesk má slušný dosah až cca 6,5 metru (nejkratší ohnisko, citlivost při ISO 200) i když pro serióznější práci je samozřejmě vhodnější použít externího blesku, pro který má fotoaparát Hot-patici.
Závěr
Než začneme závěrečné hodnocení ultrazoomového fotoaparátu Olympus SP-570UZ, uveďme si jeho cenu, za kterou je možné si ho v současné době zakoupit. V internetových obchodech je tento fotoaparát k dostání už od cca 8900 Kč. Vzhledem k možnostem, které tento fotoaparát nabízí, je to velmi zajímavý poměr cena/výkon. Olympus SP570 UZ poskytuje široký rozsah ohnisek 26 - 520mm (eq Kinofilmu), přičemž obě hraniční ohniskové vzdálenosti jsou v této třídě fotoaparátů nestandardní. Ještě v poměrně nedávné době bychom si, u EVF ultrazoomových kompaktů, mohli o něčem takovém jen nechat zdát. Je ovšem důležité vzít v potaz, že při takto velkém rozsahu ohnisek, není možné se vyhnout určitým kompromisů dotýkajících se finální obrazové kvality fotografie (zejména u delších ohnisových vzdáleností). Když k tomu přičteme možnost snímání do formátu RAW, dostupnou Hot-patici pro externí blesk (a možnost ovládat bezdrátově další zábleskové zařízení), široké možnosti nastavení fotoaparátu, rozumně rozmístěné ovládací prvky, tak se nám do rukou dostává kompaktní fotoaparát, který by se mohl klidně honosit přízviskem „polo-profesionální“ kompakt
Samozřejmě fotoaparát Olympus má i své nedostatky. Při ovládání zoomu otočným prstencem je znatelné zpoždění, mezi pohybem prstence a vlastním pohybem objektivu, což může znesnadňovat jemnější vylaďování kompozice, či zachycení nějaké vzdálenější rychlejší „akce“. Kvality fotoaparátu také poněkud podtrhává pomalejší zpracování a ukládaní dat na paměťovou kartu typu xD-Picture card (zejména u duálního zápisu RAW+JPEG). Nedostatkem je určitá pomalost a občasná „bezradnost“ autofokusu, patrná zejména při ostření na nejdelších ohniscích objektivu (tento problém je obvyklý i u jiných EVF ultrazoomů). U manuálního ostření může být, pro optimální kontrolu průběhu zaostřování, nedostatečný jeho malý náhled vybraného detailu scény. Doba, kterou zabere manuální přeostření od minimální ostřící vzdálenosti až do „nekonečna“ je zbytečně dlouhá a pokud ostříme kruhovým prstencem, tak je to fyzicky i poněkud únavné. Logickým nedostatkem, vezme-li v úvahu malý senzor s velkou hustotou pixelů, je i větší zašuměnost při citlivosti ISO větší než 400 ISO. Existence vysokých citlivostí 1600, 3200 a 6400 ISO je, s ohledem na výslednou obrazovou kvalitu, spíše více záležitostí „marketingového“ zvyšování atraktivity fotoaparátu než prakticky použitelnou alternativou pro fotografování ve špatných světelných podmínkách. Fotoaparátu by také „neuškodila“ i existence výklopného LCD displeje.Komu je fotoaparát určen? Fotoaparát Olympus SP-570UZ je určen především pro náročné fotoamatéry či začínající ambiciózní fotografy, kteří z nějakých důvodů (například úspora peněz za nákup objektivů, menší hmotnost a rozměry vhodnější na cestování a sport aj.) preferují ultrazoomový EVF kompakt před koupí digitální zrcadlovky. Zároveň jsou ochotni, ve srovnání s DSLR, tolerovat jeho poměrně nižší obrazovou kvalitu, pomalejší chod, absenci plnohodnotného optického hledáčku a větší „zašuměnost“ fotografie při vyšší citlivosti ISO Nakonec můžeme říci, že přes všechny své nedostatky( především prakticky nepoužitelné vysoké citlivosti ISO), fotoaparát Olympus SP-570Uz obhájil celkově svůj dobrý dojem, který na nás zanechal při prvním setkání.
[-more-]{Živé fotografie}Živé fotografie
-
14. května 2014
Jak vkládat snímky do galerií a soutěží? Stručný obrazový průvodce
-
2. února 2012
-
23. dubna 2014
Konica Minolta přenesla výhody velkých zařízení do kompaktních modelů
-
12. června 2012
-
9. dubna 2014
-
30. listopadu 2014
Nový fotoaparát α7 II: první plnoformát s pětiosou optickou stabilizací obrazu na světě
-
15. prosince 2014
Konica Minolta pomůže živnostenským úřadům s digitalizací dokumentů
-
11. května 2014
-
26. listopadu 2014
Canon Junior Awards již posedmé ocení mladé fotografy v rámci Czech Press Photo
-
21. srpna 2014
