Společnost Canon sponzorem unikátní multimediální výstavy „The Places We Live“ (Místa, kde žijeme) pořádané agenturou Magnum - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

9. května 2008, 00.00 | Dalším počinem společnosti Canon na nastoupené cestě pomoci rozvíjet a realizovat vize fotografů z celého světa, je sponzoring unikátní multimediální výstavy „The Places We Live“ (Místa, kde žijeme) Jonase Bendiksena z agentury Magnum, která odkrývá, co může znamenat být městským obyvatelem 21. století. Výstava bude zahájena 6. června v Centru Nobelovy ceny míru a poté se vydá na světové turné v rámci sítě prestižní agentury Magnum Photos.

Dalším počinem společnosti Canon na nastoupené cestě pomoci rozvíjet a realizovat vize fotografů z celého světa, je sponzoring unikátní multimediální výstavy „The Places We Live“ (Místa, kde žijeme) Jonase Bendiksena z agentury Magnum, která odkrývá, co může znamenat být městským obyvatelem 21. století. Výstava bude zahájena 6. června v Centru Nobelovy ceny míru a poté se vydá na světové turné v rámci sítě prestižní agentury Magnum Photos. Snímky pro výstavu, které Jonas Bendiksen pořídil na 12,8megapixelové zrcadlovce Canon EOS-5D, budou předvedeny s pomocí 18 nových projektorů Canon XEED SX7.

Výstava „The Places We Live“ nabídne virtuální návštěvu do 20 domovů, které se nacházejí ve čtyřech chudinských čtvrtích s nejhoršími životními podmínkami na světě – ve čtvrti Kibera v Nairobi, Dharavi v Mumbai, okrajových čtvrtích na úbočích kopců obepínajících Caracas a chudinské čtvrti v Jakartě. Projektory Canon vytvoří promítnutím snímků na plátna dojem čtyř stěn jednopokojových příbytků a zvukové záznamy návštěvníkům přiblíží každodenní život, radosti, starosti, naděje a obavy jejich obyvatel.

Výstava jistě přispěje k dalšímu posílení renomé Jonase Bendiksena, které si vybudoval v posledních letech. Bendiksen je prvním norským fotografem, který se stal členem prestižní fotografické agentury Magnum Photos, v jejíž londýnské pobočce působil ve svých 19 letech. „Rád zpracovávám příběhy, které zaostávají v závodě o získání hlavního titulku na předních stránkách deníků a které se tak stávají jakýmisi novinářskými sirotky. Nejcennější a nejpůsobivější snímky bývají často skryty v nepovšimnutých příbězích, které unikají naší pozornosti.“