Edward Burtynsky – mistrný fotograf industriálních krajin - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

Navigace:  » Úvodní stránka  » Ostatní  » Svět skrz objektiv  

5. dubna 2011, 00.00 | V dnešním článku si přiblížíme jednu z předních osobností současné krajinářské fotografie. Je jí kanadský fotograf Edward Burtynsky, který se celosvětově proslavil velkoformátovými fotografiemi industriálních krajin. Uvnitř článku je uvedeno také několik odkazů, kde si budete moci prohlédnout ohromující dílo tohoto fotografa.

Život
Většina z nás utíká do krajiny fotografovat s cílem najít její neporušenost a původní krásu. Ale je to čím dál tím těžší, neboť rozvoj lidské civilizace nezvratně přeměňuje krajinu kolem nás. V duchu této úvahy si někteří fotografové začali všímat nového pojetí krajiny, které člověk „vyrábí“ vlivem postupujícího průmyslu. Jednou z vůdčích osobností světové industriální fotografie je kanadský fotograf Edward Burtynsky. S velkoformátovým přístrojem již několik let dokumentuje zdevastovanou krajinu v centrech největších industriálních oblastí světa. Za poměrně krátkou dobu získala Burtynskyho tvorba světový ohlas. Na následujících řádcích si tedy dílo tohoto fotografa stručně představíme.

Edward Burtynsky se narodil v roce 1955 ve městě St. Catharines v kanadské provincii Ontario. Jeho rodiče měli ukrajinské kořeny a otec pracoval v místní továrně na automobily značky GM. Právě přítomnost této továrny v místě jeho rodiště ovlivnila Burtynskyho fotografickou tvorbu již od útlého mládí. Nicméně industriální fotografie jako taková se stala hlavním ústředním tématem Burtynskyho umělecké činnosti až o několik let později.

Fotografické vzdělání Burtynsky absolvoval na Ryersonově universitě v Torontu, kde obdržel titul BAA (bakalář fotografických umění). Jeho raná umělecká činnost byla spjatá s fotografováním líbivého pojetí krajiny, které známe z klasických kalendářů věnovaných přírodě. Okolo roku 1985 založil společnost Toronto Image Works, která se věnovala komerčnímu pronájmu temných komor, vzdělávací činnosti v oblasti fotografie a ovládání počítačové techniky a softwaru. Slušně vydělávající firma mu poskytla potřebné materiální zajištění, což mu umožnilo se více věnovat vlastní fotografické tvorbě.

Po několika letech si uvědomil, že v tomto pojetí krajinářské fotografie se nemůže plnohodnotně prosadit jako umělecký fotograf. Začal proto intenzivně přemýšlet nad tím, jak by bylo možné přijít s originálnějším pojetím krajiny jako takové. Jeho rozhodování zásadně ovlivnila událost, když jednoho dne špatně odbočil z dálnice a ocitl se poblíž hornického městečka Frackville v Pensylvánii. Zdejší krajina poznamenaná povrchovou těžbou černého uhlí Burtynskyho zcela uchvátila. Sám Burtynsky k tomu dodává, že se mu naskytl pohled na tu nejsurrealističtější krajinu, jakou kdy viděl. Díky tomu našel svůj nový umělecký cíl – systematicky fotografovat místa nejhůře zasažená člověkem a jeho průmyslovou činností.

Dílo
Několik let hledal Edward Burtynsky nejvhodnější způsob a techniku, s níž by vytvořil nejpůsobivější memento akcentující devastující proměnu životního prostředí. Nakonec se rozhodl pro velkoformátový fotoaparát. Velkoformát Burtynskymu dovoloval zachytit enormní množství detailů, jejichž působivost vyniká při tisku fotografií na větší formáty (například velikost 100 x 125 cm). Zprvu fotografoval na černobílý film, ale postupem času přešel na barevný materiál. Protože fotografování na velkoformátový barevný film patří k poměrně finančně náročným operacím (1 expozice vyjde na cca 2 000 Kč), zhotovuje Burtynsky před finální expozicí několik kontrolních náhledů na polaroidové materiály, aby měl jistotu, že je na fotoaparátu vše správně nastaveno.

V první etapě své činnosti (v polovině 80. let minulého století) se Burtynsky zaměřil především na oblast severní Ameriky, kde fotografoval hlavně malá průmyslová městečka, v jejichž blízkosti se těžilo uhlí nebo kámen. Snímal také roztroušenou zástavbu uprostřed rozlehlých plání a kopců, a jeho pozornosti neunikly ani železniční tratě, jež se zatínaly do úbočí skalnatých svahů.

Na začátku 90. let Burtynsky začal dokumentovat prostředí kamenných lomů. Bohatá a pestrá strukturovanost skalnatých stěn, ze kterých byl odlamován kámen, propůjčila jeho fotografiím vzhled, jenž v mnohém připomínal abstraktní díla malířů. Teprve přítomnost titěrně malých postav dělníků a používané techniky mnohdy dodatečně prozrazuje, že se divák nedívá na abstraktní obraz, ale že se před ním nachází fotografie zachycující gigantickou skalní skulpturu, kterou „vysochal“ člověk svou těžební technikou. Mnohé z těchto fotografií vznikaly se značným časovým odstupem, neboť Burtynsky musel před každým fotografováním absolvovat často zdlouhavá vyjednávání s těžebními společnostmi, které si z různých důvodů příliš nepřály, aby na jejich pozemku cokoli fotografoval.

Zhruba v období okolo roku 1995 se Burtynsky přemístil do prostředí toxických oblastí, kde se nacházela obrovská odkaliště těžkých kovů. Vyfotografoval zde apokalyptické výjevy, díky kterým začal být slavný i za hranicemi rodné Kanady. Máme tím na mysli především fotografie z oblasti Sudbury (provincie Ontario, Kanada), kde odkalování niklu vytváří takřka žíhaně rudé řeky, jež se řinou mrtvolně unylou krajinou zbavenou jakýchkoliv známek života.

Na sklonku 90. let vytvořila Edward Burtynsky další fotografie, které obletěly svět. Jednalo se o snímky z ohromné skládky ojetých pneumatiky poblíž města Westley v americké Kalifornii. V tomto místě je odhadem skladováno přes 45 miliónů starých pneumatik, jejichž nashromážděné haldy se v Burtynskyho podání mění v neuvěřitelné obrazy. Z této série snímků hlavně vyniká fotografie nazvaná „Oxford Tire Pile #8“, na níž je mistrovsky zachycen dojem hloubky, který vede pohled diváka kamsi do nekonečné dálky orámované nespočetným množstvím uskladněných pneumatik.

V období po roce 2000 začal Burtynsky s fotoaparátem cestovat i mimo území amerického kontinentu. Již nefotografuje sám, ale v tandemu se svým asistentem. V letech 2000-2001 fotografoval v Bangladéši (v původně zamýšlené Indii totiž nebylo dovoleno Burtynskymu fotografovat) obrovské doky, kde dělníci s primitivní výbavou ručně demontovali ohromné lodní tankery, ze kterých vytékaly desítky litrů toxických kapalin.

Zhruba ve stejném období se těžištěm Burtynskyho zájmu stala ropná naleziště. Zvyšující se těžba ropy má podle něj přímý vztah k narůstající devastaci životního prostředí ze strany extrémního rozvoje průmyslu zejména v oblasti Číny a Indie.

V tomto období si můžeme všimnout dalšího předělu v Burtynskyho tvorbě. Kromě tématiky zničené krajiny se začíná zaměřovat i na fotografování gigantických továren, kde pracují až desítky tisíc lidí. Taková výrobní zařízení nalézá Burtynsky například v Číně, do které se od roku 2003 až do současnosti několikrát vypravil fotografovat.

V Číně Burtynsky fotografoval, kromě ohromných fabrik ( některé z nich měly haly dlouhé i půl kilometru; jejich rozsah mohl často Burtynsky veřejnosti předložit pouze za použití panoramatických diptychů), lodních doků, uhelných dolů, také masy pracujících dělníků a stavební proměny čínských měst, kde původní historická zástavba musela ustoupit stavbám nových mrakodrapů.

Burtynskyho pozornosti v Číně neunikl ani proces zrodu největší vodní elektrárny na světě - vodní nádrže Tři soutěsky. Kromě samotné stavby této přehrady Burtynsky působivým způsobem zdokumentoval také freneticky vypjaté tempo, s nímž byla rozebírána všechna města, jež se nacházela v místě zátopové oblasti.

Dalším tématickým celkem pro Burtynskyho byla sféra recyklace enormního množství odpadu, který putuje do Číny z celého světa. Vlivem této činnosti vznikají ohromné skládky odpadků (například dílů z rozebraných počítačů), které se navzdory své toxicitě nalézají v těsné blízkosti lidských obydlí.

Nuzná situace místních dělníků a dělnic přiměla Burtynskyho k vyfotografování jejich portrétů, ač se on sám rozhodně nepovažuje za portrétního fotografa. V nedávné době (rok 2010) na sebe Burtynsky upozornil fotografováním ropné havárie v Mexickém zálivu, kterou snímal z aeriální perspektivy.

Závěr
Zásluhou vytříbeného smyslu pro kompozici a schopnosti naleznout silně výtvarně působící kontrasty se podařilo Burtynskymu vytvořit ohromující fotografie, které bezpochyby přinášejí zcela nový pohled na krajinu. Na krajinu, jež v režii lidské činnosti nezvratně ztrácí svou původnost a přeměňuje se v průmyslově vyráběný „produkt“.

Hlavní poznávacím znakem fotografií Edwarda Burtynskyho je monumentalita člověkem přeměňované krajiny, která přímo kontrastuje s jeho malostí. Prvek zmiňované monumentality (takřka na každé fotografii autor nechává divákovi nějaký objekt, sloužící jako měřítko skutečné velikosti snímané scény) naprosto dominuje v Burtynskyho tvorbě a stal se jejím hlavním poznávacím prvkem.

Úspěch a věhlas Burtynskyho fotografií vychází z jejich dispozice šokovat diváky, které současně uhrane svým estetičnem. Součinností těchto dvou emocí tak jeho tvorba vytváří jasně čitelné ekologické poselství, z něhož vyvěrá naléhavý apel na současnou společnost, aby zintenzívnila globální diskusi na téma větší ochrany životního prostředí a nastolení trvale udržitelného rozvoje. Tento humanitární rozměr jeho díla Burtynskymu přinesl několik ocenění, ze kterých jmenujme například prestižní cenu TED, jejímž laureátem se stal v roce 2005. Jeho dílo a názorové paradigma se stalo v roce 2006 předlohou k úspěšnému filmu „Manufactured Landscapes“ (režie Jennifer Baichwal) , jehož shlédnutí doporučujeme všem zájemcům o bližší seznámení s dílem Edwarda Burtynskyho.

Edward Burtynsky je odborníky chápán jako jeden z předních světových fotografů (spolu s například Andreasem Gurskym), jenž pomohl objevit „hrozivý půvab“ v oblasti industriální krajiny. Svým dílem inspiroval stovky dalších fotografů, kteří svoji pozornost obrátili směrem k průmyslovým a urbanistickým dopadům lidské existence. Nejvýraznějším představitelem toho fotografického trendu je u nás fotograf Václav Jirásek, který stojí za vznikem velmi úspěšného cyklu „Industria“.

Na konci našeho článku vám předkládáme odkazy na vybrané zdroje, kde si můžete prohlédnout další fotografie Edwarda Burtynskyho. Přejeme vám inspirativní podívanou.

Internetové odkazy na zdroje, kde můžete najít kromě Burtynskyho fotografií také další informace o jeho práci:

Edwardburtynsky.com (oficiální web)
Ted.com (přednáška Edwarda Burtynskyho na cenách TED; video je opatřeno českými titulky)
Wikipedia.org
Lensculture.com
Film „Manufactured Landscapes“ (2006; režie Jennifer Baichwal)
Lensculture.com Treehugger.com
Kochgallery.com
Youtube.com