FOTOhistorie: Pokochejte se dílem legendárního fotografa Ansela Adamse - Fotografovani.cz - Digitální fotografie v praxi

20. prosince 2010, 00.00 | Pojďme si pár slovy připomenout osobnost vynikajícího krajinářského fotografa Ansela Adamse. V našem článku můžete najít odkazy na několik mistrovských fotografií od této legendy, která i dnes zůstává vzorem pro většinu fotografů zaměřených na žánr krajinářské fotografie.

Jeho fotografie mají čarokrásnou hloubku a dodnes okouzlují diváky mistrovsky zvládnutou expozicí a pestrou tonální škálou odstínů šedé barvy. O kom že je tu řeč? No přece o slavném americkém fotografovi Anselu Adamsovi, jehož fotografie dnes dosahují takřka astronomické ceny. Pojďme si o této osobnosti říci pár slov a pak na závěr článku uvedeme několik zdrojů, kde je možné si prohlédnout Adamsovy fotografie.

Ansel Easton Adams, jak zní mistrovo celé jméno, se narodil 20. února 1902 v San Francisku do rodiny obchodníka Charlese Hitchcocka Adamse a Olive Bray Adamsové. Během ničivého zemětřesení v San Francisku si Adams ošklivě poranil nos, což do jisté míry poznamenalo jeho vzhled na celý život.

Nejprve nic nenasvědčovalo tomu, že by Adamse čekala dráha slavného fotografa. V mládí se totiž Ansel toužil stát pianistou, dokonce vystudoval i klavírní konzervatoř. Jenomže pak Adamse osudově zasáhlo setkání s tvorbou amerických fotografů Paula Stranda a Alfréda Stieglitze a vize o kariéře klavírního virtuosa se rozplynula jako „oblaka na Yosemitským parkem“. Adams se rozhodl začít intenzivně fotografovat a zcela tomuto druhu umělecké tvorby propadl.

V roce 1932 Adams založil se spřízněnými fotografy skupinu „F64“, jejíž název byl odvozen od maximální výše clonového čísla, které bylo možné nastavit na tehdejších velkoformátových fotografiích. Není divu, že tato skupina fotografů preferovala při své tvorbě takto velké clonové číslo, neboť jejím hlavním cílem bylo pořizovat fotografie s co největší hloubkou ostrosti a precizně vykreslenými detaily. V duchu „„F64““ tak Adams spolu s přáteli nejdříve fotografovali z blízkosti různá zátiší a objekty.

První samostatnou výstavu fotografií (pod názvem „An American Place“) Adams uspořádal v prostorách Stieglitzovy galerie v New Yorku. Psal se tenkrát rok 1936. Poté již Adamsova fotografická kariéra začala jasně stoupat. Důkazem toho je například fakt, že v roce 1940 se Adams stal principálem fotografického oddělení v Muzeu moderního umění v New Yorku.

Nicméně Adamse se stále více zmocňovala touha fotografovat krajinu a zachytit do tonální škály černobílé fotografie veškerou její krásu a kouzlo. Ansel začal v průběhu 30. let minulého století hojně fotografovat americké národní parky, kde s těžkým fotopřístrojem neúnavně nacházel nádherné výhledy do tehdy panensky zachovalé divočiny. Příroda se stala jeho druhým domovem. Dal jí trvalou přednost před prostředím konzumního velkoměsta.

Jelikož se Adams při své tvorbě v horských parcích potýkal s problémem extrémních světelných kontrastů na fotografované scéně, vymyslel zhruba v této době (rok 1941) přelomový objev, tzv. „Zónový systém “, který položil základy dnešní exponometrie. V rámci tohoto systému dokázal Adams určovat potřebnou dobu expozice a následného vyvolávání fotografie tak, aby byly na snímku zachyceny detaily jak ve vysokých jasech, tak i ve stínech. Díky tomu i dnes můžeme před Adamsovými snímky uznale smekat, protože poskytují pohled na naprosto precizní odstupňování odstínu šedi na ploše černobílého média. Mnozí lidé dokonce Adamse považují za předchůdce HDR fotografie.

Postupně Adams procestoval s fotoaparátem křížem krážem takřka všechny americké parky, čemuž také odpovídá rozsah jeho fotografické tvorby (celkem vydal 24 svazků zasvěcených americké divočině). Nejoblíbenější destinací Adamsových fotografických výprav byl Yosemitský národní park, kde pořídil mnohé ze svých nejslavnějších záběrů. Tyto snímky z něj udělaly jednoho z nejproslulejších amerických fotografů.

Velmi těsný kontakt Ansela Adamse s půvaby nedotčené divočiny u něj nakonec vyústil v silné angažování v amerických spolcích na ochranu přírody. Krása Adamsových fotografií dokonce pomohla upozornit americkou veřejnost na potřebu založení několika dalších chráněných krajinných oblastí. Mimo své fotografické a ekologické aktivity se Adams také hojně věnoval pedagogické činnosti. Během svého života napsal řadu dnes již klasických učebnic, které se zabývaly technikou fotografování a zpracováváním fotografických negativů a pozitivů.

Již během jeho života bylo Adamsovo dílo vysoce ceněno a jeho osobnost neunikla ani záplavě nejrůznějších vyznamenání. Přesto se našli i odpůrci, kteří ho pranýřovali za to, že na svých fotografiích striktně nezachycuje lidi. Adamsovu dlouhou fotografickou dráhu ukončila až jeho smrt v roce 1984. Nicméně jeho fotografický odkaz je nesmrtelný a krásno plynoucí z jeho procítěných fotografií divočiny dokáže lahodit očím diváků i v dnešní době, kdy hlavní prim hraje digitální fotografie a „všemocný Photoshop“. Dnes hodnota Adamsových fotografií dosahuje na uměleckých burzách doslova astronomických výšek. Zaslouženě.

Pokud vás zaujala osobnost Ansela Adamse a chtěli byste se blíže obeznámit s jeho dílem, doporučujeme vám níže uvedené odkazy, kde naleznete desítky jeho fotografií. Přejeme vám příjemné „kochání“...

Odkazy na vybrané zdroje, kde si můžete prohlédnout Adamsovy fotografie:

Zdroje:
Wikipedia.org
Fotografie 20. století
Malá encyklopedie fotografie
Sierraclub.org
Temple.edu
Content.cdlib.org
Artistquoteoftheday.wordpress.com
Travel.nytimes.com
Newsoxy.com
Articles.sfgate.com
News.discovery.com